Míra ohrožení příjmovou chudobou v ČR: Data a srovnání s EU

Podle statistiky ohrožení relativní příjmovou chudobou (AROP) vychází Česko dlouhodobě jako stát s nejmenší chudobou v EU. Ve veřejném prostoru se pravidelně objevuje zpráva, že v Česku žije z celé EU nejméně lidí ohrožených chudobou. Chlubí se jí vlády, odkazují na ni ekonomové. Jedná se o takzvanou relativní příjmovou chudobu (at-risk-of-poverty, AROP), která ukazuje podíl lidí pod hranicí 60 % mediánového příjmu. V Česku má jít podle dat z šetření EU-SILC o 10 % domácností, průměr EU činí 16 %.

Ukazatel ale není mezinárodně srovnatelný, protože vychází z neporovnatelných mediánů národních příjmů. Eurostat sám uznává, že míra ohrožení chudobou neměří chudobu, ale nízký příjem ve srovnání s ostatními obyvateli země, což nemusí nutně znamenat nízký životní standard. Rakouský či finský „chudý“ má reálné příjmy na úrovni české středněpříjmové domácnosti.

Proč srovnání národních hranic nefunguje

Národní hranice nejsou mezi unijními zeměmi srovnatelné. Mediánový příjem - a tím i hranice chudoby - mají západní země výrazně vyšší než v Česku. Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) - hypotetickou měnu, kde má 1 jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit. Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a 3krát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku - domácnosti pod 60 % národního mediánu - mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středně příjmových domácností.

Ukazatel poškozuje postkomunistické země

Původní ukazatel relativní národní chudoby má řadu negativních důsledků. V první řadě zakrývá rozdíly mezi státy. Zároveň se z něj odvozuje míra chudoby nebo sociálního vyloučení; tyto údaje automaticky také trpí nepřesností. Hodnoty AROP nemusejí smysluplně odrážet změny v čase, protože nevypovídají o vývoji států. Národní relativní příjmová chudoba se může zvýšit, když rostou příjmy domácností. Velmi nízká míra relativní chudoby byla v Československu za komunismu v 80. letech. Medián příjmů byl tak nízko, že pod 60 % jeho hodnoty spadla malá část populace. V roce 1988 bylo v relativní příjmové chudobě 7,5 % lidí, dnes je to 9,8 %. A to přesto, že v osmdesátých letech byla společnost jednoznačně chudší. Údaj má i politické důsledky. Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie. EU totiž podle ukazatelů vysoce závislých na míře relativní chudoby cílí svojí rozvojovou a kohezní politiku i Evropské sociální fondy (ESF).

Evropsky definovaná chudoba

Pokud definujeme hranici chudoby evropsky srovnatelně - jako příjmy pod 60 % evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech (parita kupní síly) - trpí relativní chudobou přes 21 % českých domácností. Jsme zhruba v průměru EU, nikoli na špičce. Evropsky srovnatelný indikátor naproti národnímu ukazateli lépe vysvětluje další objektivní podoby chudoby - materiální deprivaci, spokojenost se životem i zdravotní stav.

Čtěte také: Míra znečištění ovzduší

Nesrovnatelnost národních metrik chudoby by se dala překonat, pokud bychom ji definovali evropsky srovnatelně - jako populaci, která má příjmy pod 60 % evropské mediánové domácnosti. Znovu vycházíme ze srovnatelné měny, standardu kupní síly PPS, který harmonizuje národní měny i cenové hladiny. Po přepočtu zpátky na koruny by hranice v Česku pro jednočlennou domácnost byla zhruba ve výši čistého měsíčního příjmu 19 500 Kč.

Pod hranicí evropské relativní příjmové chudoby se nachází 19 % obyvatel EU. Státy střední a východní Evropy oproti národnímu AROP citelně zaostávají. V Česku žije pod evropskou hranicí chudoby 21 % domácností - více jak dvojnásobek oproti národní hranici chudoby, podle které jde pouze o 10 % domácností. V Bulharsku, Maďarsku či na Slovensku se pod evropsky definovanou hranicí chudoby nachází většina domácností.

Když se hranice evropské relativní chudoby nastaví přísněji (na 50 % evropských mediánových příjmů), spadá pod ni 10,3 % Čechů. Hranice 60 % mediánových evropských příjmů je stále arbitrární. Lze ji nastavit i na 50 % mediánových evropských příjmů. Metriky přináší podobné zjištění: Česko patří mezi státy se střední či nižší mírou příjmové chudoby. I v těchto úžeji nastavených příjmových indikátorech jsme pouze v lepším středu EU.

Kdo v Česku trpí chudobu

Ve srovnání se zbytkem Evropy se v Česku pod hranicí chudoby nacházejí častěji specifické typy domácností. Jedná se zejména o samostatně žijící seniory, z nichž se pod hranicí evropsky srovnatelné chudoby nachází 62 %, zatímco evropský průměr je 28 %. Chudoba tíží i 43 % domácností samoživitelek či samoživitelů s dětmi, přičemž evropský průměr je u nich o 16 procentních bodů nižší.

Častěji se také pod hranicí chudoby ve srovnání s ostatními evropskými státy nacházejí domácnosti nájemníků. Domácnosti českých vlastníků jsou na tom podobně jako v jiných evropských státech.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

Pod evropskou hranicí chudoby se nachází také necelých 7 % českých zaměstnanců, 10 % živnostníků a zhruba 30 % zbývajících dospělých - důchodců, studentů, nezaměstnaných a pečujících o své blízké. Rozšířenost chudoby mezi nimi převyšuje evropský průměr. Naopak výrazně méně často než v EU trpí příjmovou chudobou OSVČ. To je způsobeno i tím, že u nás na IČO mnohem častěji pracují vysokopříjmové kancelářské profese a OSVČ mají výrazně nižší danění.

Malé příjmové a velké majetkové nerovnosti

Česko není evropským premiantem, příjmová chudoba je zároveň v evropském srovnání omezená. Platí to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností (tedy příjem zohledňující složení domácnosti tak, aby domácnosti byly mezi sebou porovnatelné bez ohledu na to, kolik členů je tvoří). K nízké úrovni příjmové chudoby přispívají nízké příjmové nerovnosti. Nízká příjmová nerovnost se často připisuje poměrně rovnostářským důchodům, pozice Česka se nezmění ale ani při výpočtu Giniho koeficientu po vyjmutí důchodcovských domácností.

V majetkových nerovnostech se naopak Česko nachází nad evropským průměrem. Podle reportu Global Wealth Databook investiční banky UBS vlastní 10 % nejbohatších Čechů 68,9 % veškerého majetku, nejbohatší 1 % pak 37,8 % majetku. Spodních 50 % vlastní pouze 5,3 %. Česko se celkově nachází v segmentu zemí s nízkými příjmovými nerovnostmi a vysokými majetkovými nerovnostmi. Patří sem společně s Nizozemskem nebo Irskem - zeměmi, které bývají označované za daňové ráje.

Souvislost se skutečně prožívanou nouzí

Evropsky definovaná relativní příjmová chudoba zlepšuje porovnatelnost mezi státy, stále ale příliš nevypovídá o životě domácností. I když známe pozici domácnosti v distribuci příjmů, můžeme jen stěží vyvozovat, jestli si může udržet stabilní bydlení, dostatečně jej vytápět či hradit jiné klíčové výdaje.

Která z definic příjmové chudoby je validnější lze určit porovnáním s jinými metrikami chudoby, které nejsou založeny na příjmu. Může jít zejména o tzv. materiální a sociální deprivaci. Ta měří chudobu pomocí otázek na to, zda si domácnost může dovolit položky nezbytné pro život - oblečení, padnoucí boty či vytápění obydlí. Indikátor Materiální a sociální deprivace rozlišuje domácnosti, podle jejich finanční schopnosti opatřit si nezbytné a žádoucí věci pro adekvátní životní úroveň.

Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu

Evropsky definovaná příjmová chudoba také lépe vysvětluje životní spokojenost nebo zdravotní stav.

Jak měřit chudobu komplexněji

O komplexnější postihnutí chudoby se pokouší indikátor Eurostatu, který ukazuje míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (AROPE). Evropskou harmonizaci měření relativní chudoby lze promítnout také do komponovaného ukazatele ohrožení chudobou či sociálním vyloučením (AROPE). Jeho vylepšený výpočet řadí Česko v EU na 10. místo. Skládá se ze tří složek: relativní příjmové chudoby (AROP), materiální a sociální deprivace a velmi nízké pracovní intenzity. Za ohroženu chudobou či sociálním vyloučením je označena domácnost, která trpí alespoň jedním z těchto problémů.

Celkově je indikátor výrazně tažen ukazatelem národní relativní příjmové chudoby. Ten se týká násobně víc lidí než vážná materiální nebo sociální deprivace a velmi nízká pracovní intenzita. Jednotlivé složky AROPE proto nejsou souměřitelné. Ukazatel chudoby a materiální deprivace se snaží vypadat jako popis objektivních problémů, ale stále je silně založen na relativní metrice chudoby.

V lépe definovaných metrikách chudoby panují větší rozdíly mezi staršími, západními a novějšími, postkomunistickými státy EU.

Aktuální data z šetření životních podmínek

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti. V rámci šetření Životní podmínky se vždy zjišťují příjmy domácností za předchozí rok. Výsledky šetření Životní podmínky 2023 tedy z hlediska příjmů vypovídají o situaci v roce 2022. Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu mezi lety 2021 a 2022 vzrostl na 259,9 tis. Kč, což představuje nominální nárůst o 7,7 %. Nicméně po započítání inflace, která v roce 2022 činila průměrně 15,1 %, reálné příjmy domácností poklesly o 6,5 %.

Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %.

Podobně jako je tomu u příjmů, i hodnoty ohrožení příjmovou chudobou se významně liší v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání osoby v čele domácnosti. Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Samostatnou kapitolu tvoří míra příjmové chudoby u dětí, resp. u jednotlivců mladších 18 let. Zajímavé je, že u této skupiny zůstává podíl ohrožených příjmovou chudobou v průběhu let velmi stabilní, resp. je zde patrná mírně vzrůstající tendence, a to i v porovnání s celkovou mírou příjmové chudoby u osob v domácnostech.

Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi. Měsíční průměr čistých příjmů činil 23 223 korun na osobu.

Po zohlednění inflace, která v roce 2023 dosáhla hodnoty 10,7 %, čisté příjmy domácností meziročně reálně klesly o 3,1 %. Nejhůře na tom byly úplné rodiny s dětmi, jejichž příjmy meziročně reálně klesly o 6,5 %. Pokles se netýkal domácností seniorů, u kterých příjmy rostly nejrychleji a zaznamenaly tak dokonce reálný růst o 3,9 %.

Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2024 činily v průměru 8 869 Kč měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 6,7 %. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti se ale meziročně prakticky nezměnil a činil v průměru 16,6 %.

„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 %. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých 19 %. Naopak u domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 % na 12,0 %,“ upozorňuje Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ. Příjmově nejohroženější skupinou se v roce 2024 stala domácnost reprezentována samostatným rodičem s dětmi s hodnotou 36,3 %.

Meziročně došlo k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na hodnotu 6,1 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.

tags: #míra #ohrožení #příjmovou #chudobou #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Stav nebezpečí: Co to znamená?
• Zima v půli cesty
• Materiály pro velké odpadkové koše
• CNG pohon u Octavie
• Udržitelné hospodaření s vodou