Rozměry a normy pro místnosti na odpad

Když ani velká 240 l popelnice nestačí, přichází na řadu kontejner. Abyste ho umístili na dvoře, před domem nebo na veřejném prostranství co nejefektivněji, vyplatí se znát jeho rozměry.

Výroba každého jednotlivého kontejneru jak na tříděný nebo komunální odpad podléhá přísným normám. Ty určují dispozice jednotlivých plechových a plastových kontejnerů, které jsou důležité při svozu. Při zvedání a vyprazdňování hraje roli každý centimetr a špatně vyrobený kontejner nemusí popelářské auto zvednout a vyprázdnit.

A tak při výběru odpadových nádob nezapomeňte zjistit, s jakým typem nebudou mít popeláři problém. Většina popelářské techniky si poradí s kontejnery, které jsou vyrobeny podle normy EN 840 a DIN 6629.

Při rozmísťování kontejnerů myslete na celkový vzhled prostoru a propočítejte, zda se kontejner do připraveného místa vejde bez problémů. Pokud hledáte větší objem kontejneru než 1100 l, můžete zvolit zvonové kontejnery na odpad. Jednoduše řečeno vždy, kdy už popelnice nestačí.

Kontejnery můžete využít pro uložení komunálního a směsného odpadu stejně jako toho tříděného. K tomu účelu můžete vybírat z barevných plastových kontejnerů na tříděný odpad, které už většina lidí dokáže rozlišovat a odpadky správně vyhazovat.

Čtěte také: Technická místnost: Průvodce rozměry

Certifikace kontejnerů

Zajímejte se o certifikáty kontejnerů. Certifikát ISO 18001 získávají firmy, které splňují požadavky na bezpečnost práce. Označení OHSAS 18001 dokládá prakticky to stejné.

Proluky ve stavebnictví

Je pochopitelné, že se s novou vyhláškou objevilo množství dotazů.

Dotaz:„Je možné dle definice z PSP prolukou nazvat i pozemky ve Vršovicích parc. č. 351, 353/1, 353/2, 353/3, 359/1 a 359/2 (viz příloha i s možným řešením zástavby)?

Odpověď: Prolukou se dle ustanovení § 2 písm. r) PSP rozumí chybějící část zástavby, a to:

• blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění,
• nebo nezastavěná či částečně zastavěná část pozemku, nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čárami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených.

Pro posouzení proluky musí být splněn požadavek, že se jedná o chybějící části zástavby (zastavěný či částečně zastavěný pozemek nebo soubor pozemků, které jsou určeny k zastavění), přičemž tyto pozemky či pozemek musí být vymezeny stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených. Prolukou se také rozumí nezastavěný blok nebo část bloku v území jinak převážně zastavěném.

Čtěte také: Místnost na odpadky: Co je třeba vědět

V dokumentaci záměru musí být odůvodněno, že se jedná o proluku, přičemž úvahy se musí opírat o výše uvedené požadavky, jež proluka musí splňovat.

Dotaz: „Je možné volný pozemek vyznačený na přiložené situaci nacházející se mezi stávajícími objekty definovat prolukou ve smyslu § 2 písm. r) PSP? V závazné části normy ČSN 73 4301 - Obytné budovy, která se týká proslunění, je v čl. 4.3.4 uvedeno, že požadavky na proslunění není nutno dodržet v obytných místnostech stávajících budov tehdy, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, pokud doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov.

Odpověď: Prolukou se dle ustanovení § 2 písm. r) PSP rozumí chybějící část zástavby, a to:

• blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění,
• nebo nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čárami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených.

Pro posouzení proluky musí být splněn požadavek, že se jedná o chybějící části zástavby (zastavěný či částečně zastavěný pozemek nebo soubor pozemků, které jsou určeny k zastavění), přičemž tyto pozemky či pozemek musí být vymezeny stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených. Prolukou se také rozumí nezastavěný blok nebo část bloku v území jinak převážně zastavěném.

Jak vyplývá z výše uvedeného pojmu, proluka je definována stavební čarou, která je nepřekročitelnou hranicí trvalého zastavění budovami. PSP stanoví tři druhy stavebních čar - uzavřenou, otevřenou a volnou. Pozemek, jenž je vymezen jakýmkoliv druhem stavební čáry a hranicí zastavěných pozemků či hranicí pozemků k zastavění určených, může být prolukou. Požadavek „doplnění stávající souvislé zástavby“ není v definici proluky dle PSP zaveden. Pokud PSP vážou definici proluky na stavební čáry, nelze uvažovat pouze s uzavřenou stavební čarou, která musí být zastavěná souvisle a úplně - bez mezer, ale i čáru otevřenou či stavební čáru volnou. Ve vztahu ke stavební čáře je nutné chápat „souvislou zástavbu“ jako souvislost architektonickou a urbanistickou ve vztahu k okolní zástavbě.

Čtěte také: Místnosti pro odpad: rozměry a předpisy

Výpočet parkovacích stání

Dotaz: „Ve výpočtu se pro účel bydlení operuje s redukcí základního počtu stání. V textu PSP je užit pojem jednotka (,nejvíce 2 stání na jednotku'). Co tento pojem konkrétně znamená? Rozumí se tím bytová jednotka dle občanského zákoníku - tj. definovaná prohlášením vlastníka v domě s osobním vlastnictvím bytů? Jak se postupuje v případě jiného druhu vlastnictví - např. družstevního domu či bytového domu s pronajímatelnými byty atd.? Jak se postupuje u rodinných domů, které nejsou právně rozděleny na jednotky, ale jsou např.

Odpověď: Pojem „jednotka“ uvedený v části PSP týkající se výpočtu dopravy v klidu znamená „byt“. Tento pojem nemá souvislost s pojmem „bytová jednotka“ ve smyslu občanského zákoníku.

Dotaz: „Klient vlastní řadový dům. Plánuje si jej rozšířit do dvorní části.

Odpověď: Ustanovení § 28 PSP se neposuzuje u nových objektů, ale u obytných oken stávajících budov. Bude tedy nutné prokázat, že přístavba neovlivní splnění požadavku § 28 PSP u stávajících oken obytných místností v okolí.

Dotaz: „Obracím se na Vás s dotazem ohledně umístění garáže při hranici pozemku stávajícího rodinného domu. Pozemek se nachází v památkové zóně Ořechovka, v katastrálním území Střešovice. Navíc dům sousedí s historickou vilou Václava Špály, právě u hranic s tímto pozemkem je zamýšlená garáž. Garáž nemá okna na sousední pozemek a z více než poloviny boční stěny je zapuštěná do terénu. Délka stěny u hranice je 7 m.

Odpověď: Pokud navržená garáž splní některý z požadavků uvedený v ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) až e) PSP, pak se neuplatní minimální odstup od hranice pozemku 3 m a stavba může být umístěna blíže než 3 m od hranice pozemku. Požadavky z hlediska ochrany památkové zóny jsou řešeny zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz: „Mám dotaz ohledně předloženého vstupu (částečně kryté schodiště) před stavební čáru, dle § 24 odst. 1 (PSP 2016) je uvedeno, že je dovolen předložený vstup na výšku jednoho podlaží.

Odpověď: Podle ustanovení § 83 odst. 1 PSP lze z ustanovení § 24 odst. 1 PSP povolit výjimku. Je však třeba upozornit, že musí být vedeno řízení o povolení výjimky, jehož závěrem je buď povolení výjimky či zamítnutí žádosti.

Dotaz: „Potřebuji vědět, jaká je (jaká musí být) odstupová vzdálenost stavby nepřesahující výšku 2,5 m od hranice se sousedním pozemkem. Jedná se o stavbu domovní čistírny odpadních vod, která je vesměs 10-20 cm nad terénem, jedná se části DČOV jako víka nádrží, kiosky (skříňky) s činidly či čerpadlem nebo provzdušňovadlem. Podle textu § 29 odst. 4 by se mohlo jevit, že taková stavba může být umístěna až na hranici pozemku - pokud bude zamezeno stékání vod a padání sněhu z té stavby na sousední pozemek - aniž by se musela řešit výjimka z ustanovení § 29 odst. 2.

Odpověď: Podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. d) PSP se požadavek na odstup 3 m od hranice pozemku neuplatní pro stavby, které nepřesahují výšku 2,5 m. Protože stavba ČOV tuto výšku nepřesahuje, nemusí plnit požadavek na odstup 3 m a může být umístěna k hranici pozemku blíže než 3 m. Umístění této stavby není podmíněno povolením výjimky.

Dotaz: „Chtěl bych potvrdit, zda odkaz 14) na zákon č. 224/2015 Sb., se vztahuje k § 49 odst. 4 písm.

Odpověď: Ano, odkaz se vztahuje na ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 224/2015 Sb. Toto ustanovení bylo do předpisu doplněno na základě požadavku odboru krizového řízení MHMP (nyní odbor kanceláře ředitele MHMP).

Dotaz: „V § 30 (6) je uvedeno, že výšku oplocení dle odstavce 2 a odstavce 4 lze místně zvýšit až do výšky 2,5 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu. Tato výjimka se, předpokládám, týká oplocení, jehož maximální výška je 2 m. Lze analogicky místně zvýšit i neprůhledné oplocení, které je odstavcem 2 omezeno na 1,2 m?

Odpověď: Ustanovení § 30 odst. 6 PSP hovoří o místním zvýšení na výšku 2,5 m u oplocení uvedeného v ustanovení § 36 odst. 2 a 4 PSP, kde je zmíněno oplocení max. výšky 2 m. Maximální výška oplocení může být např. ve svahu vzhledem k místním podmínkám a návaznosti na okolí až 2,5 m. Nelze z tohoto ustanovení však vyvozovat, že lze o 0,5 m zvýšit „neprůhlednou část oplocení“ o výšce max. 1,2 m. V ustanovení § 30 odst. 6 PSP se totiž hovoří o místním zvýšení oplocení jako celku, nikoliv o místním zvýšení „části“ oplocení, ať části průhledné či neprůhledné.

Dotaz: „Máme nejasnosti ve výpočtu parkovacích stání v ul. Křižíkova, kde se navrhuje rekonstrukce půdy. Postupujeme dle nového nařízení, bohužel vůbec neumíme říct, jaký bude závěr a kolik parkovacích stání budou mít jednotlivé byty: Bytová jednotka A1: HPP = 178,3 m2 … 2 stání Bytová jednotka B1: HPP = 47,6 m2 … 1 stání (Vymezení dle přílohy č. 3 k §32. Kapacity parkování - Mapa zón města pro účely stanovení počtu parkovacích stání Pražských stavebních předpisů.) Stavba v ulici Křižíkova se nachází ve spádovém území 01 (vázaná stání min. 70 %, návštěvnická stání min. 10 % - max.

Odpověď: Při výpočtu dopravy v klidu se vychází z hrubé podlažní plochy účelu užívání celého záměru, nikoliv pouze z hrubé podlažní plochy bytů. Pokud se jedná o „rekonstrukci půdy“, je nutné započítat do hrubé podlažní plochy účelu užívání i schodiště a chodbu, jež bude součástí stavebních úprav půdního prostoru. Co se týče vlastního výpočtu, je třeba si uvědomit, že výpočtem vzniknou v případě vázaných stání minimální hodnoty a v případě návštěvnických stání minimální a maximální hodnoty. U vázaných stání lze umístit jakýkoliv počet, pokud bude splněn počet minimální. Záleží na návrhu zpracovatele dokumentace.

Dotaz: „Na vašich webových stánkách jsem našel vzorový výpočet, kde se počítá s HPP 4000 m2 pro bydlení a 1000 m2 pro obchody, přičemž bytových jednotek je 20. Vše v tomto výpočtu je mi jasné až na stanovení vázaných stání pro bydlení: bez omezení. Dle PSP a výše uvedeného vzoru jsem sestavil výpočet pro můj projekt, kde mi vychází celkový minimální požadovaný počet PS: 1009 a maximální přípustný počet PS je 243 + vázaná stání pro bydlení: bez omezení (sečetl jsem vázaná a návštěvnická, abych mohl ověřit, že je počet navržených stání vyhovující). Zvláštní je uvádět, že maximální počet stání je menší než minimální s poznámkou, že vázaných může být nekonečně mnoho.

Odpověď: Při výpočtu dopravy v klidu se nejprve stanoví počet základních stání. Pro stavby pro bydlení může být základní počet stání max. dvě stání na jednotku. Následně se musí provést přepočet dle přílohy č. 3 k PSP. Přepočet je pro stavby pro bydlení rozlišen zvlášť pro stání vázaná a zvlášť pro stání návštěvnická. U vázaných stání je stanoveno minimum, u návštěvnických stání je v některých zónách stanoveno nejen minimum, ale i maximum. U staveb pro bydlení je nutné ve výpočtu vždy odlišit stání návštěvnická a stání vázaná. PSP umožňují umístit jakýkoliv počet vázaných stání u staveb pro bydlení, neboť je stanoveno pouze požadované minimum (maximální počet dvě stání na jednotku se týká pouze výpočtu základního počtu stání). Je třeba si však uvědomit, že kromě výpočtu dopravy v klidu musí záměr splnit možnost připojení na komunikaci, hlukové limity i limity týkající se ovzduší, s čímž úzce souvisí i počet stání.

Dotaz: „Jaké prostory je pro účel výpočtu parkovacích stání možno považovat za pomocné?

Odpověď: „Pomocným prostorem“ uvedeným v definici hrubé podlažní plochy účelu užívání v příloze č. 2 k PSP není chápáno schodiště, ale např. sklady. Schodiště a chodby se do výpočtu dopravy v klidu započítávají vždy.

Dotaz: „Je možné, aby při výpočtu dopravy v klidu vyjde potřebných 0 parkovacích, resp. odstavných míst, tedy že žadatel nemusí zajistit žádné místo k parkování? Konkrétně zde máme žádost o změnu užívání nebytových prostor, cca 23 m2, v bytovém domě určeném převážně pro užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, a to z místnosti ,domovního vybavení‘ na kancelář zajišťující poradenskou činnost pro tělesně postižené.

Odpověď: Výše uvedený stav může nastat, pokud vychází takové číslo, které je v otázce uvedeno. Pro úplnost sdělujeme, že i dle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy byl pro instituce místního významu stanoven požadavek 1 stání na 30 m2 kancelářské plochy a kancelářskou plochou nebyla hrubá podlažní plocha účelu užívání. Pokud dochází ke změně v užívání stavby, pak je nutné do hrubé podlažní plochy účelu užívání započíst nejen hrubou podlažní plochu (včetně sociálních zařízení apod.), která bude sloužit novému účelu, ale i chodby a schodiště, které s tímto účelem souvisejí a budou pro nové užívání použity.

Dotaz: „Prosím o výklad PSP 2016 v části týkající se umělého venkovního koupaliště. Jedná se o rekonstrukci stávajícího areálu 1. a) §32 Kapacita parkování - spadá využití ,venkovní koupaliště‘ v příloze č. 2 pod účel Specifické účely užívání a výpočet se provádí dle ČSN 6110? 2. b) §50 Hygienické zařízení, příloha č.1 - Specifické hodnoty - Pro výpočet počtu hygienických zařízení se použije v případě rekonstrukce ustanovení §41, odst. 5 Vyhl. 2009/268 Sb.

Odpověď k bodu a): Venkovní koupaliště spadá pod bod 12 - specifické účely užívání. Předpis pro tyto účely požaduje individuální stanovení základního počtu stání podle konkrétního záměru. V těchto případech je nutné, aby projektant zodpovědně odůvodnil způsob stanovení základního počtu stání, přičemž se nevylučuje ani využití normy jako jednoho z podpůrných argumentů při stanovení počtu stání.

Odpověď k bodu b): Dokumentace staveb navrhovaných na území hlavního města Prahy je od 1. 8. 2016 zpracována dle PSP. V případě staveb se shromažďovacím prostorem (viz uvedený § 41 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb.) se pro navrhování hygienických zařízení použije § 50 PSP.

Dotaz: „Jak máme rozumět tomuto výpočtu: Dle přílohy č. 3 mapy dopravních zón se nacházím v centrální části ,00‘ zde je napsáno, že min. 0 % a max 15 % (pro bytovou funkci 50 %), tzn., že v případě výpočtu na hotel, kde je potřeba na 100 m2 jedno stání, nám vyjde nějaké číslo a s ním dále pracujeme...

Odpověď: Podle přílohy č. 2 k PSP se vypočte základní počet stání (výše uváděná hodnota 100 m2 na 1 stání). Po výpočtu základního počtu stání je třeba tento počet dle přílohy č. 2 rozdělit na vázaná a návštěvnická stání (u hotelů je 90 % vázaných stání a 10 % stání návštěvnických). Pro vázaná a návštěvnická stání je pro hotely stanoven stejný přepočet, ale např. pro bydlení je ten přepočet pro vázaná stání odlišný od přepočtu pro stání návštěvnická, proto je nutné rozdělení. V zóně 00 je přepočet „0 % až 15 %“, což znamená, že je možné umístit minimálně 0 % stání vázaných a návštěvnických a maximálně 15 % stání vázaných a návštěvnických. Výběr mezi těmito dvěma hodnotami je na projektantovi.

Dotaz: „Prosím o informaci, jak správně spočítat HPP účelu užívání pro výpočet dopravy v klidu. Pokud se jedná o čistě bytový dům (2 PP garáže a 1. NP - 6. NP čistá bytová funkce), HPP se rovná součtu půdorysů všech podlažích, přičemž HPP účelu užívání bude součet půdorysů 1.-6.

Odpověď: Při výpočtu dopravy v klidu se vychází z hrubé podlažní plochy účelu užívání celého záměru, nikoliv pouze z hrubé podlažní plochy bytů. Hrubá podlažní plocha účelu užívání je hrubá podlažní plocha, od které se odečítají garáže, sklepy, pomocné prostory, technické prostory, objekty technické infrastruktury. Do hrubé podlažní plochy účelu užívání je však nutné započítat např. schodiště a chodby. V konkrétním uvedeném případě bude hrubá podlažní plocha účelu užívání rovna hrubé podlažní ploše 1. až 6. nadzemního podlaží.

Dotaz: „Prosím o upřesnění výkladu části týkající se umístění volných, resp. vázaných stání do uličního prostranství. Jak má takové stání vypadat? Má být vyhrazené konkrétní značkou pro dané uživatele, nebo stačí konstatovat, že v okolí objektu je dostatek parkovacích stá...

tags: #mistnost #na #odpad #rozmery #norma

Oblíbené příspěvky:

• Nakupování v Dánsku s ohledem na životní prostředí
• Jak správně třídit odpad
• Šetrné sekání trávy
• Odpady v České republice
• Použití WC Net Gelu