Vztah člověka a přírody je komplexní a mnohovrstevný. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, přičemž oba mají v tomto svazku Bohem danou roli. Muž má být podobný Bohu - obrazem Božím. Být stvořen k Božímu obrazu a jeho podobě znamená, že jsme byli stvořeni, abychom odráželi nebo připomínali Boha.
Známý verš J 3,16 nám říká: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Bůh miloval svět a dal to nejcennější. Muž má umět milovat a svou lásku dokazovat.
„Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ (Gn 2,15) Zahrada Eden je pro nás obrazem krajiny (přírody), do které Hospodin postavil člověka. Jeho úkol je vyjádřen slovy „aby ji obdělával“. Obdělávat znamená práci na poli nebo na zahradě. Člověk může obdělávat pole, pěstovat brambory, sadit ovocné stromy a těšit se ze získané úrody. Práce na poli a v sadu člověku zároveň přináší zdroj obživy. Obdělávat znamená také zkrášlovat a činit věci pěknými. Obdělávání je tvořivá a tvůrčí práce. Muž je člověk, který chce tvořit, být vynalézavý a budovat. Muž rád buduje zázemí a zajišťuje obživu pro svou rodinu.
Muž střeží svou rodinu a blízké před útoky a nebezpečím. Zkušení muži vám řeknou, že střežit materiální hodnoty je mnohdy lehčí, než střežit ty duchovní. Aby muž byl schopen zvládnout tento úkol je vybaven od Stvořitele silou a odvážným duchem. Muži, kteří jsou otci, mají nezastupitelnou roli chránit své děti a rodinu před zlem, hříchem a zákeřným světem. Mohli bychom říci, že jde o kněžskou službu.
Dnes jsou naše rodiny pod palbou nepřátelských útoků, které přicházejí skrze internet, reklamy, dostupnost drog, zábavu, média, a dokonce i skrze falešné křesťany. Muži mají opravdové odhodlání jít v životě za svým cílem. Schází-li jim moudrost, je jim zaslíbená v modlitbě. (Jk 1,5)
Čtěte také: Co obnáší ochrana přírody?
Uznání za vznik amerického ochranářského hnutí se obecně připisuje mužům - Emerson, Muir, Thoreau a mnoho dalších propagovalo význam divoké přírody a zasazovalo se o její ocenění. Svou dominanci však muži v environmentálním hnutí nikdy neztratili, i když od 70. let kráčelo ochranářské hnutí ruku v ruce s hnutími hájícími i práva žen anebo menšin, a boj o záchranu životního prostředí by dnes proto měl být bojem genderově vyváženým.
Podle průzkumů mají muži navrch nejenom v environmentálních organizacích, kde zastávají většinu vedoucích i manažerských funkcí, ale i v environmentální vědě (kde navíc dostávají podstatně vyšší plat než ženy - podle Institutu environmentálních věd je to ve Velké Británii až o 25 %). A podobnou nevyvážeností trpí i zelené podnikání nebo zastoupení žen v rozhodovacích procesech.
V první řadě přicházíme o pluralitu názorů a nápadů. Výzkumnice Kellie McElhaney například zjistila, že firmy s ženským zastoupením ve vedení mají větší tendenci zohledňovat environmentální a sociální témata. Ekofeministky zase mluví o přemíře muži prosazovaných technokratických řešení ekologických problémů a samy jsou co do technologického optimismu mnohem zdrženlivější. Zužování některých environmentálních agend - kupříkladu boje proti globálním změnám klimatu nebo za čisté životní prostředí - na hledání čistě technických řešení není podle ekofeministek adekvátní.
Menší zastoupení žen ve vedení ekonevládek nebo zelených firem neznamená, že by environmentální témata ženy přitahovala méně - naopak, výzkumy ukazují, že pro ženy je ochrana životního prostředí mnohem lákavějším tématem než pro muže. Nedávná studie novozélandských vědců Taciana L. Milfonta a Chrise G. Sibleye potvrzuje, že větší zájem žen o životní prostředí souvisí s jejich menší chutí nadřazovat se jiným lidem. I navzdory tomu se však ženy v ochraně prostředí angažují méně - zejména politicky. Na demonstracích, happeninzích nebo v průvodech jich potkáme mnohem méně než mužů, i když je podle průzkumů jejich přesvědčení chránit životní prostředí nebo bojovat proti klimatickým změnám znatelně vyšší.
Společenské změny vedly v posledních desetiletích ke změnám v oblasti zábav mládeže. Pokud jde o složení zábavních skupin, bývají až do začátku adolescence homogenní, později se však podstatně mění, neboť společníci v zábavě jsou vybírání i z řad druhého pohlaví. Mladí muži a ženy tráví společně stále více času, jejich zájmové okruhy se sbližují. Navíc mladí lidé zhusta postupně začínají dávat přednost zábavám nevyžadujícím fyzickou námahu. Mladí lidé jsou spokojeni již pobytem mezi kamarády a kamarádkami, rozhovory s nimi, uspokojuje je zúčastňovat se na sportovních podnicích v roli diváků, dívat se společně na filmy, televizi, hrát karetní hry atp.
Čtěte také: Příběhy ztracených psů
U naší mládeže jsou v oblibě sporty. Předně je jasné, že aktivně provozovaný sport uspokojuje potřebu pohybu a tělesné zdatnosti. Jiná potřeba, kterou sport uspokojuje, je potřeba hry. Ta patří k základním lidským potřebám. Důležitá je také potřeba soutěžení. Radost z měření sil je význačným lidským rysem. Zejména u mládeže je spontánní soutěživost něčím velmi přirozeným. Mladí lidé mají tak příležitost např. na různých olympiádách a soutěžních hrách srovnávat své vlastní síly se silami jiných a měřit tak svou vlastní zdatnost, své schopnosti a dovednosti a svou hodnotu v určité oblasti. Jinak je tomu u pasivních "sportovců", kteří se těší ze sportu pouze jako z napínavého divadla, které uspokojuje jejich potřebu vzrušení.
Mezi oblíbené zábavy patří cestování. Mladí lidé touží po poznání neznámých míst v tuzemsku i v zahraničí, a to nejen ve městech. Mají rádi i poznávání přírody, cesty lesem, táboření, autostop. Nekonvenční cestování nejrůznějšími dopravními prostředky dává pocit volnosti a uspokojuje potřebu romantiky, dobrodružství, psychosomatického vzrušení.
Duše je plán uvnitř každé stvořené věci, který jí říká, čím je a čím se může stát. Když se s čímkoli setkáme na této úrovni, budeme to respektovat, chránit a milovat. Mnoho lidských bytostí jednoduše nenašlo svůj vlastní plán neboli duši, takže ji nikde jinde nevidí. Když se setkáváme s realitou pouze na vnější úrovni, nesetkáváme se s vlastní duší a nemáme ani schopnost setkat se s duší čehokoli jiného.
Ačkoli všechno má duši, u mnoha lidí se zdá, že je nečinná, odpojená a nezakotvená. Neuvědomují si vrozenou pravdu, dobrotu a krásu, která ze všeho vyzařuje. Pokud je Bůh tak velký, slavný a nádherný, jak tvrdí náboženství, pak proč by takový Bůh nezpřístupnil takovou "nádheru" všeobecně?
Zeleně angažované ženy však nebojují jenom s předsudky ze strany veřejnosti, ale i se sexismem uvnitř organizací. Americká environmentalistka Sharylin MacGregor uvádí, že ve velkých organizacích typu Greenpeace nebo World Wildlife Fund sice výrazně dominují ženy-dobrovolnice, většinu vedoucích pozic však obsazují muži. Řešení existují, budou ale pravděpodobně vyžadovat strukturální změny, například rovnocenné obsazení postů napříč různými environmentálními institucemi - od vědy až po neziskové organizace.
Čtěte také: Ochrana přírody v myslivosti
V poetickém animovaném snímku sledujeme příběh fiktivní postavy Élzearda Bouffiera, osamělého pastevce z pustiny ve francouzských Alpách. Fascinovaně pozoruje muže, který každý den vysadí sto žaludů do neúrodné planiny, aby tak vrátil život do míst, jež zdánlivě navždy zahynula. Po mnoha letech se oblast díky jeho zásahu obrodí a osídlí ji zvířata i lidé.
Jadav Payeng zasvětil svůj život sázení stromů kolem řeky Brahmaputry.
Má-li být muž dobrým manželem, otcem, knězem a služebníkem Božím, musí být jeho život odevzdán Kristu. Chce-li být hlavou své ženě a dětem, musí být jeho hlavou Kristus, jinak svou roli nezvládne. Proto je kolem nás nedostatek opravdových mužů. Nejen naše společnost, ale i sbory potřebují příkladné muže a otce. Milý bratře, staň se mužem podle Božího srdce. Poddej se Kristu a učiň ho svou „hlavou“. V naší přirozenosti a kolem nás je mnoho vlivů, které se pokoušejí oslabit naše mužství. Bojujme vítězný boj.
Co činilo Davida před Bohem cenným, že jej nazval mužem podle svého srdce? „Vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: ‚Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli.‘“ (Sk 13,22) Byl to muž, který svůj hřích nepopíral ani jej nesvaloval na druhé.
„David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu on přikázal, kromě té věci s Chetejcem Urijášem.“ (1Kr 15,5). V pokání přichází k Bohu a prosí o očištění. Opravdový muž umí nést zodpovědnost za své chyby. Činí pokání, prosí o očištění a důvěřuje Bohu. V tom je nám David příkladem.
Mužské charakterové vlastnosti jako zodpovědnost, věrnost, sebeovládání, ochota sloužit se mohou rozvíjet jen tehdy, pokud své životy vydáme Bohu. Ženy si váží opravdové mužnosti. Duchovně zralý muž není ovládán žádostmi a nepotřebuje se přetvařovat. Raduje se z prosté skutečnosti, že ho Bůh přijal a miluje. Křesťanská láska je spojena s poslušností Bohu. Potřebujeme muže, kteří svou službu v církvi nevidí jako povinnost, ale jako výsadu. Především mladí muži potřebují vzory, aby pochopili, co znamená mužství dané Bohem. Proč jim nebýt příkladem?
tags: #mlady #muz #prirode #vyznam