Metoda Odpad Analýza Zdrojů

Aby mohla ekonomická soustava fungovat a poskytovat služby a statky k uspokojování lidských potřeb, chová se obdobně jako živý organismus. To znamená, že přijímá z okolního životního prostředí materiály a energii, které částečně využije, ovšem nakonec je všechny přemění na odpadní látky, které putují nazpátek do životního prostředí.

Průtok materiálů a energie ze životního prostředí socio-ekonomickým systémem je označován za primární příčinu environmentálních problémů. Protože každý materiálový tok indikuje velikost tlaku na životní prostředí, je možné předpokládat, že zvyšující se objem jakéhokoli toku způsobí nárůst tlaku na životní prostředí.

Všechny přístupy hodnocení materiálových (stejně jako energetických) toků vychází z jednotné filozofie: na základě vstup-výstup analýzy zmapovat toky látek a energie na úrovni podniku, regionu či státu. Na jednotlivých úrovních však tento základní přístup vykazuje jisté modifikace. Nejvýznamnější rozdíl spočívá ve skutečnosti, je-li daná socioekonomická jednotka považovaná za tzv. black box. To znamená, že nejsou brány v potaz děje probíhající uvnitř jednotky. Tak je tomu ve většině případů při hodnocení materiálových toků na makro úrovni, zatímco na podnikové a regionální úrovni jsou posuzovány i tzv.

V rámci dematerializace je vyhodnocována kapacitu a „metabolickou výkonnost“ firem, sektorů nebo regionů. Cílem je zvýšení poměru ekonomických přínosů dosažených z materiálového průtoku. Dematerializace vede ke snižování využívání zdrojů, čímž se redukují jejich negativní dopady na životní prostředí. Na mezinárodní úrovni se objevila celá řada návrhů a doporučení jak a zejména o kolik snížit materiálové toky, a tím průtok materiálů v určité ekonomice nebo ve světě. Návrhy jsou ve většině případů formulovány jako Faktor X (například Faktor 4, Faktor 10 nebo dokonce 100), což znamená požadavek na snížení užití materiálů a energie 4, 10 resp.

Objektem analýzy toxicity jsou specifické environmentální problémy analyzované v rámci podniku, odvětví nebo regionu. Tyto analýzy je možné rozdělit podle charakteru materiálového toku na analýzy toků chemických prvků a sloučenin, např. Cd, Cl, Pb, CO2, CFC - tzv. analýza toku látek (substance flow analysis - SFA), analýzu toků materiálů, např. biomasa, plasty, štěrk, dřevo - tzv. analýza toků materiálů (bulk material flow analysis - bMFA) nebo analýzu toků produktů, např. baterie, auta, tzv. analýza životního cyklu (life cycle analysis - LCA).

Čtěte také: Příklady recyklace v umění

Z tohoto pohledu by odpadové hospodářství mělo být vždy součástí životního cyklu produktu, jež se nakonec stává odpadem. Na druhé straně se na technologie nakládání s odpady můžeme dívat jako na službu, jejíž environmentální dopady nás zajímají. Je to podobné, jako když posuzujeme dva systémy sušení rukou (papírové ubrousky vs. teplovzdušný větrák), kde nás také zajímá pouze konkrétní funkce (služba) produktu a nikoli "životní cyklus" špinavých rukou.

Analýza životního cyklu (LCA) v odpadovém hospodářství

V oblasti odpadového hospodářství může být metoda LCA použita pro identifikaci environmentálně významných procesů a zátěží v řetězci zpracování odpadů. Pomáhá určit, zda návrhy na zlepšení končí v lokální optimalizaci (posun environmentálních zátěží na jiná místa), nebo jestli jsou environmentálně vhodnější pro celý systém a hodnotí dopad jednotlivých alternativ nakládání s odpady v rámci celého jejich životního cyklu. Výsledky LCA proto mohou být užitečnými podněty pro proces rozhodování.

Při strategickém plánování a tvorbě plánů odpadového hospodářství (POH) využívá metodu LCA mnoho zemí. Jen ve Velké Británii byly vyvinuty a aplikovány tři modely pro nakládání s tuhými odpady. Jsou to WISARD (vyvinut Environmentální agenturou a Ecobilan, používá se při tvorbě regionálních plánů odpadového hospodářství), IWM2 (Procter and Gamble) a model Wasteman (AEA technology).

Podívejme se na některé aplikace metody LCA v odpadovém hospodářství blíže. Irská zpráva "Posuzování životního cyklu možností odpadového plánování pro jihovýchodní region" (Life cycle assessment of regional waste planning options for the South East, Irsko, 2005) prezentuje výsledky posuzování životního cyklu. Na jejich základě byly připraveny čtyři scénáře pro podrobnější zkoumání. Posouzení dopadů na ŽP začínalo u sběru odpadů a končilo v okamžiku, kdy byl odpad recyklován, znovu využit, upraven nebo uložen na skládku. Počítalo se i s emisemi, kterým se předchází (zamezené emise), jako např. elektřina vyrobená ze skládkového plynu nebo ze spalování.

V úvahu byla rovněž brána recyklace nebo využití materiálu, které omezují emise znečišťujících látek během zpracování přírodních materiálů. Je důležité podotknout, že LCA neprezentuje kompletní environmentální posouzení jakéhokoliv systému odpadového hospodářství, technologie či specifického návrhu. Posouzení nepřihlíží k místním specifikům a oblastním rizikům. Ty budou brány v úvahu během posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo při plánování priorit.

Čtěte také: O biodegradaci a sanaci

Zajímavým výstupem irské zprávy byl například poznatek, že skládkování má vyšší potenciál toxicity na lidský organismus než spalování. Důvodem je, že v případě spalování funguje přísná environmentální kontrola (např. mokré čištění plynu, filtry), přísná evropská a národní legislativa na dosahované emise a díky výrobě energie se snižuje environmentální zatížení.

Lucemburská zpráva "Možnosti nakládání s odpady a změny klimatu - závěrečná zpráva pro Evropskou komisi" (Waste Management Options and Climate Changes - final report 2001, Lucembursko) byla zaměřena na politiku v odpadovém hospodářství v souvislosti se změnami klimatu. Další dopady zahrnují zdravotní rizika, jež jsou připisována znečištění ovzduší NOX, SO2, dioxiny a jemnými částicemi, emisím ozonových plynů, kontaminaci povrchových vod, čerpání neobnovitelných zdrojů, hluku, haváriím atd. Tyto dopady na životní prostředí spolu se sociálně-ekonomickými aspekty ovlivňují možnosti nakládání s odpady a v udržitelném odpadovém hospodářství musejí být důkladně zvažovány.

Lucemburská studie není zamýšlena jako nástroj pro městské nebo regionální plánování odpadového hospodářství, kde hrají velkou roli místní faktory, jako je dosažitelnost existujících zařízení pro odpadové hospodářství, uzavřených smluv pro nakládání s odpady, trhů recyklovatelného materiálu, geografické a sociálně-ekonomické faktory.

Obecně se v této studii podařilo zjistit, že separace různých odpadů z pevného komunálního odpadu u zdroje s následnou recyklací, kompostováním nebo anaerobní digescí bioodpadu nabízí za daných podmínek nejnižší toky skleníkových plynů. Využitím skládkových plynů na skládkách lze dosáhnout snížení toků skleníkových plynů ze skládkování, ale tato varianta v podstatě zůstává koncovým řešením. Spalování s využitím energie (zvláště kogenerační jednotka) přináší čisté úspory emisí skleníkových plynů ze spalování neupraveného komunálního odpadu, ale pevnost toho řešení závisí na zdroji energie, jež je nahrazován.

Z hlediska produkce skleníkových plynů nabízí mechanicko-biologická úprava nemalé výhody před skládkováním neupraveného komunálního odpadu nebo kontaminovaných odpadů. Je nutné podotknout, že v praxi se musí zahrnout i další dopady, ne pouze toky skleníkových plynů. Do této širší úvahy je třeba zahrnout faktory, jako je účinnost používaného zdroje (která bude např. narážet na volbu mezi MBÚ a recyklací s kompostováním) nebo například emise spojované se spalováním odpadu. Studie upozorňuje, že kompost významně zlepšuje kvalitu půdy, ale má jen skromný přínos ke specifickým tokům skleníkových plynů.

Čtěte také: Klíčová role přírody ve skautingu

Ministerstvo životního prostředí Bádenska-Wuertemberska si nechalo v roce 2006 zpracovat studii "Odstraňování odpadů s malým zatížením pro domácnosti - rozsáhlé využití odpadů a trvalé ekologicky udržitelné odstraňování odpadů". Cílem odborné analýzy bylo vypracování všeobecně platných doporučení vedoucích k trvale udržitelnému nakládání s odpady. Studie vychází z reálných dat a ze struktury nakládání s odpady v deseti okresech spolkové země Bádenska-Wuertemberska.

K dosažení uvedeného cíle byly zvoleny dva rozdílné přístupy. Pro detailní hodnocení látkových toků, nákladů, spotřeby primárních energií a uvolnění CO2 (významného pro změnu klimatu) byl sestaven samostatný model. V rámci tohoto modelu byl každý z deseti pilotních okresů podroben osmnácti variantám modelového výpočtu. Pro environmentální zhodnocení zkoumaných scénářů byla jako nadstavba zpracována LCA pro všechny procesy v rámci hodnocených variant. Při zpracovávání LCA bylo postupováno podle norem mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO).

Výsledek LCA pro komunální odpad vypovídá o tom, že moderní spalovna je spojena s nejméně nepříznivými vlivy. Pozitivní efekty (záporné hodnoty pro ekvivalentní osobu) spadají jen bezvýznamně níž než u mechanicko-biologické úpravy (MBÚ), nepříznivé efekty jsou oproti tomu významně nižší. Co se týče pozitivních vlivů: MBÚ předchází především vzniku skleníkových plynů a spalovna především spotřebě surovin. Spotřeba surovin vychází u MBÚ modelu méně vhodně (ve srovnání s modelem spalovny), což je zapříčiněno záborem plochy při skládkování výstupů z MBÚ.

Výsledky ostatních nepříznivých parametrů jsou u MBÚ scénáře asi dvojnásobně vyšší než u modelu spalovny. Výhradně nepříznivé environmentální dopady má referenční scénář pro skládkování. Velký podíl na tom má potřeba přírodního prostoru, která je u skládkování neupravených odpadů a využitelných látek významně vyšší než u scénářů s úpravou směsného komunálního odpadu, které obsahují významnou redukci objemu skládkovaných zbytků. Dále jsou to ekotoxické vlivy a skleníkový efekt následovaný tvorbou fotooxidačních látek. Skládka vykazuje oproti scénáři mchanicko-biologické úpravy více než dvojnásobné hodnoty environmentální zátěže na ekvivalentního obyvatele.

Aplikaci LCA pro porovnání konceptů odpadového hospodářství se zahrnutím skládkování, spalování, MBÚ a dalších technologií v ČR se věnuje projekt NPV2 řešený firmou ETC Consulting Group, s. r. o., a VŠCHT Praha.

LCA - analýza životního cyklu je analytická metoda hodnocení možných environmentálních dopadů spjatých s životním cyklem určitého výrobku, služby, technologie, obecně produktu. LCA bere do úvahy, že dopad produktu není vázaný jen na určité látky či určité regiony. Environmentální dopady jsou zde hodnoceny ve vztahu k definovaným problémům životního prostředí.

Hodnocení velkého množství procesů v rámci produktového systému může být náročný úkol. Hlavním cílem není poznat všechny detaily, ale vytvořit přehled celého produktového systému a identifikovat procesy podílející se na environmentálních dopadech. Získaný celkový přehled pak slouží k porovnání variant řešení či porovnání environmentálních dopadů různých produktů.

Koncepty pro zlepšení odpadového hospodářství

Klíčovou aktivitou bude, na základě zmapování celého kraje HMP, výběr vhodných lokalit, které budou představovat reprezentativní/modelové oblasti. Bude se jednat o tři druhy zástaveb: sídlištní, venkovská a smíšená. Zmapování situace v kraji MHP bude provedeno na základě dostupných dat z internetu, POH HMP, ČSÚ, jednotlivých městských částí, Pražských služeb a.s., Informační systém odpadového hospodářství, apod.

Ve vybraných lokalitách bude proveden navíc podrobný monitoring základních charakteristik faktorů ovlivňující odpadové hospodářství formou fyzické rekognoskace vybraných oblastí a fyzického rozboru jak tříděných složek, tak i samotného směsného komunálního odpadu podle platné metodiky (Z. Kotoulová: Metodika vzorkování a analýz skladby směsného komunálního odpadu). Detailní monitoring bude probíhat čtvrtletně podobu 24 měsíců. Konkrétně se bude jednat o identifikaci výskytu a množství dalších využitelných složek v závislosti na charakteru směsného komunálního odpadu (SKO).

Určování charakteru SKO dle původu (venkov/město, občan/podnikatelsky´ subjekt, roční období). Současně se bude jednat o sledování, sumarizaci a vyhodnocení materiálových toků SKO a jeho složek - využitím údajů databáze Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), poskytnuté magistrátem HMP, POH HMP nebo Pražských služeb a.s.

Určení modelových regionálních oblastí - produkce a způsoby nakládání se SKO, systémy třídění, sběru a zpracování zájmových složek. Na základě získaných dat bude vypracována studie proveditelnosti, na jejímž základě bude stanoveno rozhodnutí, zda je projekt technicky proveditelný a zda je jeho výstup komerčně využitelný.

Výsledky monitoringu budou zpracovány jako přehledy produkce a nakládání se směsným komunálním odpadem (SKO) ve zvolených modelových oblastech, přehledy výskytu a množství zájmových složek SKO, vyhodnocení trendů.

Posouzení možností a předpokladů zavádění inovativních technologií nakládání se zájmovými složkami SKO - separace, předúpravy, recyklace a materiálové a/nebo energetické využití. Stanovení minimální a maximální míry materiálového a energetického využití a recyklace směsného komunálního odpadu (SKO) v závislosti na jeho charakteru (původ, systémy sběru a třídění složek, roční období, modelová oblast).

Záměrem je vytvoření systému určování vlastností a hodnocení SKO s cílem jeho minimalizace. Při selekci dalších zájmových složek dojde ke změně nejen složení SKO ale i vlastností, které je nutné, s ohledem na jeho další nakládání, vyhodnotit.

Cílem je nezávislé posouzení složení a vlastností jak vyseparovaných složek komunálního tak i směsného odpadu s cílem co největšího omezení ukládání využitelných odpadních materiálů na skládky a získat co nejširší a nejčistší spektrum využitelných složek komunálního odpadu. Výsledky Konceptu I budou prezentovány formou specializované internetové stránky projektu.

Pro vstupní vyhodnocení a analýzy budou použity současná opatření z oblasti předcházení vzniku odpadů (POH, Národní program environmentálního značení, Udržitelná spotřeba a výroba, systémy environmentálního řízení, Čistší produkce, charitativní a jiné dobrovolné organizace, dobrovolné dohody, environmentální ekonomika, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, potravinové banky, Program podpory environmentálních technologií , politika druhotných surovin, podpora vědy a výzkumu v oblasti prevence a další.

Pro shrnutí informací řešené problematiky bude využita metoda textové analýzy, pro zisk informací o aktuálních informacích o prostředí HMP v oblasti odpadů a prevence jejich vzniku bude použita řada metod tzv. Pro vyhodnocení bude použita metoda založena na souboru indikátorů pro hodnocení dopadů opatření a jejich účinnosti působení na obyvatelstvo a souboru motivačních postupů.

Cílem je vytvořit podklad pro rozhodování ÚSC (evidence basedpolicy). Na základě získaných dat bude vypracována studie proveditelnosti na jejímž základě bude stanoveno rozhodnutí, zda je projekt technicky proveditelný a zda je jeho výstup komerčně využitelný.

Na základě vyhodnocených dat bude vytvořen návrh konkrétních činností (aktivit), které bude možno na území HMP prakticky zavádět. Bude vytvořen návrh pro dostatečnou a funkční informační základnu o prevenční problematice s cílem přenosu informací na veřejnost a zvyšování povědomí obyvatelstva.

Na základě předchozích monitorovacích a analytických činností bude navržen finální dokument „Ověřené postupy pro zavádění prevenčních opatření do praxe na území HMP“. Prostřednictvím dokumentu bude cílový subjekt ve své vlastní režii schopen podle konkrétních návodů realizovat různé typy činností za účelem naplnění opatření pro předcházení vzniku odpadů v rámci území HMP definovaných v krajském Plánu odpadového hospodářství. Výsledky Konceptu budou prezentovány formou specializované internetové stránky projektu. Současně budou publikovány v článku v recenzovaném časopisu a sborníku konference.

Přínosy analýzy odpadů a prevence vzniku odpadů

Životní prostředí - Předcházení vzniku odpadů, snižování jejich produkce, zvyšování podílu materiálového a/nebo energetického využívání a omezování odstraňování odpadů skládkováním přispívá (obecně) ke snížení dopadů antropogenních vlivů na životní prostředí. Konkrétní přínos realizace projektu bude spočívat v nezávislém zhodnocení „odpadářské obslužnosti“ v modelových lokalitách s návrhem a částečným zavedením separace dalších složek SKO a následným vyhodnocením kvality SKO. Separací dalších složek a z zefektivnění separace stávajících složek dojde ke změně kvality SKO a bude doporučen způsob nakládání. Předpokládáme snížení množství zbytkového SKO ukládaného na skládky.

Tyto nové způsoby nakládání s odpadními materiály dále umožní udržitelné využívání zdrojů náhradou primárních surovin druhotnými. Předcházení vzniku odpadů a snižování jejich nebezpečných vlastností má významný vliv na spotřebu primárních surovin a v této souvislosti podstatný vliv na snižování zátěže životního prostředí zejména v oblasti těžby surovin, jejich zpracování a dopravy. Řešení prevenční problematiky má přímý vliv na naplňování cílů v rámci plnění Plánu odpadového hospodářství HMP.

Zdraví obyvatelstva - Současné společenské poměry a obecně nadměrná spotřeba a konzumace nabízejí i další rozměr prevence v oblasti odpadů. Efektivním působením na společnost s cílem změnit vzorce spotřebního chování jednotlivce a snížit spotřební a konzumní návyky (potraviny, věcí denní potřeby) totiž může vést nejen ke snížení množství komunálních odpadů či biologicky rozložitelných odpadů a primárních surovin na počátku výrobního a zpracovatelského procesu (ať už ve formě látek, materiálu či energií), ale může být podporou zdravějšího životního stylu a podílet se například na celosvětovém úsilí v boji s obezitou a civilizačními chorobami.

Mezi cíle projektu patří i optimalizace odpadového hospodářství s co možná nejefektivnějším tříděním a tedy odklonu komunálních odpadů k využití ve formě druhotných materiálů. Komunální odpad podle zákona o odpadech není nebezpečným odpadem, ale při nedostatečném třídění může obsahovat nebezpečné složky, jako například barvy, léky, baterie apod.

Nevhodným nakládáním se mohou tyto nebezpečné složky dostat do životního prostředí, kde se mohou dlouhodobě ukládat v biomase a dále se šířit potravním řetězcem. Snahou je docílit co nejmenší podíl nevyužitelných odpadů a nastavit takový způsob nakládání, který by zajistil co nejmenší množství emisí do ovzduší a vod, které přímo či nepřímo ovlivňují zdraví obyvatel i ekosystémů. Výsledky projektu budou sloužit k přímému užití v oblasti odpadového hospodářství HMP bez další potřeby zpracovávání finančně nákladných studií a expertíz.

Další témata související s analýzou odpadů

• Uhlíková stopa podniků: Měření a reportování emisí skleníkových plynů se stává nezbytnou součástí firemního nefinančního reportingu.
• Udržitelnost výrobních procesů: Analýza a optimalizace výrobních technologií z hlediska produkce odpadu a energetické náročnosti.
• Ekodesign: Minimalizace negativních dopadů výrobků na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.
• Emisní stopa z dopravy: Analýza a návrh kritérií pro snížení emisí z dopravy zboží a materiálů.
• Průmyslové odpady: Správné třídění, zpracování a využití průmyslových odpadů.
• Elektroodpad: Produkce elektroodpadu s důrazem na baterie, akumulátory a fotovoltaické panely.
• Textilní odpad: Charakteristika textilních odpadů a možných postupů pro jejich využití.
• Energetické využití komunálního odpadu: Analýza potenciálních produkčních a zpracovatelských kapacit pro energetické využití českého komunálního odpadu.
• Cirkulární ekonomika: Aplikace principů cirkulární ekonomiky v rámci firemního odpadového hospodářství.
• Baterie ve směsném komunálním odpadu: Sledování a vyhodnocení množství a typů použitých baterií ve směsném komunálním odpadu.
• Jednorázové elektronické cigarety: Problematika jednorázových elektronických cigaret jako nového/komplexního druhu odpadu.
• Svoz komunálního odpadu: Analýza svozu komunálního odpadu v České republice z pohledu náročnosti svozu jednotlivých odpadových proudů.
• Uhlíková stopa obnovitelných zdrojů: Analýza uhlíkové stopy vybraných obnovitelných zdrojů energie v podmínkách České republiky.
• Optimalizace provozu tepláren: Zpracování historických provozních dat z tepláren a jejich využití pro optimalizační modely.
• Uhlíková neutralita biomasy: Hodnocení skutečné uhlíkové bilance biomasy určené pro energetické využití.
• Sezónní akumulace tepelné energie: Využití sezónní akumulace tepelné energie pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů tepla.

tags: #metoda #odpad #analýza #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Údržba odpadu z krovu
• Význam ekologické výchovy
• Potřeby pro přežití: Podrobný průvodce
• Železniční simulace Railworks: Podrobný pohled
• Červený seznam ČR