Metody zneškodňování odpadu z koksoven na Heřmanické haldě

18.04.2026

Heřmanická halda, stará sto let, leží na okraji Ostravy, poblíž čtvrtí Hrušov a Heřmanice. Její rozloha je 60 hektarů, na kterých je uloženo 30 milionů tun hlušiny z bývalých dolů. Materiál, který obsahuje také uhlí, hoří. A i když jsou podzemní požáry uhelných odvalů běžné, například v sousedním Polsku jich doutná a prohořívá na 15, u Heřmanické haldy to je možné vnímat jako problém. Je tam totiž uložen také nebezpečný odpad z koksoven.

Sanaci haldy Heřmanice, jako staré ekologické zátěže, má na starosti státní podnik Diamo. Ten ale sanaci zastavil v létě roku 2022.

Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “V tuto chvíli na odvalu provádíme termometrický monitoring, to znamená, že sledujeme teplotu, která tady a používáme také injektáž, co jsou vrty, přes které pouštíme do odvalu cemento-popílkovou směs, která má tlumit termickou aktivitu.

Nové vedení Ostravy se od svého nástupu na magistrát o haldu začalo zajímat a vyžádalo si prošetření, co se na Heřmanické haldě děje.

Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Trochu mě mrzí, že po 20 letech je haldovina ve stejném množství, takže ty práce tam v podstatě, nevím, co státní podnik tam celou tu dobu dělal, ale asi nic dobrého. Ty závěry, které se k nám dostávají, tak v kalové nádrži jsou nalezeny látky, které jsou neslučitelné se životním prostředím. Kalová nádrž, která měla být už dávno sanována, tak se tam znovu objevila a je nalezena.

Čtěte také: Zkoumání ekologie

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Všichni jsme asi slyšeli, co se v minulosti na haldě dělo, nechme to minulosti, ale některé záležitosti vyšetřuje policie, je třeba ji nechat pracovat.

Mirko Jašurek, konzultant: “Pohybujeme se v prostoru báňského díla, je nutné dokončit celkovou sanaci a úpravu povrchu, ale pokud halda hoří, tak to nejde. Největší obavy jsou z prohořívání haldy, které se může přiblížit k uloženému chemickému odpadu.

Mirko Jašurek, konzultant: “Stávající skládka se překryla materiálem - pravděpodobně to byly pevnější folie a překrylo se inertním materiálem tak, aby nebezpečné látky, které tam jsou uložené, nemohly unikat do okolí.

Metody používané v Polsku

Také sousední Polsko řeší doutnající haldy. Na území jich mají okolo 250, z toho zhruba 17 prohořívá. Jejich likvidace je stejně složitá. V podstatě pokud to jde, pak hlady rozebírají. Vybírají hořící materiál a ten ochlazují. V některých případech ohniska zasypávají vrstvou hlíny. Je to ale krátkodobé řešení, které hlavně zabraňuje únik emisí do ovzduší, ale po čase se opět tepelné ohnisko objeví.

Vzdušné stěny

Jednou z cest, která se využívá také v Polsku, je stavba oddělovacích vzdušných stěn. Na Heřmanické haldě má tato stěna zabránit prohoření haldy směrem ke skládce chemických odpadů.

Čtěte také: NOx a metody denitrifikace

Zenon Różański, Slezská technická univerzita, Glivice: “Vzdušná stěna, která je v Heřmanicích, plní důležitou roli. Jde tady o odizolování místa, které hoří, od části, která ještě nepodléhá termickým procesům. Aby stěna plnila svou funkci, musí být vyplněna inertním materiálem, který bude mít termoizolační vlastnosti. Potom bude stěna plnit termoizolační bariéru proti přemisťujícímu se hoření. Ve vašem případě bych doporučil, aby termoizolační stěna byla vystavěna v celém prostoru tak, aby oddělila hořící a nehořící část haldy.

Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Nechceme nic po DIAMU jiného, než to, k čemu byl státní podnik určen, aby přestal dělat byznys na místech, které jsou obyčejným lidem skryté, ale aby opravdu naplnil tu povinnost sanovat těžební bývalé zátěže tak, aby Ostrava nebyla zatěžována znečištěním. A z Heřmanické haldy aby bylo do budoucna nějaké území na volnočasovou aktivitu nebo lehká průmyslová zóna. Bohužel 20 let uteklo a já jsem rád, že ty výsledky jsou venku a že jsme udělali tlustou pomyslnou čáru, aby se zastavilo to, co se tam dělo. Protože to nebylo nic spojeného se sanací a evidentně se ukazuje, že nám to dalo jen na další roky a další práci.

Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “My jsme teď dostali k dispozici zhruba dva až tři měsíce na to, abychom zpracovali detailní podobu všech možných technických řešení sanace Heřmanického odvalu, a to jak s ohledem na časovou náročnost, tak také na zatížení životního prostředí a také finanční náročnost. Všechny tyto sanační metody budou podrobeny multikriteriální analýze. Meziresortní komise nám v podstatě uložila do 20. 6. 2024 připravit podklady pro řešení sanace na Heřmanickém odvalu.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Já již trochu vím, co v tom stanovisku bude, my jsme o tom v rámci jednání s DIAMEM a panem primátorem diskutovali, takže já počkám, co nakonec představí, protože tam probíhají ještě nějaké analýzy. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že DIAMO přijde s řešením tohoto problému, který za sebe vnímám, že je velkým ekologickým problémem a velkou ekologickou zátěží z minulosti. Na druhou stranu to není tak akutní, že by to bezprostředně ohrožovalo životy a zdraví lidí.

Do boje o to, aby byla heřmanická halda co nejdříve sanována, se přidali také občané prostřednictvím petice.

Čtěte také: Metody prevence

tags: #metody #zneskodnovani #odpadu #z #koksoven