Minerální vata: Vlastnosti a likvidace

Minerální vata je označení pro tepelné izolace z čediče nebo skla. Minerální izolace mají v Česku díky vyspělému sklářskému průmyslu dlouholetou tradici. V bývalém Československu byla výroba prvního čedičového vlákna zahájena už v roce 1954, a to ve sklárně Nová Baňa. Je to ekologický izolant přírodního původu, který má výborné tepelněizolační vlastnosti. Protože je nehořlavý, účinně zabraňuje šíření požáru. Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny).

Skelná vs. Minerální vata

Skelná a minerální vata jsou velmi podobné produkty. Hlavní výrobní složkou skelné vaty je písek a odpadové (recyklované) sklo. Složení skelné vaty je 65% křemitého písku, 15% sody, 8% dolomitu, boraxu, živce a vápence, přidává se rovněž malý podíl odpadového skla. Kamenná vlna se vyrábí převážně z vyvřelých hornin: vulkanického diabasu, čediče a dolomitu. Kamenná či skelná vata jsou nehořlavé a ekologické izolace.

Výroba minerální vaty

Výroba minerální vaty je založená na tavení kameniny (siderit, vápenec, dolomit, čedič.. s příměsí skla a koksu, nebo recyklovaného skla70%, písku, vápence a sody). Horniny jsou taveny, aby z nich bylo možno vyrobit umělá minerální vlákna. Vstupní suroviny se taví za vysoké teploty v peci, ze které vytéká láva na rozvlákňovací stroje. Pro dosažení tvarové stability jsou vlákna vázána pojivem - fenolformaldehydovou pryskyřicí, která v horkém vzdušném proudu tuhne. Podíl pojiv činí dle požadované mechanické pevnosti 3 až 10% u skelné vaty a 1 až 3% u minerální vaty. Obsah formaldehydu bývá většinou nižší než 1,5 mg na 100 g izolačního materiálu. Jako podpůrný tavicí prostředek je používán síran sodný. Desky pro izolaci fasád se impregnují silikonovým olejem. Typické žlutavé zabarvení dodává skelné vatě pojivo formaldehydová pryskyřice.

Je pružnější a lehčí, je možné ji balit v pásech komprinovanou do rolí. Se zkomprimovanou skelnou vatou je snazší manipulace a skladovatelnost na stavbě, zkomprimovaná vata po rozbalení ihned nabývá svoji tloušťku. Pro využití ve stavebnictví se minerální izolace upravuje nejčastěji do rolí nebo desek. Pokud jsou izolace používány pro speciální aplikace, jako jsou například technické izolace, přichází tzv. Pro speciální aplikace jako jsou např. izolace potrubí se jedná o tzv. domácí spotřebiče - užití např.

Vlastnosti minerální vaty

Minerální vata propouští vodní páry. Izolace jsou odolné vůči škůdcům a netlejí. Po instalaci se již vlákna neuvolňují. Radioaktivita izolačních materiálů není zvýšená. Jde o látku nehořlavou.

Čtěte také: Jaký Olej Vybrat?

• nehořlavá
• opakovatelně použitelná
• lze bez problémů skládkovat

Použití minerální vaty

Izolace z minerálních vláken jsou nabízeny v podobě izolačních rohoží (někdy potažených aluminiovou folií) pro izolaci mezi střešními krokvemi, stropů, potrubí a dále ve formě tužších desek pro izolaci fasád a pochůzných povrchů. Nepoužívají se v místech s vysokou vlhkostí. Pro použití za vysokých teplot je určena bílá minerální vlna, která neobsahuje pojiva.

• Rohože jsou vhodné pro izolování podkroví, stropů a potrubí.
• Desky pro izolaci stěn.

Při výběru minerální vaty věnujte maximální pozornost především jejím parametrům a typu použití, než pouze ceně, která "neizoluje".

Příklady minerálních izolací na trhu:

• Tepelná izolace Isover Domo Plus
• Izolační deska Isover ORSIK
• Tepelná izolace Isover Stropmax 31
• Tepelná foukaná izolace Isover InsulSafe
• AKUSTIK BOARD Minerální izolace s ECOSE® Technology
• NATUROLL PLUS Minerální izolace s ECOSE® Technology
• NATUROLL PRO Minerální izolace s ECOSE® Technology
• UNIFIT 033 Minerální izolace s ECOSE® Technology
• UNIFIT 035 Minerální izolace s ECOSE® Technology
• UNIFIT 037 Minerální izolace s ECOSE® Technology

Ekologické úvahy a účinky na zdraví

Minerální suroviny jsou k dispozici prakticky v neomezeném množství. Zatížení životního prostředí při výrobním procesu spočívá především ve spotřebě energie, která je nutná k tavení minerálů. Vlastní problém představuje zpracování a příprava izolace. Z principu je u všech inhalovatelných vláken, pokud překračují určité rozměry, podstupováno riziko vzniku rakoviny. Vlákna minerální vaty se v lidském organismu chovají v mnohém ohledu jinak než azbestová vlákna. Jejich struktura je ve tkáních podstatně méně stálá, proto jsou minerální vlákna s nebezpečností azbestu nesrovnatelná. Minerální vata je mnohdy z hlediska zpracovávání považována za příjemnější, v těle však jsou tato vlákna stálá delší dobu, tedy z tohoto pohledu naopak více nebezpečná než vlákna skelné vaty.

Při manipulaci se uvolňují minerální vlákna, která mohou vyvolat nežádoucí reakce, například záněty kůže způsobené mechanickým podrážděním vlákny, alergické reakce na pojiva nebo podráždění či zánět spojivek. Podíl jemných vláken činí přibližně 0,2% z celkové hmotnosti. Ochranné pomůcky jsou při práci nezbytné.

Při zpracovávání a manipulaci je nutno omezit vznik prachu a používat rukavice a roušky. V zabudovaném stavu se vlákna mohou uvolnit vzdušným prouděním nebo vibracemi. Izolace z minerální vlny by tedy neměly být ve vnitřních prostorách umístěny v místech proudění vzduchu.

Čtěte také: Minerální vata: Postupy likvidace

Rizika spojená s manipulací a projevy:

Bezpečná práce se skelnou a minerální vatou:

Co byste měli mít vždy po ruce:

• Pracovní oděv s dlouhými rukávy - ideálně takový, který můžete bez obav vyprat samostatně a který zakryje co nejvíce kůže.
• Pevné rukavice - brání zanesení vláken do pokožky a usnadní manipulaci s materiálem.
• Ochranné brýle - zvlášť důležité při řezání nebo práci nad úrovní očí, aby se vlákna nedostala dovnitř.
• Respirátor nebo dobře těsnící roušku - pomáhá minimalizovat vdechování jemných částic a prachu.

Likvidace minerální vaty

Opětné použití izolačního materiálu při přestavbách je možné. Možnosti znovuzhodnocení a průmyslové recyklace se v současné době z organizačních a ekonomických důvodů nerozvíjejí. Uložení na skládkách pro stavební odpad je přípustné, materiál je inertní.

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce.

Ideálním řešením je minerální vatu zabalit do igelitu a odvézt do sběrného dvora. Při větším množství je lepší kontaktovat autorizovaného likvidátora. Vzhledem k vlastnostem tohoto materiálu je dobré zabalit skelnou vatu do igelitu a odnést ji do sběrného dvora.

Jak nakládat se stavební sutí?

Suť, kam spadá beton, cihly, střešní krytiny, obkladačky, umyvadla, WC mísy apod., by měla být před likvidací zabalená (ideálně v pytlích). Patří do sběrného dvora, další možností je přistavení kontejneru nebo svěření specializované firmě.

Čtěte také: Kód odpadu pro minerální vatu

Stavební odpad a sběrné dvory:

Většinu stavebního odpadu lze odvézt do sběrného dvora. Je třeba si vždy zjistit podmínky konkrétního dvora. Ty provozované obcí obvykle povolují bezplatně na hlavu občanům pouze určitý objem odpadu - nejčastěji to bývá 1m³/měsíc. Mimochodem, některé sběrné dvory nabízejí i možnost zápůjček velkoobjemových kontejnerů a pomoc při nakládání sutě.

Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.

Recyklace stavebního odpadu:

Více než polovinu odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity, téměř z 98 %. V Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 - 2024 je stanoven cíl pro stavební a demoliční odpady: Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

S úmyslem zabezpečit přednostní využívání stavebních a demoličních odpadů byl vydán „Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi“.

tags: #mineralni #vata #vlastnosti #a #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické výzvy v Adršpašsko-teplických skalách
• Princip studené emise FEG
• Pocit ohrožení a úzkost
• Přírodní krásy Nového Zélandu
• Igor Červený ministrem