Míra ohrožení chudobou v České republice podle ČSÚ: Definice a vývoj

Česko se dlouhodobě prezentuje jako země s nejnižší mírou příjmové chudoby v Evropské unii. Podle dnes zveřejněné statistiky Eurostatu má Česká republika nejnižší podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v celé Evropské unii. V roce 2023 bylo v Česku ohroženo chudobou 12 % obyvatel, což byl nejnižší podíl v rámci EU i všech sledovaných zemí. Průměr zemí EU pak činil 21 %.Česko má nejnižší podíl ohrožených osob od roku 2020. V předchozích letech měl několikrát lepší výsledek Island, který však není součástí EU a od roku 2021 u něj data nejsou k dispozici.

Jak se počítá AROP?

Relativní příjmová chudoba (AROP) udává podíl lidí s příjmem pod 60 procenty národního mediánu příjmů. Kvůli různému počtu lidí v domácnostech se příjem domácnosti tzv. ekvivalizuje tak, aby odlišně velké domácnosti byly přibližně srovnatelné. Proto se celkový čistý příjem domácnosti dělí počtem „spotřebních jednotek“. Ten se odvíjí od součtu vah jednotlivých členů domácnosti - první dospělý se počítá s váhou 1, každý další člověk starší 14 let s váhou 0,5 a děti pod 14 let s váhou 0,3.

Měření Eurostatu pracuje s takzvaným AROPE - tedy relativní příjmovou chudobou (AROP) obohacenou o indikátory sociální a materiální deprivace a pracovní intenzity.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici. Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu.

V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

Čtěte také: Míra znečištění ovzduší

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku stabilně drží na poměrně nízké úrovni, a to i v celoevropském srovnání. Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %.

Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

U dětí žijících v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Ze statistik vyplývá, že z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Problematická interpretace statistiky Eurostatu

Statistika, kterou se čeští politici dlouhodobě chlubí, není ale podle výzkumníků z organizace PAQ Research příliš vypovídající. Česko je na tom dlouhodobě dobře z hlediska relativní příjmové chudoby (AROP), ze které měření Eurostatu vychází. Ta ale není vhodná pro mezinárodní srovnávání. Měří totiž nízký příjem pouze ve srovnání s ostatními obyvateli v dané zemi. Konečná hodnota tak ve skutečnosti neříká, že Česko je - co do nízké míry chudoby - v Evropské unii premiantem. Národní ukazatel chudoby totiž vychází z mediánů národních mezd a ty se napříč zeměmi Evropské unie velmi liší. Zkrátka - rakouský a lucemburský „chudý“ mají reálné příjmy větší než „chudý“ v Česku. A západní „chudí“ by se řadili v tuzemsku na úroveň středněpříjmové domácnosti. Proto i jejich životní standard je vyšší, než je životní standard „chudých“ v Česku. Navíc zmíněný ukazatel nereflektuje informace o exekučních srážkách, které příjmy domácností ještě snižují, či státní podporu.

„Údaj má i politické důsledky. Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje také postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie,“ podotýkají výzkumníci s tím, že peníze z evropských sociálních programů pak mohou směřovat paradoxně do chudších regionů bohatých zemí, namísto do výrazně chudších regionů v chudých zemích.

Alternativní pohled na měření chudoby

Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu

Pro měření relativní příjmové chudoby se v rámci Evropské unie využívá ukazatel AROP (at-risk-of-poverty neboli „ohrožení chudobou“), který ukazuje podíl lidí, jejichž čisté příjmy jsou pod hranicí šedesáti procent mediánového příjmu.

V tuzemsku se podle ČSÚ hranice chudoby pro jednotlivce zvedla v loňském roce na 18 163 korun měsíčně. Pro dva dospělé činila 27 244 a pro samotného rodiče s dítětem do třinácti let 23 693 korun.

Studie uvádí i konkrétní příklad. „Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a třikrát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku - domácnosti pod šedesáti procenty národního mediánu - mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středněpříjmových domácností,“ uvedla organizace.

Podle té má ukazatel i další problémy. Kupříkladu neobsahuje informace o exekučních srážkách, které příjmy řadě osob v Česku nadprůměrně snižují, a neřeší ani státní podporu, jež se přitom napříč jednotlivými státy může výrazně lišit.

Na další nedokonalosti upozorňuje i síť organizací EAPN (The European Anti-Poverty Network neboli Evropská síť proti chudobě), podle níž ukazatel nezohledňuje třeba to, jak hluboko pod hranicí chudoby lidé jsou či jak dlouho jí trpí.

Eurostat doplnil, že ukazatel AROP je v rámci EU široce využíván jako klíčové měřítko relativní příjmové chudoby a tvoří součást několika monitorovacích rámců v oblasti sociálních věcí a začleňování. Mimo to je také zahrnut do rámce pro srovnávací analýzu Evropského pilíře sociálních práv.

Studie upozorňuje i na problematický odraz změn v čase. Národní relativní příjmová chudoba se totiž v období, kdy rostou příjmy domácností, může paradoxně zvýšit.

„Velmi nízká míra relativní chudoby byla v Československu za komunismu v 80. letech. Medián příjmů byl tak nízko, že pod šedesát procent jeho hodnoty spadla jen malá část populace,“ uvádí organizace, podle níž bylo například v roce 1988 v relativní příjmové chudobě o dvě procenta lidí méně než v současnosti, byť tehdejší společnost byla jednoznačně chudší.

Zásadní je podle studie rovněž zohlednění cen v jednotlivých státech. „Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) - hypotetickou měnu, kde má jedna jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit,“ vysvětlují autoři studie.

Po přepočtu zpátky na koruny by pak hranice chudoby pro jednočlennou domácnost v Česku byla zhruba ve výši čistého měsíčního příjmu 19 500 korun. Pro srovnání - dle původní metriky v roce 2023 dosahovala hodnoty 16 774 korun.

Při využití ukazatele, který hranici chudoby definuje jako příjmy pod šedesát procent evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech, se výsledky oproti těm, které byly získány využitím národní mediánové hodnoty, výrazně liší.

Zatímco podle původní metriky bylo v Česku v roce 2023 ohroženo relativní příjmovou chudobou pouze 9,8 procenta lidí, při využití metriky navržené PAQ Research už to bylo 21,7 procenta.

Studie dodává, že hranice šedesáti procent mediánových evropských příjmů je stále arbitrární a lze ji nastavit i na padesát procent evropských mediánových příjmů. Logicky sice dojde k poklesu procentuálního počtu osob ohrožených příjmovou chudobou, a to na hodnotu 10,3 procenta, avšak Česko ani podle této metriky není premiantem a pohybuje se lehce pod unijním průměrem.

Podle studie tak sice tuzemsko není zemí s nejmenším procentem obyvatel ohrožených příjmovou chudobou, avšak rozhodně nepatří ani k těm nejhorším. A to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností, který zohledňuje jejich složení tak, aby mezi sebou byly porovnatelné bez ohledu na počet členů.

Podle PAQ Research zejména tím, že je v Česku nízká míra příjmových nerovností. V majetkových nerovnostech se naopak tuzemsko nachází nad evropským průměrem a společně s Nizozemskem a Irskem (státy, které bývají označovány za daňové ráje) patří k zemím s nízkými příjmovými a vysokými majetkovými nerovnostmi.

Jak měřit lépe a přesněji

Evropsky definovaná relativní příjmová chudoba sice podle studie zlepšuje porovnatelnost mezi státy, nicméně stále příliš nevypovídá o životě domácností. O komplexnější postihnutí této problematiky se snaží indikátor Eurostatu ukazující míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (AROPE).

I v tomto případě je ale podle PAQ Research nedostatkem ukazatel národní relativní příjmové chudoby. Ta se totiž týká výrazně většího počtu lidí než vážná sociální a materiální deprivace či nízká pracovní intenzita. Jednotlivé složky AROPE tak podle výzkumníků nejsou souměřitelné.

Autoři proto navrhují úpravu ukazatele, která by pro posílení srovnatelnosti využívala evropskou hranici příjmové chudoby a zároveň využila její striktnější definici, která vychází z hranice padesáti procent evropských mediánových příjmů. Studie pro indikátor AROPE doporučuje také upravit metodiku v oblasti materiální a sociální deprivace či vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu, která nemusí bezprostředně souviset s chudobou.

Při aplikaci těchto i některých dalších ve studii uvedených úprav na data za rok 2023 se podobně jako ve výše popsaném případě liší i výsledné statistiky a Česko opět opouští pozici premianta. Upravený ukazatel tuzemsko označuje jako desátou zemi s nejnižší mírou rizika chudoby a sociálního vyloučení v rámci EU.

Příjmy domácností podle vzdělání (2022)

Příjmy domácností se ve sledovaném období výrazně lišily také podle nejvyššího dosaženého vzdělání osoby v čele. Domácnosti, v jejichž čele stojí osoba se základním vzděláním, případně se středoškolským vzděláním bez maturity, dosahovaly průměrně 230 tis. Kč na osobu za rok. Oproti tomu domácnosti osob se středoškolským vzděláním s maturitou (kam řadíme také nástavbové a vyšší odborné vzdělání) si průměrně přišly na téměř 279 tis. Kč na osobu. Tendenci vzrůstajících příjmů s vyšším dosaženým vzděláním završují domácnosti vysokoškolsky vzdělaných osob (kam spadá bakalářská, magisterská a doktorská úroveň), na jejichž členy průměrně připadalo 346,6 tis. Kč ročně.

Subjektivní vnímání příjmové situace

Vedle objektivních ukazatelů, které tvoří příjem a míra ohrožení příjmovou chudobou, dokresluje příjmovou situaci domácností také subjektivní vnímání, jak snadno, nebo naopak obtížně vycházejí se svými příjmy.

Míra ohrožení příjmovou chudobou u jednotlivců mladších 18 let podle typu domácnosti (%)

Výrazné rozdíly v rámci příjmové chudoby můžeme pozorovat podle toho, zda dítě žije v úplné, nebo neúplné rodině. Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

V rámci šetření Životní podmínky se vždy zjišťují příjmy domácností za předchozí rok. Výsledky šetření Životní podmínky 2023 tedy z hlediska příjmů vypovídají o situaci v roce 2022. Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu mezi lety 2021 a 2022 vzrostl na 259,9 tis. Kč, což představuje nominální nárůst o 7,7 %. Nicméně po započítání inflace, která v roce 2022 činila průměrně 15,1 %, reálné příjmy domácností poklesly o 6,5 %. Nejrychleji rostly v roce 2022 nominálně příjmy domácnostem jednotlivců starších 65 let, a to především díky trojí valorizaci důchodů v daném roce. Naopak nejméně vzrostly příjmy neúplným rodinám s dětmi tvořenými jedním rodičem s alespoň jedním dítětem, které zároveň představují typ domácnosti s nejnižšími ročními čistými příjmy na osobu. Nejvyšších příjmů ze sledovaných skupin dosahují domácnosti jednotlivců mladších 65 let.

Oficiální statistika vymezuje v oblasti životních podmínek obyvatel několik pravidelně v mezinárodním měřítku vydávaných indikátorů. V České republice jsou potřebná data pro jejich výpočet získávána ze šetření Životní podmínky, které je každoročně realizované ČSÚ jakožto národní verze evropského zjišťování EU-SILC. Z něj lze vedle životních podmínek českých domácností zkoumat také jejich příjmovou situaci. Jedním z hlavních výstupních ukazatelů v oblasti životní úrovně je mezinárodně srovnatelná evropská míra ohrožení příjmovou chudobou, která vyjadřuje podíl osob s příjmy pod hranicí příjmové chudoby.

Tato se stanovuje z příjmů domácností jako 60 % mediánu (prostředního příjmu populace), při zohlednění složení domácností co do počtu a věku jejích členů. Osoby v domácnostech, které disponují příjmem nižším, než je hodnota národně stanovené hranice příjmové chudoby, se označují za osoby ohrožené příjmovou chudobou. Dlouhodobě se tato míra v České republice pohybuje na úrovni devět až deset procent.

Vedle tohoto na příjmech založeného indikátoru se pravidelně sleduje evropský ukazatel míry materiální deprivace, jenž udává podíl osob, které žijí v materiálně deprivovaných domácnostech. Za takové jsou považovány domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři z devíti zkoumaných položek: auto, pračka, barevná televize, telefon, dostatečně vytápět byt, jíst maso každý druhý den, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 700 Kč (pro rok 2015) a včasné platby za bydlení včetně splácení půjček. Osob v takových domácnostech je v České republice z dlouhodobého hlediska kolem pěti až šesti procent.

V neposlední řadě se pak v rámci této základní sady indikátorů sleduje podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, který je v České republice necelých sedm procent.

Všechna tato tři hlediska pak kombinuje souhrnný indikátor míry ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením měřící situaci, kdy je osoba vystavena alespoň jednomu ze tří výše jmenovaných jevů. Především stav chudoby může být definován velmi různými způsoby a v mnohem širším pojetí. Za chudobu lze vedle nedostatečné výše příjmů považovat například i finanční neschopnost uhradit některé výdaje nebo také subjektivní vnímání osob, které samy sebe považují za chudé. Takovéto definice chudoby však nejsou oficiální statistikou přímo sledované v mezinárodně srovnatelné podobě. Při využití různých konceptů tak může být za chudé označen jak nižší, tak i výrazně vyšší podíl populace.

tags: #míra #ohrožení #chudobou #ČSÚ #definice

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s odpady v ČR
• Environmentální výchova 5. ročník
• Odpadové hospodářství a MESOH
• Ekologická alternativa k čištění odpadů
• Jak správně třídit odpad