Mladá Boleslav: Historie a současnost na náměstí Republiky

Mladá Boleslav, statutární a okresní město, leží ve středních Čechách severovýchodně od Prahy na řece Jizeře. Jeho historie se začala psát v polovině 10. století, kdy kníže Boleslav založil na soutoku Jizery s Klenicí hrad. Osada, která vznikla pod hradem, byla později přenesena na táhlou plošinu v jeho sousedství, kde se od roku 1334 začalo rozvíjet středověké město.

Předchůdcem hradu bylo slovanské hradiště, založené na konci 10. století Boleslavem II. Rozlohou zaujímalo kromě oblasti dnešního hradu také celé Staré Město. V polovině 13. století zůstala využívána pouze špice hradiště, kde došlo k vybudování hradu, zbytek (zv. Hroby) byl opuštěn. Roku 1262 zaznamenáváme posledního kastelána hradu, Jaroslava z Michalovic z rodu Markvarticů. V roce 1344 pak došlo k přenesení města z údolí Klenice (dnes předměstí Podolec) do lokality Hroby a na místě královského hradu (viz.: Historie Českého ráje) bylo vybudováno nové sídlo, které páni z Michalovic drželi do roku 1468. V onom roce jej získávají Tovačovští z Cimburka.

Od konce 15. století do počátku 17. století bylo město střediskem Jednoty bratrské, což se projevilo na vysoké úrovni kulturního a společenského života. Roku 1600 byla Mladá Boleslav listinou císaře Rudolfa II. povýšena na královské město. Vážnou ranou byla třicetiletá válka, ale již koncem 17. století nastal opět rozvoj. Další epochu rozvoje znamenalo 19. století.

Počátkem 16. století Jan ze Šelmberka provádí pozdně gotickou přestavbou. Za Krajířů z Krajku po požáru v roce 1555 prochází hrad renesanční přestavbou, Matteo Borgorelli. V roce 1595 k vykoupení města z poddanství, ztrácí hrad svoji rezidenční funkci. V období třicetileté války jej zdevastovala švédská vojska, po jejím skončení byl v rozvalinách a sloužil jako zvonařská dílna rodiny Pricquey. Na počátku 18. století prochází přestavbou na kasárna, ovšem největší vliv na podobu hradu měla až přestavba z let 1752-1753 od Ignatze Palliardiho.

Kasárna byla na hradě umístěna do roku 1940, poté je nahradilo internační středisko Židů z okolí, kteří odtud byli deportováni do Terezína či Polska. V roce 1943 se sem vrátila armáda, ovšem od začátku 50. let do roku 1972 sloužil jako skladiště textilu. Od poloviny 70. let procházel zdevastovaný areál rekonstrukcí, ukončenou na počátku 90. let 20. století. Od roku 1972 je na hradě umístěn státní okresní archiv a Muzeum Mladoboleslavska. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Čtěte také: Michalovice: Vývoj skládky

Ve městě začaly vznikat továrny, například lihovar, pivovar, cukrovar nebo textilní továrna. K rozmachu města přispěla také želenice, s níž bylo město spojeno v roce 1865. V roce 1895 založili mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement dílnu na výrobu jízdních kol, která později začala produkovat motocykly a v roce 1905 také první automobil. Byly tak položeny základy tradice automobilového průmyslu, které Mladou Boleslav proslavily pod značkou Laurin & Klement, později Škoda, téměř na celém světě.

Po vzniku Československa představovala Mladá Boleslav jedno z nejdůležitějších průmyslových center republiky. Během druhé světové války se továrna Škoda stala součástí koncernu Hermann-Göring-Werke a vyráběla zbraňové součásti a terénní vozidla. Dne 9. května 1945 byla Mladá Boleslav bombardována, jelikož v té době byla stále pod kontrolou německého wehrmachtu, a stala se tak posledním bombardovaným městem v Evropě za druhé světové války. Během komunistického režimu došlo k zásadní přestavbě města.

Návštěvníky do Mladé Boleslavi nejvíce láka Škoda Auto Muzeum, které bylo slavnostně otevřeno v září 1995 u příležitosti 100. výročí založení firmy Laurinem a Klementem. K tomuto účelu byly zrekonstruovány historické objekty "starého závodu", které leží na okraji dnešní moderní továrny. V Mladé Boleslavi lze za kulturou vyrazit do Městského divadla Mladá Boleslav, Domu kultury nebo do řady muzeí, z nichž nejstarší je Muzeum Mladoboleslavska, které vzniklo už v 19. století.

Primátor Jiří Bouška, náměstci Daniel Marek a Petr Servus a radní Miroslav Olšák při této příležitosti společně položili květiny na památník obětem komunismu na náměstí Republiky. Mladá Boleslav si připomněla Den památky obětí komunistického režimu. Náměstkové primátora Miroslava Kašpárková a Petr Servus ve čtvrtek ráno symbolicky uctili památku obětí komunismu položením květin na pamětní desku na náměstí Republiky. Tento symbolický akt spojený s položením květin se konal u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, k němuž se připojila i Mladá Boleslav.

Mladá Boleslav je také centrem kulturních akcí a připomínek historických událostí. Například, zástupci vedení města si připomněli události 21. srpna 1968, kdy si ve čtvrtek dopoledne zástupci vedení města připomněli invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Čtěte také: Pravidla pro třídění odpadu v Mladé Boleslavi

Ostrá slova padala kolem rekonstrukce Staroměstského náměstí, kde se staví vodní kaskáda - nová fontána a malý umělý potůček představující řeku Jizeru. Právě u budoucího potůčku na Staroměstském náměstí byla odkryta renesanční kašna, respektive její zbytek. Archeologové jí chtějí důkladně prozkoumat. Podle archeologů lze kašnu ztotožnit s kašnou na vyobrazení ještě z roku 1761 a je to vzácný kousek. Vyzdvihla také, že centrum Mladé Boleslavi není jen obyčejným náměstím, jako v některých jiných městech. Jako jedno z mála se může pyšnit historií sahající až do období dvou tisíc let před naším letopočtem, což představuje čtyři tisíce let života našich předků. Před současným náměstím se v této lokalitě nacházelo pravěké hradiště, nálezy ale mapují i osídlení v době bronzové atd.

V roce 1895 založili mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement dílnu na výrobu jízdních kol, která později začala produkovat motocykly a v roce 1905 také první automobil. Byly tak položeny základy tradice automobilového průmyslu, které Mladou Boleslav proslavily pod značkou Laurin & Klement, později Škoda, téměř na celém světě. V současnosti má automobilka Škoda Auto více než patnáct tisíc zaměstnanců a patří k největším a nejúspěšnějším podnikům v celé České republice. Dále v Mladé Boleslavi funguje průmysl textilní, dřevozpracující, potravinářský a polygrafický.

V malebné okolní krajině se nachází mnoho středověkých hradů, ale i dalších staveb z období gotického, renesančního i barokního. S Pojizeřím jsou spjaty také mnohé významné osobnosti ze světa literatury, hudby, vědy i umění. Mladá Boleslav patří dnes se svými přibližně 43 000 obyvateli k významným sídlům Středočeského kraje.

Mladou Boleslav obchází silnice pro motorová vozidla R10 Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov, která nahradila původní trasu přes město. V dalších významných směrech vedou silnice 1. třídy.

Velký význam pro Mladou Boleslav má regionální a dálková autobusová doprava, v níž je největším dopravcem Transcentrum bus s.r.o., dřívější dopravní závod 110 ČSAD KNV Praha. Ten po privatizaci působil jako společnost SECO Trans, později byl převzat dopravcem Transcentrum bus, který dnes zajišťuje většinu regionální dopravy v okolí města i některé dálkové linky. Transcentrum bus Mladá Boleslav je dnes součástí nadnárodního dopravního koncernu Arriva. Dalšími dopravci jsou např. ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., ČSAD Semily, a.s., ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., ČSAD Liberec, a.s., OSNADO spol. s r.o. Trutnov či Dopravní podnik Kněžmost, s.r.o. Velmi významná je také zaměstnanecká doprava Škoda Auto, na které se podílí několik soukromých dopravců rozvážejících pracovníky automobilky do blízkého i vzdálenějšího okolí. Autobusové nádraží se nachází v sousedství areálu Škoda Auto vedle železniční stanice Mladá Boleslav - město.

Čtěte také: Vše o likvidaci aut v MB

Mladou Boleslaví prochází železniční trať číslo 070 Praha - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Turnov, od které se zde odpojují tratě 064 Mladá Boleslav hl. n. - Mladá Boleslav město - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka, 071 Mladá Boleslav hl. n. - Nymburk a 076 Mladá Boleslav hl. n. - Mělník.

Hlavní nádraží leží zcela mimo město a obsluhováno je jedinou linkou MHD, číslo 10. Spojení s centrem města je tak zajištěno ve špičce pracovních dnů v intervalech 20 nebo 30 minut, mimo pracovní dny však jen zhruba jednou za hodinu. V blízkosti centra města, průmyslových objektů a autobusového nádraží leží stanice Mladá Boleslav město, která je však umístěna na místní dráze s provozem pouze osobních vlaků. Kolejiště této stanice bylo v roce 2003 oproti původnímu stavu zahloubeno, čímž bylo umožněno mimoúrovňové křížení s rušnou třídou Václava Klementa. Na původní úroveň kolejiště poukazuje staniční budova, ze které je nyní ostrovní nástupiště přístupné schodištěm a výtahem vedenými z lávky. Několik vlaků na trati 064 je vedeno pouze v trase Mladá Boleslav hlavní nádraží - Mladá Boleslav město, dále je ve stanici "město" ukončeno několik vlaků od Nymburka a Mělníka.

Provoz městské dopravy byl v Mladé Boleslavi zahájen 1. dubna 1959, tedy v éře státní autobusové dopravy představované jednotlivými závody ČSAD. Zdejší závod byl jejím provozovatelem až do devadesátých let, nejdříve jako ČSAD, později po privatizace pod názvem SECO Trans. Není bez zajímavosti, že koncem osmdesátých let patřila také Mladá Boleslav k městům, kde se připravovala výstavba trolejbusového provozu. Tento plán však upadl v zapomnění po změně společensko-ekonomických poměrů na počátku devadesátých let.

Nová epocha městské dopravy začala 18.6.1997, kdy byl založen Dopravní podnik Mladá Boleslav s.r.o., který je v přímém vlastnictví města Mladá Boleslav. Vlastní provoz pod novou hlavičkou byl potom zahájen 1.10.1997. Zajímavé je, že provoz MHD nebyl pouze převzat novým dopravcem, ale byl vytvořen zcela nový systém na základě projektu zpracovaného firmou Audis Bus z Rychnova nad Kněžnou. Provoz byl zahájen na 12-ti linkách obsluhujících nejen vlastní město Mladá Boleslav, ale také obce Dalovice, Hrdlořezy, Josefův Důl, Řepov a Vinec. V roce 1999 přibyly do systému další linky pro obsluhu přilehlého města Kosmonosy a obce Bradlec. V roce 2000 již počet linek dosahoval 18-ti, z nichž některé se v letech 2001 a 2002 kvůli lepší orientaci v jízdních řádech, rozdělili na více tras očíslovaných samostatně. Od roku 2003 je systém označován také jako MAD (městská autobusová doprava), byl doplněn dalšími linkami zlepšujícími dopravní obslužnost uvnitř města a také byl přepracován víkendový provoz, kdy byly některé vybrané trasy vzájemně sloučeny. V neposlední řadě byla do MHD zapojena také obec Plazy. V této době bylo v provozu 24 linek, které obsluhovaly celkem 91 zastávek. V roce 2004 bylo území obsluhované městskou dopravou dále rozšířeno o obec Luštěnice i některé nové lokality v rámci stávajících tras a počet zastávek se zvýšil na 105. Od té doby proběhlo ještě několik drobnějších změn v oblasti provozního rozsahu jednotlivých linek tak, aby se systém celkově zjednodušil a pro cestující byl tak více přehledný.

V současné době je provozováno 18 pravidelných linek MHD označených A, B, C, 20, 30 - 33, 40 - 42, 50, 60, 61, 70 - 72 a 80, které doplňuje linka označená H, jezdící v době konání hokejových zápasů k zimnímu stadionu a jedna bezplatná linka obsluhující obchodní centrum Olympia a označená jako OC. K číselnému označení linek je vhodné uvést, že první číslice v označení určuje přibližný směr, druhá potom konkrétní variantu trasy. Všechny linky jsou provozovány v pracovních dnech, o sobotách, nedělích a svátcích je provoz omezen jen na linky A, B, 40, 50, 60, 71, 72 a OC, pouze v neděli a svátky potom ještě velmi omezeně jezdí i linky 31 a 42. Nejvýznamnějšími linkami celého systému jsou už podle označení linky A, B a C, přičemž na linkách A a B je v pracovních dnech od 5:00 do 20:00 zaveden pravidelný interval 15 min., na lince C interval 15 min. ve špičce a 30 min. v sedle, večer je do cca 22:30 hod na všech třech linkách shodný interval 30 min. O víkendech se intervaly pohybují v závislosti na denním období od 40 do 70 min., linka C ale není o víkendech v provozu. Z ostatních linek patří k významnějším ještě např. 30, 40, 50, 60, 61, 70 a 71. Oproti jiným městům je jistou zvláštností přizpůsobení provozu pracovní době v automobilce Škoda, kdy např.

Do vozidel městské dopravy se v Mladé Boleslavi nastupuje pouze předními dveřmi. Výstup je dveřmi ostatními, přičemž se používá poptávkové otvírání dveří, které zároveň slouží řidiči jako signál k zastavení.

V době, kdy městská doprava obsluhovala také obec Luštěnice, byla rozdělena do dvou zón, přičemž zónu 2 tvořila právě obec Luštěnice, zbytek sítě spadal do zóny 0. Dnes je tarif jednotný. Jízdné je možno hradit buď v hotovosti, kdy cestující vhodí přesně odpočítaný obnos mincí do „kasičky“, nebo pomocí čipové karty přikládané ke čtečce na pokladně. V obou případech pak cestující zvolí druh jízdného a přístroj mu vydá papírovou jízdenku. Základní plná jízdenka stojí 12,- Kč při platbě v hotovosti a 10,- Kč při platbě z čipové karty. Na zlevněné jízdné ve výši 6,- / 5,- Kč mají nárok studenti ve věku 15 - 26 let, důchodci ve věku do 70-ti let mají mimo špičku nárok na zlevněné jizdné z čipové karty ve výši 5,- Kč, v době špičky nebo při platbě v hotovosti ovšem platí plné jízdné. Jízdné zcela zdarma potom mají důchodci nad 70 let, mladiství do 15 let a osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Čipové karty slouží buď jako elektronické peněženky, nebo jako časové jízdenky umožňující libovolný počet jízd v určeném časovém období bez nutnosti odbavení při každé jízdě zvlášť. Občanská síťová jízdenka existuje měsíční a čtvrtletní a žákovská měsíční a týdenní. Pouze žákovská týdenní jízdenka je platná bez omezení, u ostatních jízdenek existují dvě varianty - s platností pouze v pracovní dny a bez omezení. Občanská měsíční síťová jízdenka platná pouze v pracovní dny stojí 340,- Kč, zatímco táž jízdenka platná bez omezení 440,- Kč. U čtvrtletní jízdenky jsou ceny 860,- a 1180,- Kč.

Zastávky městské dopravy jsou osazeny vlastními městskými označníky. Tvoří je modrou barvou natřená konstrukce s výlepovou plochu a deskou s velkým znakem dopravního podniku. Nad ní je pak kolmo k vozovce umístěna deska se symbolem „zastávka autobusu“ s uvedeným názvem zastávky a čísly zde zastavujících linek. Jízdní řády jsou dvojího typu. Pro linky A, B a C jsou použity zastávkové jízdní řády s vyznačenými odjezdy pouze z dané zastávky. Pro ostatní linky se používají jízdní řády v linkovém provedení, oproti běžným jízdním řádům linkové dopravy však mají odlišnou grafickou podobu a jsou celkově přehlednější. V hlavičce je umístěno logo DP, číslo linky, údaje o dopravci a platnosti jízdního řádu. Řádek s aktuální zastávkou je potom pro snazší orientaci zvýrazněn. Na jízdních řádech jsou na volných plochách často reklamy propagující služby DP, především čipové karty, různé další informace a sdělení pro cestující nebo jsou zde různé slogany.

Významné události a akce v Mladé Boleslavi:

• Výstavy: V leteckém muzeu proběhla výstava o letadlech Varšavské smlouvy. Muzeum Mladoboleslavska zahájilo exteriérovou výstavu Historie podnikání a podniků na Boleslavsku.
• Oslavy a připomínky: Mladá Boleslav si připomněla události 21. srpna 1968 a Den památky obětí komunistického režimu.
• Doprava: Blíží se Oldtimer Bohemia Rally, která přináší uzavírky.
• Kultura: Historická vodárenská věž byla otevřena pro veřejnost v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
• Letecké akce: Letecké muzeum nabídlo akci Létáme pro vás. Letos v červnu se konal Dobový letecký den.

tags: #mlada #boleslav #náměstí #republiky #historie

Oblíbené příspěvky:

• Milovice: Od vojenského prostoru k ekologické výzvě
• Environmentální výchova dle Petry Šebešové
• Svoz odpadu Pardubice
• O bezpečném odstraňování chloru
• Vše o měření emisí