Voda je nejzajímavější sloučenina na naší planetě a z fyzikálního a chemického hlediska je velmi komplikovanou látkou. V přírodě se nevyskytuje voda chemicky čistá, vždy obsahuje rozpuštěné plyny a rozpuštěné i nerozpuštěné anorganické a organické látky. Různé látky přijímá již v atmosféře, ale nejvíce při infiltraci půdou a horninami.
Minerální voda, zkráceně minerálka, je běžné označení pro vodu z přírodních zdrojů. Termín minerální voda není jednoznačný a existuje řada definic, které se liší v závislosti na autoritě i oblasti. Roku 2001 byla terminologie sjednocena a termín minerální voda může být použit prakticky pro jakoukoli vodu získanou z podzemí. V některých zahraničních oblastech může být použití termínu minerální voda poměrně problematické.
Česko má díky své geomorfologii výjimečné podmínky pro vznik minerálních vod a svou pestrostí přírodních minerálních vod převyšuje jiné evropské země. Zdroje minerálních vod mají vyhlášená ochranná pásma, kde jsou zakázány činnosti, které by mohly ohrozit podzemní zdroje, a většina z nich se nachází v chráněných oblastech. Přírodní minerální a pramenité vody jsou pomocí přísně kontrolovaných a chráněných vrtů čerpány z velké hloubky, a jsou tak chráněny vrstvami horniny proti jakémukoliv znečištění.
Geologické Podmínky Vzniku Minerálních Vod
Minerální vody vyžadují ke svému vzniku určité specifické geologické podmínky. U nás nejběžnější kyselky úzce souvisí s hlubokými zlomy v zemské kůře, které slouží pro přívod juvenilního oxidu uhličitého. Tektonické poruchy umožňují zároveň existenci termálních zřídel, pro něž je typický hluboký a rychlý koloběh podzemních vod. Dalším předpokladem výskytu minerálních vod jsou specifické sedimentární horniny. Ty, které obsahují dostatek organických látek jsou vhodné pro tvorbu sirných vod. Nepropustné jílovité a pyritem obohacené vrstvy umožňují vznik síranových, popřípadě železnatých vod.
Veškeré výše naznačené podmínky jsou typické pro oblasti geologicky mladé a labilní, kterých se přímo či nepřímo dotklo alpinské vrásnění v neogénu. Pásmo minerálních vod Západních Karpat náleží rozsáhlému alpsko-himalájskému horskému systému. Výskyt minerálních zřídel zde kopíruje průběh horských pásem a sníženin a směřuje od Ostravy a Moravskoslezských Beskyd směrem na JZ k Brnu a Mikulovu a pak dále do Rakouska.
Čtěte také: Jaký Olej Vybrat?
Rozdělení Minerálních Vod Podle Složení
Minerální vody se dělí podle složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů (nebo kationtů) zastoupeny alespoň 20 %.
Uhličité Vody (Kyselky)
Uhličité vody, neboli kyselky představují naše nejznámější minerální vody. Jsou typické tím, že obsahují rozpuštěný oxid uhličitý (CO2). Tento plyn má prakticky na všech lokalitách výskytu uhličitých vod postvulkanický původ a souvisí se sopečnou činností v mladších třetihorách, tedy v neogénu. Důležitější než přítomnost sopečné činnosti jsou hluboké tektonické poruchy v zemské kůře a svrchním plášti dosahující do hloubek 25 až 30 km. Oxid uhličitý odtud pocházející se nazývá juvenilní nebo také magmatický.
Vzniká tak kyselina uhličitá, jež na okolní horninové prostředí působí ve srovnání s prostou vodou mnohem intenzivněji a agresivněji. Kyselky mohou vznikat i z vod kdysi mořských, pro něž je typická přítomnost chloridů, jako je tomu např. v Luhačovicích. Některé kyselky mohou být i termální, a to tehdy, pokud vody vystupují, tak jako oxid uhličitý, z velkých hloubek. Uhličité vody se snadno poznají podle perlení a uvolňování drobných bublinek plynu. Místa vývěru často doprovází typické bublání. Dalším charakteristickým průvodním znakem bývají rezavé znaky hydroxidů železa v nejbližším okolí výtoku, a to při velmi malých koncentracích železnatého iontu ve vodě.
Sirné Vody
Pro sirné, nebo také sirovodíkové či sulfanové vody je typický obsah nepříjemně zapáchajícího plynu sirovodíku (sulfanu) H2S. Vznik sirné vody je velmi složitý proces a je k němu zapotřebí splnění několika podmínek. V podzemní vodě musí být rozpuštěny sírany a voda musí přijít do kontaktu s organickými látkami, např. ve formě tekutých či plynných živic, které vznikají rozkladem organické hmoty. Přítomnost živic, nejčastěji to jsou metan a ropné látky, následně podmiňuje existenci a život desulfurikačních (sirných) baktérií, které jako důsledek svého metabolismu rozkládají rozpuštěné sírany, odnímají z něj kyslík a síru redukují na zapáchající sirovodík, jenž se rozpouští ve vodě.
Flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat je pro sirné vody v rámci ČR typické. Proces vzniku sirných vod je velmi citlivý a reaguje i na nepatrné změny. Prameny sirných vod zaujmou především typickým zápachem po zkažených vejcích, případně jiných, nepříjemně páchnoucích bioplynech. Významným průvodním jevem jsou rovněž bakteriální povlaky. Přímo u výtoku lze pozorovat černé povlaky sirných baktérií redukčního prostředí, jež jsou běžnou a nutnou součástí vody. Dále od výtoku se objevují charakteristické bílé povlaky tvořené koloniemi sirných baktérií oxidačního prostředí. U některých pramenů lze pozorovat i vzácné fialové sirné baktérie rodu Chromatium.
Čtěte také: Minerální vata: Postupy likvidace
Síranové Vody
Síranové vody se tvoří loužením zvětralin, které pokrývají nepropustné jílovité či slínovité vrstvy sedimentů. Vznikají z atmosférických srážkových vod nehluboko pod zemským povrchem při pomalém průsaku. Základní vlastností je vysoká koncentrace síranů, které mohou vznikat buď rozpouštěním sádrovce a anhydritu (CaSO4), nebo chemickým rozkladem sulfidů, zejména tedy pyritu.
Mezi hlavní znaky síranových vod patří vysoká mineralizace, daná značnou rozpustností síranů, dále výrazně hořká chuť a silné projímavé účinky, což je způsobeno kombinací síranů a hořčíku. Síranové vody se vyskytují poměrně vzácně, což je dáno výše popsanými specifickými podmínkami pro jejich vznik. V současnosti se čerpají z území jih.-vých. od Brna.
Chloridové a Jodidové Vody
Chloridové vody mají mořský původ a byly uvězněny ve vrstvách hornin v době jejich sedimentace. Dnes se obvykle vyskytují ve velkých hloubkách pod zemským povrchem a bývají čerpány vrty. Vzhledem k tomu, že jde o vody mořského původu, mají výrazné zastoupení Cl a Na složky, což se projevuje výraznou slanou chutí. Charakteristickým znakem mnoha chloridových vod je zvýšená přítomnost jodidů a bromidů.
Chloridové a jodidové vody mají většinou mořský původ, tj. vznikly z fosilních mořských vod, které byly během sedimentace uzavřeny mezi nepropustné vrstvy usazenin. Na povrch obvykle nevyvěrají, protože se nacházejí hluboko pod zemským povrchem. Objeveny byly většinou při vyhledávání ložisek ropy, zemního plynu nebo uhlí.
Železnaté Vody
Železnaté, nesprávně železité, vody obsahují rozpuštěné dvoumocné železo v množství minimálně 10 mg/l. Železo se běžným rozpouštěním minerálů dostává do vod jen v nepatrném množství, a nebývá proto hlavní složkou minerálních vod. Rozpouštění železa napomáhá přítomnost CO2 a zejména kyseliny sírové, jež vzniká rozkladem sulfidických rud, zejména pyritu. Přestože obsah železa v minerálních vodách bývá nízký, výrazně se projevuje při výtoku, kdy dvojmocné železo na vzduchu oxiduje na trojmocné, čímž se vytváří charakteristické povlaky hydroxidů.
Čtěte také: Kód odpadu pro minerální vatu
Termální Vody
Za termální vody neboli termy jsou považovány všechny podzemní vody, jejichž teplota převyšuje 20 °C. Může se přitom jednat o jakékoliv další typy minerálních vod (prosté, uhličité, radiaktivní, sirné). Termální vody se často dávají do souvislosti s postvulkanickými procesy, mnohem důležitější podmínkou pro jejich vznik jsou však zlomové struktury, umožňující hluboký oběh vody a její rychlý výstup.
Výskyt Minerálních Vod v České Republice
Nejvíce minerálních pramenů je v západní části Čech na území Chebské, Sokolovské a Karlovarské vrchoviny. V západních Čechách díky vysoké koncentraci zřídel leží nejvíce významných lázeňských měst, mezi nimiž dominují světově proslulé Karlovy Vary a Mariánské či Františkovy Lázně. Významné zdroje minerálních vod jsou i v Novohradských horách nebo v Českém středohoří a na Moravě.
Slavkovský les se výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí výskytem mimořádného množství vývěrů minerálních pramenů i podzemních plynů. Tento jev se v podobném rozsahu nevyskytuje nikde jinde v České republice a ojedinělý je i v rámci Evropy. Kyselky jsou převažujícím typem zdejších minerálních vod. Vznikají rozpuštěním oxidu uhličitého v podzemní vodě. V závislosti na geologickém podloží je pak voda obohacena o nejrůznější příměsi - minerály.
Místa, kde ze země vyvěrají pouze plyny nesloučené s vodou, jsou tzv. mofety. Jde převážně o oxid uhličitý, který bývá obohacen o typické příměsi, jako je sirovodík s charakteristickým zápachem, metan nebo dokonce hélium. Na území CHKO Slavkovský les můžeme mofety pozorovat v přírodní rezervaci Smraďoch nebo Mokřady pod Vlčkem a v přírodních památkách Sirňák nebo Milhostovské mofety.
Legislativa a Ochrana Minerálních Vod
Zákon č. 164/2001 Sb. v souvislosti se sjednocením právního systému po vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně legislativy a původní normu ČSN nahradil zmíněný lázeňský zákon a vyhláška o zdrojích a lázních, podle jejííž přílohy č. 1 (kritéria pro hodnocení minerálních vod, plynů a peloidů) je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod.
Podle Ježkové má Česká republika výjimečné podmínky pro využívání minerálních vod. “V Česku máme výhodu v tom, že je naše země bohatá na vodní zdroje. Můžeme si tak vybrat, jakou vodu budeme pít. Velkým pokladem jsou právě podzemní prameny, které jsou skvěle chráněny před vnějšími vlivy. Minerální vody jsou tím nejkvalitnějším a nejčistším nápojem, který si můžeme dopřát.
"Česká legislativa je velmi přísná. Minerální vody jsou v podstatě bio potravinou. Od čerpání až po zavření lahve není možné je nijak chemicky upravovat,” uvedla Ježková. Změny v obsahu vody se provádějí jen fyzikálními cestami, z vody se odstraňuje železitá složka, která by mohla vytvářet nežádoucí a pro někoho neestetický dojem, a pak se také upravuje obsah CO2.
tags: #minerální #voda #v #přírodě #výskyt
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]