Ministerstvo životního prostředí a ochrana ovzduší v České republice

Oblast ochrany ovzduší, kterou upravuje zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a která je v gesci Ministerstva životního prostředí, sleduje práva a povinnosti osob v souvislosti se znečišťováním ovzduší lidskou činností. Průmyslová výroba patří vedle dopravy a zemědělství k nejvýznamnějším znečišťovatelům. Zákon stanovuje povinnosti znečišťovatelů, působnost správních úřadů a podmínky pro snižování množství škodlivin majících negativní vliv na životní prostředí.

Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni.

Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší.

Úroveň znečištění vnějšího ovzduší je dána především vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnosti (lokální topeniště, doprava, průmysl a energetika, zemědělství) a dále ji mohou ovlivňovat i přírodní procesy. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech.

Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší a provoz zdrojů znečišťování ovzduší je zákon o ochraně ovzduší.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Legislativa a související předpisy

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 521/2002 Sb., zákonem č. 92/2004 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí ve znění nařízení vlády č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování, včetně stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č.

Některá související legislativa:

• Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů
• Vyhláška č. 696/2004 Sb., kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů
• Vyhláška č. 150/2005 Sb., kterou se stanoví formulář o vydání povolení k emisím skleníkových plynů
• Zákon č. 76/2004 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
• Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování

Novelizovaná znění právních předpisů lze nalézt v programu ASPI. Některé právní předpisy z oblasti ochrany ovzduší a jejich probíhající úpravy lze nalézt na stránkách Ministerstva životního prostředí www.env.cz

Zdroje znečišťování ovzduší

Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:

• Lokální topeniště
• Silniční doprava
• Průmysl a energetika
• Zemědělství

Informace o množství emisí znečišťujícíh látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ. Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Rozhodnutí o autorizaci

Rozhodnutí o autorizaci je podle § 32 zákona o ochraně ovzduší vyžadováno k následujícím činnostem:

• Jednorázové měření emisí
• Měření úrovně znečištění
• Dohled nad tepelným zpracování odpadu
• Zpracování odborného posudku
• Zpracování rozptylové studie
• Certifikace biopaliv a ověřování zprávy o emisích

Seznam autorizovaných osob a rozsah autorizace jsou uvedeny v Informačním systému autorizovaných osob.

MŽP vydává rozhodnutí o autorizaci na dobu neurčitou poté, co žadatel splní zákonné podmínky.

Autorizace vydané podle předchozího zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.), jejichž lhůta platnosti vypršela po datu 1. 9. 2012, jsou i nadále platné a není potřeba je dále prodlužovat.

Podání žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci

Při podání žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci se hradí správní poplatek ve výši 2 500 Kč.

Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami

Instrukce k provedení platby:

• Číslo účtu MŽP: 19-7628001
• Kód banky: 0710
• Variabilní symbol:
  • 821 (v případě § 32 odst. 1 písm. b), e) zákona o ochraně ovzduší)
  • 822 (v případě § 32 odst. 1 písm. a), c), f) zákona o ochraně ovzduší)
  • 823 (v případě § 32 odst. 1 písm.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce životního prostředí je odborným dozorovým orgánem státní správy v oblasti životního prostředí. Je nástrojem prosazování práva životního prostředí v pěti oblastech: v ochraně ovzduší, ochraně vody, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa.

Oddělení ochrany ovzduší se podílí na vlastní ochraně ovzduší, ochraně klimatického systému a ochraně ozonové vrstvy Země. Slouží mu k tomu zákon o ochraně ovzduší, nařízení Evropského parlamentu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu a nařízením Evropského parlamentu o fluorovaných skleníkových plynech. V poslední době je věnována zvýšená pozornost kontrolám stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (polétavý prach, polycyklické aromatické uhlovodíky, ozón). Kontrolní činnost inspekce je doprovázen rozbory za účelem identifikace regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů.

Podávání podnětů, petic a stížností

Česká inspekce životního prostředí vyřizuje podněty na poškozování nebo ohrožování životního prostředí, stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a to podle právního rámce daného zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Přijímání podnětů k zahájení řízení (§ 42 správního řádu)

Podle tohoto ustanovení správního řádu je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Podnět může být podán kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale také anonymně.

Přijímání stížností (§ 175 správního řádu)

Podle tohoto ustanovení správního řádu mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob, tj. zaměstnanců ČIŽP, nebo proti postupu správního orgánu, tj. ČIŽP, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

Přijímání petic (zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním)

Na ČIŽP je také možné podávat petice dle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Petice musí obsahovat text petice s požadavkem, který má být řešen, petiční archy, do kterých se občané podepisují a informaci o tom, kdo petici sestavil.

tags: #ministerstvo #zivotniho #prostredi #odbor #ochrany #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická barva na beton
• Odpad ve stavebnictví v ČR
• Focení v přírodě s rodinou
• Ekologický faktor v ČR
• Rodinné dobrodružství v přírodě