Stále větší počet automobilů a rostoucí množství škodlivin, které vypouštějí - jejich dopad na životní prostředí nemohl zůstat bez povšimnutí. Proto bylo již v 80. letech minulého století zavedeno takzvané nařízení R49 a od počátku 90. let platí v Evropské unii a EHP normy EURO.
Emisní norma Euro, která určuje maximální hodnoty výfukových zplodin nově uváděných vozidel na trh, platí již od roku 1992. Limitní hodnoty emisí určuje u osobních automobilů, lehkých užitkových vozů, nákladních vozů, autobusů i motocyklů.
Za dobu její existence si prošla několika změnami, které čím dál tím více zpřísňovaly limity, jaké musí vozy splňovat. V posledních letech dochází k neustálému zlepšování emisních norem pro automobily, od normy Euro 4 až po nejnovější normu Euro 7. Rozvoj technologií a rostoucí povědomí o životním prostředí vedou ke stále přísnějším normám, které směřují k udržitelné a ekologické budoucnosti silniční dopravy.
Emisní normy s označením EURO existují již od roku 1992. Jsou závazné a platné ve všech zemích Evropské unie a udávají, jaké maximální množství škodlivin může být obsaženo ve výfukových plynech. Od roku 1992 vychází nové emisní normy EURO v pravidelném intervalu 4 až 5 let a vzestupně se číslují. Každá nová emisní norma je přísnější a limity škodlivin nižší. Vztahuje se ovšem pouze na vozidla nově uváděná na trh.
Nejnovější emisní normou je v současné době EURO 6 z roku 2014, která byla v letošním roce inovována a ještě více zpřísněna verzí 6c, resp. 1. září 2018 vstoupila v platnost inovovaná emisní norma EURO 6.2 nebo také 6c. Současně se také začala uplatňovat nová metodika měření emisí, která je náročnější, přesnější a lépe odpovídá skutečnému jízdnímu stylu řidičů. Jedná se o metodu laboratorního testování WLTP (Worldwide Harmonised Light Vehicle Test Procedure). Nová norma platí pro všechna vyráběná auta, tedy i pro starší modely nových aut. Pro automobilky to znamená úpravu vybraných motorů.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.
Emisní normu se vám vyplatí vědět třeba při cestě do zahraničí. Některé evropské země (například Německo, Francie, Rakousko) rozlišují tzv. nízkoemisní zóny, do kterých smí vjet pouze vozidla, která splňují určitou emisní normu (v současnosti obvykle Euro 3 či Euro 4). V praxi se jedná hlavně o velká města, kde je problém se znečištěním ovzduší největší. V ČR zatím podobné zóny nefungují, ale o jejich zavedení se již delší dobu debatuje - zejména v Praze.
Pokud dovážíte vozidlo ze zahraničí nebo provádíte první převod vozidla z původního majitele, měli byste emisní normu znát také kvůli případné ekologické dani. Ta se uplatňuje u aut, která nesplňují žádnou ekologickou normu (10 000 Kč) nebo jen třídy Euro 1 (5 000 Kč) či Euro 2 (3 000 Kč).
Bohužel emisní normy se nevyhly ani motocyklům, a tak jsou od roku 1999 také přizpůsobovány aktuálně platné Euro normě. V roce 2016 byla zavedena pro motocykly norma Euro IV, která nově nařizuje, že motocykly musí mít palubní diagnostiku a benzín se nesmí z nádrže volně odpařovat do ovzduší, jako tomu bylo doposud. O zabránění odpařování výparů se stará SHED (Sealed Housing for Evaporative Determination). Co se týká palubní diagnostiky, Euro IV nařizuje diagnostiku OBD 1, která má za úkol měřit a zaznamenávat stav emisí, a při servisní prohlídce by se tyto údaje včetně závad měly zobrazit technikovi. Ten pak může na nestandardní údaje vhodně zareagovat.
Motocykly - a všechna ostatní dvoukolová nebo tříkolová vozidla - musí od roku 2017 splňovat pouze normu EURO IV.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy.
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví.
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Zatímco Euro normy jsou stanovené pro nové vozy, měření na SME probíhá u používaných vozidel, která mají najeto klidně desítky či stovky tisíc kilometrů. Během technické kontroly emise tedy již nemusí být v souladu s výrobními normami, ale s mírnějšími provozními limity. Ty dodává buď přímo výrobce nebo je stanoví Ministerstvo dopravy.
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.
Při měření emisí vozidla probíhá celkem sedm zkoušek. V první zkoušce se měří výfukové emise po studeném startu. Při měření jsou přesně dané okolní podmínky, použité palivo a nastavení vozu. Při druhé zkoušce probíhá měření emisí při volnoběžných otáčkách a zahřátém motoru a ve třetí se zjišťuje tlak v klikové skříni, který musí být za určených podmínek nižsí než atmosférický. Čtvrtá zkouška se provádí u vozů s benzínovými motory a jde o množství vypařených uhlovodíků z vozidla. Páté zkoušky se účastní automobily s 80 000 najetými kilometry a hodnotí se jejich emise při různých poměrech vzduchu a paliva. Šesté měření zkoumá množství oxidu uhelnatého a uhlovodíků po studeném startu při teplotě -7°C.
Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší:
Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Obvykle zaplatíte zhruba 800-1 200 Kč. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na nejvyšší ceny tradičně narazíte v Praze a dalších velkých městech, naopak v menších městech a na venkově vás technická kontrola i emise vyjdou levněji.
Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé. Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic. V závislosti na modelu vozidla a rozsahu poruch vás tyto závady obvykle vyjdou na tisíce až desetitisíce Kč.
Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků. U naftových motorů jsou hlavním problémem oxidy dusíku a pevné částice.
| Rok | Norma | Oxid uhelnatý (g/km) | Oxidy dusíku (g/km) | Pevné částice (g/km) |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | Euro 1 | 2,72 | - | - |
| 1997 | Euro 2 | 2,2 | - | - |
| 2001 | Euro 3 | 2,3 | 0,15 | - |
| 2006 | Euro 4 | 1 | 0,08 | - |
| 2011 | Euro 5a | 1 | 0,06 | 0,005 |
| 2013 | Euro 5b | 1 | 0,06 | 0,0045 |
| 2015 | Euro 6b | 1 | 0,06 | 0,0045 |
| 2018 | Euro 6c | 1 | 0,06 | 0,0045 |
| 2019 | Euro 6d - TEMP | 1 | 0,06 | 0,0045 |
| 2021 | Euro 6d | 1 | 0,06 | 0,0045 |
| Rok | Norma | Oxid uhelnatý (g/km) | Oxidy dusíku (g/km) | Pevné částice (g/km) |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | Euro 1 | 2,72 | - | 0,14 |
| 1997 | Euro 2 | 1 | - | 0,08 |
| 2001 | Euro 3 | 0,66 | 0,5 | 0,05 |
| 2006 | Euro 4 | 0,5 | 0,25 | 0,025 |
| 2011 | Euro 5a | 0,5 | 0,18 | 0,005 |
| 2013 | Euro 5b | 0,5 | 0,18 | 0,0045 |
| 2015 | Euro 6b | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2018 | Euro 6c | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2019 | Euro 6d - TEMP | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2021 | Euro 6d | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
tags: #emise #na #auto #podle #normy #euro