Důl Michal: Ekologická Obnova a Revitalizace Národní Kulturní Památky

Národní kulturní památka Důl Michal (dříve Petr Cingr) se nachází v Ostravě-Michálkovicích. Pro rok 2019 připadá významné výročí v historii OKR, a to 170 let od založení Dolu Míchal v Ostravě Michálkovících, který po skočení těžby uhlí se stal Národní kulturní památkou a slouží v Ostravě jako kulturní zařízení.

Důl Michal byl založen v roce 1849. Důl dostal jméno č. III podle čísla kutací jámy, která byla přebudována na jámu důlní. Krátce potom bylo jméno změněného na Michael (Michal) a později na Petr Cingr, nakonec mu jméno Michal po roce 1989 bylo vráceno. Na důl se postupně soustřeďovala těžba uhlí z okolních dolů.

Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje v kutací jámě č. III byla dne 29. XII. 1849 nálezci udělena Báňským hejtmanstvím koncese na dobývání uhlí formou tzv. důlních propůjček. Tento den se považuje za datum založení dolu. Důl založil Rakouský stát, reprezentovaný C. k. Vysokým montánním erárem.

Důl Michael odkoupila 15. 12. 1856 společnost Privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (SDF) ve Vídni. Za dobu své dlouholeté existence důl prošel postupným technickým a stavebním vývojem. Společnost spravovala železnici z Vídně přes Ostravu k polským solným dolům ve Slezsku.

Vývoj a Modernizace Dolu Michal

Významným mezníkem se stal rok 1862, kdy důl byl připojen k Báňské dráze (později označované jako Montánní dráha), která umožnila plynulou expedici vytěženého uhlí prostřednictvím stále rostoucí železniční sítě. Připojení k dráze bylo z hlediska rozvoje těžby jedním z nejdůležitějších mezníků v historii dolu. Dráha nahradila málo výkonný a nespolehlivý odvoz uhlí formanskými povozy s koňským potahem po trase dlouhé 8 km k železniční stanici v Hrušově a byla základem pro zvyšování těžby.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

V roce 1869 byli pro horizontální dopravu v dole zakoupeni první koně a při ražení důlních děl zavedena trhací práce pomocí dynamitu namísto dosud používaného střelného černého prachu. V roce 1870 byla zahájena první rekonstrukce dolu z důvodu nutnosti postupu dobývání do větší hloubky po vydobytí některých slojí. V roce 1874 byl na jámě instalován nový silnější parní těžní stroj o výkonu 120 HP a přímo účinné parní důlní čerpadlo tahadlového typu o výkonu 100 HP. Oba stroje byly dodány Strojírnami knížete Salmy v Blansku.

Po ukončení přestavby povrchový areál dolu tvořily zděné jámové budovy s příhradovou těžní věží, na kterou navazovala strojovna a jednopodlažní kotelna. V roce 1907 bylo zavedeno strojní vrtání při ražbě chodeb a brázdící stroje šramačky, poháněné stlačeným vzduchem.

Generální Přestavba z Let 1913-1915

Největší rekonstrukce dolu proběhla v letech 1913-1915 (částečně v průběhu 1. světové války). Při přestavbě byla provedena demolice téměř všech objektů na povrchu dolu a uplatněno tehdy pokrokové provozní řešení, oddělující od sebe pohyb horníků a dopravu uhlí a materiálu.

Mužstvo procházelo při nástupu do práce krytým koridorem přes “čisté” a “špinavé” řetízkové šatny, reprezentativně řešenou cechovnu (kde se denně přidělovaly pracovní úkoly), lampovnu a spojovací mosty do jámové budovy a těžní jámy. Nad jámou byla v roce 1914 postavena ocelová vzpěrová těžní věž z příhradové konstrukce s dvojicí těžních kol (lanovnic), vysoká po osu lanovnic 35,0 m.

Strojovna byla rozdělena na dvě části a to úsek těžních strojů a úsek kompresorů. Oddělení těžních strojů bylo vybaveno dvěma již elektrickými těžními stroji o výkonu 2 480 HP. V roce 1913 byla postavena na místě staré nová třídírna s velkokapacitními zásobníky, ze kterých se uhlí expedovalo přímo do vagónů. Uhlí se třídilo na roštech a ručně se vybíraly větší kusy kamene. Při rekonstrukci v roce 1913 důl Michal převzal těžbu uhlí dolu Petr a Pavel a v r. 1916 i těžbu dolů Josef a Jan ve Slezské Ostravě, které se pak staly pomocnými doly. O jejich důlní pole bylo rozšířeno důlní dole dolu Michael.

Čtěte také: Michal Igor a ekologická stabilita

Důl Michal v Období Československa a Poválečném Vývoji

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 začala být používána česká podoba jména Dolu Michael - Michal. V roce 1927 bylo vybudováno uhelné prádlo (mokrá úpravna uhlí) a briketárna. Uhelné prádlo vzniklo rozšířením a přestavbou stávající suché třídírny. Koncem roku 1932 byl zastaven provoz pomocného Dolu Josef ve Slezské Ostravě.

V době německé okupace za 2. světové války bylo připravováno v rámci záměrů vybudování velkodolu společnosti SDF s umístěním jeho centrálního zařízení v lokalitě otvírkového Dolu Oskar v Heřmanicích. Důl Oskar byl připojen k Dolu Michal. Pro nepříznivý vývoj válečných událostí pro německé okupanty k realizaci tohoto projektu velkodolu již nedošlo. Po 2. svět válce byl v tzv. Východním poli vybudován v pozměněné podobě Důl Rychvald.

V roce 1942 byla na Dole Michal zrušena briketárna a v závěru války došlo při leteckém bombardování k poškození prádla (úpravny uhlí). Po 2. světové válce byly v roce 1945 doly společnosti SDF postaveny pod národní správu. Dne 28. října téhož roku spolu s doly všech společností byl znárodněn a od roku 1946 začleněny do Národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly v Ostravě.

Dne 17. 7. 1946 byl Důl Michal přejmenován na Petr Cingr na paměť dělnického vůdce, poslance rakouského říšského sněmu a později senátora Československé republiky. K Dolu Petr Cingr byl jako závod připojen od 1. 1. 1954 Důl Michaeli (tzv. Michálka) ve Slezské Ostravě. Na základě celostátně uplatňované direktivy o likvidaci neefektivních provozů byl v roce 1965 provoz Dolu Michaeli zastaven.

Ke dni 1. 7. 1966 došlo k organizačnímu sloučení dosud samostatného Dolu Petr Cingr s Dolem Rudý říjen (později Důl Heřmanice) v jeden důlní podnik. Důl Petr Cingr se stal jeho závodem č. 3, později č. 2. V roce 1976 byl Důl Petr Cingr jako závod organizačně zrušen a dále veden jako samostatné Důlní pole Dolu Rudý říjen.

Čtěte také: Předpovědi počasí podle Michala Žáka

Po změně politicko-hospodářských poměrů v roce 1989 bylo dolu vráceno jméno Michal. V rámci státem řízeného útlumu těžby uhlí v OKR byla těžba uhlí na Dole Michal dne 30. 6. 1993 zcela ukončena. Po likvidaci podzemní části Dolu Michal bylo provedeno v r. 1994 poslední slavnostní fárání těžní jámou z dolu. Souhrnně se dodává, že Důl Michal existoval do doby zastavení v letech 1849-1993.

Těžba uhlí probíhala od roku 1851 do 30. 6. 1993 s ročním objemem v rozmezí v 19. st. 18-202 tis. t a ve 20. st. 234-547 tis. t. Důl měl rozlohu 411 ha (rok 1960) a 19 provozních pater a dvě jámy. Největší hloubka jeho důlních děl byla 960 m.

Současnost: Národní Kulturní Památka a Její Revitalizace

Důl Petr Cingr (později opět Michal) ukončil těžbu v roce 1993, ale pro svou autenticitu se na rozdíl od mnoha jiných zrušených areálů dolů v Ostravě vyhnul zbourání. Naopak dostal statut Národní kulturní památky, dnes patří k vyhledávaným turistickým cílům a slouží pro různé kulturní akce.

V areálu ostravského dolu Michal přibude další expozice. Za pár dní totiž začne rekonstrukce bývalé třídírny. První část bude hotová za dva roky a návštěvníkům se tak otevře čtvrté podlaží třídírny. „Návštěvníci se tam dozví, jak vypadala cesta uhlí v uhelných areálech na Ostravsku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Ostrava kastelán dolu Michal Vojtěch Polášek.

Samotný objekt třídírny je ve stavu nevyhovujícím, a proto už několik let probíhá příprava projektové dokumentace. V rámci rekonstrukce zpřístupňujeme čtvrté nadzemní podlaží. Návštěvník přijde do areálu, zakoupí si vstupenku, vyjede výtahem do čtvrtého nadzemního podlaží a tam uvidí pomocí QR kódu vyznačenou cestu a dozví se, jak vypadala cesta uhlí v uhelných areálech na Ostravsku.

Projekt stojí 100 milionů korun. Spolufinancuje ho Evropská unie, spolufinancujeme to z programu Regionálního operačního programu a budeme v rámci dalších etap zpřístupňovat i další patra. Zejména to druhé, kde máme dochované výkopníky na uhlí.

Technicky a stavebně autenticky dochovaný areál kamenouhelného dolu Michal najdete v Ostravě, v městské části Michálkovice, kde se uhlí začalo dolovat v první polovině 19. století. Více než 600 m hluboký uhelný důl pojmenovaný po c.k. dvorním radovi Michaelu Laierovi byl založen roku 1843. V letech 1913 až 1915 byl elektrifikován a zároveň velkoryse přestavěn podle projektu architekta Františka Fialy, žáka proslulého zakladatele vídeňské moderní průmyslové architektury Otto Wagnera.

Nové expozice obsahují unikátní sbírky jako např. expozice důlního měřictví, kancelář geologa, expozice první pomoci a dispečink. Důlní areál včetně strojovny s původním technickým zařízením je přístupný veřejnosti. Prohlídková trasa sledující cestu horníka od šaten až k vlastní těžební jámě je podobně jako ve skanzenu dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna koncipována jako poslední pracovní den.

V říjnu 2025 začala rozsáhlá rekonstrukce třídírny uhlí, která by měla trvat do konce listopadu 2027. Třídírna se zpřístupní veřejnosti. Vznikne zde nová expozice i bezbariérová vyhlídka s výtahem. Prohlídky pomocí QR kódů odhalí příběh cesty uhlí od vytěžení až k expedici. Rekonstrukce má zajistit také statiku třídírny a ochranu kulturního dědictví. Třídírna má čtyři patra. Původní třídírna pochází z 19.

OSTRAVA | Národní kulturní památka Důl Michal prošel rekonstrukcí a vzniklo v něm nové návštěvnické centrum. Opravy byly financovány z takzvaných norských fondů, zbývající podíl hradilo Ministerstvo kultury. Norské fondy a ministerstvo kultury přispěly na rekonstrukci národní kulturní památky Důl Michal v Ostravě. Autenticky dochovaný uhelný důl se navíc jako druhá česká památka stal součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (první byl plzeňský pivovar).

Ta zahrnuje 850 míst ve 32 zemích. O zařazení na seznam cesty rozhoduje mezinárodní sdružení Evropská cesta průmyslového dědictví. Ta pro turisty vytváří seznamy a mapy nejzajímavějších industriálních památek. Důl Michal byl založen roku 1848. Těžba tam byla ukončena před osmnácti lety. Dnes slouží jako muzeum tradice hornictví i drsné estetiky zrezavělých konstrukcí. Originální expozice provádí návštěvníky pracovištěm horníků od šaten až k samotné jámě, přitom vše je zachováno v původním stavu.

Loni Důl Michal navštívilo osm tisíc lidí, z nichž velký podíl měli cizinci. Zpřístupněných industriálních památek přibývá stejně jako jejich nadšených obdivovatelů.

Projekt je zaměřen na statické zabezpečení, stavební památkovou obnovu, zefektivnění prezentace a ochrany průmyslového dědictví a zpřístupnění objektu Třídírny v areálu NKP Důl Michal.Hlavním cílem projektu je zlepšení přístupnosti a zajištění ochrany kulturního dědictví. Realizace projektu přispěje k celkovému zlepšení atraktivity a návštěvnosti této významné památky průmyslového dědictví v Ostravě.

Statické zabezpečení objektu zajistí fyzickou stabilitu objektu a zvýšení bezpečnosti pro návštěvníky. Vytvoření a zpřístupnění vyhlídkového patra v jednom z nejvyšších objektů celého areálu nabídne návštěvníkům pohled na areál z jiné perspektivy.

tags: #důl #Michal #ekologická #obnova #revitalizace

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečné vycházení do přírody
• Zařazení dřevní hmoty dle katalogu odpadů
• Historie Hůrek
• Koncentrace pylu: aktuální informace
• Data o největší skládce