Michal Igor: Ekologická stabilita a studie z roku 1985


05.03.2026

Bakalářská práce je krajinnou studií povodí Říčky. Bachelor work is the landscape study of Ricka river basin. condition of landscape and suggest management of landscape in future. maps. V práci jsou popsány základní charakteristiky fyzické i sociální sféry. kladen také na jejich diferenciaci a rozložení v území. Uchazeč vyhodnotí disponibilní materiály o krajině řešeného území, tj. půdní, lesnické typologie, porostní, geobotanické, klimatické a mapy historické vč. vojenského mapování, případně katastrálních mapování. 1:25 000, bude zahrnovat 2 mapy, tj. stavu krajiny. a aktuálního stavu a jejich rozdíly. typologické. Nezbytnou podmínkou je důkladný terénní průzkum území.

Charakteristika území

Krajina, kterou se zabývá tato práce je velice pestrá. krajinné celky, jak v rámci celého území, tak i na poměrně malých plochách. území se nachází na přechodu Drahanské vrchoviny s Dyjsko-svrateckým úvalem. přírodních i sociálních poměrů. Říčky. odlišují. v.s. přítoky. s Roketnicí. severovýchodním okraji města Brna, na a vně jeho hranice. se následně vlévá do Svratky, umoří Černého moře. ČR). Jak plyne ze zadání, hranice jsou vymezeny rozvodnicí. k soutoku s Roketnicí.

Pro získání přehledu o základních vlastnostech území byly využity podklady a proveden terénní průzkum. Byl prováděn od konce června 2009 do konce dubna 2010. krajině v průběhu všech ročních období. dobrá znalost krajiny prostředí z minulosti. v potaz faktory fyzickogeografické i socioekonomické sféry. souvislosti a vzájemné vlivy. pomoci výpočtu z ArcGisu na základních mapách 1:10 000 ze serveru CUZK. Hustota tras není pro celé území vyrovnaná. v členitých partiích, kde jsou častější rychlé přechody mezi společenstvy. Menší hustota tras je i na severu v PPk Říčky. monotónních lesních celků v horních partiích území. a rychleji se mění, proto j sou prozkoumána více než plošiny vrcholů. tras na mapě (viz obr. 3) jsou sídla. přehlednost nejsou všechny trasy vyobrazeny. způsobena dvěma faktory. dopravě. průzkumu, sbírána data a informace o celém zájmovém území. zdrojů uvedených v kapitole č. 8. zájmového území. rozděleno do 9 jednotek. podnebí, činnosti člověka a dalších faktorů. byla vyhodnocena míra změny krajiny mezi potencionální a aktuální. provedena S.W.O.T. analýza pro určení výhod a nevýhod dané jednotky. budoucnosti tak, aby nebyl narušen její ráz nebo ekologická stabilita.

Fyzickogeografická charakteristika

V této kapitole je popsána fyzickogeografická charakteristika území. celkový přehled o území a bude se z ní vycházet při rozboru menších celků. oblast. Jen jeho jižní část přechází do Karpatské předhlubně (Chlupáč a kol. proterozoika. hlavně různé místní typy granodioritů až diority. Díky přechodu dvojím vrásněním je hornina často značně rozmělněna. území se vystupuje na povrch pouze u Ochoze. arkóna, která má načervenalou barvu díky obsahu oxidů železa (Chlupáč a kol. ranně spodnokarbonskými vápenci Moravského krasu (Hádsko-říčské vápence). tmavými rohovci. položené křtinské vápence. (Chlupáč a kol. 2002). Vápencové podloží kladně ovlivňuje množství živin v půdě. devonské vápence překryty kulmem. karbonu. popřípadě slepenců s prachovci a jílovitými břidlicemi. což je důvodem častého výskytu pramenů podzemní vody. pestře zbarvenými březinskými břidlicemi. Jsou to uloženiny deltových plošin, svahů a gravitačních proudů. krystalické horniny moldanubika. jsou devonské vápence překryty vrstvou jurských vápenců. vodorovně. s rohovci. a kol. krasu byly ve spodním miocénu částečně zaplaveny mořem. vrstvy rzehakiových písků. Jsou to plážové sedimenty tvořené písky, až štěrky. vyskytují valouny tmavých jurských rohovců (Chlupáč a kol. devonské vápence, část zasahující z Moravského krasu. pozdějšími vrstvami. území vyskytují terciemi spodnobadenské vápnité jíly - "tégly". nalezneme terciemi sedimenty, písky, jíly a kvartérní fluviální sedimenty. spraše (Chlupáč a kol. vrstva tvořena kvartérními sedimenty, sprašemi. částicemi s podílem rozptýleného vápníku, CaCCb. odlučnost. Tvoří buď pokryvy nebo závěje. klimatem oblasti. oblastech. Na rozdíl od spraší neobsahují CaCCb. oglejeněním (Chlupáč a kol.

Geomorfologie

vrchoviny. tvořený výše zmiňovanými devonskými vápenci. podcelek Konická vrchovina. Zde jsou vápence překryty vrstvou kulmu. vrchovina do zájmového území zasahuje malou částí mezí Líšní a Ochozí. Vývoj této jednotky začíná od ústupu bádenského moře. údolími vodních toků. 200 m. Průměrná nadmořská výška klesá od severu k jihu. partie pohybují i přes 500 m. pohybuje kolem 230 m nad mořem. SV od Kalečníku, nachází se ve výšce 528 m.n.m. Nej rozsáhlejší jeskyní je Ochozská. Byla objevena v roce 1831. Celková délka známých chodeb dosahuje 1750 m. zaplavována vodami potoka. Nalezneme zde krápníkovou výzdobu a lustry. jako Labyrint je dosud neprozkoumaná a nebezpečná i pro zkušené speleology. jeskyní je co do délky významná Netopýrka. Nachází se na protější straně údolí. dómem v blízkosti vchodu a následně úzkými chodbami až plazivkami. skokově klesá až do podzemního řečiště Říčky. zvaná Díravice nebo Kostelík). východu až na 12 m šířky a 6 m výšky. v komínu v zadní části jeskyně, a to slabé krápníky o velikosti několika centimetrů. osídlení na straně 42.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Klimatické podmínky

Základní vlastnosti podnebí v zájmovém území určuje jeho poloha. 49° s.š. a 16° v.d. s převládajícím západním prouděním. pevniny zde panuje mírně kontinentální klima. v podnebí. I přes to se zde v malém rozsahu vyskytují. a vlivem okolí, jako např. srážkový stín, tepelný ostrov města apod. severu. mírnými svahy. Aktivní povrch je tvořen převážně ornou půdou a zástavbou. mírný vliv tepelného ostrovu města při západním proudění. větší nadmořská výška s vlivem návětrné strany Drahanské vrchoviny. členitý zářezy údolí s vodními toky. loukami a pasekami.

Říčky, od jejího pramene po soutok s Roketnou. nejjižnější části území. z jihu, a také mírnému tepelnému ostrovu Brna. tak velkou roli. mezi -2 až -3°C, maximum v červenci 18-19°C. Říčky, na severozápadě území. údolích. až -4°C, maximum v červenci 17-18°C. Jak je patrné z průměrných měsíčních teplot, uvedených v tab. v naměřených hodnotách v období od listopadu do března a v červenci kolem 1°C. ostatních měsících je to kolem 2°C. hodnoty. úhrnů srážek za pomoci interpolace izohyet z Atlasu podnebí česka. Dle Obr. dubnu. mírou zalesnění (menší prohřev aktivní vrstvy). způsobená výskytem mrazů v nížinách v okolí Slapanic. dnů, kdy minimální teplota klesne pod 0°C. v celém území v intervalu 10.10.-20.10. území obdobný a to mezi 20.4. a 30.4.

severovýchodní části území. Okolí Šlapánic patří k srážkově nej chudší části. zde pohybují od 20 do 80 mm. 80mm, díky častým konvexním bouřkám. srážek. Průměrné měsíční úhrny srážek se zde pohybují od 30 do 80 mm. Narůstá od února k červenci, a pak znovu klesá. odchylky. celkově menší v letním půlroce. Téměř totožné pak v červenci. můžeme pozorovat v zimním půlroce. 325 mm srážek. Ve vlhčích částech (na severu) 350-400 mm.

okraji zástavby obce Bukovinka. Patrný je zejména nárůst úhrnu srážek v měsících od května do srpna. srpna jsou typické i extrémy úhrnů srážek. 227 mm. Nej sušší měsíce jsou zimní. měsících roku. kdy nespadly žádné srážky. hodnotou 894 mm. Na území Mariánského údolí v úzkém pruhu přechází na 60-80 dní za rok. jeden desetidenní interval.

a poprvé byla uvedena v roce 1971. v zájmovém území vyskytují 4. Jejich vymezení a odlišnost jsou uvedeny v tab. 6. vymezení v rámci charakterizovaného území v klasifikace dle dat z roku 1975. Česka, avšak s menším rozlišením. Posledními uvedenými klimatickými charakteristikami jsou fenologické. střední a severní části.

Čtěte také: Důl Michal: Záchrana kulturního dědictví

Hydrologie

Celé zkoumané území spadá, jak už je dáno z jeho vymezení, do povodí Říčky. je součástí povodí Moravy, které spadá do umoří Černého moře. pořadí je 1-15-03-092. Říčka je vodní tok Vl.řádu. výšce 470m a ústí zprava do Litavy u Měnína v nadmořské výšce 185m. . Celková délka toku je 36,5km. propadá pod nádrží Hádek a vyvěrá u Horního mlýna. V podstatě je však zdrojnicí potoka většina území přírodního parku. množstvím pramenů a pramínků krátkých vodních toků. břidlicemi. Její dlouhodobá eroze dala vznik hluboce zaříznutému údolí se strmými svahy. část vody odčerpávána. přirozenost. Kvalita vody je od pramene po Muchovu boudu velmi dobrá. boudy se čistota vody snižuje. dále po toku zvyšuje, v zimě naopak snižuje. znečištění vody přítokem Líšeňského potoka. splaškových vod obce Líšeň odváděna do Líšeňského potoka a následně do Říčky. zmiňovaného roku se kvalita vody Líšeňského potoka zlepšila. odváděna pouze dešťová voda. Splašky jsou odváděny do ČOV Modříce. zlepšení kvality vody je návrat raků do Říčky na sever od Podolí. se situace nevyhovující kanalizační sítě právě řeší přestavbou. v této oblasti částečná revitalizace koryta. Zajímavostí povodí Říčky je část toku v krasovém území PR Údolí Říčky. soutok s Hostěnickým a Ochozským potokem. Podzemní řečiště Říčky má charakter puklin jen několik metrů pod povrchem. říčního systému je estavela, ojedinělý krasový jev v České republice. zde propadají vody Říčky a za vysoké zde vyvěrají vody Hostěnického potoka. podpovrchového řečiště je dolní část jeskyně Netopýrka. dvou vyvěračkách severně od Kaprálova mlýna. z 18-ti metrové hloubky. Drastické využití vývěru je známé z 80-tých let 20. vojenského objektu v Kanicích.

Do Říčky se vlévá několik menších toků. Nejvýznamnějšími přítoky jsou Malá Říčka, Hostěnický, Ochozský a Líšeňský potok. jih od Šlapánic se do Říčky vlévá zleva Roketnice. území. Kalečníku. Má přirozený charakter koryta, malý průtok a velkou rychlost toku. ústí zleva přibližně na 3,5-tém kilometru toku. Hostěnický potok pramení SZ od Kalečníku. podzemním řečištěm. Místo propadání bylo v 19. prokopali do komínu Ochozské jeskyně. přesunuly. polohy, protože Ochozská jeskyně byla téměř nepřístupná. Ochozský potok pramení na SV okraji Březiny. Délka toku je asi 8 km. ústí zprava v podzemí krasové části. Potok protéká Březinou a Ochozí. mírně znečištěn odpadními vodami. Líšeňský potok pramení na severu Staré Líšně. Délka je asi 3 km. zprava u Pernikářova mlýna. Samotný pramen má malou vydatnost. z dalších malých pramenů po celé své délce a z dešťové kanalizace. výše, byl potok v minulosti značně znečištěn. byla vybudována v celé Staré Líšni nová kanalizace za 1,25 mld. Bezejmenné přítoky ústí do Říčky v celé délce jejího toku. hustota přítoků klesá od severu k jihu. mají charakter krátkých toků s velkým spádem. podzemních zdrojů.

několik menších rybníků. Nej starší vodní nádrží je nádrž Pod Hornekem. v roce 1953 Správou rekreačních lesů města Brna. na stavbě druhé - Pod Hádkem. Ta byla dokončena v roce 1968 a funguje dodnes. v Mariánském údolí, mezi Muchovou boudou a Kadlecovým mlýnem. kontinuálně na sebe a mají nej větší vodní plochy v území. nej severněji - U Muchovy boudy. Nádrž byla dokončena v roce 1962. Hrádkem a U Kadlecova mlýna. následující rok. Hráz nádrže Pod Hrádkem o tří roky později. nádrže byly financovány správou města Brna současně s Cementárnou Mokrá. potrubím odváděna voda k provozním účelům. Menší rybníky nalezneme na čtyřech lokalitách. nad Hostěnicemi. Jejich výskyt je zaznamenán již na I. 1764-1768). Další dvě lokality jsou novější. 2005 soukromý rybník pro sportovní rybaření. založeny dva menší mělké rybníčky na soutocích pramenů. druhý v roce 2006. estetickou. Zde jsou využívány k chovu vodního ptactva. eutrofizací dusíkem ze zvířecích exkrementů. 17,18 Vodní nádrže, nalevo v.n. U Muchovy boudy a napravo v.n.

Prameny a podzemní vody

V zájmovém území se nachází mnoho pramenů podzemní vody. zejména na flyšový charakter kulmu a na styk spraší s podložím. je typický zejména pro PPk Říčky. Zde je 8 pramenů upraveno ve studánky. pramen v zájmovém území je pojmenován Miluška. Říčky. V zájmovém území se nachází 8 hlubinných vrtů pitné vody. podloží krystalinika brněnského masivu. První skupina tří vrtů hlubokých 300-400 m se nachází poblíž Svobodova mlýna. vybudovaná vodárna, která zásobuje pitnou vodou obec Mokrá-Horákov a okolí. čtyř vrtů hlubokých 300-500 m se nachází poblíž rybníku Pod Hornekem. vybudována vodárna, která slouží jako záložní zdroj pitné vody. nachází u hráze v.n. U Muchovy boudy. rozvod podél Říčky v Mariánském údolí. vrtu do lahví.

Půdy a Bioregiony

monitorován CHMU. webu České geologické služby. Půdou, s největší plochou v území, je kambizem modálni. Líšně. Tato půda je vnáší oblasti málo živná a skeletovitá. využívaná jako orná půda. na vápencové podloží. Převažuje rendzina modálni, t.j. mírou skeletu. na živiny. Hnědozemě j sou vázané na sprašový překryv. a Březina. spraši patří mezi úrodné půdy. Výskyt skeletu je malý. Luvizemě jsou také vázané především na sprašové sedimenty. východních svazích a v území PPk Říčky při úpatí svahů. Černozeme nalezneme pouze v jižní části vymezeného území. celá oblast jejich výskytu využívaná, jak jen je možné, k zemědělské produkci. s procesem oglejenění. A to s výskytem gleje fluvické a kambické. vyskytují mokřady a zamokrené louky. glejová karbonátová.

Čtěte také: Předpovědi počasí podle Michala Žáka

Vybrané území je dle Culka (1996) rozděleno na 4 bioregiony. Drahanský bioregion kopíruje oblasti s podložím kulmu. monotónních sedimentech kulmu, u okrajů se sítí údolí. jednotvárný horninový podklad. Biota náleží na našem území do 2. až 5. Na vybrané území zasahuje jeho jižní část. vápencového podloží. Nachází se zde 1. až 4. v.s. Lechovický bioregion (4.1) je součást severopanonské podprovincie. území zasahuje jeho severovýchodní část. štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší. Českomoravské vysočiny a částečně severních Alp. severních svazích 2.v.s.bukodubový. V bioregionu výrazně převažuje orná půda (Culek, 1996). pouze jeho severovýchodní část, která je výrazně odlišná od zbytku bioregionu. horninami českého masivu, odhalenými vodní erozí Říčky nebo lokální těžbou. výchozech se nachází stepní a lesní teplomilná vegetace. biodiverzitě typické pro většinu Lechovického bioregionu. dubohabř...

Místo s.š. v.d.
Sever asi 1 km vých.
Východ asi 1,4 km vých.
Střed asi 400 m jižně od Hostěnického prop.

tags: #michal #igor #ekologicka #stabilita #1985 #studie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]