Pro podporu realizace jednotlivých činností péče o přírodu a krajinu v AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) se zpracovávají a vydávají metodické materiály. Jsou to zejména standardy péče o přírodu a krajinu a metodiky s doporučenými postupy pro ostatní orgány ochrany přírody, veřejnou správu, dodavatele ochrany přírody a krajiny, hospodáře a uživatele krajiny.
Jednotlivé metodiky dle tematických oblastí jsou ke stažení ve formátu pdf. Mezi ně patří například:
Metodika AOPK ČR obsahuje především aktualizovaný postup ocenění, který je pro zachování přehlednosti textu pro uživatele komentován pouze stručně. Internetová kalkulačka slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření podle metodiky AOPK ČR.
Obsahem těchto metodických listů AOPK ČR jsou zásady uplatňování kompenzačních opatření, které popisují doporučený postup při jejich stanovení při přípravě, posuzování a povolování staveb dopravní a energetické infrastruktury podle § 67, odst. 1 a 4 (eventuálně i § 86) zákona č. I když jsou metodické listy zaměřeny na dopravní a energetické stavby, neznamená to, že uvedené zásady kompenzačních opatření jsou specifické pro tento druh staveb.
Metodické listy jsou interním materiálem AOPK ČR, který slouží k zajištění informovanosti a sjednocení postupu regionálních pracovišť AOPK ČR. V současnosti je však připravována řada záměrů v oblasti dopravní a energetické infrastruktury, které budou mít vliv na široké spektrum přírodních fenoménů na celorepublikové úrovni. Rozsah a intenzitu některých dopadů však nepůjde ovlivnit a bude nutné jejich negativní vliv aspoň kompenzovat.
Čtěte také: Jak správně likvidovat odpad? Vzorový metodický pokyn
Základní právní úpravu týkající se dřevin podél silnic obsahuje § 15 zákona o pozemních komunikacích. Stanovuje, že silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace, neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.
V § 15 odst. 2 citovaného zákona se pak uvádí, že na návrh příslušného orgánu Policie České republiky (nebo po projednání s ním) nebo na návrh silničního správního úřadu (nebo po projednání s ním) je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn - v souladu se zvláštními předpisy - kácet dřeviny na silničních pozemcích.
Zvláštním předpisem, na který toto ustanovení odkazuje, je ZOPK (zákon o ochraně přírody a krajiny). Ten v § 8 upravuje podmínky pro kácení stromů. Obecně platí, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 1). Podle § 8 odst. 2 však povolení není třeba ke kácení dřevin z vymezených důvodů, mezi něž patří mj. výkon oprávnění podle zvláštních předpisů.
Zdali se tato úprava vztahuje i na kácení dřevin na silničních pozemcích podle § 15 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, je sporné. V praxi tento přístup nepochybně převládá a kácení se pouze ohlašuje s odvoláním na konstatování, že jde o výkon oprávnění podle zvláštního předpisu.
Kácení z důvodů vymezených v § 8 odst. 2 ZOPK musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody. Ten je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.
Čtěte také: Chov hospodářských zvířat: metodický pokyn
Požadavky na ochranu dřevin vyjadřují veřejný zájem na uchování přírodních a estetických hodnot, které dřeviny poskytují prostřednictvím svých funkcí. Je na uvážení orgánu ochrany přírody, kterému je doručeno oznámení, zda je sám způsobilý posoudit schopnosti dřeviny plnit její funkce či zda nechá toto posouzení vypracovat odborníkem.
Dřeviny mohou rovněž přispívat k charakteristice krajinného rázu, být součástí významného krajinného prvku, podléhat ochraně jako památný strom, být evropsky významnou lokalitou nebo stanovištěm zvláště chráněných druhů živočichů, do jejichž biotopu by chystané kácení škodlivě zasáhlo. V těchto případech je - v souladu s příslušnými ustanoveními ZOPK - podmínkou pro kácení předchozí vydání souhlasů, závazných stanovisek či výjimek příslušnými orgány ochrany přírody.
Pokud tedy existuje důvodná pochybnost, zda je oznámené kácení v souladu se zájmy chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny, orgán ochrany přírody zahájí ve věci řízení o omezení nebo zákazu kácení podle § 8 odst. 2 ZOPK. Současně vydá předběžné opatření, v němž výkon kácení pozastaví (důvodem může být nutnost odborného vyhodnocení zákonem chráněných zájmů nebo nutnost opatřit souhlasy jiných orgánů ochrany přírody příslušných k ochraně těchto zájmů).
Když orgán ochrany přírody po vyhodnocení všech podkladů neshledá důvod pro omezení či zákaz kácení, řízení zastaví; v opačném případě vydá buď rozhodnutí o omezení kácení, nebo kácení úplně zakáže.
Na kácení dřevin podél silnic se rovněž může uplatnit postup podle § 8 odst. 4 ZOPK. Ten stanoví, že povolení ke kácení dřevin není třeba, je-li stavem těchto dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; v takovém případě ten, kdo bude kácet, musí kácení oznámit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od jeho provedení.
Čtěte také: Metodika MŽP pro vyluhovatelnost
Lze tedy shrnout: Z žádného předpisu nevyplývá povinnost vykácet dřeviny v nějaké obecně dané vzdálenosti od pozemní komunikace. Kácení dřevin podél silnic je vždy výsledkem posouzení okolností konkrétního případu. Klíčovým hlediskem je skutečnost, zda silniční vegetace ohrožuje bezpečnost užití pozemní komunikace či nikoliv.
Rovněž v otázce výsadby dřevin podél silnic je nutno vycházet z úpravy obsažené v zákoně o pozemních komunikacích. Jak vyplývá z § 15 odst. 1 tohoto zákona, vegetace může být na silničních pomocných pozemcích a jiných vhodných pozemcích, které jsou součástí dané komunikace, jestliže neohrožuje bezpečnost užití pozemní komunikace, neúměrně neztěžuje použití těchto pozemků k účelům údržby komunikace nebo neúměrně neztěžuje obhospodařování sousedních pozemků.
Dalším ustanovením, které se vztahuje k výsadbě dřevin podél silnic, je § 30 zákona o pozemních komunikacích, který zřizuje k ochraně komunikací a provozu na nich ochranná pásma. V § 33 je pak stanoveno, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu (to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že možnost výsadby dřevin podél silnic je omezena nutností zajistit bezpečnost silničního provozu, a je tedy zakázána taková výsadba, která by měla za následek ohrožení bezpečnosti užití komunikace. Žádné ustanovení zákona však vlastníkovi pozemku (i pozemku v ochranném pásmu) nezapovídá sázet na tomto pozemku dřeviny, pokud tím bezpečnost silničního provozu nebude ohrožena. K výsadbě tedy není třeba žádné ohlášení či povolení (nic však nevylučuje se s příslušným orgánem správy silnic předem domluvit, a předejít tak případným snahám o zrušení této výsadby z jeho strany).
V případě výsadby dřevin na silničním pomocném pozemku (jehož vlastníkem je vlastník komunikace) je pak k této výsadbě nutný souhlas majitele pozemku (pokud on sám není iniciátorem výsadby).
tags: #metodický #pokyn #zákon #o #ochraně #přírody