Boj proti odpadu: Cesta k udržitelnější budoucnosti

Žít tak, abychom žili v souladu s přírodou, a tedy i životním prostředím, by mělo být samozřejmostí 365 dní v roce. Lidstvo za sebou nechává na Zemi pořádné otisky. Mezinárodní den životního prostředí je celosvětově uznávaný svátek boje za lepší a trvale udržitelnou budoucnost. Mezinárodní den životního prostředí ve znamení ekologie!

V červnovém kalendáři najdeme už od roku 1974 jeden den, který se Organizace spojených národů (OSN) rozhodla věnovat ekologické osvětě. Tento den připadá každoročně po celém světě na 5. června. Hlavním významem tohoto dne je šířit povědomí o stavu životního prostředí a aktivně zapojovat společnost do řešení ekologických témat.

Co je to životní prostředí?

Toto slovní spojení není lehké popsat, ačkoliv každý z nás si pod ním umí něco představit… Někdo přírodu, jiný město a někteří obojí. A světe div se, ale oboje je správně. Jedná se o vzájemnou interakci všech složek kolem nás, které ovlivňují život všech živých organismů.

Světový den životního prostředí a boj proti plastům

Každý ročník Světového dne životního prostředí má vlastní téma. Například pro rok 2017 bylo téma Spojovat lidi s přírodou, které vyzývalo společnost jít ven a do přírody. Plast je v dnešní době skloňován ve všech negativních pádech, a tak není divu, že se OSN rozhodla věnovat letošní ročník právě boji proti plastům! Změna začíná u každého z nás.

Jak se můžeme zapojit?

I vy se můžete letos zapojit. Například drobnostmi, které mají v závěru mnohem dalekosáhlejší dosah, než si sami uvědomujeme. Třeba odmítnutím plastového brčka nebo jednorázového plastového nádobí můžete nejen inspirovat svoje okolí k obdobnému kroku, ale hlavně se nebudete na nadměrném a neefektivním používání plastů podílet. Pokud barevné kontejnery na tříděný odpad zatím stydlivě obcházíte, právě tento den by na vás měl fungovat jako ta správná výzva.

Čtěte také: Příroda a krevní tlak

Můžete se ale zapojit i jinak - např. v rámci svého regionu. Společnost EKO-KOM, která zajišťuje veřejnou sběrnou síť pro zpětný odběr odpadu, se zapojuje v rámci regionálních a místních akcí (podobně jako např. při oslavách Dne Země). O většině plánovaných akcí se můžete dozvědět na webu jaktridit.cz v sekci - přesněji v sekci Třídění v krajích. Zmíněný Den Země je dalším z ekologických svátků, který můžeme společně slavit.

Pokud máte chuť se podělit o svůj ekologický životní styl, máte možnost se skrz hashtag #WorldEnvironmentDay propojit s lidmi, kteří sdílí vaše nadšení. Důvodů k oslavám ale ve skutečnosti ubývá - třeba v souvislosti s vymíráním druhů a celých ekosystémů. Země si prošla během stovek miliónů let velkým třeskem, třením desek a vznikem světadílů s novým uspořádáním.

Plasty a recyklace: Problémy a řešení

Lidé na celém světě každou vteřinu spotřebují 160 tisíc plastových sáčků, ročně tedy přibližně pět bilionů. I když je nutné údaje o produkci plastových sáčků brát s určitou rezervou, protože čísla se u různých zdrojů značně liší, není pochyb o tom, že plastů začíná být v přírodě trochu moc − tím spíš, že sáčky představují jen malý podíl všech odpadů z umělých hmot. Přitom igelitový sáček se rozloží nejdřív za čtvrt století, PET lahev za jedno až pět století, u polystyrenu to jsou celá tisíciletí.

• Velká tichomořská odpadková skvrna je oblast mezi Kalifornií a Havají s obrovskou koncentrací mořského odpadu, kterou zde vytvořily oceánské proudy.
• Ekologové v roce 2017 navrhli prohlášení znečištěné oblasti za území nového státu s názvem The Trash Isles (Ostrovy odpadků).

Od 50. let, kdy se plastické hmoty začaly ve velkém využívat, jich lidé vyrobili 8,3 miliardy tun. Z toho jen devět procent jich bylo recyklováno. Čtyři pětiny leží na skládkách, volně pohozené v přírodě, ale nejčastěji končí v řekách, jezerech a oceánech.

Problémy s recyklací

Po léta opouštělo území Spojených států amerických na 4000 kontejnerů přetříděných odpadů každý den. S tím je teď konec, protože Čína ztratila o dovoz druhotných surovin zájem. Otázkou je, jak nyní se svými 66 miliony tun přetříděného odpadu Američané naloží. Čína se nejprve zřekla dovozu odpadů, spadajících do 24 různých kategorií. To zabolelo nejen v USA, protože tím oficiálně zanikl odbyt pro plastové odpady a papír. Letos v květnu pak Peking zamítl dovoz dalších 35 typů odpadů, včetně různých druhů kovů.

Čtěte také: Výzvy v boji proti plastům

Vlastně, ve zmíněném roce už nebude Čína nejspíš přijímat vůbec žádný zahraniční odpad. Pro Američany to znamená velký problém: do Číny se vyvážela dobrá třetina objemu z 66 milionů tun již přetříděného odpadu. Od roku 1992 přijímal přístav v Hongkongu 72 % světové produkce plastových odpadů, které dále redistribuoval do čínských spaloven a recyklačních fabrik. USA i EU teď hledají pro své přetříděné odpady nějaké náhradní odbytiště, ale zatím marně.

„Upřímně, neexistuje žádný jiný stát nebo skupina států, která by mohla přijmout takový objem odpadů, jako Čína,“ říká Adina Renee Adlerová z Washingtonského institutu recyklačního průmyslu. Dřív ve Státech putoval vytříděný papír a plast z kontejnerů do zpracovatelských zařízení k dalšímu přetřídění a lisování do balíků. Provozovatelé recyklačních zařízení je pak odprodali po tunách americkým zpracovatelům. A ti jej obratem naložili do kontejnerů a na lodě, které je převezly do Hongkongu. Přeprodali jej totiž do Číny, což byla celá jejich recyklace.

Ale teď? „Teď máme problém,“ říká tiskový mluvčí třídírny odpadů v Baltimore. „Balíky odpadů, které bychom normálně odprodávaly do Číny, se nám tu hromadí.“ Tempem 900 tun za den jich přibývá i ve velkokapacitní třídírně v marylandském Elkridge. „Musíme tedy najmout více lidí, zpomalit rychlost provozu a zdokonalit proces třídění. Jiné americké třídicí a recyklační zařízení to vzdaly rovnou a již přetříděný odpad posílají rovnou na skládky.

Právě tady chtěli dosáhnout na 80 % podíl recyklace odpadu z domácností. To se teď ale začíná nevyplácet. „Byly časy, kdy bylo levnější a efektivnější třídit,“ říká Christopher Shorter, vedoucí odboru veřejných prací. „Ale to už není pravda.“ Za tunu tříděného město zaplatí 75 dolarů, za tunu ke spálení jen šestačtyřicet.

Alternativní přístupy: Stáčená drogerie a další iniciativy

6. Krása je společně šetřit přírodu. Tak zní hlavní motto kampaně, která vznikla ve spolupráci společností ROSSMANN a Henkel s cílem chránit naše životní prostředí. Přidejte se k nám na naší společné „zelené“ cestě a přijďte si načepovat svůj oblíbený produkt na jednu z našich prodejen. Tento pojem jste jistě už někde slyšeli a není divu. Toto heslo se v poslední době skloňuje velice často.

Čtěte také: Klimatické změny: fakta a argumenty

Podle Českého statistického úřadu vyprodukuje jedna česká rodina až 1 356 kg obalů ročně (celá republika pak neuvěřitelných 3 579 614 kg ročně). Většina z nás si řekne, že vyhozením plastů do žlutého kontejneru to pro nás končí, jenže tomu tak není. Ne všechny plasty se dají dobře využít a ne všechny plasty se zrecyklují na 100 %.

V drogeriích ROSSMANN jsme nikdy netajili pozitivním ekologickým smýšlením. Proto jdeme v našem „zeleném“ počínání vpřed. Spolu se společností Henkel, která se obecně zabývá problematikou obalových materiálů, které spotřebují co nejméně zdrojů a lze je recyklovat, jsme přišli s konceptem stáčecích stanic a s tzv. Naším společným cílem je pomoci našim zákazníkům omezit produkci odpadu použitím stejné láhve vícekrát, a tím přispět k udržitelnému rozvoji a zvýšit efektivitu boje proti jednorázovým plastům.

Stáčená značková drogerie je v prodejnách ROSSMANN unikátním projektem. Zákazníci si mohou natočit až osm různých produktů od přípravků pro péči o domácnost až po tělovou kosmetiku. Pro start tohoto projektu se zvolily produkty, které naši zákazníci všeobecně nejraději nakupují a jejichž spotřeba patří mezi největší. Systém čepovacích stanic byl navržen tak, aby byl zákaznicky co nejvstřícnější. Při příchodu do prodejny si vyberete prázdnou láhev libovolného výrobku a naskenujete její kód přímo v čepovací stanici. Ta vám zároveň vygeneruje etiketu, na níž bude datum spotřeby daného produktu.

Spalovny odpadu a jejich dopady

Stavba spalovny v českobudějovickém Novém Vrátě získala od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Sdružení Arnika spatřuje největší úskalí v částech dokumentace, kde jsou zásadní nedostatky v hodnocení zdravotních dopadů spalovny a také v nastavení monitoringu toxických látek, které budou ze spalovny odcházet.

“Dlouhodobě se snažíme například upozornit na všeobecný nešvar spaloven, kdy směsi popílku a dalších zbytků, které při spalování vznikají, a které obsahují toxické látky včetně nebezpečných dioxinů, (1) “mizí” ve stavebních materiálech, a tak se dostávají zpátky k nám. Plánovaná kapacita spalovny je 160 000 tun odpadu ročně, po spalovnách v Praze a Brně by tak mělo jít o třetí největší spalovnu v ČR.

Samotné České Budějovice by přitom v současné chvíli naplnily kapacitu spalovny jen zhruba z jedné čtvrtiny, zbytek odpadu by se tedy musel dovážet ze širšího okolí, nebo dokonce i ze zahraničí. “Obáváme se, že kvůli aktuální energetické krizi mohou lidé snadněji podlehnout líbivým slovům o dostupné energii. Spalovna je sice technologicky samozřejmě jinde, zlikvidovat toxické látky a přeměnit je na panensky čistou surovinu ale také neumí.

Kapacita spalovny bude mít druhotný dopad také na obyvatele v jejím okolí. Spolek TGM novevrato.cz s její výstavbou hlasitě nesouhlasil. “Tolik směsného odpadu, který bude potřebovat k provozu, se bude muset dovézt a zároveň navíc zhruba třetina z tohoto množství se bude muset naopak odvézt ve formě strusky a popílku. Obáváme se tedy nepřiměřené hlukové a dopravní zátěže v území a související produkce emisí ze silniční dopravy.

Dle údajů o plánovaném počtu kamionů, bude zřejmě do spalovny každých 8 minut přijíždět nebo z ní naopak odjíždět jeden kamion. Arnika chce v neposlední řadě poukázat na fakt, že předsedou představenstva Teplárny České Budějovice, která chce spalovnu postavit, je Václav Král, který se ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 stal poslancem, a navíc je od ledna 2022 předsedou podvýboru pro technickou ochranu životního prostředí a členem Rady pro odpadové hospodářství. Spojení těchto funkcí Arnika považuje minimálně za podezřelé, protože Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR mimo jiné schvaluje zákony regulující tzv.

Sdružení Arnika nesouhlasí se všeobecně podprůměrnou kvalitou dokumentací pro povolování staveb spaloven a jejich nadbytečným množstvím, které by mohlo sousedním státům umožnit zbavovat se svého odpadu na úkor obyvatel České republiky. Ti mohou boj proti nekoncepčnímu rádoby řešení energetické krize a odpadového hospodářství i nadále podporovat podpisem pod tuto výzvu.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. (1) Až čtvrt milionu tun strusky, popelu a popílku ročně vyprodukují současné spalovny v České republice.

Komplexní pohled na problematiku odpadů

V ten moment, kdy jsme si nechali namluvit, že se stačí zříct brček, jsme totiž na hlubší pochopení problematiky životního prostředí povšechně rezignovali. Že z obsáhlých navzájem provázaných problémů, se kterými se naše planeta potýká, jsme si vybrali ten nejsnazší dílek k řešení. A při jeho domnělé nápravě postupujeme s takovou vehemencí, že okázale ignorujeme problémy mnohem zásadnějšího rázu.

Lidé, kteří pod vlivem alarmistických zpráv médií bojují proti jednorázovým plastům, podlehli zdařilé iluzi greenwashignu. Ale plasty samy o sobě nejsou příčinou problému. Sklo a hliník v obalech? Mají větší uhlíkovou stopu než plasty, které nahrazují.

Namátkou? Skleníkové plyny způsobující globální oteplování. Polétavé prachové částice vytvářející smog a odrážející se na kvalitě našeho života. Vynechat bychom určitě neměli ani zemědělství, které velkoplošně vytváří živinami předávkované prostředí, přesycené toxickými pesticidy. Spotřební elektroniku, automobily i stavebnictví, jejichž produkty jsou plné závadných a životnímu prostředí škodlivých materiálů, těžkých kovů.

Protože už „řešíme“ plasty, nemáme potřebu se angažovat i v těchto oblastech. Pro plastové odpady dokázala vzniknout ze shora vedená iniciativa, legislativa. Ani ztrátě biodiverzity se takové pozornosti nedostává. Je to moc složité téma, nákladné a náročné, s výsledkem, který nejde vidět hned.

Plastová vlákna z tkanin - polyesteru a nylonu - patří k prominentním formám znečištění. Že ale ve vzorcích odebíraných z oceánů ve skutečnosti dominují vlákna vlněná a bavlněná, tedy „z přírodních materiálů“ se nedozvíme. Ta jsou sice biologicky rozložitelná, ale pro život v mořích o nic méně nebezpečná a díky barvivům i toxická.

Pohodlnost výrobců, průmyslu spoléhajícího na přesycení trhu a nadvýrobu, pohoda neinformovaných spotřebitelů, politika setrvalého růstu se podle jeho názoru nijak nemění. Plastový odpad je důsledkem špatného designu, neudržitelné spotřeby a nefunkčního odpadového hospodářství, ale ne skutečným problémem životního prostředí. Emise skleníkových plynů, ztráta biodiverzity a chemické znečištění životního prostředí není dlouho vidět a jejich dopady se projeví až za dekády.

tags: #boj #proti #odpadu #hesla

Oblíbené příspěvky:

• Jak se zbavit mravenců ve skleníku přírodně
• Ekologie rysa a srnce: Podrobný výzkum
• Jak na přírodní stavby v Minecraftu
• Ovečka Shaun: Sportovní Stanoviště
• Likvidace nebezpečného odpadu