Svět se již dnes potýká s dopady a účinky klimatických změn. Dosavadní zvýšení průměrné globální teploty vedlo k výrazným výkyvům v počasí od záplav, sucha, vln veder po hurikány a rozsáhlé požáry v různých částech světa. Vědecké poznání ukazuje jednoznačný vztah mezi lidskou činností, globálním oteplováním a těmito extrémními projevy počasí.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC)
Jedním z nejdůležitějších mezinárodních vědeckých orgánů věnujících se problematice změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Panel byl založen v roce 1988 z iniciativy Generálního shromáždění OSN ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Environmentálním programem spojených národů (UNEP) z důvodu potřeby objektivního a vědeckého hodnocení problému změny klimatu. Jedná se o seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy, technické a speciální zprávy, které se věnují jednotlivým klíčovým problémům z oblasti změny klimatu.
V letech 2021 až 2023 byly postupně zveřejněny jednotlivé části nejnovější Šesté hodnotící zprávy (AR6 IPCC). Materiál poskytuje nejaktuálnější informace o vědeckých, technických a sociálně-ekonomických aspektech změny klimatu.
Ve svém hodnocení se zaměřuje na vyhodnocení fyzického prostředí a na analýzu dopadů antropogenních vlivů na změny klimatu. Zpráva mimo jiné totiž informuje o již probíhajících změnách klimatu - v prvních dvou dekádách 21. století byla světová průměrná teplota na povrchu o 0,99°C nad průměrnými teplotami v letech 1850-1900 a v letech 2011 až 2020 byla dokonce o 1,09°C vyšší než v porovnávaném období.
Z dlouhodobého hlediska zpráva také obsahuje jednoznačné závěry, které potvrzují vztah mezi lidskou činností a globálním oteplováním. Zaprvé se nacházíme v nejteplejším období za posledních 100 tisíc let. Vědecké závěry také poukazují na nedostatečnost mezinárodního úsilí v boji s klimatickými změnami.
Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol
Důležité dokumenty a iniciativy
- Český překlad shrnutí Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
- Český překlad Pracovní skupiny I k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
- Český překlad Pracovní skupiny II k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
- Český překlad Pracovní skupiny III k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
- Odkaz na český překlad zvláštní zprávy IPCC ohledně zvládání extrémních rizikových událostí a katastrof v souvislosti s podporou adaptace na změnu klimatu.
Pařížská dohoda
V prosinci 2015 přijaly po velmi intenzivním mezinárodním vyjednávání smluvní strany Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, tj. Pařížskou dohodu. Hlavním bodem dohody je dlouhodobý závazek udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C a usilovat o to, aby se zvyšování průměrné světové teploty nepřekročilo 1,5°C v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí v 19. století. Poprvé se také v Pařížské dohodě podařilo nalézt shodu na potřebě postupného omezení růstu emisí skleníkových plynů také ze strany rozvíjejících se zemí. Každá země tak předložila tzv. Nationally Determined Contribution (NDCs) neboli národně určený příspěvek k dosažení klimatických cílů dohody.
Pařížská dohoda a její ambice předejít zásadním klimatickým změnám je postavena na dvou základních mechanismech. Zaprvé na vzájemném tlaku smluvních stran dodržovat přijaté závazky a posilovat koordinaci při jejich naplňování. Zadruhé na pravidelném vyhodnocení dosavadních výsledků mezinárodní spolupráce a koordinace při naplňování stanovených cílů.
Pařížská dohoda předjímá, že každých pět let dojde k revizi závazků s ohledem na to, jestli mezinárodní společenství je na cestě k dosažení stanovených cílů, či nikoliv. V obou dvou případech přichází ke slovu klimatická diplomacie.
Od roku 2019 probíhají intenzivní mezinárodní jednání vycházející z poznatků, že současné národně stanovené příspěvky k boji s klimatickými změnami nejsou dostatečné k dosažení cílů Pařížské dohody. Potvrzují to poslední závěry mezinárodního panelu expertů a mezinárodních organizací (viz. IPCC a UNEP). Mezinárodní klimatická jednání tak především měla přispět k zvýšení ambice jednotlivých národních plánů.
V období mezi zasedáním COP26 a summitem v Glasgow tak 86 zemí a EU27 předložily aktualizované NDCs. U dalších zemí se očekává, že tak mohou učinit v těchto dnech. Příkladem může být Jižní Korea, která poté, co již oznámila přechod na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 v loňském roce, v průběhu října přislíbila snížit své emise o 40 procent do roku 2030 namísto původně plánovaných 26,3 procent.
Čtěte také: Vývoj klimatických dohod
COP26 a budoucí výzvy
V neděli bude ve skotském Glasgow zahájen dlouho očekávaný COP26. Již dvacátá šestá konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu bude vyvrcholením mezinárodních jednání z posledních dvou let, tj. od zasedání COP25 v Madridu v roce 2019. Nadcházející summit v Glasgow nabízí možnost změnit současnou trajektorii. Je tak vnímám jako významný milník v mezinárodním boji proti klimatickým změnám.
Pokud jde o hlavní cíle COP26 a o témata, na které se bude upírat pozornost, tak je potřeba zmínit především posílení dosavadních závazků jednotlivých zemí s dvojím cílem snížit emise o 50 procent do roku 2030 a dosáhnout globální uhlíkové neutrality do roku 2050. Druhým stěžejním tématem bude otázka mobilizace klimatických financí, zejména na pomoc chudším zemím. COP26 má za cíl také posunout debatu ohledně adaptace na klimatické změny.
Evropská unie a ochrana klimatu
Evropská unie dlouhodobě patří k lídrům v oblasti ochrany klimatu. Rada EU schválila vyjednávací pozici EU27 na nadcházejícím summitu v Glasgow. V této souvislosti je také potřeba zdůraznit, že EU27 patří mezi smluvní strany Rámcové dohody OSN o změnách klimatu, které zásadně zvýšily ambicióznost svých plánů na snížení emisí.
Aktualizace klimaticko-energetické politiky EU obsažené v Zeleném údělu (Green Deal), která byla vtělena do legislativního balíčku Fit for 55, je především novým závazkem EU pro probíhající mezinárodní klimatická jednání před COP26 a odpovídá potřebě celosvětově snížit globální emise o 50 procent do roku 2030, aby svět nečelil v následujících dvaceti letech růst teploty nad 1,5°C.
Zelená dohoda pro Evropu
Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, EGD) je balíček opatření Evropské komise představený v prosinci 2019 jako cesta k transformaci evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě ekologicky udržitelná. V tomto plánu jsou uvedeny potřebné investice a dostupné finanční nástroje. Rovněž je v něm vysvětleno, jak zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci.
Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den
Přijetím Evropského klimatického zákona (Evropského právního rámce pro klima) v roce 2021 se klimatické cíle vytyčené Zelenou dohodou pro Evropu stávají právně závaznými. EU tak má do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že jako celek nebude do atmosféry vypouštět více emisí skleníkových plynů, než kolik z ní dokáže odstranit. V návaznosti na tento střednědobý cíl představila Evropská komise v témže roce balíček legislativních návrhů pod názvem Fit for 55, které mají k dosažení tohoto cíle přispět.
tags: #mezinárodní #klimatický #tým #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]