Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Plán představuje zcela zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro naprosto klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě,“ uvádí ministerstvo v tiskové zprávě. Odpadové hospodářství v ČR prochází významnými změnami směrem k udržitelnějšímu nakládání.
V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky.
Stav odpadového hospodářství v ČR
Samotný plán pak ke stavu odpadového hospodářství v ČR uvádí velmi dobrý. Síť zařízení je rozvinutá a umožňuje bezpečné nakládání se všemi odpady. Recyklace v roce 2022 dosáhla 83 %. ČR rovněž odpady energeticky využívá, v provozu jsou čtyři zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) s celkovou zpracovatelskou kapacitou 858 tis. tun. Podíl energetického využívání v roce 2022 činil pouhá 3 % všech odpadů, přičemž energeticky se využívají zejména komunální odpady (viz dále). Celkem 13 % všech odpadů se skládkuje. ČR má k dispozici rozsáhlou síť moderních skládek určených pro skládkování inertních, nebezpečných i ostatních odpadů.
V roce 2021 bylo v České republice využito 87 % všech odpadů, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky. V roce 2022 zůstal tento poměr velmi podobný, kdy bylo využito 86 % veškerých odpadů, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Menší část odpadů je pak v ČR odstraňována, v letech 2021 i 2022 bylo odstraněno celkem 13 % odpadů. Skládkování odpadů v ČR v minulých letech rostlo, v letech 2021 a 2022 se pak ustálilo na zmíněných 13 %.
Legislativní rámec
Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním. Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech, zákonu č. V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady
Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. V rámci přípravy na přechod na novou právní úpravu vedení průběžné evidence a podávání ročního hlášení totiž ministerstvo seznalo, že právní úprava obsahuje dílčí nedostatky.
Podle přechodného ustanovení v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady se v letech 2021 až 2024 průběžná evidence vede a roční hlášení za tyto roky se podávají podle požadavků předchozí právní úpravy, tj. vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Současně přechodné ustanovení v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. výslovně uvádí, že v letech 2021 až 2024 se průběžná evidence odpadů v zařízení určeném pro nakládání s odpady, které přijímá vybrané kovové odpady, nevede podle přílohy č. 14 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Vyhláška č. 273/2021 Sb., která nabyla účinnosti 7. srpna 2021, nastavila poměrně dlouhé přechodné období pro přizpůsobení se na nový způsob vedení průběžné evidence a ohlašování souhrnných údajů z ní, aby měly povinné subjekty dostatek času se na novou právní úpravu a povinnosti pro ně z ní vyplývající připravit.
Od 1. ledna 2025 nastupuje povinnost, aby průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, byla nově vedena za rok 2025 podle nové právní úpravy, tedy podle úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně budou muset být souhrnné údaje z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (tj. roční hlášení) v roce 2026 (za rok 2025) poprvé ohlašovány podle přílohy č. 13 k této vyhlášce.
V rámci přípravy na přechod na novou právní úpravu vedení průběžné evidence a podávání ročního hlášení Ministerstvo životního prostředí seznalo, mimo jiné i na základě podnětů z praxe, že úprava obsahuje dílčí nedostatky. Aby byl náběh na novou právní úpravu co nejhladší přistupuje proto k úpravám zejména v příloze č. 13 a příloze č. 14 vyhlášky a odpovídající úpravu přílohy č. 4 vyhlášky č. 345/2021 Sb. a příloze č. 8 ve vyhlášce č. 16/2022 Sb.
Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí
Recykláty ze stavebních a demoličních odpadů
Přechodné ustanovení v § 83 odst. 2 vyhlášky č. 273/2021 Sb., upravuje kritéria pro ukončení režimu odpadu pro recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Tato kritéria se vztahují jednak na zeminy a přírodní kamenivo a dále na nejběžnější recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Tato kritéria byla nastavena na přechodné období do 31. prosince 2024, přičemž by měla být přijata zcela nová komplexní právní úprava konce režimu odpadu pro tyto materiály jednotlivými vyhláškami. Tyto vyhlášky však dosud nebyly přijaty, je proto třeba, aby bylo přechodné období podle § 83 odst. 2 vyhlášky č. 273/2021 Sb. prodlouženo, a to do konce roku 2027 tak, aby bylo možné tyto recyklované materiály nadále využívat mimo režim odpadů.
Oddělené soustřeďování biologických odpadů
S ohledem na nutnost zpřesnění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic se upravuje povinnost obcí zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologických odpadů. Obce budou muset zajistit místa také pro biologické odpady živočišného původu. Současně se zachovává možnost nahradit podstatnou část kapacity pro biologické odpady systémem komunitního kompostování.
Zařízení, která zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu
Na zařízení, která zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu, se vztahují přímo použitelné předpisy Evropské unie. Vyhláška č. 273/2021 Sb. již v platném znění do velké míry požadavky těchto předpisů v rámci podmínek pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů přebírá, nicméně v některých případech se vyskytují odchylky v povinnostech. Aby provozovatelé těchto zařízení nemuseli plnit obdobné povinnosti dvakrát, návrh volí přístup, podle kterého bude možné postupovat výhradně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.
Opatření pro jednotlivé toky odpadů
Stavební a demoliční odpady
Hlavní cíle:
- do roku 2030 zvýšit míru recyklace stavebních a demoličních odpadů na 83 % (s výjimkou zemin, kamení a hlušin).
- Do roku 2035 zvýšit míru recyklace stavebních a demoličních odpadů na 87 % (s výjimkou zemin, kamení a hlušin).
Opatření:
Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami
- stanovit legislativní podmínky provádění selektivní demolice,
- odděleně soustřeďovat stavební demoliční odpady přinejmenším dřevo, minerální složky (beton, cihly, dlaždice a keramiku, kameny), kov, sklo, plasty a sádru při odstraňování stavby,
- provést revize norem pro jakost recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů,
- iniciovat a podporovat používání recyklátů splňujících požadované stavební normy, jako náhrady za přírodní zdroje
Recyklace stavebních a demoličních odpadů
V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu - 1,5 až 2 %).
Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“).
Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.
Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované.
Nakládání s vybouranými stavebními materiály
Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č.
Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31.
Podmínky pro recykláty
Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu.
Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů.
Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č.
Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací.
Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví.
Závěr
Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.
tags: #ministerstvo #zivotniho #prostredi #demolicni #odpady #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]