Význam tohoto principu připomíná Světový den recyklace, který připadá na 18. března. Světový den recyklace byl v roce 2018 ustanoven na 18. březen právě proto, aby pomohl definovat a vyzdvihnout význam opětovného využití odpadu.
Už před lety se lidé začali více zamýšlet nad tím, zda odpad může být současně i příležitostí vytvářet něco nového. Cirkulární ekonomika už není jen teoretický koncept, ale reálný nástroj, podle něhož čím dál více firem a měst hospodaří. Hlavní snahou je snižovat množství vyprodukovaného odpadu v oběhu a ten zbylý recyklovat.
Cirkulární hospodářství klade důraz na výrobu kvalitních výrobků z udržitelných zdrojů, které disponují dlouhým životním cyklem, po jehož skončení mohou být opětovně využity prostřednictvím recyklace. Přechod na oběhové hospodářství pro firmy znamená nejen zelenější přístup, ale také ekonomický zisk. Díky efektivnějšímu využívání zdrojů a prodlužování životního cyklu produktů mohou firmy snižovat náklady, což pro řadu společností v době inflace a drahých energií představuje zásadní strategický cíl.
„Firmy se nyní potýkají se složitou ekonomickou situací - inflace, drahé energie, nedostatek pracovních sil, proto se snaží šetřit a řešením je i cirkulární ekonomika. Všechny investice do úspor musejí dávat ekonomický smysl, zvláště v současné době velmi nelehkého podnikatelského prostředí. Největšími překážkami zavádění cirkulární ekonomiky je dle názoru některých nedostatek pracovních sil, informací a zkušeností,“ popisuje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR).
S přechodem na cirkulární hospodaření pomáháme i v REMA Systém v rámci projektu Zelená firma či Zelená škola. Zapojeným partnerům nabízíme vedle bezplatného zpětného odběru elektrozařízení i poradenství a odbornou podporu v oblastech nakládání s odpadním elektrozařízením a platné legislativy.
Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol
„V loňském roce jsme začali jako první organizovat sérii seminářů, které mají firmy motivovat ke zvýšení zavádění aktivit spadajících do oběhového hospodářství. Největší výhodou tohoto konceptu je sdílení informací a zkušeností mezi podniky. Navíc jsme inovovali náš edukační program pro děti od mateřských škol až po deváté třídy. Právě vzdělávání mladé generace v oblasti recyklace a správného nakládání s elektroodpadem je cesta, jak situaci zlepšit.
Cirkulární ekonomiku uvádíme do chodu díky sběru vysloužilých elektrozařízení a jejich šetrné recyklaci. Místo lineárního modelu „vyrobit, použít, vyhodit“ oběhové hospodářství vyzývá k modelu „vyrobit, použít, opravit, znovu použít a teprve pak recyklovat“.
Čím dál více je kladen důraz i na takzvaný ekodesign, kdy se už při samotném vývoji produktu přemýšlí nad jeho dopadem na životní prostředí. Společnosti mohou například místo prodeje elektroniku spotřebitelům za poplatek pronajímat. Jakmile zařízení dosáhne své maximální životnosti, výrobce zařízení odevzdá k recyklaci kolektivnímu systému.
„Tyto nové cirkulární business modely, ve kterých se nejedná jen o nákup elektrospotřebiče, ale také pronájem nebo sdílení, jsou významným pomocníkem v této situaci. Dokážou totiž zajistit větší návratnosti vzácných kovů a materiálů používaných technologií.
Elektroodpad patří mezi nejrychleji rostoucí odpad na světě. A není se čemu divit, poptávka po nových elektrozařízeních neustále roste. Ke zvýšené spotřebě přispívají zejména firmy. „Například u mobilních telefonů dochází k jejich obměně podle statistik jednou za dva až tři roky, a to nejen kvůli opotřebení, ale i z důvodu rychlého vývoje technologií.
Čtěte také: Vývoj klimatických dohod
Odběr a recyklace elektroodpadu jsou klíčové jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak udržitelného využití cenných surovin, které se při výrobě elektroniky používají.
„Abychom dosáhli skutečného pokroku v této oblasti, je nezbytné správně zpracovávat odpad a rovněž mapovat vstupní zdroje. To nám umožní identifikovat potenciál pro úspory surovin již na začátku životního cyklu produktu. Za druhé, aby výrobci ve svých výrobních postupech rychleji omezili používání kompozitních plastů, které je obtížné recyklovat kvůli jejich různorodému složení, zvýšili používání snadno recyklovatelných plastových směsí a materiálů.
A za třetí, 18. březen ukazuje, co každý může udělat v rámci světové kampaně o znovuzalesnění. Ranjit Baxi řekl: „Nestačí jen jmenovat a propagovat naše hrdiny, ale také si musíme položit otázku: Co já mohu navíc udělat?“ Všichni můžeme jednotlivě i společně pomoci obnovit a chránit životní prostředí na naší planetě.
Množství odpadu stále roste děsivým tempem, které nemůžeme jen tak ignorovat nebo ještě hůř, přenechat budoucím generacím. Každý rok vydá naše planeta miliardy tun přírodních zdrojů. V reakci na ekonomický systém nekonečného růstu v prostředí těchto omezených zdrojů vznikl pojem udržitelnost. Znamená to chovat se tak, jako bychom tu, na planetě Zemi, plánovali zůstat co nejdéle.
Díky recyklovaným odpadům se každý rok ušetří více než 700 milionů tun emisí CO2. Mnohé výrobní společnosti přicházejí s důmyslnými způsoby, jak alespoň část odpadu dále využít. Od nábytku přes jízdní kola a skateboardy až po kuchyňské náčiní, hodinky, šperky, boty, zavazadla a oblečení, to jsou jen některé příklady produktů, které lze vyrobit z recyklovaných materiálů. Světoví oděvní giganti a obuvnické společnosti již běžně zapojují do svých procesů například inovativní technologie zpracování plastů původně vhozených do oceánu.
Čtěte také: Mezinárodní Znak Ochrany Přírody: Co to je?
Recyklací jedné plastové láhve o objemu 0,7 litru se přitom ušetří množství energie, které by postačilo ke čtyřhodinovému svícení stowattové žárovky.
Ze speciálních kontejnerů na textil putují nejen oděvy, ale i bytový textil, spárovaná obuv, doplňky a textilní hračky do třídíren, kde je vše rozděleno na několik kategorií: co se dá ještě použít, co se recykluje a co se spálí. „Z našich charitativních kontejnerů se k recyklaci předává zhruba 20 % textilu,“ sděluje ředitelka projektu KlokTex Nicole Nouir Křížková. Samotný proces recyklace oděvů není jednoduchý, komplikuje ho velká různorodost materiálů.
Textilní směsi, jako je například oblíbená směs bavlny s elastanem, se recyklují jen velmi obtížně. Tato neveselá čísla může pomoci zvýšit každý zákazník preferencí jednodruhových textilních materiálů, podporou trhu s recyklovanými produkty a upřednostňováním kvality nad kvantitou. Doba fast fashion, kdy platilo, že průměrná žena na sebe vezme tentýž kus oblečení pouze sedmkrát a po třetím nošení jej už považuje za starý, začíná být přežitou minulostí.
24. června se slaví Den upcyklace, což je proces, který přidává původnímu výrobku na hodnotě. Upcyklace je velkým tématem už 20 roků, a to je dobře. Kromě užitečnosti pro životní prostředí znamená často i otevřenou bránu kreativity. A vynalézaví Češi jsou v ní obzvlášť dobří...Upcyklace je proces přeměňování materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepší kvality. Je to protiklad downcyklace, která na rozdíl od upcyklace kvalitu produktu snižuje.
Upcyklace využívá materiálů již použitých, mnohdy považovaných za potencionální odpad, či vedlejší produkt. Termín odpad je třeba vždy chápat ve vztahu k zákonu, který s odpadem nařizuje zacházet v legislativou definovaných mezích. Upcyklace tedy není zpracování odpadů, jak se velmi často mylně uvádí. Ale zhodnocování jinak nevyužitelných materiálů. Jedná se sice o detail, ten má ale v širším chápání věci vcelku zásadní význam. Jelikož nevyužitelné materiály vyhazujeme, nebo jinak likvidujeme, upcyklace nepřímo přispívá k omezení vzniku odpadů.
Pokud chcete oslavit Den upcyklace, pak je nejlepším způsobem si trochu ,,ušpinit ruce" a něco upcyklovat. Existuje spousta webových stránek a průvodců, které vám mohou představit upcyklaci a ukázat vám, jak vyrobit nový nábytek, doplňky a dokonce i pár užitečných nástrojů z věcí, které byste jinak vyhodili. Upcyklovat se dá téměř cokoliv, jak si můžeme ukázat třeba na příkladu slupek z pistáciových oříšků...
S problematikou nadměrné produkce odpadu se potýkají nejen výrobci rychloobrátkového zboží, ale i řetězce restaurací s rychlým občerstvením. Ze stejného důvodu se však tito giganti mohou rázem stát premianty ve třídění. Zatímco v domácnosti považujeme třídění odpadu za každodenní rutinu, u velkých korporátů se nemusí jednat o samozřejmost. Co se děje s tunami kelímků, víček a příborů, nezřídka halí tajemství.
Jako jeden z mála jídelních řetězců zveřejňuje přesná data McDonald's, který třídí už 21 let. V rámci dlouhodobého projektu pro udržitelnost si nechal vypracovat analýzu odpadového hospodářství od Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú. (dále jen INCIEN [1]), který zhodnotil jeho efektivitu třídění odpadů. Po konzultaci s INCIEN byla analýza provedena v nejvytíženější restauraci McDonald's na Václavském náměstí.
"Lidé chodí do McDonald's jednoduše pro jídlo, které jim chutná. Nechceme na zákazníky přenášet odpovědnost za chování naší společnosti, a tak děláme všechno pro to, aby byl zážitek z návštěvy restaurace pro zákazníky co nejpříjemnější. Největší část vyhozeného odpadu představuje, dle společnosti Marius Pedersen, která pro McDonald's zajišťuje svoz odpadů, poměrně nepřekvapivě ten směsný (51 procent).
Podle INCIEN se jedná o obvyklý jev, který se dá pozorovat jak ve firmách, tak ve společnosti jako takové (české obce vykazují až 46 procent směsného odpadu). Data společnosti INCIEN ukazují, že z 56 procent směsného odpadu ve firmách (společnosti, nákupní centra, hotely atd.) na skládce končí drtivá většina (tedy 51 procent celkového odpadu). Obdobně jsou na tom i české obce (ze 49 procent směsného odpadu, míří na skládku 46 % celkového odpadu - viz tabulka *).
Když zůstaneme u zmiňovaného řetězce McDonald's v České republice - jen nahrazením plastových brček a kelímků u džusů a shaků papírovými se podařilo ročně zredukovat plastový odpad o 15, 1 tuny (brčka) a 54,3 tuny (kelímky). Zavedením dřevěných příborů se ušetří dalších 38 tun plastového odpadu. Sečteno a podtrženo se díky těmto pravidlům ročně v Česku předejde výrobě 107,4 tun plastu.
"Veškeré obaly od zákazníků u nás společnost třídí od roku 2000, obaly od dodavatelů se třídí už od roku 1992. Veškerý biologicky rozložitelný odpad je také zpracováván v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. INCIEN vnímá jako největší úskalí v procesu recyklace lidský faktor, laxnost a nedůslednost zaměstnanců. Prostor pro zlepšení má asi každý, samotný fast foodový řetězec nevyjímaje.
Významný potenciál a výzvu do budoucna představují kompozitní obaly, které je potřeba do budoucna nahradit znovupoužitelnými nebo plně recyklovatelnými obaly, což by alespoň částečně pomohlo ztenčit problém u tzv. "Intenzivně pracujeme na řadě opatření nad rámec legislativních změn, směřujících ke snížení naší environmentální stopy. Snažíme se být o krok napřed. McDonald's k naplnění své vize spolupracuje s partnery (dodavatelé surovin, obalových materiálů, reklamních předmětů atd.) s podobnými hodnotami. "Operujeme s několika variantami, jednou z nich je např. lisovaný papír. Společnost McDonald's stále rozšiřuje své aktivity nejen spojené s procesem recyklace, ale s celkovým tématem udržitelnosti, který posouvá stále kupředu.
Je třeba zmínit, že do velké míry záleží na rozhodnutí každého z nás. Naše volba se totiž stává hybatelem nejen podstatných legislativních ale i korporátních změn. Recyklační průmysl hraje klíčovou roli budoucnosti Země. [1] INCIEN disponuje daty o produkci a způsobech nakládání s odpady od přibližně 200 soukromých subjektů. Mezi těmi jsou obchodní centra, retail, kancelářské subjekty, hotely, restaurace atp. 1. *INSTITUT CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY. Analýza odpadového hospodářství společnosti McDonald's. [vid. 2021-02-17]. Praha: s.
| Subjekt | Směsný odpad | Odpad na skládce |
|---|---|---|
| Firmy | 56 % | 51 % |
| Obce | 49 % | 46 % |
Oslavte Evropský den recyklace baterií 9. Kdy se slaví9. Poprvé byl slaven v roce 2010, kdy byla Evropskou unií schválena směrnice o bateriích a akumulátorech. Tento den se slaví každoročně 9. Tato směrnice stanovuje, že baterie a akumulátory musí být sbírány a recyklovány zvlášť od ostatního odpadu. Díky recyklaci se mohou získat drahé kovy a další materiály, které se opět mohou použít při výrobě nových baterií a akumulátorů.
Recyklace baterií je důležitá z mnoha důvodů. Zaprvé, baterie obsahují toxické látky, jako jsou olovo, kadmium, rtuť a lithium, které mohou znečišťovat půdu, vodu a ovzduší. Druhým důvodem pro recyklaci baterií je, že tyto látky jsou vzácné a drahé, a přesto jsou v bateriích použity v relativně malém množství. Recyklací lze získat cenné kovy a další materiály, které se opět použijí při výrobě nových baterií a akumulátorů. Výroba nových baterií je nákladná a jejich cena se zvyšuje s rostoucí poptávkou.
Je důležité si uvědomit, že staré baterie nepatří do běžného domovního odpadu. Mnoho baterií je stále funkčních, a pokud je recyklujeme, mohou se použít k výrobě nových baterií. Pokud je nevhodně zpracováváme, můžeme způsobit znečištění a poškození životního prostředí.
Recyklace baterií umožňuje použití cenných surovin zpět do výroby nových baterií. Tím se snižuje potřeba těžby nových nerostných surovin. Baterie obsahují nebezpečné chemikálie, které mohou způsobit znečištění vodních zdrojů a půdy, pokud nejsou správně recyklovány. Recyklace baterií minimalizuje riziko tohoto znečištění. Z recyklovaných baterií lze vyrábět nové baterie, ale také jiné výrobky, jako jsou náramky, prsteny, čištění stříbra a mnoho dalšího.
Když jsou recyklované suroviny použity zpět do výroby nových baterií, snižuje se náklad na těžbu nových surovin, což má pozitivní dopad na životní prostředí.
tags: #mezinárodní #den #recyklace #historie