Meteorolog Michal Žák o Změně Klimatu a Předpovědích Počasí

Přesnost předpovědi počasí na budoucí tři dny přesahuje 90 procent. Přesto je stále kam se posouvat. Moderní meteorologie vychází z čím dál přesnějších dat a modelů, a dokáže přesněji dohlédnout až na deset dní dopředu. O počasí, předpovědích i pranostikách pro Obnovitelně.cz vyprávěl v rozhovoru meteorolog Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu.

Přesnost Předpovědí Počasí

Pokud se budeme bavit o předpovědi počasí připravené profesionálním meteorologem, na následující den je přesnost předpovědi zhruba okolo 96 až 97 procent. S větším odstupem pak její úspěšnost logicky zvolna klesá, přesto zůstává pořád velmi slušná. Na dva dny dopředu se přesnost předpovědi pohybuje kolem 95 procent a na tři dny dopředu zhruba mezi 90 a 95 procenty. Na pět dní dopředu je to asi 85procentní úspěšnost.

Druhou věcí jsou vlastní meteorologické modely, které zkoumají a předpovídají různé jevy. Tam přesnost závisí na tom, o jakém výstupu se bavíme, protože dokážeme předpovídat desítky různých parametrů, od teplot, srážek nebo proudění. Předpovědi základních parametrů jsou ale také velmi přesné a přesahují 90, někdy i 95 procent na nejbližší období následujících tří dnů.

Vliv Klimatické Změny na Předpovědi

Zatím naše předpovědní skóre dlouhodobě roste, i v těch posledních letech, kdy změnu klimatu pociťujeme naplno. To, co tedy vlastně působí spíše proti úspěšnosti předpovědi, je vykompenzováno zlepšujícími se modely. Například máme přesnější a podrobnější data. Tím pádem předpovědi nepociťují vliv zhoršení úspěšnosti kvůli změně klimatu. Ale našli bychom úzké segmenty, kde se i kvůli klimatické změně zlepšování přesnosti zastavilo, například v případě hurikánů a tropických cyklón.

Extrémní Srážky a Povodně

V Česku byly povodně způsobeny plošně rozsáhlými srážkami, které se dají docela dobře předpovídat, ať už jde o jejich množství nebo lokalizaci. Ve Španělsku hrály velkou roli konvektivní srážky, které se vyskytují v souvislosti se silnými bouřkami. U nich bývá přesnost předpovědí horší, není tak snadné určit, kolik vody spadne a kde. A mimochodem zrovna v tomto případě se předpověď docela trefila, takže i tyto modely se zpřesňují.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

U izolovaných případů, kdy se vyskytnou silné bouřky, které nejsou spojeny s nějakou frontou či tlakovou níží, je to proměnlivé. Jejich předpověď je obtížná a i když nějaké varování budeme mít, ne vždy jsme schopni se na povodeň adekvátně připravit. Když totiž čekáme rozsáhlé povodně z dlouhodobých srážek, víme dlouho dopředu, že bude hodně vody, a víme, kudy asi orientačně poteče. V případě přívalových povodní ale spadne velké množství vody na malém místě a jasnou předpověď nemáme. Tedy tu, kam přesně se srážky trefí a kolik přinesou vody.

Je důležité vytipovat místa, která mohou být ohrožena, a chránit je. A když to není možné, být připraven lokalitu případně opustit.

Možnosti Zlepšení Předpovědí

Atmosféra je chaotický systém. Její přesné chování a podobu jsme schopni teoreticky určit až do dvou týdnů. Reálně to ale podrobně dokážeme na pět až sedm dnů dopředu. A i tak je potřeba se na ten týdenní výhled dívat spíše jako na trend, nespoléhat na něj, počítat s tím, že se může změnit. To by se do budoucna mohlo změnit třeba v souvislosti s využitím metod umělé inteligence, přesnějšími daty z družic, dalšími daty o atmosféře. Ale domnívám se, že přes deset dnů se nedostaneme.

Sezónní Předpovědi

Od sezónní předpovědi musíme očekávat spíše určení převažujícího charakteru počasí, jeho trend. Jsme schopni určit, zda bude blízké dlouhodobému průměru v daném regionu, zda bude teplejší, chladnější. I v tom se lepšíme a umíme to odhadnout přesněji než dříve. Jenže se jedná pouze o trend, který nemusí být vždy využitelný.

Například když uvedu, že prosinec bude teplotně nadprůměrný, neznamená to, že se nevyskytnou dva dny, kdy bude teplota pod mínus deset stupňů Celsia. Dalších třeba dvacet dní bude totiž teplota naopak nad deset stupňů Celsia a v průměru předpověď vyjde. A když se taková situace stane v dubnu, tak tam ty dva dny, které se vymykají zbytku, mohou mít fatální dopady na zemědělskou produkci. I pro tyto výkyvy se o to často zajímají média.

Čtěte také: Důl Michal: Záchrana kulturního dědictví

Zájem o Meteorologii

Určitě ano. Pochopitelně, o počasí se lidé zajímají dlouhodobě, teď je ale větší v tom zaměření na změnu klimatu. Zajímá je spojitost změny klimatu s tím, co zažívají, a jak to bude vypadat do budoucna. Středobodem zájmu přesto zůstává hlavně počasí.

Platnost Pranostik

Dá se říci, že dnes už tolik ne oproti tomu, jak to bývávalo. Mění se klima, mění se charakter cirkulace. To, co platívalo ve 20. století a dříve, dnes už neplatí, nebo to doznává změn. A tak některé pranostiky pozbývají své platnosti. Dříve fungoval například Medard (8. červen), jeho přesnost byla kdysi docela vysoká. V posledních dekádách to ale neplatí. Podobně jsou na tom ledoví muži (12-14. květen). Kvůli oteplování již v květnu nebývají nízké teploty jako dřív. Hrozí nám dnes spíše v dubnu. Takže je tam posun, spolehlivost pranostik klesá.

Některé byly jen pověrčivé nebo neměly rozumné jádro. Nicméně ty, které pocházely ze sledování například nástupu vegetační sezóny v dubnu, obvykle fungovaly. Byly totiž založené na sledování kolísání počasí v dubnu a vytvářely se na základě dlouhodobého průměru. A ty se nyní mění.

Nástup vegetační sezóny je v dubnu, kdy ale úrodu mohou poškodit daleko pravděpodobnější mrazy. Před 40 lety jednoduše dubnové teploty nebyly tak vysoké, aby vegetace nastartovala. A právě vpád studeného vzduchu v dubnu, který občas může přijít, je výrazně chladnější než ten, který se dříve občas objevil v průběhu května. Jeho dopad proto může být zásadní. Podle statistik sněžilo na svatého Martina (11. listopad) za posledních deset let jen čtyřikrát, z toho pouze jednou na větší části České republiky.

Adaptace na Změnu Klimatu

Extrémní počasí si loni v Evropě vyžádalo více než 150 životů a způsobilo škody v přepočtu za nejméně 330 miliard korun. „Na extrémní počasí je možné se připravit, v některých oblastech je ale příprava značně omezená. Adaptace na změnu klimatu je tedy sice možná hlavní cesta, kterou bychom se měli ubírat, pokud ale teploty stoupají tak, jak stoupají, a výkyvy se stávají natolik extrémními, je adaptace stále obtížnější,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.

Čtěte také: Michal Igor a ekologická stabilita

Horké Vlny

Snížit počet obětí na životech je podle Žáka samozřejmě klíčové a je nutné na tom pracovat, je tam však jedno velké ,ale' v podobě dopadu vln horkého počasí v letním období. „Řada lidí obtížně snáší teploty, které přes den šplhají nad třicítku a v noci neklesnou pod 20 stupňů. Tropické noci jsou velmi zatěžující, a pokud jich je více v řadě za sebou, může to způsobit i předčasná úmrtí.“

Podle studií zemřelo loni v Evropě vlivem horka předčasně více než 15 000 lidí, o rok dříve to bylo přes 60 000 lidí. Přizpůsobit se je ale mnohdy velmi těžké. „Často se to totiž týká starších lidí, kteří jsou hůře pohybliví, takže se jim nedaří přečkat horko v klimatizovaném prostoru. Mnoho lidí také horko bagatelizuje a podceňuje. Jak toto do budoucna řešit, je tedy velký otazník.“

Klimatické Žaloby

V souvislosti s tím proto není vůbec překvapivé, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal nedávno za pravdu skupině švýcarských seniorek, které zažalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Nedostatečná opatření v době veder je podle jejich názoru ohrožovala na životě a porušovala tak jejich práva na rodinný a soukromý život. „Z klimatologického pohledu se domnívám, že se to může stát precedentem a podobných žalob bude přibývat,“ přitakává meteorolog.

A ozývat by se zřejmě mohli i ovocnáři, vinaři nebo včelaři, na něž má klimatická změna nemalý dopad. „Jarní mrazy, které teď zažíváme, jsou velmi ničivé, škody jsou obrovské. Bohužel ale opět je adaptace velmi složitá, protože při teplotách, které klesají až k -5 °C, už klasické metody ochrany vegetace, jako je třeba zakuřování, přestávají fungovat.“

Dopady na Zemědělství

Vegetace se dá samozřejmě ochránit i dalšími metodami, jako je například pokládání topných kabelů po vinicích nebo po sadech, je to ale velmi nákladné. „Topné kabely chrání před teplotami až do -9 °C, což by nám v posledních dnech stačilo, náklady se ale pohybují až kolem půl milionu korun na jeden hektar. Když si tedy potom spočítáme, kolik by stálo ovoce nebo víno, je otázka, jaké ceny jsme ochotni za toto zaplatit,“ pokládá zásadní otázku Žák.

Současně připouští, že méně nákladnou možností je pěstování jiných, odolnějších odrůd. To ale podle něj může v případě ovoce vést k nižším výnosům, v případě vína k menší oblibě mezi spotřebiteli. „Čili je tu docela velký prostor k zamyšlení, co s tím do budoucna, protože jak vidíme v posledních letech, jarní mrazy se vyskytují často a škody jsou velké. „To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák.

Klimatická Paměť

Podle předního estonského klimatologa Aina Kallise z Agentury pro životní prostředí je lidská paměť na počasí překvapivě krátká. Trvá zhruba pět let. Poté zapomínáme, co jsme v souvislosti s extrémy prožili. Zatímco dříve se za silný mráz považovaly noční teploty kolem -20 °C, dnes se o něm mluví už při -12 °C.

„Je to velmi trefné,“ souhlasí Michal Žák. „Klimatologická paměť lidí je omezená. Netýká se to jen zimních mrazů a sněhu, ale i sucha. Detaily extrémů si nepamatujeme, přitom data mluví jasně. To, co se nám dnes jeví jako silný mráz, bylo před čtyřiceti lety zcela běžné.“

Studium Meteorologie

Protože jsem zjistil, že nabízí pro mě nejvhodnější a nejkomplexnější obor meteorologie a klimatologie. Na jiných fakultách nebo vysokých školách byla tato oblast součástí širších studijních programů - na Přírodovědecké fakultě UK se pojila s geografií, na „Zemědělce“ šlo zase více o její aplikované využití. Navíc Matfyz nabízel celé spektrum „podoborů“ souvisejících s atmosférou, klimatem a počasím, jimž se lze věnovat. K tomu ta geniální kombinace studia matematiky a fyziky!

Matfyz s ČHMÚ úzce spolupracuje, a tak některé tyto oblasti mohou studenti „nasát“ přímo na jeho pracovištích, ať už na observatoři Libuš, kde se seznámí s družicovými a radarovými možnostmi sledování atmosféry, nebo na centrálním předpovědním pracovišti v Komořanech. Aplikací týkající se například obnovitelných zdrojů energie nebo navázaných na dopady změn klimatu.

Závěrem

„Pohybujeme se na nejméně příznivém a nejteplejším okraji vějíře možných scénářů,” říká klimatolog Michal Žák k tomu, jak změny klimatu už dnes ovlivňují počasí. Vidíme to i v Česku - kvůli nedostatku sněhu letos pořadatelé zrušili Jizerskou padesátku a s nepřízní počasí se potýkalo i mistrovství světa v biatlonu.

tags: #meteorolog #Michal #Žák #změna #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Očkování Boostrix před školou v přírodě
• Vše o ohroženém tygrovi
• Prodej kompostu ve Struhařově
• Krása růžových leknínů
• Dopad euroskepticismu