Při nákupu hotových výrobků i při výběru metráže pro vlastní výrobky je dobré mít základní přehled o tom, jaké typy látek jsou na trhu k dispozici, jaké mají užitné vlastnosti a pro co se nejlépe hodí. Naši zákazníci se nás na to často ptají na rozdíly mezi jednotlivými druhy látek.
Základní dělení látek je na tkaniny a úplety. Pleteniny se již podle jména pletou a jsou přirozeně pružné. Tkaniny jsou přirozeně nepružné, kvůli zvýšení pružnosti se do nich musí přidat vlákna zvyšující elasticitu (elastan). Vzhledem k preferencím našich klientů se budeme věnovat hlavně tkaninám.
Ty vznikají díky příčnému provlékání útku mezi osnovními nitěmi. Jednotlivé tkaniny mají různý počet a umístění osnovních nití i útků, což ovlivňuje jejich vazbu a také vlastnosti látek.
Všechny tkaniny se vyrábějí z textilních vláken, která je možno spřádat. Vlákna, z nichž jsou látky utkány, tvoří příze z nejrůznějších materiálů. Jejich základní dělení je na přírodní a umělé (syntetické), případně smíšené, kdy se do přírodních látek přidávají umělá vlákna, aby se upravily vlastnosti tkaniny. Polosyntetické materiály jsou původně přírodní, ale pro výrobu látek je nutné je upravit.
Přírodní materiály mají různé zdroje původu i historii. Některé jsou rozšířeny celosvětově, jiné se omezují jen na určitou oblast a další provází mají neobyčejnou historii, jako například hedvábí, jehož vznik byl dlouho tajemstvím. Jejich zdrojem je buď srst zvířat, nebo rostliny.
Čtěte také: Vzory na bavlněných látkách
Syntetické materiály se masově rozšířily hlavně během 20. století.
Polosyntetické materiály jsou vyrobeny z přírodního zdroje, nejčastěji rostlinného, tedy z celulózy (dřevo), ale také živočišného. Z celulózy se vyrábí například acetátové vlákno, cupro a viskóza.
Pro zákazníky jsou při nákupu metráže důležité i parametry šíře a gramáž jednotlivých druhů látek. Látky se vyrábějí v několika základních, pevně daných šířkách. Délka záleží na potřebách zákazníka (a velikosti jednotlivého štůčku). Nejužší jsou většinou metrové, dále jsou velmi často prodávány látky s šířkou 140 cm, 145 cm, 150 cm, 155 cm a 160 cm. Gramáž udává hmotnost jednoho metru čtverečního tkaniny. Čím nižší je gramáž, tím nižší je její tuhost. Alespoň orientačně, protože záleží také na konkrétním druhu materiálu, zpracování, povrchové úpravě apod. Látky s velmi nízkou gramáží jsou většinou průhledné, nebo aspoň prosvítající a hodí se převážně k dekoračním účelům.
Pokud chce někdo šít pro děti, nebo má doma někoho, kdo je citlivý na určité typy materiálů, měl by si před nákupem ověřit, zda má vybraná tkanina příslušné certifikáty a atesty. Jako prodejci jsme povinni nakupujícím předložit tzv. prohlášení o shodě, případně konkrétní certifikáty. Těch je celá řada, protože v rámci Evropské unie je jejich problematika řešena rozdílně než třeba v USA.
Bavlněné látky patří k vůbec nejpopulárnějším tkaninám. Odhaduje se, že z bavlny vzniká až třetina světové textilní produkce. Jedná se o čistě přírodní vlákna, která získáváme ze semen bavlníku. Bavlníků je více druhů, ale 90 % bavlněné příze se vyrobí z bavlníku chlupatého. Sklizená bavlna se testuje a následně zařazuje do jakostních tříd.
Čtěte také: Jak vybrat PVC ubrus s přírodním motivem
Bavlněné plátno se skvěle barví, je poměrně odolné a snadno se udržuje. Skvěle saje pot a na dotek je velmi příjemné. Nesmí se ale zapomínat na fakt, že při prvním praní se vždy trochu srazí. Bavlněná látka není pružná. Do některých druhů bavlněných látek se proto přidává elastan, aby byly pružnější a tvarově stabilnější. V metráži se prodávají bavlněné látky v řadě barev a vzorů. Z bavlny se tkají látky na polštáře, ložní povlečení, prostěradla, přehozy, ubrusy, prostírání, závěsy, podsedáky a mnoho dalších textilních výrobků. Bavlněný satén je vysoce kvalitní lesklá tkanina, která je velmi příjemná a má dlouhou životnost. Kromě čistě bavlněných tkanin se vyrábějí druhy látek kombinujících bavlnu se syntetickými vlákny, nejčastěji s polyesterem. Bavlněné látky s polyesterem jsou velmi oblíbeným materiálem pro bytový textil, například polštářek, ubrusy, prostírání, závěsy apod. Potisk je obvykle jednostranný, ale může být i oboustranný. Pokud bavlnu srovnáme s viskózou, kvalitou jsou velmi podobné, ale původem i vlastnostmi se liší. Zatímco viskóza je polosyntetická, bavlna je čistě přírodní. Bavlna je pevnější, odolnější, lépe snáší vysoké teploty. Nespornou výhodou viskózy je chladivý efekt, což je skvělé třeba v létě.
Vlněné látky patří mezi nejkvalitnější přírodní tkaniny. Vlněná příze se získává spřádáním srsti zvířat, které se právě pro vlnu chovají, ať už se jedná o ovce, kozy, nebo lamy. Vlna je příjemný, ale náročný materiál. Vlny je několik druhů. Kromě klasické ovčí vlny se jedná o mohér, což je vlna ze srsti angorských koz, nebo kašmír ze srsti koz kašmírských. Vlna merino je naopak ovčí, ale jedná se o speciálně šlechtěné plemeno chované v Austrálii a na Novém Zélandě.
Přírodní hedvábí je velmi drahé, ale má zcela unikátní vlastnosti. Vlákna hedvábí jsou hodně pevná, hedvábná látka je lehounká, splývavá, hladká a jemně lesklá. Na dotek doslova hladí kůži a odvádí pot. Má unikátní parametry i ve vztahu k teplu - v létě chladí, v zimě hřeje. Moderní tkaniny hedvábnou příze kombinují s elastanem, což dává látce více pružnosti. Výborně se barví, výrobky z hedvábí jsou v mnoha odstínech i vzorech. Umělé (syntetické) hedvábí vzniklo jako levnější alternativa přírodního originálu. Bývá označováno jako silky a vlastnostmi se přírodnímu dost blíží. Vyrábí se ze 100% polyesteru. Jiná varianta umělého hedvábí je vyráběna z viskózy.
Celosvětově se ze syntetických tkanin nejvíce vyrábějí ty polyesterové. Základní surovinou pro jejich výrobu je ropa. Polyesterové látky jsou pevné, tvarově stabilní a zároveň jemné. Jsou barevně stálé, odolávají slunečním paprskům a snadno se udržují a nemačkají se. Mají poněkud nižší savost, takže po vyprání rychle schnou, a dobře odolávají i vysokým teplotám. Polyester je velmi flexibilním materiálem. Vrábí se z něj široké spektrum výrobků - od již zmíněného bytového textilu přes oblečení až po látky na lehátka, slunečníky a stany. Polyesterové tkaniny mohou mít i speciální povrchovou úpravu. Například polyesterová látka s teflonovou úpravou je vodoodpudivá a používá se třeba na výrobu ubrusů. Polyesterové látky mohou být jednobarevné, potištěné vzorem z jedné strany i látky se vzorem, který je přímo utkaný. Polyester ale neslouží jen ke tkaní. Například dutá polyesterová vlákna se používají do polštářů místo peří. Výroba polyesteru je energeticky náročná, takže stále častěji se jako textilní materiál objevuje recyklovaný polyester, který se vyrábí například z PET láhví.
Viskóza se vyrábí z celulózy, nejčastěji ze dřeva. Patří mezi polosyntetické látky. Někdy bývá označována jako umělé hedvábí. Od toho přírodního se liší zejména cenou, vlastnosti jsou podobné. Patří mezi populární materiály hlavně během léta, protože je chladivá. Rozhodně ale nesmíte výrobky z viskózy prát na vyšší teplotu, sušit v sušičce nebo žehlit. Někdy se kombinuje také se lněnými vlákny. Z viskózy se vyrábí jak oblečení, tak bytový textil.
Čtěte také: Textilní průmysl a přírodní materiály
Už jste slyšeli o pomalé módě (slow fashion)? Je to zkrátka taková móda, která vede k udržitelnějšímu způsobu života. V posledních letech se stále více mluví o udržitelnosti ve všech aspektech života a proto vznikl tento trend jako reakce na negativní dopady na životní prostředí tzv. rychlé módy (fast fashion).
Zatímco fast fashion se zaměřuje na rychlou produkci levného oblečení ve velké míře velmi nekvalitního, které rychle vychází z módy. Naopak slow fashion klade důraz na kvalitu, trvanlivost a nadčasovost. Jde o přístup, který podporuje menší kolekce, lepší kvalitu materiálů a výroby, a delší životnost oděvů. Udržitelnost v módě se projevuje snižováním spotřeby vody, energie a chemikálií použitých na výrobu oděvů. Důležitým aspektem udržitelné módy je také používání ekologických materiálů a zajištění spravedlivých pracovních podmínek a odměn pro pracovníky v textilním průmyslu.
Certifikát GOTS (Global Organic Textile Standard) je mezinárodně uznávaný standard pro ekologickou a sociálně odpovědnou výrobu textilu. Tento certifikát se vztahuje na celý dodavatelský řetězec, od pěstování organických vláken až po konečnou výrobu textilních výrobků. Certifikát GOTS zajišťuje, že minimálně 70 % vláken v textilním produktu je vyrobeno z organických materiálů , což znamená, že při jejich pěstování nebyly použity syntetické pesticidy a hnojiva.
Věděli jste, že módní průmysl má významný dopad na životní prostředí a odhady ukazují, že se jeho negativní vlivy podílejí na přibližně 10-15 % celkových emisí skleníkových plynů globálně? Módní průmysl rovněž spotřebovává velké množství vody, produkuje mnoho odpadu a znečišťuje půdu a vodní toky chemikáliemi, používanými při výrobě textilií. Pojďme tedy udělat něco pro naše životní prostředí.
Pomalá móda a udržitelnost představují důležitý posun v přístupu k oblékání a spotřebě. Tím, že budeme více přemýšlet o tom, co kupujeme a jak to ovlivňuje svět kolem nás, můžeme přispět k pozitivní změně v módním průmyslu a zároveň si vytvořit kvalitnější a osobitější šatník.
Stále častěji může spotřebitel narazit na firmy, které používají trend slow fashion a ochrany životního prostředí jako marketingový nástroj. Úmyslné uvádění spotřebitele v omyl ohledně enviromentální šetrnosti své výroby se nazývá greenwashing. Jedná se např. o vyzdvihování biobavlny, která je ale stále zatížená spotřebou hektolitrů vody, drancováním přírody a dovozem skrz půl světa. Nebo označováním výrobků jako „Fair Trade“, i když značka nedokáže ohlídat, v jakých podmínkách pracují zaměstnanci při pěstování suroviny nebo výrobě šatů.
Odhalení firem, které o udržitelnosti jen mluví, ale ve skutečnosti s ní nepracují, je přitom jednoduché. Ale záleží na nás, zákaznících. Dohledat si místo výroby produktu.
Dopady textilního průmyslu na životní prostředí nás přimělo vydat se odlišnou cestou a vytvářet udržitelnou módu na základě lokálních zdrojů. Nejaktuálnějším problémem nejen v oděvním průmyslu se stalo uvolňování umělých částic menších než 5 mm do prostředí. Jsou to nerozpustné částice, které mají negativní dopad na rostliny a živočichy včetně člověka. Podle Světové textilní organizace představuje bavlna přibližně 24 % celosvětové spotřeby textilních vláken. a chemikálií. Bavlna je náchylná k napadení škůdci a chorobami. Proto pěstitelé bavlny používají velké množství pesticidů, aby ochránili své úrody. Na bavlnu se používá až 25 % všech pesticidů a 11 % všech herbicidů na světě. Bavlna pro nás není primárním výrobním materiálem právě z důvodů ekologické náročnosti jejího pěstování.
Lada Vyvialová pracuje zejména s nano textilií, jejíž ekologickou předností je, krom spousty dalších, taky absence vody či nebezpečných chemikálií při výrobě. Některé naše modely šijeme z přírodních materiálů, které se přirozeně vyskytují ve střední Evropě, například ze lne či vlny. U té části našeho oblečení, kde pracujeme s bavlnou, využíváme výhradně egyptskou bavlnu.
Doprava představuje přibližně 25 % celkových emisí skleníkových plynů v textilním průmyslu. Je to zapříčiněno tím, že textilní materiál je obvykle vyráběn na jiném kontinentu, než je zpracováván. A i samotné šití oblečení probíhá v manufakturách s levnou pracovní silou a mnohdy na opačné straně zeměkoule než je sídlo módní značky. Ateliér LADA funguje na co nejlokálnější výrobě. Metráž nano látky, pruženky i krabice objednáváme od regionálních výrobců z okruhu 180 km.
Levná výroba oblečení je podmíněna tíživými pracovními podmínkami pracovníků v textilním průmyslu rozvojových zemí. Kromě kriticky nízkých mezd, které jim mnohdy nepokryjí ani životní náklady, se potýkají s dlouhou pracovní dobou a nedostatečnou ochranou zdraví při práci (zejména s chemikáliemi). Absence odborových organizací znemožňuje zaměstnancům hájit své zájmy a zlepšit své pracovní podmínky. Každý kus oblečení LADA ušijí české krejčové přímo v našem ateliéru. Záleží nám nejen na kvalitě ruční práce, ale také na etických pracovních podmínkách a férovém jednání.
Barvení textilu je významnou složkou výroby oděvů, které s sebou přináší zátěž pro životní prostředí. Používají se různé barvy včetně toxických chemikálií, u kterých hrozí uvolnění do vodních toků. Barvení textilu je navíc velmi náročné na spotřebu vody. Například na barvení jednoho kilogramu bavlněného materiálu je potřeba cca 100 litrů vody. V módních kolekcích čím dál více pracujeme s nebarvenými tkaninami právě z důvodu vynechání jednoho výrobního kroku, který zatěžuje životní prostředí. V případě barvení našich nano látek osobně kontrolujeme za jakých podmínek se materiály barví.
Jedná se o přístup většiny západní společnosti k odívání. Oděv v průběhu desetiletí ztratil svou hodnotu a dnes se vyznačuje nízkou cenou i kvalitou, rychlou obměnou kolekcí a krátkou životností. Ateliér Lady Vyvialové jde vstříc myšlence slow fashion a omezení produkce velkého množství oblečení. Především výrobou oblečení s důrazem na kvalitu, dlouhou životnost, multifunkční využití a minimalistický design.
Módní průmysl je jedním z největších producentů odpadu. Každoročně se na světě vyhodí přibližně 92 milionů tun oblečení. Při výrobě oblečení se často používají neekologické materiály, jako jsou směsi bavlny, polyesteru nebo nylonu, které se rychle opotřebují a vyhodí. Plýtvání oblečení ateliér LADA předchází zejména výrobě na zakázku. Veškeré oblečení, které naše švadleny ušijí, už zná svého majitele. A stejně je to i s výrobou metráže. Tu necháváme vyrobit pouze pokud jsme schopni ji celou využít.
tags: #metraz #ekologická #a #etická #výroba