Riziko je běžnou součástí lidského života. Každý den jsme vystaveni vyhodnocování nějaké životní situace a její rizikovosti pro naši budoucnost. Pravidelně musíme různá rizika nejen vyhodnocovat, ale také je cíleně eliminovat. Vyhodnocování míry rizikovosti dané situace je ovlivněno vedle jiných faktorů i našimi životními zkušenostmi.
Těžší situace nastává, když jako sociální pracovníci v SPOD vstupujeme do života klientů a naším úkolem je posoudit míru ohrožení dítěte. Tady náš subjektivní úsudek o rizicích nestačí. To, co jeden sociální pracovník považuje za vysoké riziko a podle toto navrhuje řešení, druhý může vyhodnotit za mírné riziko a na situaci nijak nereaguje.
Účelem vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny je identifikovat schopnost rodiny nebo pečovatelů naplňovat potřeby dítěte a vytvořit plán, jak tyto potřeby naplnit. Získané informace jsou analyzovány z hlediska sociálně-právní ochrany dětí a na základě toho je pak vytvořen individuální plán ochrany dítěte, který zahrnuje konkrétní postupy pomoci a podpory dítěti a jeho rodině.
Podrobné vyhodnocení tedy zajistí rozpoznání nenaplněných potřeb dítěte, nalezení ochranných a rizikových faktorů, případně zjištění přání dítěte a přání rodičů. Více k vyhodnocování potřeb dítěte viz publikace Lumos Vyhodnocování potřeb dětí.
Při realizaci školení spojených s tématem vyhodnocování potřeb dětí a individuálního plánu a ochrany dětí se pracovníci Lumos velmi často setkávali s otázkami a dilematy sociálních pracovníků na téma jak poznat míru ohrožení dítěte, jak ji stanovit, čím svůj záměr podložit a o co se při rozhodování opřít. Při rozhovorech s účastníky kurzu se ukázalo, že v Česku není na krajské či obecní úrovni orgány SPOD využíván žádný jednotný nástroj, který by vyhodnocoval rizika v oblasti SPOD.
Čtěte také: Zkoumání ekologie
Na základě výše popsaného si pracovníci Lumos začali uvědomovat, že je potřeba nějakým způsobem dosáhnout toho, aby se vyhodnocování míry ohrožení dítěte v systému SPOD více objektivizovalo a míra subjektivity sociálního pracovníka se ponížila na závěrečné zhodnocení situace dítěte a nalezení jejího řešení.
Výsledná publikace přináší inspiraci a představuje pět přístupů (tři ze zahraničí, dva tuzemské) pro vyhodnocování rizik v praxi, které je možné používat samostatně i je mezi sebou kombinovat. Nástroje pro vyhodnocování rizik používané v zahraničí jsou specificky vytvořené pro praxi v dané zemi. Ze zahraničních přístupů byly do publikace vybrané jen ty přístupy, které byly pracovníky Lumos vyhodnoceny jako nejvíce přenositelné a využitelné v českém prostředí.
Při zpracování zahraničních přístupů došli pracovníci Lumos k poznání, že v některých zemích jsou nástroje využívané pro vyhodnocení rizik určené nejen do rukou sociálních pracovníků SPOD, ale i dalších osob, které přicházejí v daném regionu do kontaktu s ohroženým dítětem a jeho rodinou.
Všechny uvedené nástroje pro vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů byly pilotně ověřeny v praxi a na základě zpětné vazby upravovány. Celkově byly nástroje v období let 2016‒2017 vyzkoušeny při práci se 156 rodinami. Pilotního ověřování se účastnilo 5 pracovišť OSPOD a 6 neziskových organizací se závěrem, že všechny pilotované nástroje jsou v praxi využitelné a přínosné.
Zároveň došlo mezi pilotovanými pracovišti a pracovníky Lumos ke shodě, že největší přínos a dopad do praxe má, když jednotlivé nástroje používají nikoliv jednotlivci, ale ideálně když je na pracovišti SPOD zvolen určitý typ situace a k němu se začne využívat konkrétní nástroj větším počtem pracovníků či lépe celým oddělením SPOD.
Čtěte také: NOx a metody denitrifikace
Poté co jsou rizika dítěte a jeho rodiny vyhodnocena, je třeba, aby na ně navázaly další kroky v podobě řízení rizik. Řízení rizik znamená rozpoznání a porozumění riziku, kterému dítě čelí, a k tomu aktivní řízení rizika tak, abychom jeho dopad co nejvíce minimalizovali. Za řízení rizik je zodpovědný sociální pracovník SPOD a v praxi se odráží v individuálním plánování.
K identifikovaným rizikům jsou naplánovány kroky, které je minimalizují nebo dokonce eliminují. Sociální pracovník není na řízení rizik sám. Vedle dítěte a jeho rodičů si může přizvat i další zainteresované osoby z okolí dítěte, např. další příbuzné, sousedy, učitele, kamarády dítěte apod. Sociální pracovník využívá také spolupráce s dalšími odborníky, kteří mají na situaci specifický pohled.
Paní Olga Nováková je víkendová uživatelka drog (tzv. taneční drogy). Paní Olga sama vychovává pětiletou dceru Anežku, se kterou bydlí v jednopokojovém bytě. Paní Nováková přes týden chodí pravidelně do zaměstnání a rodina žije běžným způsobem života. Sousedka rodiny nahlásila orgánu SPOD, že Anežka zůstala večer sama doma a nebylo to poprvé. Sociální pracovnice při šetření zjistila, že paní Nováková si svůj problém s tanečními drogami uvědomuje, říká, že chce svou závislost řešit. Bylo patrné, že dcera a matka mají k sobě vřelý vztah. Paní Olga byla ochotná plnit zadané úkoly v individuálním plánu ochrany dítěte, které se týkaly zejména její drogové závislosti.
Vedle toho bylo nutné nastavit pravidla bezpečí, aby dítě mohlo v rodině zůstat a přitom byla minimalizována rizika, která jsou způsobená víkendovým užíváním drog matky, a tedy dočasným opuštěním dítěte, do doby, než se podaří matce abstinovat. Jednalo se o nastavení plánu v horizontu jednoho měsíce, tedy o přechodné řešení situace.
Plán bezpečí by bylo vhodné zpracovat i ve formě, která je určena dítěti, kterého se týká (např. jednoduché věty s obrázkem doplněné o potřebná telefonní čísla), a umístit ho na dítěti dobře viditelném místě, např.
Čtěte také: Metody prevence
Od roku 2013 existuje v České republice v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) zákonná povinnost vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a vytvářet individuální plán ochrany dítěte.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen podle § 10 odst. 3 písm. c) a d) zákona o SPOD pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a zpracovat na jeho základě individuální plán ochrany dítěte, zkráceně IPOD. MPSV v rámci projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny zpracovalo Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro OSPOD (MPSV 2014). Manuál si klade za cíl popsat obsah vyhodnocování a IPOD tak, aby byl v souladu se základními principy transformace.
Přestože stále zůstává a je žádoucí široký prostor pro vlastní pojetí jednotlivých OSPOD, je v zájmu objektivizace, standardizace a zvýšení kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami žádoucí postupovat do jisté míry jednotně. Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby IPOD je ke stažení ZDE. Tento manuál je základním průvodcem MPSV v oblasti vyhodnocení a tvorby IPOD. Najdete zde i příklady dobré praxe v oblasti vyhodnocování a plánování, včetně příkladu, jak zaznamenat vyhodnocení a IPOD - viz vzorové vyhodnocení a vzorový IPOD. Tyto materiály jsou stále platné, s vývojem praxe se je snažíme aktualizovat. Nové formuláře pro záznam vyhodnocení/IPOD najdete níže.
Zpracovávání individuálního plánu ochrany dítěte je základním nástrojem sociální práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Individuální plánování je třeba chápat jako proces. MPSV připravilo aktualizované formuláře pro záznam podrobného vyhodnocení situace dítěte a rodiny a tvorby IPOD. Tyto materiály z roku 2023 navazují na metodické materiály, které byly vytvořeny v roce 2014 a 2012. Cílem nových formulářů pro vyhodnocení a IPOD je klást větší důraz na záznam potřeb dítěte a zhodnocení rizikových a ochranných faktorů, včetně plánování podpory rodině a zhodnocení efektivity této podpory. Formuláře podrobného vyhodnocení a IPOD jsou ze strany MPSV doporučující a odpovídají požadavkům současné legislativy a praxe.
Doporučené materiály ke stažení:
Ve smyslu hlavních principů jsou obecnými orgány určenými k ochraně dětí soudy a k poskytování sociálně právní ochrany pak specializované orgány. Ty určuje zákon o SPO v § 4 odst. 1 a současně dále vymezuje i jejich působnost:
Na tomto místě je také vhodné uvést i komisi pro sociálně právní ochranu dětí (dále také jen „komise“), která je zřizována starostou obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce podle § 106 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 38 zákona o SPO. Do působnosti krajských úřadů vedle kontrolní a metodické činnosti patří téměř celý proces zprostředkování náhradní rodinné péče,rozhodování o udělení pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí fyzickými a právnickými osobami a rozhodování o státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Dalším orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), do jehož působnosti patří obecně péče o rodinu a ohrožené děti. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“) je správním úřadem s celostátní působností, jemuž přísluší řešení otázek ochrany dětí ve vztahu k cizině.
Zákon o SPO dává možnost, aby i nestátní subjekty (nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby) na základě pověření vydaného krajským úřadem nebo Magistrátem hl.m. Prahy plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí, přičemž tyto činnosti zákon o SPO přímo vymezuje v § 48. V případě, že právnická nebo fyzická osoba žádá jen o pověření k provozování letního rekreačně výchovného tábora, uděluje toto pověření výše uvedená komise pro sociálně-právní ochranu dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
tags: #metody #vyhledávání #dětí #ohrožených #sociálně #právní