Pamatujete si na mléko v sáčku? Dnes se spolu podíváme na jeho sourozence - mléko v krabici. Taky džusy v krabici, krabicová vína, mošty, kefíry… Půjde nám o formu obalu, přesněji řečeno o nápojový karton, který se u nás začal masově šířit po roce 1989. Během devadesátých let vyhrálo mléko v krabici definitivně boj nad mlékem v zastaralým obalu z plastovýho sáčku…
Karton nápojový neboli nápojáč nerovná se papírová krabice, ve které je zabalený třeba nový počítač nebo dodávka banánů z Kolumbie. To je obyčejný karton neboli kartonová (papírová) krabice či lepenka a ta se musí správně třídit do modrého kontejneru na papír. Sentimentálně legrační jsem i já, když vzpomínám právě na začátek devadesátek a na záplavu prvních barevných nápojáčů v tehdejším Československu. Nápojový karton, to bylo tehdy něco! Novinka na našem trhu, ačkoli patentovanej byl v Americe už v roce 1915.
Nápojový karton se skládá z několika vrstev (nejen papírových, takže záhada rozluštěna, ha!), hliníkových, polyethylenových a papírových nakonec taky. Takže je to takový vědecky patentovaný mix materiálů, který uchová mléko (a další nápoje bez bublinek) dokonale fresh jak jahoda, aniž by se za dva dny začaly kazit a kvasit.
Nápojové kartony se dělí na 2 typy - aseptický a neaseptický. Do aseptického se balí trvanlivé výrobky (magická formulka UHT na krabici) a má víc vrstev, celkem 6. Do neaseptického pak patří výrobky, které pošly pasterizací - tenhle typ nápojového kartonu má vrstev míň - jenom 4.
Mléko, ovocné džusíky na výlety, kefíry, čokoládová mlíčka pro děti k obědu, mošty - to všechno se dává do nápojových kartonů, kterým se často říká tetrapak, což je trošku pomýlenej název, resp. lidový výraz. Tetrapak je obchodní značka jednoho z mnoha výrobců nápojových kartonů. Oslovování nápojových kartonů „tetrapak“ je asi tak stejně správně, jako kdybychom všechny ženy oslovovali „Evo“ - ne každá se přece musí jmenovat stejně jako ta biblicky první… To dá rozum, ne?
Čtěte také: Specifika ekologického chovu krav
No a všechny tyhle krabice na pitíčka, vína a mlíčka (malý i velký) se mají třídit do oranžových kontejnerů. Jak už to ale bývá, jsou i tady výjimky a někdy se nápojové kartony třídí do jedné nádoby spolu s jiným druhem odpadu. Proto se vždy řiďte samolepkami na kontejnerech, které jasně říkají, který druh odpadu kam třídit. Pak je to jasný jako nebe za úplňku!
Je to asi nejvíc easy - jak - dva - cheesy…, protože do oranžových kontejnerů obvykle nic jiného než nápojové kartony netřídíme. Do oranžové nádoby na nápojáče nepatří sáčky od mletého kafe nebo polopapírový a polohliníkový sáčky od hotových omáček nebo gulášový polívky v pytlíku!
Třídit byť i jeden obal z nápojového kartonu se vyplatí a hodně! Právě v nápojáči je totiž použitý mimo jiné dost kvalitní papír s dlouhým vláknem - čím delší papírový vlákno je, tím kvalitnější papír se z něj vyrobí. Tříděním nápojového kartonu tak šetříme přírodu, hlavně stromy, který se kácí pro kvalitní celulózová vlákna. Buďme na stromy hodný!
V roce 2016 jich díky třídění odpadu nešlo k zemi asi 2 100 000, to je přeci nádhera a každým kartonem od mlíka k téhle nádheře taky přispějeme! Kromě vláken pro další výrobu papíru můžeme recyklací získat také papírovou drť, která se lisuje a slouží pro výrobu stavebních desek na domy. Ha ha, vtipná představa, že bydlíte v krabicích od mlíka, co?
Nápojové kartony na trvanlivé mléko jsou v podstatě neodmyslitelným artiklem téměř všech českých domácností. Často se sice hovoří o tom, že se mléko v Tetrapaku nikdy nemůže zcela vyrovnat mléku čerstvému, i přesto je ale o trvanlivé mléko stále větší zájem. Dle dostupných zdrojů se během roku uvede na český trh více než 17 tisíc tun nápojových obalů. Jestliže jste doposud vyhazovali nápojové kartony do běžné popelnice, je nejvyšší čas to změnit. Tetrapak obaly se totiž dají snadno recyklovat, a využít tak při další výrobě.
Čtěte také: Chov dojnic a ekologie
Na kartony od nápojů dnes již běžně fungují speciální oranžové kontejnery, do kterých patří všechny krabice od mléka, džusů, vína nebo jogurtů. Patří sem veškeré nápojové obaly označené jako C/PAP, 81 nebo 84. V případě, že si tak nebudete náhodou jisti, jestli konkrétní obal do oranžového kontejneru opravdu lze vyhodit, můžete se podívat na označení na obalu.
Počet oranžových popelnic se v České republice sice neustále zvyšuje, i přesto však na mnoha místech s kontejnery na tříděný odpad stále chybí. I v tu chvíli ale patří Tetrapak obaly do tříděného odpadu, i když způsob recyklace není v této oblasti zcela jednotný. Na některých místech se obaly od mléka a jiných nápojů vyhazují do modrých kontejnerů, které jsou primárně určeny na papír. Přesné pokyny, co do konkrétního kontejneru patří, by měly být vždy uvedeny přímo na něm.
Obal Tetrapak je původně dílem stejnojmenné švédské firmy (založené v roce 1951) a nápad jejího zakladatele Rubena Rausinga. I když první patent na obal podobného typu byl v USA přidělen už v roce 1915. Nápojové kartony se dělí na aseptické (UHT - pro trvanlivé výrobky) a neaseptické (pro pasterizované výrobky). Ty první mají 6 vrstev (1 papír, 4 polyetylen, 1 hliník) a ty druhé 4 vrstvy (pouze 1 papír a 3 polyetylen). Papír dodává obalu pevnost. Polyetylen nepropouští vodu a mikroorganismy. Hliník chrání obsah obalu před světlem.
Hlavní výhodou je téměř dokonalá ochrana toho, co je uvnitř. Proto také tento obal znamenal doslova revoluci v distribuci mléka a později džusů. Úplná recyklace je možná jen na speciálních linkách. Ve velké většině se zpětně získávají jen papírová vlákna, popřípadě plastová složka.
Někde je možno vhazovat nápojové kartony do kontejnerů na papír. Jinde do kontejnerů na plast. Popřípadě existuje tzv. multikomoditní sběr. Zpracovatelé mají o vytříděné nápojové kartony zájem. Papír, použitý k výrobě nápojových kartonů, je kvalitní a má dlouhá celulózová vlákna. Krabice sešlápněte či alespoň zmáčkněte. Logicky tak zaberou méně místa. Propagační letáčky doporučují kartony stlačit rukou. Pokud je budete sešlapovat, povolte případné víčko. Nápojové kartony nepalte doma v kamnech.
Čtěte také: Recyklace obalů mléčných výrobků Madeta
V ČR se organizovaně třídí tyto materiály už od roku 2003, kdy se začaly objevovat (někde) dnes již (více méně) běžné oranžové kontejnery. Společnost TetraPak uzavřela partnerství s firmou Veolia, která se zavázala recyklovat všechny složky nápojových kartonů této firmy. A to až do roku 2025. Nejprve v rámci EU a dále plány počítají s Asií. Zda-li bude Veolia zpracovávat nápojové kartony i ostatních výrobců se neví. Pokud ne, ztrácí celá iniciativa poněkud smysl.
V České republice se z nápojových kartonů získává především kvalitní dlouhé vlákno. To proto, že při výrobě tetrapaků se používá velmi kvalitní vstupní surovina (podobně jako u toaletního papíru). Pokud se z nápojových kartonů získává jen papír, pak jsou zbytkové suroviny (plast, hliník) převážně odevzdány k energetické likvidaci, popřípadě mohou skončit na skládkách. Tato skutečnost staví na první pohled tak skvělý vynález do trochu jiného světla. Jelikož v současnosti není možné garantovat efektivní recyklaci všech jeho složek, nelze o něm hovořit jako o ekologickém obalu. Nápojová krabice je jednorázový obal zbytečně vyráběn z prvotřídních vstupních surovin.
Známé jako krabice na mléko, džusy nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou, případně do oranžových pytlů. Záleží na tom, jak má obec systém sběru nápojových kartonů nastavený. Nápojové kartony je potřeba před vytříděním řádně sešlápnout. Nemusejí se vymývat, stačí pořádně vyprázdnit, při delším skladování v domácnosti doporučujeme vypláchnutím malým množstvím vody. Do nádob na nápojové kartony nepatří „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.
Nápojové kartony se v ČR začaly používat po roce 1989. Z obchodů začalo mizet mléko v polyetylenových sáčcích a ve skle a začalo se objevovat mléko v krabicích, Tetra Paku. Nápojové kartony se v ČR také začaly třídit až o hodně později, v roce 2003. To už bylo učiněno několik pokusů na jejich recyklaci. Jeden zpracovatel zkoušel kartony lisovat a vyrábět z nich desky, jiní se pokoušeli karton roztrhat a využít z obalu alespoň papír. Oba tyto způsoby využití přetrvaly dodnes.
Nápojové kartony se třídí do oranžových nádob nebo pytlů, někdy se také sbírají společně s papírem či plasty. Poznáte je podle toho, že se používají pro poměrně úzký okruh výrobků (krabice od mléka, smetany, vína, džusů)nebo podle recyklačních symbolů na obalu (viz obrázek). Z odpadu není nutno odstraňovat plastová víčka, není nutno je ani vymývat. Před vhozením do kontejneru je dobré je sešlápnout (ušetří se tak náklady na jejich svoz). U nápojových kartonů se často udává, že se jedná o obal s nejnižším dopadem na životní prostředí. Je to pravda v případě, že budete porovnávat obaly shodné velikosti. Větší balení má obecně na životní prostředí menší dopad oproti několika balením menším.
Nápojové kartony nejprve projdou vířivým rozvlákněním, jímž jsou původní celulózová vlákna opět rozvolněna a z vlákniny se znovu vyrábí papír a lepenka. Rozvlákňování trvá 15-30 minut. Základem úspěšného rozvláknění je materiálová čistota, u vytříděných nápojových kartonů by nemělo být znečištění větší než 10 %. Rozvlákňovač umožňuje odstranit zbytky hliníkových fólií, tiskařských barev, bláta, písku, kovového odpadu a jiných cizorodých látek. Zbytky vrstev nápojových kartonů, jako jsou hliníková fólie a polyetylen, jsou běžně spalovány v papírnách při výrobě páry.
Slisované vrstvené obaly se drtí na malé fragmenty na drtícím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování pomocí teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s folií. Desky jsou svým vzhledem podobné sádrokartonu. Pokud chceme z desek vytvořit izolační panel, přidává se mezi ně i příslušná vrstva pěnového polystyrenu - vzniká tak sendvičový panel.
Třídění nápojových kartonů má smysl. Přestože jde o obaly složené z více druhů materiálů, díky moderním technologiím je umíme efektivně recyklovat a využít znovu pro výrobu dalších užitečných předmětů. Každý správně vytříděný kousek tak představuje krok k úspoře dřeva, vody i energie a pomáhá snižovat množství emisí.
Po vytřídění lze tyto vrstvy od sebe oddělit pomocí tzv. mokré metody (rozvlákňování), díky které je získávána papírovina. Ta se dále používá k výrobě papíru.
Nápojové kartony jsou totiž z velké části z papíru a tak se - stejně jako papír - musí rozmočit na kaši ve stroji zvaném rozvlákňovač. Ten papír rozdělí na jednotlivá celulózová vlákna. Ta kvalitní se zachytí na síto a znovu se použijí k výrobě papíru. Nápojové kartony ale ještě obsahují vnitřní hliníkovou fólii a polyetylen. Tyhle příměsi se buď použijí jako palivo pro stroje v papírnách nebo přímo pro ten rozvlákňovač anebo se z nich vyrobí třeba palety na přepravu zboží, různé nádoby a podobně.
Představte si ale, že krabice od nápojů vám mohou také třeba zateplit dům. Dají se totiž zpracovat ještě takzvanou suchou metodou, kdy se nic nerozvlákňuje, ale jen normálně rozdrtí a následně slisuje do desek, které stavaři používají jako tepelnou izolaci.
Jak se v Česku třídily nápojové kartony v roce 2024?
V roce 2024 jsme v ČR vytřídili přes 4 500 tun nápojových kartonů, což představuje průměrně 0,4 kg na osobu. Každá správně vytříděná krabice od džusu nebo karton od mléka má šanci na nový život.
Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. Sběr tříděného odpadu má v gesci každá obec samostatně, je třeba se řídit danými vyhláškami obce, ve které se chystáte odpady vyhodit. Informace, co do sběrného boxu patří a nepatří, lze ve většině případů nalézt na samolepkách, kterými jsou kontejnery opatřeny. Rozhodující jsou informace na cedulkách.
Výrobci nápojových kartonů upozorňují na to, že v Česku zaostává jejich sběr a zejména recyklace a chtějí proto prosadit zavedení recyklačních cílů. Zpět do výrobního řetězce se vrací zhruba čtvrtina obalů z nápojových kartonů, v Evropě je to podle výrobců dvakrát více. V Česku končí většina na skládce nebo ve spalovně.
„Za vzor považujeme země jako Německo, Belgie, Rakousko nebo Francie, kde se recykluje nejvíce nápojových kartonů v rámci celé Evropy. Naopak Česko dosahuje pouhé 24 procentní míry recyklace (podle společnosti Tetra Pak je tento údaje ze zdroje Eko-kom 2020). U nápojových kartonů ale bez legislativních změn a národních sběrových a recyklačních cílů nemáme šanci tyto ambice splnit. Jelikož nyní autorizovaná obalová společnost Eko-kom může místo recyklace nápojových kartonů plnit svojí povinost recyklací obyčejného papíru.
„Legislativa udává cíle pro sběr v případě nápojových plastových lahví až 90 procent a podobný cíl by měl být shodný také pro kartonové nápojové obaly“, míní ale Štěpán Ledvina z Tetra Pak. A připomíná, že právě kartony patří k obalům s nejmenší uhlíkovou stopou. Dnes se podle úředníků kartony v obcích sbírají spolu s dalšími nápojovými obaly od roku 2003.
Konkrétně, v Česku se podle Eko-komu, který má v Česku na starosti sběr odpadů, každoročně vytřídí kolem 4500 tun kartonových obalů. Kolik se zrecykluje, Eko-kom neuvedl. „Nápojový karton je z velké části tvořen kvalitním papírem, takže se nejčastěji zpracovává v papírnách, ale pouze v těch, které jsou vybaveny účinnou metodou separace plastových a hliníkových fólií, která je však náročná jak na pořízení, tak na provoz,“ uvádí Müllerová.
| Země | Cíl recyklace nápojových kartonů (2019) |
|---|---|
| Rakousko | 50 % |
| Belgie | 60 % |
| Německo | 75 % |
| Francie | 59 % (orientační cíl) |
| Česko | 24 % (2020) |
Podle Eko-komu je pro další rozvoj recyklace nápojových kartonů zásadní dostatečná poptávka ze strany recyklátorů. „Jakmile dojde v Evropě k navýšení recyklačních kapacit pro nápojové kartony, pak je možné se bavit o dalším intenzivním navyšování míry recyklace.
„Dnes je většina materiálu vybraného k recyklaci, včetně nápojových kartonů, exportována do sousedních zemí. Důvod je jednoduchý. Malý sběr nápojových kartonů by dnes v České republice nebyl pro potenciální papírnu rentabilní z pohledu investice do nové linky. Proto se snažíme nejdříve pokrýt větší regionální kapacity včetně Polska, Česka, Slovenska a Maďarska,“ přibližuje situaci v Česku Štěpán Ledvina a v tomto směru připomíná nedávnou investici ve výši více než 35 milionů eur.
tags: #mleko #ekologicka #krabice #recyklace