Bylo poměrně reálné, že mě tato fascinace ryzími životními příběhy časem přejde. Nepřešla.
Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami. Nebo také výsadby okrasných dřevin, které se pak mísí s tím, co nikdo nevysadil, nebo vegetace kolejišť.
Psát průvodce novou divočinou, tedy místy, která se velmi rychle proměňují, je obtížný úkol.
Že je o divokou přírodu v Česku zájem, potvrzují tisíce podpisů pod novou výzvou Hnutí DUHA [1], ale i desítky lidí, kteří pro ni neváhají udělat kus práce. Kromě patnácti dobrovolníků, kteří napravují poškozená rašeliniště [2], tento týden v jižních Čechách mohou lidé narazit i na další čtveřici, která sbírá podpisy pod výzvu Divočina všemi deseti [3] a představuje deset důvodů, proč je dobré ji chránit [4]. Spontánně se navíc připojují další desítky dobrovolníků z celé republiky, kteří sbírají podpisy i ve svém okolí.
Divočina totiž umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata.
Čtěte také: Česká stopa na Zakarpatské Ukrajině
Od začátku srpna se podařilo pod internetovou i papírovou podobu výzvy prozatím nasbírat přes pět tisíc podpisů, které neustále přibývají. Informační stánky se v příštím týdnu přesunou do Jihomoravského kraje, akce na přímou pomoc divočině v terénu pak od 20. do 27. srpna proběhne v nestátní rezervaci Ščúrnica v Bílých Karpatech nedaleko Valašských Klobouk [6].
Informační stánky i Týdny pro divočinu jsou součástí kampaně Hnutí DUHA, která usiluje o více svobodného prostoru pro naši divočinu a její lepší poznání. Představuje lidem naši divokou přírodu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i zdraví. Prvním krokem je vyhlášení nového území o rozloze minimálně 10 km2, které bude ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji.
Divočina, tedy území ponechané samovolnému vývoji, zaujímá v současnosti totiž jen 0,3 % celkové plochy naší země, zatímco zastavěná zabírá 11 % a stále roste. Hnutí DUHA navrhuje, aby se rozloha divočiny výhledově zdesetinásobila [7].
Hnutí DUHA nabízí všem ohleduplným turistům také tipy na výlety do těch míst naší krajiny, které mají potenciál stát se novou českou divočinou. Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina z Hnutí DUHA, řekla:„Divočina si naši pozornost zaslouží přímo v krajině, ale i ve městech. Divoká příroda umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, pomáhá chránit nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj a pro to všechno bychom měli její rozlohu zvětšovat. Jsem ráda, že jsou letošní Týdny pro divočinu zase o kus blíž prožitkům v divoké přírodě, i že se přidávají desítky lidí, kteří získávají podporu pod naši výzvu. [5]
V loňském roce vydalo Hnutí DUHA k tomuto tématu studii, která by měla sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně vyvíjet. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé. Právě tato místa mají velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům. [6]
Čtěte také: Vlna a divoká příroda
Pozemky v ojedinělé lesní rezervaci Ščúrnica vykoupil Český svaz ochránců přírody - Pozemkový spolek Kosenka díky finančním příspěvkům lidí. Spolek pečuje o území větší než 35 hektarů, z nichž 24,8 hektarů je přímo v jeho vlastnictví. Území je důležité také jako výzkumná plocha.
Čtěte také: Svět divoké přírody