Úložiště jaderného odpadu a výběr lokalit v České republice

Radioaktivní odpady je třeba oddělit od člověka a životního prostředí na dostatečně dlouhou dobu. K bezpečné izolaci slouží právě úložiště radioaktivních odpadů. Odpady jsou do úložišť ukládány dle aktivity a původu.

Ještě před několika desítkami let se radioaktivní odpady shromažďovaly u jejich původců. Hned od počátku tu byla poptávka po místě, kde bude možné odpady bezpečně uložit. Proto v roce 1959 vzniklo první úložiště v Hostimi a poté i další.

V České republice jsou nyní v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Obce, na jejichž katastru se úložiště nachází, dostávají zákonem stanovené příspěvky. Nejstarší úložiště Hostim u Berouna bylo v 60. letech minulého století uzavřeno.

Současná úložiště v ČR

V České republice jsou v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů:

• Úložiště Richard se nachází v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic.
• Úložiště Bratrství ve stejnojmenném uranovém dole u Jáchymova.
• Úložiště Dukovany v areálu jaderné elektrárny.

V České republice je v současné době vyhořelé jaderné palivo skladováno v areálech jaderných elektráren. Vyhořelé jaderné palivo se u nás zatím skladuje v areálech jaderných elektráren, ale to není dlouhodobé řešení.

Čtěte také: Alternativy k netkané textilii

Monitorování a bezpečnost úložišť

Právě zajišťování provozu těchto úložišť je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. U všech úložišť pravidelně zajišťujeme rozbor vod z hydrogeologických vrtů a studní v okolí a povrchových vod z řeky či potoků. V případě úložišť Richard a Bratrství také rozbor důlních vod. Jejich analýza obsahu sledovaných radionuklidů dokazuje, že z uložených odpadů nedochází k žádnému úniku. Pravidelně jsou sledováni také pracovníci a každý, kdo vstupuje do úložiště.

Uvolnění radioaktivních látek z úložiště brání soustava bariér, které se vzájemně doplňují, ale zároveň jsou na sobě nezávislé. Jinými slovy, i v případě, že jedna z bariér přestane plnit svou funkci, jsou tu další, které úniku radionuklidů zabrání.

V první řadě bereme v potaz informace o úložišti jako takovém. V praxi to znamená, že konkrétní podoba obalu, množství a druh radionuklidů v ukládaných odpadech, hmotnost obalových souborů a další kritéria, to vše se může v jednotlivých úložištích lišit. Provoz úložišť je několikrát ročně kontrolován inspektory ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V případě důlních úložišť Richard a Bratrství také inspektory z Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů.

Abychom zajistili bezpečný provoz úložišť, monitorujeme jejich vliv na okolní prostředí. Odebírají se vzorky vod z okolí a důlní vody z úložišť, sleduje se také ovzduší úložiště. Akreditovaná laboratoř potom stanovuje obsah vybraných radionuklidů. Každý, kdo do úložišť vstupuje, musí mít osobní dozimetr pro sledování dávky záření. Limity a podmínky bezpečného provozu schvaluje a aktualizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Veličiny a radionuklidy, které se sledují, četnost odběrů i odběrová místa jsou stanovena pro každé úložiště zvlášť, v programu monitorování.

Výběr lokality pro hlubinné úložiště

Český stát už více než 23 let hledá vhodnou lokalitu pro dlouhodobé uložení radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Místo vhodné pro jeho ukládání -tzv. hlubinné jaderné úložiště - má za úkol najít Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Podle poslední verze má hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.

Čtěte také: Místo člověka v přírodě podle Teilharda

Vláda 21. prosince schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Správa úložišť radioaktivních odpadů zahájila první geologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště. Ideálním prostředím jsou například uzavřené lomy. Zkoumání horninového složení a spodních vod zatím geologové provádějí v oblastech u Březového potoka na Horažďovicku a Janoch u Temelína. S plánovanými hloubkovými vrty ve vybraných lokalitách ale obce nesouhlasí.

Aktuální lokality pro hlubinné úložiště

• Březový potok na Klatovsku
• Horka na Třebíčsku
• Hrádek na Jihlavsku
• Janoch u Temelína

Podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou před rokem zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, má výběr lokality pro umístění úložiště proběhnout do roku 2030. Vláda rozhodne také o výběru záložní lokality. Celá třicátá léta padnou na získání potřebných povolení a podrobný průzkum zvoleného místa.

Povolení průzkumu a reakce obcí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. ČTK o tom informovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která o povolení loni v únoru požádala.

Ve vytipovaných místech provede například hloubkové vrty. Dosud má správa poznatky o všech územích pouze z povrchu. Nyní potřebuje získat podrobnější informace o jejich geologickém složení a vývoji horninového prostředí. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. Ve vytipovaných lokalitách se už uskutečnily jiné práce, pro které není potřeba stanovit průzkumná území. Loni to byl například biologický screening, který se zaměřil na rostliny a živočichy.

Čtěte také: Nebezpečný odpad - spreje

Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů.

Obce ze čtyř uvedených lokalit, kde by se měly uskutečnit výzkumné a průzkumné práce pro konečný výběr hlubinného úložiště, nadále protestují proti tomuto úmyslu. Například starostové z lokalit Horka a Hrádek na Vysočině, které rozhodnutím vlády zůstaly ve zúženém seznamu čtyř míst v Česku zvažovaných pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, již před loňskými Vánocemi shodně prohlásili, že budou proti této stavbě bojovat dál. Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že se obce budou bránit protesty i právní cestou.

Obce z lokality Hrádek na Jihlavsku, která je jednou ze čtyř vytipovaných oblastí v ČR pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, si stěžují na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jejich advokát Luboš Kliment tvrdí, že správa v lokalitě nezákonně provádí geologické práce, ačkoliv rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) o stanovení průzkumných území zatím není pravomocné.

Obrátil se kvůli tomu i na ministerstvo životního prostředí, které podle něj postup správy prověří. Kliment ČTK sdělil, že už vyzval ředitele SÚRAO Lukáše Vondrovice k ukončení "nezákonné a nepovolené činnosti v lokalitě Hrádek" a uvedení do původního stavu. "Nyní bude tento postup SÚRAO prošetřovat ministerstvo životního prostředí. SÚRAO reálně hrozí uložení pokuty v řádu milionů korun," uvedl advokát zastupující dotčené obce.

Legislativní rámec a kompenzace

Zákon dává dotčeným obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Ministerstvu průmyslu a obchodu také musí návrh projednat s MŽP a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví i pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště.

Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030.

Celkem třiapadesát obcí ze všech devíti potenciálních lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu obdrží po jednom milionu korun ve formě jednorázového příspěvku z jaderného účtu. Stane se tak díky změně atomového zákona prostřednictvím novely zákona č. Na základě usnesení vlády z 21. prosince 2020 nyní budou průzkumné práce probíhat na čtyřech doporučených lokalitách.

Otázku financování výstavby a provozu úložiště řeší atomový zákon. Vlastník jaderných elektráren Dukovany a Temelín, tedy ČEZ, odvádí poplatek z vyrobené elektřiny. Vybrané peníze se hromadí na jaderném účtu, na kterém se ke konci loňského roku nacházelo přes 46 miliard korun.

Podle rok starého odhadu vyjde příprava stavby hlubinného úložiště na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024).

Podívejme se na tabulku s přibližnými náklady:

Alternativy a další kroky

Dotčené obce chtějí, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která musí otevřít dveře i této variantě.

Letos v únoru zaslali starostové dotčených lokalit dopisy, v nichž žádají o pomoc nové krajské samosprávy (kraje Plzeňského a Vysočiny). Z dlouhodobého hlediska se hlubinné úložiště považuje za nejbezpečnější způsob vypořádání se s radioaktivním odpadem. Ten vzniká zejména v jaderných elektrárnách, ale produkují ho i zdravotnické zařízení nebo výzkumné ústavy.

Podobně jako Česká republika jsou na tom s jadernou energií i ostatní státy. Nejdále je Finsko, které by mělo první trvalý sklad vyhořelého paliva zprovoznit v Olkiluoto již v tomto desetiletí.

tags: #místo #pro #uložení #jaderného #odpadu #lokality

Oblíbené příspěvky:

• Informace o obci Úholičky
• Kurzy přežití v přírodě Tiské stěny
• Přírodní krásy laguny
• Benefity chůze naboso
• Procesy rozkladu železa