Metody zpracování komunálního odpadu v České republice

Odpady jsou běžnou součástí života všech obcí a měst současné České republiky, proto je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob.

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou odpadového hospodářství.

Ryze česká společnost TRANS - EKO spol. s r. o. poskytuje služby v oblasti odpadového hospodářství a ekologie. Hlavním oborem činnosti je zneškodňování průmyslových odpadů kategorie N a velkoobjemového odpadu kategorie O.

V roce 2001 byla zahájena příprava nových projektů, zaměřených na lepší využití odpadů a omezení jejich skládkování v souladu s trendy EU.

Od nejstaršího, dosud nejvíce využívaného skládkování, přes různé verze spalování až po využití biotechnologií dospěl vývoj k dalším způsobům, které využívají přednosti uvedených způsobů a doplňují je o nové poznatky vědy a techniky.

Čtěte také: Zkoumání ekologie

Mezi tyto nové postupy patří obě metody, které přináší společnost Trans -eko. Obě metody jsou zaměřeny na bezpečnou likvidaci odpadů bez nároků na finančně náročnou nutnost čištění spalin nebo problematické uložení nezpracovaných zbytků.

Mezi společné výhody obou metod patří relativně nízké pořizovací náklady, malé nároky na stavební úpravy a jednoduchá konstrukce.

Další, neméně zajímavou skutečností jsou výstupy obou technologií. Hlavním produktem u pyrolýzní úpravny je bioplyn, který lze dále využívat např. na ohřev vody, vytápění budov či výrobu elektrické energie.

Výstupní plyny neobsahují škodlivé látky a nároky na čištění jsou proto v porovnání s klasickými metodami termické likvidace odpadů podstatně nižší.

Další podstatnou výhodou je modulární uspořádání obou technologií, což umožňuje volit velikost zpracovatelských celků podle potřeb zákazníka a rozšiřování kapacity podle aktuální potřeby.

Čtěte také: NOx a metody denitrifikace

Třídění odpadu

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován. Vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.

Společnost EKO‑KOM se zabývá provozem systému třídění a využití odpadu. V rámci své činnosti se stará o třídění a recyklaci plastů, skla, papíru, nápojových kartonů, kovů a dalších využitelných materiálů. Sběrná síť je v současné době tvořena více než barevných nádob na tříděný odpad.

Plasty

Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás. Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu. Svět plastů se značně proměnil - vzniklo mnoho druhů plastů s různorodými vlastnostmi a jejich vývoj neustále pokračuje.

Čtěte také: Metody prevence

Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výroba a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů.

Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech.

Češi jsou národem třídičů. Podle nejaktuálnějších dostupných údajů bylo v ČR v roce 2022 předáno k recyklaci 180 000 tun plastového odpadu, přičemž průměrná domácnost vytřídí 17,2 kg.

Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit. Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů. Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů. Naplněné pytle se nakládají ručně do velkokapacitních kontejnerů umístěných na vozidle nebo do vozidel s lisovací nástavbou.

Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu. Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny.

PET láhve můžeme třídit s víčky - i to je stejné jako v případě skleněných obalů.

Svoz a dotřídění odpadu

Nejprve následuje svoz odpadu, který zajišťují v předem daných intervalech pracovníci svozových společností. Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla. Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“?

Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním - ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem. Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny. Do nástavby o objemu 20 m³ je možné vysypat až 110 kontejnerů s plasty o objemu 1 100 litrů.

Plastový odpad mohou vyvážet také svozová auta vybavená tzv. hydraulickou rukou a korbou patřičného objemu nebo s tzv. natahovacím kontejnerem. V případě svozu plastových odpadů v otevřeném kontejneru nebo otevřené nástavbě svozového vozidla se často náklad zajišťuje sítí proti nežádoucím úletům.

Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů. Na dotřiďovacích linkách se plasty zbavují všech nežádoucích příměsí a rozdělují nejčastěji na 5-6 skupin podle materiálů i barev, a to na PET, fólie, duté plasty, směsné plasty, polystyren apod.

Při ručním dotřídění má každý pracovník na starosti vytřídění konkrétních druhů odpadů, které na dopravníku vybírá a roztřiďuje je do nádob, ve kterých jsou plastové odpady se stejným či podobným materiálovým složením.

Dotříděné jednodruhové plasty jsou lisovány nebo drceny a v ten okamžik vzniká druhotná surovina, která je připravená pro prodej zpracovatelům a pro další zpracování.

Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění. Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci.

Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci. Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu.

Recyklace plastů

Velmi častým produktem recyklace je vyrobení tzv. regranulátu, tj. suroviny pro další výrobu plastových výrobků. Takto se recyklují zejména obaly a fólie z polyetylenu (PE), polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS). Další možností je fyzikální recyklace plastů, kdy se směs vytříděných plastů nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem. Z takto recyklovaných plastů se vyrábějí stavební prvky, zahradní kompostéry apod.

Tímto způsobem recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi 5krát.

Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu - ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině - tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.

PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků. Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni.

PET flakes se zahřejí na teplotu přesahující 200 °C a vytlačí se přes velmi jemné „síto“. Tím dojde k vytvoření vlákna. Následuje proces úpravy vlákna a jeho balení.

Takto získané textilie se používají např. jako výplně spacáků a bund, pro výrobu koberců (včetně koberců do interiérů automobilů) apod.

Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých. K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny.

Tato technologie funguje i v České republice.

Recyklace nápojových PET láhví zpět pro obaly určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Sesbírané PET láhve se rozdrtí, vyčistí a vyrobí se z nich granulát, který lze použít pro výrobu potravinářských obalů. Je přitom ale nutné dodržovat přísné hygienické normy, které podléhají certifikaci.

Mohou se k nám vrátit v podobě spacáku, fleecové bundy, nebo třeba potahů v autě.

Z plastových tašek, sáčků a fólií se mohou vyrobit např. kvalitní fólie, v případě horší kvality pytle do košů. Z obalů od kosmetiky nebo třeba čisticích prostředků se vyrábí regranulát, který se přimíchává do směsí k novým výrobkům.

Směsné plasty lze recyklovat, ale výrobky budou mít určité nedokonalosti (např. menší odolnost, flekatou strukturu apod.). Technologický vývoj ale nespí, a tak jsou i výsledné produkty v čím dál vyšší kvalitě. Ze směsného plastu se vyrábějí např. plastová prkna, zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny nebo třeba lavičky.

Tuhé alternativní palivo (TAP)

Nerecyklovatelné plasty (např. kvůli silnému znečištění) slouží k výrobě energeticky hodnotného paliva, které se používá v cementárnách, ale také v teplárnách jako náhrada hnědého uhlí.

Tuhé alternativní palivo ovšem není vyrobeno pouze ze směsných plastů, ale jedná se o namíchanou směs s nerecyklovatelným odpadním papírem a dalšími materiály (odpadní dřevo a štěpka, jiné odpady nevhodné k recyklaci), které se společně drtí, melou a promíchají.

Výsledná směs musí splňovat určitá kritéria, zařízení pro spalování TAP musí mít speciální systém na čištění spalin a splňovat přísné normy.

Recyklace papíru

Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc. Modré nádoby na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se ho správně zbavit. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit.

Sebraný papír z kontejneru slouží jako surovina pro další výrobu. Sběrový papír se při výrobě papíru běžně používá už desítky let. Prakticky v každém papíru, který dnes používáme, je nějaký podíl recyklované suroviny.

Kontejner s papírem se vyprázdní do svozového vozu. Naplněný svozový vůz pak míří na dotřiďovací linku. Tam se papír vyklopí na běžící pás a pracovníci ho ručně dotřiďují: vybírají případné nečistoty a rozdělují sebraný papír na jednotlivé druhy (noviny, časopisy, kartony, atd.). Způsob dotřídění odpadu se může na jednotlivých třídících linkách třídit.

Recyklace skla

Pro sběr a třídění skla jsou připraveny kontejnery dvou barev - zelený a bílý. Zelený slouží pro barevné sklo - nejčastěji zelené, hnědé nebo modré. Bílý kontejner je určen pouze pro sklo bezbarvé, čiré. Tabulové sklo z oken se třídí do zeleného kontejneru, přestože je vlastně „čiré“ - je to dáno dalším způsobem zpracování.

Sklo se na rozdíl od jiných složek dotřiďuje ručně pouze v první fázi a v dalších krocích se využívají stroje. Důvodem je potřeba vysoké čistoty suroviny. Používají se poloautomatické linky, kde se sklad téměř nemusí dotknout lidská ruka. Pro dotřídění je výhodné, když je sklo co nejméně rozbité.

Moderní dotřiďovací linky dokážou vytřídit nečistoty od skleněných střepů a roztřídit sklo podle barev. Barvu rozpozná laserové čidlo a přesně mířený paprsek vzduchu pak příměs „odfoukne“ pryč. Jednodušší a méně nákladné je však rovnou třídit sklo do zeleného a bílého kontejneru.

Sklo lze recyklovat stále znova, jeho kvalita se recyklací nemění. Proto se většina skla vytříděného z komunálního odpadu vrací do skláren, kde se přidává do sklářského kmene. O dalším využití skla rozhoduje hlavně míra jeho znečištění a barevnost.

tags: #metody #zpracovani #komunalniho #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• ÚKZÚZ a ekologické výjimky
• Naftové a elektrické lokomotivy: Emisní srovnání v ČR
• Svoz komunálního odpadu – definice
• Barták a ekologie autotrofních systémů
• Proč je větrací komínek důležitý?