EURACTIV: Obnovitelné zdroje energie a jejich podpora v České republice a EU

01.12.2025

V následujících letech jsou ve hře unijní fondy ve výši asi 6 miliard eur, které poslouží na rozvoj technologie CCS a podporu obnovitelných zdrojů energie, vyplynulo z interního dokumentu Evropské komise.

Zástupci Evropského parlamentu a členských států dosáhli dohody ohledně nové směrnice, která zajistí, že sedmadvacítka bude v roce 2020 20% energie vyrábět z obnovitelných zdrojů.

Politici se dohodli na kompromisu ohledně biopaliv - do roku 2020 bude 10% všech paliv používaných v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů energie (biopaliv, vodíku, „zelené“ elektřiny).

Průmyslový výbor Evropského parlamentu podpořil legislativu, která má přivést obrovské investice do obnovitelných zdrojů.

Na Radě ministrů se projednávaly návrhy Komise v otázkách klimatických změn, podpory obnovitelných zdrojů energie a vnitřního trhu s energiemi v EU. Včera zveřejněný soubor opatření by měl pomoci splnit ambiciózní cíle, které si sedmadvacítka stanovila na summitu v březnu roku 2007. Balíček obsahuje návrhy směrnic v oblasti prosazování obnovitelných zdrojů energie, obchodování s emisními povolenkami a technologie CCS.

Čtěte také: Dieselové emise a normy

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie.

Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Takzvaný fond obnovy počítá s celkovou sumou 750 miliard euro v podobě 500 miliard grantů a 250 miliard zvýhodněných půjček. Podle Komise je nicméně zásadní, aby ekonomická obnova šla ruku v ruce s modernizací a reformami, které by EU ve výsledku přiblížily jejímu cíli uhlíkové neutrality do roku 2050.

Kromě návrhu záchranného fondu přišla Komise ještě s ekonomickými doporučeními pro jednotlivé členské státy, které každoročně vydává v rámci evropského semestru.

Dokument Komise uvádí, že zejména v otázce přechodu k obnovitelným zdrojům energie (OZE) je Česká republika dlouhodobě pod průměrem EU. Zatímco v roce 2018 byl evropský průměr podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě necelých 19 %, v Česku se jednalo pouze o 15 %.

Celkově je na tom v rámci Unie nejlépe Švédsko, kde podle Eurostatu v roce 2018 podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů dosahoval 54,6 %. Podobně je na tom například i Finsko (41,2 %), Lotyšsko (40,3 %) nebo Dánsko (36,1 %). Naopak nejhůře je na tom Nizozemsko, kde OZE tvoří pouze 7,4 %, v těsném závěsu s Maltou (8 %) nebo Lucemburskem (9,1 %).

Čtěte také: Osobní automobily a emise CO2 v EU

Česko je zároveň po Německu a Polsku největším producentem uhlí v EU. Přibližně 40 % veškeré energie v ČR pochází právě z uhelných elektráren, v Německu se jedná o 45 % a Polsku 55%. Rozdíl je ale v tom, že zatímco v Německu bylo stanoveno datum ukončení výrobu energie z uhlí na rok 2038, v ČR takové datum stále chybí. V tomto ohledu je na tom hůře tedy pouze Polsko, které se na rozdíl od Česka zatím nepřipojilo ani k závazku bezuhlíkové Evropy do roku 2050.

Podle Komise spočívá pomalý přechod k OZE v Česku zejména v nedostatku finančních pobídek a následných investic do zelených technologií. Z doporučení vyplývá, že ČR by prospěl více inovativní přístup k podpoře, který by zahrnoval lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Dle dostupných informací je největším finančním podporovatelem obnovitelných zdrojů v ČR stát. Ten letos plánuje do OZE vložit 27 miliard korun, což je 1,8 % z celkového státního rozpočtu pro tento rok. Podobně tomu bylo i v předchozích letech, kdy vláda do obnovitelných zdrojů investovala okolo 26 miliard korun.

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu, skrz které je podpora vyplácena, je tato částka tvořena především příjmy z rozpočtu Evropské unie, jinými nedaňovými příjmy a výběrem daní.

Kromě státní podpory ale existují ještě další zdroje financování investic do obnovitelných zdrojů. Podle informací OTE šlo v minulém roce nejvíce peněz z celkové sumy na podporu slunečních elektráren. U nich celková podpora tvořila více než 29 miliard korun, tedy téměř tři čtvrtiny celkové částky. Daleko menší podpory se pak dočkal bioplyn (6,2 miliardy), biomasa (3,2 miliardy) nebo malé vodní elektrárny (2 miliardy) či větrné elektrárny (1,3 miliardy).

Čtěte také: Evropské cíle a bioodpad

Rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR je podle Komise brzděn i scházejícím patřičným právním a institucionálním rámcem. Obnovitelné zdroje jsou v ČR regulovány zákonem o podporovaných zdrojích energie (POZE), který definuje, jaké zdroje mají nárok na podporu, o jak vysokou podporu by se mělo jednat a samotný systém výplaty podpory.

Současný návrh novely zákona počítá s několika zásadními změnami. Novela zavádí například kontrolu tzv. překompenzace, jejímž cílem je zajistit, aby podpora vyplácená výrobcům energie OZE vedla k provozní podpoře a nápravám poruch trhu, nikoliv k nepřiměřenému zvyšování zisku. To vyžadují pravidla evropského jednotného trhu.

Další zásadní změnou je zavedení pravidel pro podporu zdrojů středního a většího rozsahu v podobě speciálních aukcí. Zejména zavedení aukcí je obecně vnímáno jako krok správným směrem. Podle Svazu moderní energetiky k podobné praxi dochází již například v Německu, Polsku nebo Francii, vždy s velkým úspěchem.

Novela je ale ze stran energetických asociací ostře kritizována za to, že přistupuje nerovně k jednotlivým obnovitelným zdrojům, a to zejména v otázce solárních elektráren. Podobně diskriminačně je k solárům přistupováno i s ohledem na již zmíněnou kontrolu překompenzace. Ta bude vycházet z tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), kde vyšší procento znamená možnost vyšší podpory.

Vláda má možnost stanovit procento pro jednotlivé obnovitelné zdroje v rámci povoleného rozmezí. Zatímco u některých OZE, jako například biomasa (9,5 %) nebo bioplyn (10,6 %), tak vláda stanovila téměř nejvyšší možné IRR, pro solární elektrárny bylo stanoveno nejnižší možné minimum. V případě schválení Poslaneckou sněmovnou tak jejich IRR klesne na 6,3 %, oproti dosavadním 8,4 %.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je důvodem omezování podpory pro solární energii to, že „fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice.“ Podle Havlíčka byla navíc dosavadní podpora solární energetiky neúměrně vysoká k tomu, že se jedná pouze o 2 % z celkové výroby elektřiny.

Takový přístup je ale pro mnohé energetické asociace nepochopitelný. „V praxi to znamená, že investice do solárních elektráren nepřinesou žádnou míru výdělku a většina nebude schopna zaplatit bankovní úvěry - na rozdíl od jiných regulovaných odvětví, ve kterých se také podniká. To je jasně diskriminační vůči solární energetice a vláda stále nevysvětlila svůj přístup,“ uvádí Krčmář v tiskové zprávě Solární asociace.

„Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry. O výhodnosti solární energie, ať už v otázce investic či provozu, vypovídá i dlouhodobě pozitivní zkušenost ze zahraničí.

Z analýzy, kterou pro Svaz moderní energetiky vypracovala poradenská společnost Deloitte navíc vychází, že v Česku lze do roku 2030 vystavět více než 7500 megawattů solárních elektráren. Mnozí se tak domnívají, že právě solární energie by měla být nejvýhodnější cestou, jak v Česku dosáhnout vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové energetické spotřebě.

Ta by se sice dle současného plánu Ministerstva průmyslu a obchodu měla do roku 2030 zvýšit na 22 %. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu je přitom žádoucí. Podle již zmíněné analýzy Deloitte by navýšení mohlo přinést až 33 tisíc nových pracovních míst a vést k růstu HDP až o 7 %.

Větší podpora obnovitelných zdrojů energie by pro Českou republiku byla přínosem i na evropské úrovni. Například v budoucím víceletém finančním rámci pro roky 2021 až 2027 se počítá s tím, že čerpání strukturálních fondů bude navázáno na ochranu klimatu v dané zemi.

Kromě toho by větší podpora obnovitelných zdrojů znamenala, že Česko více přispěje k tomu, aby se Evropa lépe přiblížila splnění svých cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Podle Komise totiž už samotné splnění dosavadních cílů v oblasti klimatu do roku 2030 může vést k růstu HDP až o 1 %, tvorbě téměř milionu nových pracovních míst a přispět k soběstačnosti Evropy v rámci dodavatelských řetězců.

Už z toho důvodu se evropští lídři v čele s Angelou Merkelovou staví za to, aby současné klimatické cíle byly ještě zvýšeny.

Brusel udělil notifikaci programům pro podporu malých vodních elektráren a bioplynových stanic spuštěných od 1. ledna letošního roku. Evropská komise schválila dva české programy pro státní podporu energie z obnovitelných zdrojů (OZE), kterým dosud chyběla takzvaná notifikace.

MVE s výkonem nad 0,5 MW mají podporu dostávat po dobu životnosti formou příplatku k tržní ceně, menší zařízení budou mít nárok na garantované výkupní ceny. Podpora se vztahuje na MVE spuštěné od 1. Podpora platná po dobu životnosti v podobě pevného příplatku za vyrobené teplo se týká zařízení uvedených do provozu od 1.

Bioplynky musí vyrábět teplo z bioplynu, který minimálně ze 70 % pochází z vedlejších živočišných produktů, statkových hnojiv a biologicky rozložitelného odpadu. Oba programy podle Bruselu takové riziko minimalizují.

Do roku 2020 by se měly OZE na konečné spotřebě energie v EU podílet 20 procenty. V Česku by to podle směrnice o obnovitelných zdrojích mělo být 13 procent.

O očekávaném schválení podpory pro MVE a bioplynky už minulý týden informovalo MPO. Celkem Komise v případě České republiky posuzovala šest schémat pro podporu OZE.

Evropská komise příští týden ve Štrasburku představí svůj pracovní program pro rok 2026, který určí směr unijní politiky do konce desetiletí. Návrh dokumentu, který má k dispozici Euractiv, ještě může doznat změn před formálním schválením, nicméně už nyní naznačuje hlavní obrysy příštího roku, a to posun od zelené transformace k důrazu na hospodářský růst, obranu a méně byrokracie.

Program pro rok 2026 potvrzuje výrazný posun od Zelené dohody, která dominovala prvnímu období von der Leyenové, k nové éře označované jako Čistá průmyslová dohoda. Ta má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a přesunout důraz od zelené transformace k hospodářskému růstu, obraně a nižší byrokracii.

Součástí harmonogramu je rovněž aktualizace pravidel pro obnovitelné zdroje energie - podle Euractivu by mohlo jít o změnu terminologie z „obnovitelné“ na „čisté“ zdroje, jak požaduje Francie v koalici mimo jiné i s Českou republikou. Tento posun by otevřel dveře pro zařazení jaderné energie nebo technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) mezi podporované zdroje.

Komise přijala pracovní program LIFE na období 2025-2027, který má podpořit přechod Evropy k oběhovému, čistému a konkurenceschopnému hospodářství. Komise představila plán na období 2025-2030 pro nařízení o ekodesignu pro udržitelní výrobky (ESPR) a nařízení o energetickém štítkování, jehož cílem je zlepšit cirkularitu, odolnost a opravitelnost výrobků.

Česko má za sebou notifikaci podpory obnovitelných zdrojů. Jaká témata bude řešit dál? A co se v oblasti OZE chystá na evropské úrovni?

Na konci listopadu se Česku podařilo získat rozhodnutí o tom, že podpora těchto zdrojů neodporuje evropským pravidlům pro státní pomoc. Teď MPO zbývá získat rozhodnutí pro podporu kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotné zdroje.

Česko se totiž v rámci rychlého dojednání notifikace dobrovolně zavázalo, že provede vyhodnocení návratnosti těch projektů, u kterých se sešla investiční i provozní podpora, aniž by některá z nich byla krácena. „První posouzení má proběhnout do února 2019. To je poměrně velký úspěch, protože došlo k posunu. „Zatím není jasné, jak má mechanismus přezkumu konkrétně vypadat.

V souvislosti s podporou OZE se v Česku upírá pozornost hlavně na solární elektrárny. Rozhodnutí Evropské komise ukázalo, že v solární energetice v Česku problém s nadměrnou podporou není, zdůrazňují zástupci odvětví. „Jak ve fotovoltaice, tak u ostatních OZE docházelo v minulosti k retroaktivním krokům.

Česku to doporučuje i Mezinárodní energetická agentura, která loni provedla hloubkový přezkum české energetiky. „V průběhu uplynulých deseti let jsme čtyřicet nebo padesát procent své kapacity museli věnovat nejistotě kolem nás. Smysluplným nasměrováním energie prý firma myslí hlavně zájem o akumulaci elektřiny.

„Jedním z produktů, na kterých jsme se podíleli, je mobilní kontejner pro výrobu elektřiny, který může dodávat energii například na místě živelné katastrofy. Obnovitelné zdroje ovšem také čeká nová evropská legislativa.

Podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického bude zásadní nařízení o správě energetické unie nazývané „governance“. Systém governance vzniká mimo jiné proto, že na rozdíl od současné situace by už po roce 2020 jednotlivé členské státy neměly mít určené cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie.

V EU by měl ale jejich podíl dohromady dosáhnout 27 % v roce 2030. Národní plány mají udělat jasno v tom, jestli Unie jako celek tohoto závazku dosáhne. „Komise by chtěla návrhy těchto plánů už na začátku příštího roku. Většina členských zemí si myslí, že to je ambiciózní představa,“ uvedl Zámyslický.

Česko si zatím do roku 2020 stanovilo cíl pro OZE ve výši 15,3 % hrubé konečné spotřeby energie. „Je otázkou, jak se bude cíl vyvíjet dál. Upozornil také, že pokud individuální cíle jednotlivých zemí se dohromady nevyrovnají evropskému cíli, počítá Komise s vytvořením celoevropského fondu pro podporu OZE. Členské státy by pak do něj musely přispívat. Podle informací EurActivu Česko vytvoření takového fondu nepodporuje.