Metodika měření emisí dieselových motorů v České republice

Měření emisí patří neodmyslitelně k silničnímu provozu, stejně jako povinné ručení nebo dálniční známka. Díky emisnímu testu stát ověřuje, zda se z výfuku osobních i užitkových vozidel neuvolňuje více škodlivin, než dovolují normy. Kromě toho, že pokud splníte emisní limity, znamená to zelenou pro vaši STK, také svým autem vytváříte menší zátěž pro ovzduší - a tedy zdravější prostředí pro nás všechny.

Současně jde o ochranu vaší peněženky - vozidlo, které má v pořádku škrticí klapnu, spotřebuje méně paliva než vůz se zaneseným systémem vstřikování. Každá stanice měření emisí pracuje podle zákona o podmínkách provozu vozidel či jeho prováděcích vyhlášek. Tyto předpisy doplňuje také zákon o ochraně ovzduší.

Povinnost pravidelných technických prohlídek a měření emisí upravuje také zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Platnost měření emisí je svázaná s platností technické kontroly. V technickém průkazu proto najdete společné datum „STK+ME“.

Emisní normy Euro

Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010.

A co že vlastně ty normy hlídají? Především množství oxidů dusíku (NOx) - tyto plyny dráždí dýchací cesty a přispívají ke smogu. Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.

Čtěte také: Metodika přírody: Analýza Vojtěcha Zeiska

Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.

Emisní normu se vám vyplatí vědět třeba při cestě do zahraničí. Některé evropské země (například Německo, Francie, Rakousko) rozlišují tzv. nízkoemisní zóny, do kterých smí vjet pouze vozidla, která splňují určitou emisní normu (v současnosti obvykle Euro 3 či Euro 4). V praxi se jedná hlavně o velká města, kde je problém se znečištěním ovzduší největší. Pokud dovážíte vozidlo ze zahraničí nebo provádíte první převod vozidla z původního majitele, měli byste emisní normu znát také kvůli případné ekologické dani. Ta se uplatňuje u aut, která nesplňují žádnou ekologickou normu (10 000 Kč) nebo jen třídy Euro 1 (5 000 Kč) či Euro 2 (3 000 Kč).

Průběh měření emisí

Technik nejprve ověří VIN, palivo a objem motoru. Následuje kontrola diagnostické zásuvky (OBD) a její propojení s měřicí jednotkou SME. Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší.

• Benzínové motory: Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo.
• Naftové motory (diesel): U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita). Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku.

Například novější auta s elektronickým řízením motoru (od normy Euro 3 výš) nesmí mít CO vyšší než 0,3 %. Starší auta s karburátorem mohou mít až 3,5 %. Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí.

Od počátku tohoto roku jdou už v okamžiku měření všechny hodnoty na ministerstvo a protokol (že vozidlo vyhovuje, či nevyhovuje) se generuje až tam v reálném čase. Kromě samotných hodnot z protokolu vidí státní odborný dozor třeba i celkový čas měření samozřejmě zmíněné fotografie - povinné jsou dva záběry zvenku, hlavní číslo VIN, pomocné číslo VIN (třeba za sklem) a stav tachometru.

Čtěte také: Terénní environmentální výchova

Malá chyba nevadí. To už pan Trnka odkládá mobil, připojuje měřicí zařízení k diagnostické zásuvce a prochází jednotlivé kroky - například stabilitu volnoběhu pod zátěží, vyzkouší, zda motor dosahuje předepsaných maximálních otáček, a samozřejmě načte chybovou paměť, zda v ní nejsou závady s možným vlivem na emise.

Vznětové motory se u stanic měření emisí doposud měří desítky let zastaralou metodou. "Kouřivost" se zjišťuje ještě tzv. metodou volné akcelerace", která se dá aplikovat při stojícím vozidle. Je to taková náhradní metoda, spíše simulace zatížení, ke kterému dochází při jízdě.

Volná akcelerace

"Nejprudší možné" sešlápnutí pedálu akcelerace (jak jej popisuje metodika měření emisí v mezinárodním předpisu) chápe řídící jednotka motoru jako povel k nejrychlejší možné akceleraci, jakou podle softwarových map lze uskutečnit.

Není totiž nastříknuta maximální dávka paliva pro dosažení maximálního točivého momentu, o což u emisní zkoušky právě jde! A proto lze z časů akcelerací rozpoznat, zda byla zkouška obsluhou ovlivněna, či nikoliv.

Pravidla určuje zákon o ochraně ovzduší a zákon o podmínkách provozu vozidel - osobní auta musí na emise poprvé po čtyřech letech od první registrace, pak každé dva roky. Test sleduje množství škodlivin, jako jsou oxidy dusíku (NOx), pevné částice (PM), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (HC).

Čtěte také: Více o teorii a metodice ekologické výchovy

Nejčastější příčiny neúspěchu

Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je zanesený vzduchový filtr. Když je ucpaný, motor nedostává dostatek vzduchu, což zhoršuje spalování a zvyšuje emise. Dalším problémem bývá, když na palubní desce svítí známá oranžová kontrolka „check engine“. Znamená to, že řídicí jednotka motoru (ECU) hlásí chybu. V takovém případě se rovnou na emisní kontrolu ani nevyplatí jezdit. A do třetice - auta často selhávají kvůli netěsnému výfuku. Pokud výfuk někde fouká, zkreslí to výsledky měření.

Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic. V závislosti na modelu vozidla a rozsahu poruch vás tyto závady obvykle vyjdou na tisíce až desetitisíce Kč.

Cena a platnost měření emisí

Cenu měření emisí si na rozdíl od technické prohlídky určují stanice volně. Cena měření se pohybuje mezi 900 a 1 500 Kč podle paliva a lokality. Pokud neprojdete, máte 30 dnů na opravu a opakovanou kontrolu za sníženou cenu.

Měření emisí je povinnou součástí technické kontroly a kontroluje, zda vaše auto splňuje emisní limity podle platných norem.

Tipy, jak udržet emise v normě

Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou:

1. Tankujte kvalitní palivo u prověřených čerpacích stanic: Prémiová paliva často obsahují speciální aditiva, která čistí palivovou soustavu a vstřikovače. Čistší motor pak spaluje palivo efektivněji, což se přímo promítá do nižších emisí i spotřeby.
2. Měňte olej podle doporučení výrobce automobilu: Starý či znečištěný motorový olej zvyšuje tření a opotřebení motoru. Interval výměny dodržujte také u olejového, vzduchového a palivového filtru. Zanesené filtry mohou zvyšovat kouřivost i emise.
3. Dodržujte správné jízdní návyky: Vyhněte se zejména prudkému zrychlování a brzdění. Plynulá a předvídavá jízda neovlivňuje jen emise v daný okamžik, ale udržuje také klíčové komponenty emisního systému v dobré kondici.
4. U dieselového motoru si nezapomeňte občas naplánovat jízdu po dálnici nebo rychlostní silnici. Delší jízdou (nejméně 15-20 minut) při vyšší rychlosti (alespoň 80-90 km/h) přispějete k regeneraci filtru pevných částic.
5. Dopřejte svému vozidlu pravidelný servis: Ideálně jednou ročně nebo po najetí 10-15 tisíc km. Zkušený mechanik by měl problémy odhalit dříve než (ne)zkušený řidič.
6. Nepodceňujte varovné kontrolky: Pokud vám systém hlásí nějakou chybu, řešte ji okamžitě.

Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách.

Vývoj emisních limitů

Jak se limity emisí u obou paliv vyvíjely? Následující tabulka ukazuje vývoj emisních limitů pro benzínová a naftová vozidla podle norem Euro:

Zdroj: Směrnice Evropského společenství a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

tags: #metodika #měření #emisí #dieselových #motorů

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Soutěž E.ON Energy Globe
• Likvidace vozidel Jižní Čechy
• Moratorium na spalovny v ČR
• Třídění Odpadu v ČR
• Nebezpečný odpad ve Středočeském kraji