Městské parky a podpora biodiverzity

Podpora biodiverzity ve městech, ochrana přírody a principy udržitelného městského designu jsou teď velmi živá témata. Investice do zelené infrastruktury mají nejen estetický, ale hlavně zásadní ekologický dopad.

Integrovaný regionální operační program (IROP), který v období 2021-2027 podporuje zelenou infrastrukturu ve veřejném prostranství měst a obcí, už ke konci ledna 2025 podpořil na 180 projektů v hodnotě 5,2 miliardy korun.

„Naším cílem je pomoci obcím vytvářet příjemnější a estetičtější prostředí pro život. Podpora z IROP se zaměřuje na projekty, které zmírňují dopady klimatických změn, zlepšují kvalitu ovzduší nebo snižují tepelné ostrovy ve městech.

Mezi hlavní přínosy projektů patří revitalizace parků a veřejných prostranství, které přispívají ke zvýšení biodiverzity a vytvářejí příjemná místa k odpočinku. Dalším významným opatřením je výsadba alejí a zelených pásů, které pomáhají snižovat prašnost a zlepšují mikroklima ve městech.

Stromy a parky zlepšují kvalitu ovzduší, snižují hlučnost a poskytují přirozený stín v letních měsících. Opatření zaměřená na zadržování vody v krajině zase pomáhají předcházet suchu a zajišťují stabilnější ekosystém.

Čtěte také: Jak správně třídit odpad

Důležitou součástí projektů zaměřených na veřejná prostranství je také iniciativa Nový evropský Bauhaus (New European Bauhaus - NEB), kterou zastřešuje Evropská komise. V projektech podpořených z IROP se principy NEB odrážejí hlavně v participaci občanů, kdy má veřejnost možnost aktivně se zapojit do diskusí o budoucí podobě veřejných prostranství - ať už prostřednictvím veřejných setkání, prezentace návrhů nebo zapojením do samotného plánování.

Dalším klíčovým principem je důraz na kvalitní architektonická řešení. IROP proto klade důraz na realizaci architektonických soutěží nebo vypracování urbanistických či územních studií autorizovanými architekty.

V současné době bylo schváleno k realizaci cca 180 projektů za 5,2 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj zaměřených na rozvoj zelené infrastruktury. Některé projekty jsou už ve fázi realizace stavebních prací, jiné se připravují nebo čekají na začátek nové stavební sezóny.

Příjem žádostí v individuálních výzvách je už vesměs ukončený. Výjimkou je výzva č. 65 - Zelená infrastruktura pro území hlavního města Prahy, kde je možné podávat žádosti až do 10. června 2026. Podpora veřejných prostranství pokračuje prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) i ve výzvě 73 - Veřejná prostranství. Tato pomoc cílí na města do 25 tisíc obyvatel a navazuje na strategie místních akčních skupin. Zájemci v ní mohou podávat žádosti až do konce roku 2027, stejně jako ve výzvě pro městské aglomerace ITI č.

Všimli jste si někdy, jak málo prostoru jsme přírodě v našich městech vlastně nechali? Stromy se vejdou jen tam, kde nezaclání. Květiny kvetou v truhlících, které se dají přenést. Tráva je často tam, kde se dobře seká a když přijde na rozvoj měst nebo novou výstavbu, příroda bývá stále až ta poslední, kdo se bere v potaz.

Čtěte také: Zlínské divadlo a životní prostředí

Jenže časy se mění! A s nimi i naše chápání toho, jak má vypadat zdravé, udržitelné a příjemné prostředí pro život. V centru pozornosti se čím dál častěji ocitá koncept tzv. Nature Positive Economy (zkráceně NPE) je pojem, který by se dal jednoduše přeložit jako „Ekonomika příznivá pro přírodu“ a popsat takto: Vracet přírodě víc, než kolik si z ní bereme. Nejde přitom jen o snížení negativních dopadů lidské činnosti. Jde o aktivní obnovu přírodních systémů, o tvorbu prostředí, kde mohou prosperovat lidé i příroda společně. Ať už jde o městské parky, krajinu za městem, nebo nové způsoby hospodaření a navrhování veřejného prostoru.

Nedílnou součástí jsou pak přírodě blízká opatření. Naše města a krajina čelí bezprecedentním výzvám. Klimatické změny nejsou abstraktní pojem, ale realita, kterou zažíváme na vlastní kůži v podobě horka ve městech, povodněmi způsobenými nedostatečným vsakem vody, suchem a úbytkem zeleně a poklesem biodiverzity i kvality ovzduší.

Důsledky toho, že jsme přírodu dlouhodobě odsouvali na vedlejší kolej, už nepostihují jen přírodu samotnou, ale zasahují přímo nás. Právě proto se mění i tón mezinárodní debaty.

Evropská unie si začíná uvědomovat, že bez zdravé přírody není možné dosáhnout ani klimatických cílů, ani udržitelného rozvoje. V roce 2022 byl přijat tzv. Globální rámec pro biologickou rozmanitost (GBF), který stanovuje ambiciózní cíl: do roku 2030 zvrátit úbytek přírody a do roku 2050 dosáhnout její plné obnovy. Tento rámec přímo vybízí ekonomiku, aby se podílela na řešení, nikoli na problému a zde právě přichází na scénu Nature Positive Economy.

V tradičním modelu jsme měli za to, že příroda je tu hlavně jako „zdroj“ - dřevo, voda, půda, krajina k využití. NPE přináší jiný úhel pohledu. Přírodu nevidí jako zdroj, ale základní infrastrukturu pro naši budoucnost.

Čtěte také: Postřiky městské zeleně a životní prostředí

Udržovaná zeleň, živé remízky, komunitní zahrady, stromy podél ulic, prvky modré infrastruktury toto všechno jsou kroky „příznivé pro ekonomiku“, pokud jsou promyšlené a vedené snahou o obnovu a posílení přírodních procesů. Nature Positive Economy se neobejde bez lidí z praxe, bez těch, kdo umí přírodu vracet do míst, odkud byla vyhnána, a zároveň vědí, že na dobré péči o ni závisí i naše každodenní pohodlí, zdraví a bezpečí.

Termín „nature positive“ označuje globální cíl obnovy přírody, který byl přijat mezinárodními institucemi, vládami i řadou firem. Nejde jen o to přírodě neškodit, ale o aktivní zlepšování jejího stavu.

Přístup „Nature positive“ tedy říká: Přestaňme přírodu ničit, začněme ji obnovovat a udělejme z ní nedílnou součást našich rozhodnutí. A právě z tohoto myšlenkového rámce vychází i koncept Nature Positive Economy. Nature Positive Economy je tedy taková ekonomika, jejíž výsledkem je čistý přírůstek přírody. Jinými slovy součet všech lidských a ekonomických aktivit vede k tomu, že přírody přibývá, místo aby mizela.

Základní myšlenka je jednoduchá, naše ekonomická činnost nesmí být v rozporu s přežitím přírody, protože pak nebude přežití ani pro nás. Koncept Nature Positive Economy počítá s tím, že ekonomika funguje v rámci planetárních limitů (např. uhlíková stopa, využití vody, půdy, energie), zohledňuje hodnotu přírody, nejen surovin, ale i služeb jako je opylování, čistý vzduch, voda nebo stín, aktivně investuje do obnovy přírody, ať už formou zelené infrastruktury, regenerativního zemědělství, nebo přírodě blízkého plánování měst, je sociálně spravedlivá, což znamená, že zahrnuje i menšiny, místní komunity a slabší a zranitelnější skupiny.

A především pak měří úspěch jinak než jen HDP. Započítává zdraví ekosystémů, kvalitu života, spravedlivé podmínky i odolnost vůči krizím.

Zeleň ve městě navržená jako multifunkční prostor. Park není jen pro odpočinek, ale i pro zadržování vody, podporu biodiverzity, stínění a mikroklima. Výsadba stromů, která respektuje druhovou rozmanitost a původní ekosystém. Nejde o to mít rychle „něco zeleného“, ale o vědomou obnovu lokální přírody. Obnova brownfieldů formou přírodních biotopů místo další výstavby. Staré tovární plochy se mění v městské divočiny, které poskytují útočiště pro faunu i floru, chrání je i naše nervy. Zahrady s minimem betonu a maximem vody, propustné povrchy, retence dešťovky, biodiverzitní prvky, to všechno přináší více života. To vše se ale neobejde bez funkční spolupráce mezi obcemi, školami, zahradníky, komunitami. Příroda se neobnoví sama, potřebuje nás a my zase potřebujeme ji.

Pro lidi, kteří se věnují navrhování, správě a péči o městskou zeleň, se tím otevírá zcela nová éra. Nature Positive Economy vytváří poptávku po profesích, které umí přírodu nejen udržet, ale i obnovit.

Při jeho důsledném uplatňování se zvýší poptávka po ekologickém plánování veřejného prostoru a projektanti budou čím dál více zapojováni do tvorby modrozelené infrastruktury, městských parků, vegetačních pásů, zelených střech či vodních prvků. Správci zeleně se budou stále častěji setkávat s požadavky na biologickou rozmanitost, nikoliv jen „údržbu plochy“.

Zahradníci, krajináři i města budou hrát roli v systémech hospodaření s vodou, od vsakovacích pásů až po retenční jezírka. Nature Positive přístup znamená i vysvětlování, proč nesečeme každých 14 dní, proč necháváme kus louky divoký nebo proč dáváme prostor starým stromům.

Výzvou je pak komunikovat opatření, která nejsou toliko vidět, ale i na ně se dle publikace „Obce mluví o vodě“ nemá zapomínat. Nature Positive Economy tedy není jen koncept „pro politiky“. Je to konkrétní výzva a příležitost pro každého, kdo se stará o prostředí, ve kterém žijeme. Zahradní architekti, krajináři, správci městské zeleně, plánovači, komunální politici, školy, komunitní zahrady.

Přírodě blízká opatření (PBO) představují přírodní/polopřírodní prvky, které se inspirují v přírodě a využívají přírodní procesy k řešení společenských výzev. Typicky kombinují: obnovu nebo posílení přírodních ekosystémů, zlepšení kvality života lidí, a podporu biodiverzity. Mezi tato opatření se řadí zelené střechy a fasády, které snižují přehřívání města, zachycují dešťovku a zvyšují estetickou hodnotu prostředí.

Revitalizace potoků a říčních břehů, které kromě ekologických přínosů zvyšují odolnost proti povodním. Zeleň na školních dvorech, která podporuje kontakt dětí s přírodou a zlepšuje mikroklima v okolí. Dešťové zahrady, které zachycují srážky z okolních zpevněných ploch. Městské divočiny a polopřírodní biotopy, které poskytují prostor pro spontánní přírodu a zároveň chrání opylovače.

PBO ukazují, že řešení ekologických problémů nemusí být vždy pouze technické a nákladné, ale naopak mohou být přirozené, jednoduché a často i levnější. Čím dál častěji pak můžeme narážet na členění, kdy vedle opatření založených na šedé a zelené infrastruktuře pracujeme s hybridní infrastrukturou.

V rámci Nature Positive Economy získávají přírodě blízká opatření strategický význam. Evropská komise, OSN i světové ekologické instituce se shodují, že právě PBO představují klíčový nástroj pro adaptaci na změnu klimatu, mají obrovský potenciál v boji proti úbytku biodiverzity a zároveň jsou ekonomickou příležitostí, vytvářejí nová pracovní místa a podporují lokální firmy (např. zahradnické podniky, projektanty).

Podle zprávy OSN přitom většina financování PBO dnes pochází z veřejného sektoru. To znamená, že je na dosah i pro menší města, neziskovky nebo komunitní projekty. Právě díky dotačním nástrojům a legislativní podpoře se začínají PBO stávat běžnou součástí urbanistického plánování.

To, co dříve bývalo vnímáno jako „něco navíc“, dnes představuje základní složku odolných a zdravých měst. Když se PBO propojí s chytrým plánováním, ekologickým myšlením a odborností lidí z praxe, může být každý nový projekt, ať už je to park, hřiště nebo ulice, krokem k obnově přírody.

Nature Positive Economy není jen koncept pro vlády nebo velké firmy. Právě naopak, funguje jen tehdy, když se do ní zapojí celá společnost. Od politiků, přes zahradní architekty, firmy, školy, komunity až po jednotlivce, kteří pečují o svůj balkon.

První linií, kde se příroda doslova vrací do života lidí, jsou lidé v terénu, zahradníci, krajináři, správci městské zeleně, technici i projektanti. Právě oni dělají rozhodnutí, jestli bude v novém parku beton nebo stromy, trávník nebo květnatá louka, odvodnění nebo retence vody.

Politici a obce mají v ruce moc tvořit pravidla hry. Můžou nastavovat podmínky pro výstavbu, vypisovat výběrová řízení s ekologickými kritérii, tvořit strategie pro udržitelný rozvoj nebo podpořit komunitní iniciativy. Klíčovou roli hraje soukromý sektor. Na jednu stranu je brán často jako „znečišťovatel“, významnou úlohu má ale také jako inovátor a investor.

Mnoho firem už dnes hledá způsoby, jak měřit svůj dopad na přírodu, snižovat ekologickou stopu a zapojit se do obnovy přírodních hodnot. Zvláštní roli pak hraje tzv. podnikání v souladu s přírodou, kdy podniky přímo aktivně vytvářejí hodnoty prostřednictvím péče o přírodu.

Může jít o školkařství, ekologickou výstavbu, komunitní zahrady, permakulturní farmy nebo třeba rekultivace brownfieldů. Tyto podniky lze pak označit jako podniky příznivé pro přírodu (Nature Positive Enterprises). Nedílnou součástí jsou i obyčejní lidé, kteří hrají zásadní roli v tom, jak jsou změny přijímány a jak dlouho vydrží.

Když mají možnost se zapojit, ať už výsadbou stromů, pomocí komunitním projektům nebo jen tím, že přijmou divočejší formu zeleně, stávají se spoluautory obnovy přírody. Důvěra, spolupráce a ochota se učit jsou základy, na kterých může Nature Positive Economy vyrůst i v našich městech.

Dosud jsme hospodářský rozvoj měřili převážně pomocí HDP (hrubý domácí produkt). Ten ale neříká nic o stavu přírody ani biodiverzity, nezohledňuje rozložení bohatství a spravedlnost a nevypovídá o kvalitě života, duševním zdraví nebo dostupnosti přírodních služeb.

Z pohledu NPE je tedy potřeba rozšířit hodnocení úspěchu o nové ukazatele. V současné době se vyvíjejí alternativní a doplňkové nástroje, které umožňují měřit, jestli jsme skutečně na cestě k obnově přírody a udržitelnému blahobytu.

Mezi nejčastěji zmiňované patří Index ekosystémových služeb (Gross Ecosystem Product - GEP), ten hodnotí příspěvek přírody ke společnosti např. v podobě opylování, čištění vzduchu nebo regulace teploty. V městském kontextu je obzvlášť důležité kombinovat ekologické a sociální ukazatele, protože právě jejich propojení ukazuje, jak užitečná a funkční příroda ve městech skutečně je.

Nature Positive Economy není jen nová teorie. Je to výzva i příležitost. Učí nás přestat vnímat přírodu jako „něco v pozadí“, a začít ji brát jako partnera, bez kterého nemáme budoucnost. My tu bez přírody nebudeme, příroda bez nás ano. Každý park, každá louka, každý strom ve městě může být součástí obnovy přírody.

Neexistuje jediný recept, ale existuje směr: Dávat přírodě více, než si bereme. Jako odborníci na městskou zeleň a krajinu máte v rukou obrovskou moc. Vaše rozhodnutí, vaše návrhy, vaše každodenní práce - to všechno formuje prostředí, ve kterém budeme žít za 5, 10 i 50 let.

Do kategorie městské parky řadíme parky ve městě i na jeho rozhraní (tzv. příměstské parky), zelené prostory mezi bloky domů, multifunkční areály se zelení, botanické a zoologické zahrady, arboreta apod. V současnosti vzrůstá význam městské zeleně v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu.

Různé typy vegetace (stromy, keře, trávník apod.) mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají ke zlepšení mikroklimatu města - parky ochlazují městské prostředí a tím přispívají ke snížení tepelného ostrova města.

Vegetace v parcích zadržuje vodu, snižuje podíl znečisťujících látek a skleníkových plynů (zejména CO2) v ovzduší, snižuje teplotní extrémy a poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity.

Příznivé prostředí pro zdraví a růst vegetace ve městě nicméně ovlivňuje řada faktorů, jako je zejména půdní typ, kontaminace půdy, dostupnost vody, dostatek půdního vzduchu, znečištění ovzduší, vandalismus, nevhodná údržba, či zimní solení, vlivy motorismu a venčení psů.

Výše investičních nákladů na realizaci parků či jejich obnovu závisí na řadě faktorů. V první řadě se může jednat o položku nákladů obětovaných příležitosti. Samotné investiční náklady na realizaci parku bez nákladů na vykoupení pozemků se pohybují od 300 Kč/m2.

Výše nákladů závisí na intenzitě terénních prací, nutnosti překládat sítě (vodovod, plynovod, rozvod elektřiny, tepla, telefonní kabely), druhů zeleně, které jsou vysazovány, přítomnosti a počtu rekreačních a estetických prvků apod.

Náklady na údržbu závisí na druhu a množství zeleně a vybaveností parku mobiliářem. Každoroční provozní náklady se pohybují od 10 Kč/m2 při výsadbě méně náročné zeleně.

Městské parky poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. Mezi regulační služby poskytované městskými parky je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (parky zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky - mohou zadržet 30-38% srážkové vody, čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM10) prostřednictvím vegetace); (iv) protihluková funkce (vegetace v parcích přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě); (v) protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost sesuvů půdy); (vi) ukládání uhlíku (vegetace v parcích - zejména stromy absorbují CO2; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu).

Městské parky mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody, produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, ořezání parkové zeleně) a plodin (ovoce z ovocných stromů, léčivé rostliny např. Důležitým užitkem městských parků je pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu).

tags: #městské #parky #podpora #biodiverzity

Oblíbené příspěvky:

• WC kombi se spodním odpadem - recenze
• Podpora obnovitelných zdrojů
• Technologie pro sanaci vod
• Daňové zatížení životního prostředí
• Využití průsvitných desek v zahradě