Nakládání s odpady v České republice upravuje zákon o odpadech, který vychází z legislativy Evropské unie. Firmy se musí řídit tímto zákonem, aby splňovaly recyklační limity a postupně omezovaly skládkování, s cílem ukončit ho do roku 2030.
S odpadem ve firmě musíte zacházet podle hierarchie způsobů nakládání s odpady:
Firmy se musí řídit katalogem odpadů, který odpady dělí do 20 hlavních skupin. Zařazení odpadu dle katalogu probíhá ve třech krocích:
Pro představu uvádíme příklad - firmě vyrábějící bavlněná trička zbývá spoustu nevyužitých odstřižků. Podle katalogu odpadů jde o odpad ze zpracovaných textilních vláken, který nepatří k nebezpečným odpadům.
„Každé firmy se týká, že svůj odpad musí správně zařadit podle katalogu a pak ho předat oprávněné osobě - ta s ním naloží podle zákona, buď ho zrecykluje nebo zpracuje. Pokud tak učiníte, jednáte podle zákona. Ve chvíli, kdy si stanovíte, jaké odpady ve firmě produkujete a kolik jich ročně vzniká, vybíráte sběrné nádoby a domlouváte intervaly svozu s odpadovou firmou.
Čtěte také: Jak správně likvidovat odpad? Vzorový metodický pokyn
Promyslete, které odpady můžete opětovně využít, než je uložíte na skládku. Tam by měly končit jen odpady, u kterých není jiný způsob odstranění dostupný nebo by znamenal riziko pro životní prostředí a lidské zdraví.
Původní obaly z vráceného zboží použijeme znovu - buď v nich zboží zůstane, nebo je zužitkujeme jako výplňový materiál. Běžné odpady, které vzniknou v kancelářích i na skladě pak třídíme. Tříděním odpadu ušetří vaše firma i dlouhodobě - rok od roku totiž roste skládkovací poplatek.
Roste i tlak na snížení uhlíkové stopy - což se u větších firem promítne i do nefinančních reportů. V roce 2024 pro ně také v Česku začne platit směrnice CSRD, dle které musí společnosti zveřejňovat informace o svém vztahu k životnímu prostředí, sociální oblasti (např. inkluze ve firmě) a řízení firmy. Výsledky nefinančního reportingu mohou ovlivnit i například to, jestli získáte úvěr od banky.
„Pracovali jsme s firmou, která zbytečně vyhazovala papírové krabice. Lisovali je a do e-shopu nakupovali nové. Přitom jim stačilo, aby ty krabice vzali, přesunuli je jinam a pak do nich balili výrobky z e-shopu.
Než se pustíte do pořizování systémů na třídění, zastavte se u odpadu. Pomohou vám 4 kroky:
Čtěte také: Chov hospodářských zvířat: metodický pokyn
Firmy a podnikatelé musí od roku 2021 povinně oddělovat odpad do samostatných nádob. Zaměstnancům nebo klientům poskytněte ve všech prostorách, kde odpad vzniká, koše k třídění odpadu, odděleně pro:
Řešením je koš pro každý typ odpadu, či tzv. třídící sety. Popelnice na tříděný odpad vybírejte podle požadavků svozové firmy a podle toho, kolik odpadu vaše firma produkuje.
„Je třeba upozornit, že firmy nemohou jen tak využívat barevné kontejnery na ulicích. Ty jsou pro obecní systém, tedy pro občany. Existuje možnost tyto obecní nádoby využít, pouze však po dohodě s obcí a za podmínek stanovených obcí,“ upozorňuje Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.
Pro nebezpečný odpad platí přísnější podmínky likvidace a ne každá firma či instituce oprávněná k nakládání s odpady vám ho vezme. Podle čeho poznáte nebezpečný odpad?
Na každém obalu najdete unikátní kód odpadu (dle katalogu odpadů), název odpadu a také jeho symbol. Při likvidaci nebezpečného odpadu se řiďte vyhláškou vyhláškou č. 273/2021 Sb.. Podle ní je nebezpečný odpad takový, který obsahuje:
Čtěte také: Metodika MŽP pro vyluhovatelnost
Každá firma musí mít vlastní označené nádoby na uchovávání nebezpečného odpadu a vést evidenci odpadů. „Předání odpadů svozové společnosti je potřeba prokázat fakturou nebo smlouvou a jednou ročně musí firma ohlásit, zda nepřekročila zákonný limit. Ten je 600 kg vyprodukovaných nebezpečných odpadů za rok,“ doplňuje Ing. Petr Havelka.
Nebezpečný odpad shromažďujte vždy odděleně v odpovídajících nádobách, které zabrání jeho úniku - ideálně využijte také záchytné vany, které omezí rozlití nebezpečné látky. Zajistěte také, aby nebezpečné odpady byly vždy označeny nejen katalogovým číslem a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem.
K nebezpečnému odpadu musíte zpracovat identifikační list s podrobným popisem odpadu a dalšími údaji ohledně bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. Přepravu nebezpečného odpadu hlaste do elektronického systému evidence přeprav, tzv. SEPNO.
Podle zákona by každá firma měla mít osobu, která za nakládání s odpady odpovídá. Nejčastěji je to odpadový hospodář či podnikový ekolog, může pracovat i externě. Likvidaci odpadu svěřte odpadové firmě nebo uzavřete smlouvu se sběrným dvorem. Za odevzdaný odpad dostanete potvrzení o zaplacení nebo fakturu - všechno si pečlivě uschovejte pro případnou kontrolu.
Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický pokyn, který popisuje správný postup nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelné pohromy. Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s krizovou situací se postupuje podle krizového zákona (zákon č. 240/200 Sb.). Zákon o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) se používá podpůrně, je nutno zajistit ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
Nakládání s odpady v území zasaženém živelnou pohromou (soustřeďování a odvoz odpadů) organizují orgány krizového řízení příslušného území. Určují a informují o místech, kam je možno odpady odkládat (velkoobjemové kontejnery, deponie).
Odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku živelné pohromy má místně příslušná obec, která postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení. V průběžné odpadové evidenci obce bude uveden odpad vhodného katalogového čísla, kód nakládání AN60 a poznámka „vznik odpadů v důsledku živelné pohromy“.
Odpad je předáván k odstranění do zařízení určeného pro nakládání s odpady tj. oprávněné osobě podle zákona o odpadech („odpadářské firmě“) a je ukládán na skládku ostatních odpadů nebo spalován ve spalovně komunálních odpadů.
Odpad z živelné pohromy může být kontaminován ropnými nebo jinými nebezpečnými látkami, které se vyznačují škodlivostí na zdraví lidí a schopností uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí, také může být kontaminován patogenními mikroorganismy v důsledku přítomnosti zkažených potravin, potom je zařazen jako odpad kategorie nebezpečný.
V případě podezření na kontaminaci v důsledku blízkosti možných zdrojů kontaminace jsou učiněna opatření ke zjištění rozsahu a závažnosti kontaminace, toto provádí stejně jako následné odstranění osoba oprávněná k nakládání s odpady podle zákona o odpadech („odpadářské firmy“). Nebezpečný odpad je spalován ve spalovně nebezpečných odpadů nebo je ukládán na skládky nebezpečných odpadů.
Pokud je to možné, je vhodné zajistit přiměřené třídění odpadů z živelné pohromy, alespoň částečnou separaci základních složek (kovy, dřevo, nebezpečný odpad např. chemikálie, barvy, oleje, elektroodpady, lednice atd.). Vytříděné odpady mohou být zařazeny pod příslušné druhy odpadů podle Katalogu odpadů a do kategorie podle jejich vlastností. Poté jsou odpady předávány k odstranění, případně i k využití do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Stavební a demoliční odpady vzniklé selektivní demolicí je vhodné s ohledem na hierarchii odpadového hospodářství předávat do zařízení na recyklaci stavebních a demoličních odpadů.
Při manipulaci s odpadem je doporučeno používat vhodné ochranné pomůcky, nejíst, nepít a nekouřit.
Uhynulá zvířata a znehodnocené potraviny živočišného původu je nutno odstranit v asanačním ústavu. Manipulaci s kadávery musí provádět odborné firmy, popřípadě armáda nebo hasiči. Svoz provádí sanační podniky. Nakládání s těmito odpady je v působnosti veterinární správy.
V případě nálezu sudů, kontejnerů s podezřelým, neznámým obsahem je nutno kontaktovat Integrovaný záchranný systém (IZS).
V případě odpadu, pocházejícího z věcí ve vlastnictví fyzických osob podnikajících a právnických osob, vzniklého v důsledku živelné pohromy jsou v postavení původce odpadu tyto osoby. Odpad vzniklý při živelné pohromě budou zařazovat obdobně a nakládají s ním stejným způsobem, jako je uvedeno výše. V případě uložení odpadů na skládku předají právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozovateli skládky jako součást základního popisu odpadu údaje o parcelním čísle pozemku, na kterém odpad vnikl.
Podle § 62 odst. 1 nového odpadového zákona musí každá firma odděleně soustřeďovat vytříditelné složky komunálního odpadu (minimálně papír, plasty, sklo, kovy a biodpad), který nesouvisející s podnikatelskou činností firmy.
Metodický pokyn slouží k vyjasnění postupu osob, na které dopadají povinnosti v odpadovém hospodářství po účinnosti nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen „zákon č. 541/2020 Sb.“ nebo „nový zákon“) od 1. ledna 2021 a s ohledem na skutečnost, že prováděcí předpisy nebudou účinné společně s novým zákonem.
V řadě ohledů se povinnosti v zákoně č. 541/2020 Sb. neliší od povinností dle zákona č. 185/2001 Sb. (dále jen „dosavadní zákon“). V některých případech, kde jsou povinnosti nastaveny odlišně, obsahuje nový zákon přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud. Jsou zde ovšem některé nové povinnosti, které bude nezbytné plnit od okamžiku účinnosti zákona č. 541/2020 Sb.
Pokud budou povinné subjekty postupovat tam, kde zákon č. 541/2020 Sb. odkazuje na prováděcí právní předpis, v souladu s dosavadními prováděcími předpisy, má se za to, že postupují v souladu s požadavky nového zákona. To navíc platí v řadě případů nejen pro dobu, než budou vydány nové vyhlášky, ale s ohledem na v návrzích vyhlášek obsažená přechodná ustanovení, i pro značnou dobu po jejich vydání.
V případech, kdy nové prováděcí předpisy mění některé povinnosti oproti stávající právní úpravě, obsahuje návrh vyhlášky přechodná ustanovení, která umožní dostatečný časový prostor pro přípravu všech osob v odpadovém hospodářství na provádění jednotlivých povinností. Jelikož je nejvýznamnější vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady stále v připomínkovém řízení, je možné, že některá přechodná období budou nakonec jinak dlouhá, než uvádí tento metodický pokyn.
Odpady mohou být po účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. předávány na základě stávajících informací o odpadu a základních popisů odpadu. Předložený návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého je možné používat informace a základní popis odpadu až do konce roku 2021. To se vztahuje i ke všem provedeným vzorkováním a zkouškám odpadů, na základě kterých byly tyto údaje zpracovány.
Jedinou výjimkou od účinnosti nového zákona je doplnění informace o výhřevnosti a její předání provozovateli skládky v případě ostatních odpadů. Jedná se o údaj o tom, zda odpady kategorie ostatní mají výhřevnost větší nebo menší než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu, a to pro účely zařazení do dílčího základu poplatku za ukládání odpadů na skládku.
Tak jako celý základní popis odpadu může být tento údaj, pokud je to v případě daného odpadu a daného parametru možné, stanoven úsudkem. Zkouška tak bude nezbytná pouze v případě odpadů, u kterých není možné toto zařazení provést na základě úsudku. Zařazení na základě úsudku je možné zejména proto, že není nezbytné znát přesnou hodnotu. Postačí pouze informace o tom, zda je hodnota vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu či nikoliv. To u řady odpadů může být jednoznačné i bez provedení zkoušky.
Podle přechodného ustanovení v novém zákoně č. 541/2020 se za rok 2020 podává hlášení o produkci a nakládání s odpady v celém rozsahu podle dosavadní právní úpravy. Pro vedení průběžné evidence v roce 2021 a obsah hlášení za tento rok se použijí požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020Sb. To platí i pro použití kódů nakládání. Použijí se kódy podle přílohy č. 20 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb., a to i v případě, že bude zařízení povoleno již podle nového zákona a v provozním řádu a povolení bude mít vymezeny nové kódy podle příloh č. 5 a 6 nového zákona.
Nové kódy nakládání ze zákona se pro účel vedení evidence odpadů použijí až po skončení platnosti všech přechodných ustanovení tedy až v roce 2022. Je zde využito možnosti, že prováděcí právní předpis může v tomto ohledu požadovat použití jiných kódů a přechodné ustanovení v předložené vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady s tím počítá.
Pro obsah hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2021 v roce 2022 platí dosavadní právní úprava, ale podmínky jeho podání se řídí zákonem č. 541/2020 Sb. Hlášení musí být tedy podáno do 28. února 2022 a nově jej nebude muset podávat původce, který v roce 2021 vyprodukoval méně než 600 kg nebezpečných odpadů (samozřejmě pokud zároveň vyprodukoval méně než 100 tun ostatních odpadů - v tomto ohledu nedochází ke změně).
Již podle přechodného ustanovení ve vyhlášce č. 437/2016 Sb. se kaly, které splňují alespoň požadavky na kaly kategorie II, považují za upravené až do konce roku 2022 a v nové vyhlášce bude tento termín přejat. Lze dovodit, že na kaly z čistíren odpadních vod v současné době běžně produkované na území ČR se žádné nové požadavky vztahující se v zákoně specificky k neupraveným kalům v letech 2021 a 2022 neuplatní.
Novou povinností, která se vztahuje i na upravené kaly, je povinnost označení. Povinnost označit kal ve smyslu § 67 odst. 2 bude od 1. ledna 2021 až do účinnosti nové vyhlášky splněna, pokud bude v dostupné vzdálenosti jakýkoliv údaj o tom, že se jedná o kal z čistíren odpadních vod s uvedením čistírny odpadních vod, ze které pochází. V případě, že kal prošel zařízením na úpravu kalů, uvede se místo čistírny odpadních vod toto zařízení. Tato povinnost bude do účinnosti vyhlášky splněna například i jakýmkoliv nákladním listem, který bude uvedené údaje obsahovat.
Podle ustanovení § 105 zákona o odpadech platí, že od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona. Krizový zákon blíže definuje krizovou situaci. Mimořádná událost podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
Stav nebezpečí podle krizového zákona vyhlašuje hejtman kraje, resp. i primátor hlavního města Prahy, a to pro celý kraj nebo jeho část.
Pokud ovšem nejde o řešení krizové situace, tedy pro místo vzniku odpadů nebyl vyhlášen alespoň stav nebezpečí, není možné uplatnit osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Pokud by prodlení v odklízení odpadů mohlo způsobit ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí, což s ohledem na možnou kontaminaci odpadů lze téměř s jistotou tvrdit, pak je možné doporučit zvážení vyhlášení stavu nebezpečí ve vztahu k urychlení odklízení odpadů. Toto by mimo jiné znamenalo, že by se na tyto odpady uplatnilo osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Důležité je upozornit, že případ, kdy stále dochází k odklízení odpadů vzniklých při krizové situaci, ale krizový stav již skončil, tak ukládání odpadů na skládku spadá do osvobození podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP sděluje způsob vedení průběžné evidence odpadů po živelní pohromě, jako jsou např. povodně, podle zákona o odpadech.
V souladu s metodickým pokynem MŽP č.j. MZP/2021/720/3403 ze dne 7. července 2021 má odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku živelní pohromy místně příslušná obec, která postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení.
tags: #metodicky #pokyn #nakládání #s #odpady #ve