Klimatické lázně Oybin: Historie a současnost

04.03.2026

Lázně Oybin - pulzující středobod Žitavských hor leží v malebném údolí, obklopen věncem zelených hor. V centru obce, na nejznámějším skalním masivu Žitavských hor, který rozpustilá příroda vytvarovala do podoby včelího úlu, se do výšky tyčí zříceniny českého císařského hradu a kláštera Oybin.

Historie hradu Oybin

Ojvín (něm. Oybin) je pro Čechy zapomenutá národní památka, hodinku a něco jízdy z Prahy. Hrad stojí na pískovcové skále a je prakticky nedobytný. Díky poloze na vysoké pískovcové skále je hrad prakticky nedobytný. Hrad nebyl nikdy dobyt.

Hrad Ojvín (něm.Oybin) má úchvatnou, tajuplnou atmosféru. Tajuplná atmosféra zde silně připomíná filmové záběry z Pána prstenů nebo hru Skyrim.

Od počátku 13. století bylo Žitavsko v držení českého rodu Ronovců. Ronovec Chval z Lipé si uvědomoval význam obchodní stezky z České Lípy do Žitavy nazývané Lipská cesta. K ochraně této cesty nechal ve 2. polovině 13. století vystavět několik hradů, mezi nimi kolem roku 1256 i Oybin. Počátky hradu Oybin se časově překrývají s počátky Žitavy a jsou s nimi nerozlučně spjaty. Hrad byl vybudován na mohutné pískovcové stolové hoře ve výšce 514 m n. m. na severních svazích Lužických hor.

Když v Praze vypukly husitské nepokoje, čeští správci pro zachování českých korunovačních klenotů nevybrali nejistý Karlštejn, ale právě Ojvín, kde byly v bezpečí. Jeho důležitost pro české království potvrzuje fakt, že zde byly za pražských husitských nepokojů uschovány české korunovační klenoty.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Nedobytný hrad na pískovcové skále postavil Jindřich z Lipé, maršálek krále Jana Lucemburského, zvelebení se ale dočkal od Karla IV, který nechal vystavět honosný císařský palác a zejména impozantní gotickou katedrálu. Karel IV. přestavěl Oybin na reprezentativní císařské sídlo. Rozšířeno bylo stávající opevnění hradu, nově přistavěn Císařský palác (1364), klášter řádu celestinů a gotický klášterní kostel sv. Václava (1366 - 84), který nese charakteristické znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře.

Stavitelem byl totiž nikdo jiný, než Petr Parléř. Katedrála ne náhodou připomíná zmenšeninu pražského sv.Víta. Katedrála hradu Ojvín (něm.Oybin) dodnes působí impozantně. Uvnitř kvílí meluzína, hučí koruny okolních stromů, ze stěn se linou žalmy mnišského řádu. Katedrálu nechal ve 14. století vystavět český král Karel IV, kterého tu dodnes chovají v úctě.

Při katedrále Karel IV založil klášter řádu celestýnů na Ojvíně, který se o hrad a klášter po staletí staral. Útoku husitů se hrad ubránil v roce 1429. Po válečných letech v poslední čtvrtině 15. století probíhala znovu čilá stavební činnost. Ještě na počátku 16. století byla vytesána chodba na jižní straně klášterního kostela. Klášter byl zrušen za reformace. Poslední převor převedl v polovině 16. století Oybin na královskou komoru a v roce 1574 jej Maxmilián II. prodal Žitavě.

Rozhodujícím pro osud hradu byl v roce 1577 zásah blesku a následující požár, při němž hrad shořel do základů. K obnově už nedošlo a ke zkáze přispělo v roce 1681 i zřícení jedné ze skal. Další škody vznikly při těžbě kamene ve spodní části hradu. Teprve v období romantismu znovu odhaleny zarostlé trosky Oybinu. Zvláštní zásluhu na tom měli malíři C. D. Friedrich a C. G. Carus, kteří svými díly vzbudili zájem umělců i veřejnosti. Další chátrání hradu se však nepodařilo zastavit. V roce 1990 byl stav škod již tak velký, že hrozilo uzavření celého hradu. Teprve v posledních letech probíhají rozsáhlé práce na zachování hradu i kláštera. S rekonstrukcí hradu se začalo až v roce 1991. Ale mnohé se už podařilo obnovit. Dnes je to ruina.

Do hradu se vchází po tzv. Jezdeckých schodech. Nelze přehlédnout zásobník na dešťovou vodu s kanálky, které jsou důmyslně vytesány do skály. Trasa pokračuje do části hradního komplexu s nejstarší stavbou, jíž je obytná věž pánů ze Zittau, která slouží jako hradní muzeum. K vidění je řada atraktivních exponátů a bylo zde vystaveno mj. brnění krále Václava a řada předmětů připomínajících Karla IV. V části pojmenované Císařský dům je zachovaná dvouposchoďová zeď s okny, která umožňovala obyvatelům hradu opravdu impozantní výhledy. Nezapomenutelný zážitek pro návštěvníky představují však zejména pozůstatky klášterního kostela, zčásti vytesané do skály, kde na první pohled poutají pozornost gotická štíhlá nádherně zdobená okna a krásná křížová chodba, která přivádí návštěvníky k původnímu klášternímu hřbitovu s renesančními náhrobky. Nachází se zde mj. nejstarší náhrobek rytíře z roku 1550. Hřbitov dodnes slouží městečku Oybin. Za ním vzadu je vyhlídková restaurace postavená ve švýcarském stylu. Po schodišti vytesaném v písku se dostanete na hlásku, nejvyšší místo hradu, odkud je nádherný výhled na Lužické hory i Žitavu. Lze spatřit i zásobník vody o hloubce 5 m a skalní městečko.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

S hradem Oybin souvisí řada zajímavostí. Jednou z nich je ta, že ač na něj dvakrát útočili Husité, nikdy nebyl dobyt. Proto zde byla po určitou dobu uložena i část pokladu z pražské katedrály. S klášterem je spojena i zajímavá pověst, podle které zde Karel IV. nechal vystavět klášter poté, co v hradních chodbách potkal ducha a doufal, že přítomnost mnichů duchy z hradu vypudí.

Oybin dnes

Dnes je to ruina. Ale mnohé se už podařilo obnovit. Místo rozhodně stojí za návštěvu. Ojvín je nádherný. Na Ojbínu jsou všude česko-německé nápisy i popisky. To je jistě sympatické.

V této souvislosti je zajímavé sledovat, jak zde prezentují Karla IV, který hrad zásadně rozšířil a zvelebil. Karel zde má poměrně rozsáhlou expozici, kde se praví. “Že to byl syn českého krále, který mládí trávil na studiích ve Francii, po kterých byl korunován německým králem. Karla zde vůbec chovají v úctě. Byl to totiž panovník, který vymyslel projekt „šestiměstí“, tedy ekonomické sdružení nedalekých měst Žitavy (Zittau) Vratislavi (Wroclav), Zhořelce (Görlitz), Budyšína (Bautzen), Lobavy (Löbau), Lubáně (Lauban) a Kamence (Kamenz). Jeho zákony zde platily až do 19.století. Lidé se měli velmi dobře, na spolupráci vydělávali.

Dnes se snaží na tradice šestiměstí navázat. Ona by ta spolupráce dávala smysl, protože hranice jsou zde dosti virtuální. Projedete Varnsdorfem a najednou jste v Německu, ani netušíte, kdy jste projeli hranici, to samé je v Žitavě, kde najednou projedete do Polska a pak zase do Čech.

Doporučujeme uskutečnit návštěvu hradu Oybin během letních měsíců, kdy se pořádají různé koncerty, hradní a klášterní průvody mnichů a další zajímavé slavnosti v dobových kostýmech.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Další zajímavosti v okolí

U výstupu na horu Oybin se nachází klenot barokního stavitelského umění - kostel vystavěný v roce 1734, někdy též nazývaný „svatební kostelík“. Od roku 1891 jezdí návštěvníci na Oybin na „úzkém rozchodu“ 750 mm. Úzkokolejka tažená parní lokomotivou se na svou cestu vydává den co den. Zasedněte přeci do „kabrioletu“, otevřeného vyhlídkového vozu, cestou ze Žitavy na Oybin! - je to nevšední zážitek.

Klimatické lázně Lückendorf jsou jedinou německou obcí, která se na jižní straně Žitavských hor nachází. Díky poloze na jižní straně si v těchto klimatických lázních Lückendorf můžeme užít mírného klimatu ve slunečných výšinách. Historie místa je úzce spjata s nejstarší obchodní stezkou Evropy, Gabler Straße.

Žitavské hory jsou severní částí Lužických hor ležící na území Německa, patří ke státu Sasko. V roce 1958 byla na ploše 63 km² založena Chráněná krajinná oblast Žitavské hory jejíž správa sídlí v Žitavě. Území je označováno jako nejmenší německé pohoří. Postupná eroze pískovců vytvořila zajímavé útvary, údolí a skalní města.

Protáhlá stolová hora Töpfer s rozsáhlou vyhlídkovou plošinou se nachází v Žitavských horách, 1,5 km SV od lázní Kurort Oybin a dosahuje nadmořské výšky 582 m. Před chatou je rozhlehlá vyhlídková terasa s velkým dřevěným tzv. Evropským křížem, ze které se naskýtají krásné výhledy na Žitavu a Olbersdorfské jezero. Na Z vidíme Varnsdorf a za ním nejsevernější kout České republiky, Šluknovský výběžek. Na SV, již na polském území, se rozprostírají rozsáhlé hnědouhelné doly u města Bogatynia s elektrárnou Turów. Vrchol zdobí několik zajímavých skalních útvarů. Dominantou Töpferu je Skalní brána, podle tvaru v minulosti nazývaná také Koruna, která byla někdy na přelomu 19. a 20. stol. zpřístupněna kovovým točitým schodištěm jako vyhlídka.