Spolana Neratovice a znečištění životního prostředí

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných emisí loni do ovzduší podle ekologické organizace vypustila Spolana Neratovice, za emise mutagenních látek jí patří také první místo v žebříčku znečišťovatelů.

Podle Nikoly Jelínek z ekologické organizace se nedá jednoznačně říct, co má vliv na pokles emisí. „Vliv mají ale určitě také zákony, které stanovují pro provozovatele a firmy emisní limity, které se mohou v průběhu let zpřísňovat,“ sdělila.

„Domníváme se, že k trvalému snižování emisí škodlivých látek z průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které jim poskytují srovnání s ostatními znečišťovateli a přispívají k informovanosti občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z konkrétních provozů,“ uvedl Jindřich Petrlík z organizace Arnika.

Výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity, zdůraznil Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří. „Spolaně se také daří dopady své výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ uvedl mluvčí.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Projekt sanace Spolany Neratovice má podle sdružení Arnika závažné nedostatky. Fond národního majetku (FNM) ale celou technologii původně prezentoval jako nespalovací, řekl dnes novinářům mluvčí Arniky Marek Jehlička. Sanaci provádí ve spolupráci s FNM společnost SITA, jejíž stanovisko ČTK zjišťuje. "V plamenech by mělo skončit až několik desítek tun kontaminovaného materiálu. Navíc nikde není uvedeno, v jaké spalovně se tak bude dít," dodal. Vzhledem k tomu, že SITA vlastní podíl ve spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě, skončí podle něj odpad kontaminovaný dioxiny zřejmě tam. O bezpečnosti a podmínkách transportu se ale dokumentace, kterou má ČTK k dispozici, nezmiňuje.

Arnika studii také vytýká, že neprovedla srovnání s jinými komerčně dostupnými technologiemi. Ve spisu údajně chybí podklady pro výpočet účinnosti destrukce dioxinů a dalších látek vybranou technologií. EIA navíc podle zástupců sdružení neobsahuje konkrétní výsledky měření pilotního provozu na likvidaci dioxinů ve Spolaně Neratovice. "Celý dokument pouze konstatuje, že je technologie z 99,9 procenta úspěšná. Nic víc," dodala členka Arniky Hana Kuncová.

Sanace Spolany by měla začít v příštím roce. Podle Fondu národního majetku by mělo zničení dioxinů stát zhruba 2,7 miliardy korun. Firma SITA Bohemia postaví kolem dvou kontaminovaných budov a technologií ke zpracování odpadních materiálů dočasné konstrukce, které zamezí úniku kontaminovaného prachu mimo tento prostor. Uvnitř konstrukcí bude z důvodu bezpečnosti pracovníků provádět monitoring pracovního prostředí. V příštím roce také začne sanace objektu staré amalgámové elektrolýzy, již provede firma TCHAS Ostrava.

Zvýšené množství rakovinotvorných dioxinů ve strouze vytékající z neratovické Spolany naměřili experti během průzkumu, který si nechaly vypracovat Český rozhlas a Česká televize. Zájem o prostředí v okolí továrny vzrostl po povodních, během nichž z chemičky několikrát unikly jedovaté látky. Vysoce toxické dioxiny, pozůstatek předchozí výroby, jsou ve Spolaně uloženy v několika izolovaných skladech.

"To už je z hlediska znečištění prostředí poměrně vysoká hodnota," řekl specialista Libor Jech. Ekologické hnutí Arnika se obává, že dioxiny mohou napáchat nedozírné škody. "Zatím nelze určit, jaké množství dioxinů se dostalo ze Spolany do Labe. Dioxiny jsou však látky nebezpečné už ve stopovém množství a hromadí se například v tělech ryb. Ryby z Labe lze pokládat za jakési konzervy či zásobníky jedovatých látek, a to kvůli Spolaně," říká mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Čtěte také: Greenpeace a radar v Brdech

Spolana úniky nebezpečných látek z továrny - které se následně potvrdily - zpochybňovala už několikrát. Více informací začala poskytovat až po protestech vládních úředníků a místních starostů. Továrna včera také poprvé zveřejnila, kolik přesně z chemičky při povodních uniklo chlóru: Celkem 80 841 kilogramů, převážně do vody. Obce v okolí kvůli únikům musela opakovaně vyhlásit chemický poplach. Vedle chlóru se z areálu při záplavách dostaly i další chemikálie. Z továrny odplulo mimo jiné sedm kontejnerů s nebezpečnou chemikálií 1-hexen. Zachytil je až Štěpánský most u Obříství na Mělnicku.

Jaké látky unikly při záplavách ze Spolany Neratovice

• Do vody:
  • Chlór 80 081 kg
  • Ropné produkty (oleje, mazut, benzín, nafta) 13 717 litrů
  • Těžký topný olej (mazut) 100 kg
  • Síran amonný 2380 tun
  • Kyselina sírová 10,6 tuny
  • Hydroxid vápenatý 150 kg
  • Hydroxid sodný - pevný 500 kg
  • Siřičitan sodný 400 kg
  • Dichlorethan 1,2 (EDC) 50 kg
  • Odpadní lineární alfaolefiny 600 kg
  • Pěnidlo pro stabilní hasicí zařízení 150 kg
  • NALCO 150 kg
  • Chlorid sodný (vakuová sůl) 1000 tun
  • Soda kalcinovaná 73 tun
  • Chlorid vápenatý 40 tun
  • Vápenný hydrát 1 tuna
  • Wollastonit 25 kg
• Do ovzduší:
  • Chlór 760 kg
  • Etylén 40 tun
  • Oxid uhličitý 71 tun

Česká inspekce životního prostředí naměřila v Labi i další chlorované uhlovodíky (například chloroform, trichlorethen), i když v minimálních množstvích. Při nástupu povodně se podle něho nacházely právě v odpadních vodách a čističce, kde teprve čekaly na vyčištění a velká voda je odplavila do Labe.

O Spolaně Neratovice se často mluví jako o největším ekologickém nebezpečí v Česku. Nemine snad jediný týden, či měsíc, aby ekologové nepoukazovali na riziko a nebezpečí této chemičky. Nejvíce se mluví o tzv. starých ekologických zátěžích a po roce 2002 i vlivu povodní na situaci kolem Spolany.

Experti zkoumali dva aspekty: takzvané staré ekologické zátěže a aktuální rizika plynoucí ze Spolany. Cílem bylo zjistit, jaká je úroveň znečištění polychlorovanými bifenyly a dalšími nebezpečnými látkami v areálu Spolany a jejím bezprostředním okolí.

"Byly přesně vymezeny a definovány tři staré ekologické zátěže, které existují a které se už buď už teď sanují nebo je potřeba zahájit jejich sanaci co nejdříve. Jedna z nich je tkz. dioxinové objekty. Tady už běží pilotní projekt jejich sanace. Druhá lokalita je objekt stará amalgánové elektrolýzy, kde jsme vedle už dříve lokalizované rtuti našli i významné znečištění dioxiny a chlorovanými pesticidy. Tady je nutno ten stávající sanační zásah koncepčně upravit a pokračovat se sanací. Třetím výstupem, což je analýza bezpečnostních rizik, je zjištění, že spodní vody pod areálem jsou kontaminovány komplexem organických a anorganických látek. Částečně došlo k rozšíření i mimo areál. Je nutné zasáhnout, aby se zamezilo dalšímu šíření. Důležitým výstupem je, že nebyla prokázána žádná mobilizace a šíření toxického znečištění z areálu Spolany v důsledku zaplavení areálu během povodní z roku 2002." uvedl ředitel společnosti CZ Bijo, Miroslav Kuliha.

Čtěte také: Tiskový mluvčí Greenpeace

Z analýz vyplývá, že hlavním problémem Spolany, jsou ony staré ekologické zátěže. "Je to znečištění půdy nebo objektů, které vzniklo činností společnosti zhruba do roku 1995, kdy došlo k privatizaci společnosti. Když si představíte, že na tomto místě stojí Spolana už více než sto let, teď zátěží pod povrchem země je tedy hodně. Souvisí to i se znečištěním, které v době jeho vzniku ani tehdejší úroveň poznání neumožňovala rozpoznat tuto kontaminaci. Jedná se především o dioxiny, o kterých se nevědělo, že při určitých výrobách vzniká. Až když začalo docházet k poškození zdraví pracovníků, začalo se tehdejší vedení společnosti a zřízení o věc zajímat a zjistilo se, že je to vedlejší produkt úplně jiné výroby," vysvětluje mluvčí Spolany Jan Martínek.

Kde se vlastně dioxiny ve Spolaně vzaly? Vznikly jako vedlejší produkt při výrobě herbicidů a dalších látek pro zemědělství, průmysl a stavebnictví v 60. letech. Zdejší chemikálie putovaly přes prostředníky až k americké armádě, která je používala ve Vietnamu jako součást smutně proslulého prostředku Agent Orange.

Staré ekologické zátěže by měly být odstraněny do roku 2011. Celý nákladný proces financuje Fond národního majetku. "Máme zpracovanou problematiku dioxinových budov, tuto věc řeší společnost Sita Bohemia, která provádí sanaci budov. Ta by měla skončit v letech 2006-2007. Druhá věc je objekt staré amalgánové elektrolýzy. Podle nejnovějších zjištění se ta koncepce jejich sanace trochu změní. Neodvažuji se poroto nějak specifikovat termín, nicméně rozhodnutí České inspekce životního prostředí stanovuje krajní termín rok 2011. Nakonec jsou to podzemní vody...úplná sanace je otázka desítek let, protože vodu budeme muset neustále odčerpávat. To hlavní by mělo proběhnout v nejbližších letech," říká Jan Martínek.

Největším ze znečišťovatelů životního prostředí, kteří vypouštějí škodliviny do ovzduší, je neratovická Spolana. V čele žebříčků největších znečišťovatelů stanula neratovická chemička již po šesté. Není to překvapení, plyne ze slov Pavla Kaidla; mluvčího skupiny Unipetrol RPA, k níž Spolana patří. Projevuje se fakt, že firma je u nás jediným producentem kaprolaktamu; klíčové suroviny pro výrobu platů a syntetických vláken. Vyrábí také polyvinylchlorid neboli PVC. Kaidl nicméně zdůrazňuje, že firma plní veškeré stanovené emisní limity - a množství vypouštěných látek se v posledních letech daří snižovat.

Jako nejnovější opatření v tomto směru Kaidl připomněl nedávné zprovoznění teplárny na zemní plyn za bezmála čtvrt miliardy korun, nahrazující při výrobě technologické páry dřívější uhelné kotle. I Spolana však od Arniky dostala „pochvalu“: snížila emise rtuti díky ukončení výroby chloru za pomocí rtuti - byť i tento celorepublikový žebříček firma vede. Všeobecně se totiž vypouštění rtuti proti předchozímu roku zvýšilo, a to zvláště v souvislosti s činností elektráren v severních a východních Čechách.

Žebříčky největších znečišťovatelů životního prostředí každoročně vytváří tým Arniky v čele s vedoucím jejího programu Toxické látky Jindřichem Petrlíkem. Arnika vždy pracuje s daty, která samy firmy nahlásily do Integrovaného registru znečištění za uplynulý rok. „Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst,“ upozornil Petrlík.

Jedenáctkrát vyšší koncentraci dioxinů než u průměrné populace naměřili vědci u bývalých zaměstnanců Spolany Neratovice. V případě nejnebezpečnějšího dioxinu vůbec (2,3,7,8 TeCDD) byla koncentrace dokonce 35 krát vyšší. Jedná se o takzvaný seveský dioxin, který mimovolně vznikal při výrobě chlorovaných pesticidů ve Spolaně v letech 1965 - 68. „Je prokázáno, že tato látka je pro člověka karcinogenní. Navíc je až tisíckrát jedovatější než některé jiné dioxiny,“ uvedl odborný konzultant ARNIKY MUDr.

Výrobu pesticidů musela Spolana v roce 1968 ukončit, protože zhruba 80 zaměstnanců vážně onemocnělo. Většině z nich byla přiznána nemoc z povolání. Dostali však tak nízké odškodné, že několik z takto postižených zaměstnanců se paradoxně rozhodlo ve Spolaně zůstat a pracují tam dodnes. Kvůli svému handicapu totiž obtížně shánějí jinou práci. Mnoho bývalých pracovníků provozu na výrobu pesticidů dnes již nežije.

Výsledky měření dioxinů v krvi mužů, kteří pracovali v provozu Spolany Neratovice v letech 1965-1968 získalo ekologické sdružení Arnika z kopie závěrečné zprávy výzkumného úkolu „Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky za rok 2001.“ Průměrná koncentrace dioxinů v krvi čtyř bývalých pracovníků Spolany činí 375,1 pgTEQ/g, zatímco u čtyř mužů z průměrné populace je to jen 32,5 pgTEQ/g.

"Tento alarmující fakt zdůrazňuje nutnost naprosté dekontaminace budov ve Spolaně zamořených dioxiny. Ta se musí provést tak, aby nedocházelo k únikům dalších dioxinů anebo jim podobných látek do životního prostředí," varuje vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení ARNIKA, RNDr. Jindřich Petrlík. O nutnosti eliminace dioxinů z životního prostředí hovoří také před rokem podepsaná Stockholmská úmluva, kterou letos ratifikoval Parlament České republiky.

Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek. Dioxiny v již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Dioxinový kongener 2,3,7,8 TeCDD je karcinogen.

Sdružení Arnika se věnuje problematice toxického znečištění Spolany Neratovice a okolí v rámci své kampaně Budoucnost bez jedů, kde byla tato chemička označena jako jedno ze dvou horkých míst kraje. Dioxiny zamořily ve Spolaně v obrovském množství výrobní budovy, půdu, podzemní vody a vzduch. Nejvíce jich chemička vyprodukovala v letech 1965-68 při výrobě nebezpečného herbicidu 2,4,5-T, který proslul jako součást amerického bojového prostředku Agent Orange. Právě dioxiny způsobily těžké onemocnění desítkám pracovníků Spolany, z nichž většina již zemřela.

Šest středočeských podniků se dostalo do žebříčku deseti největších znečišťovatelů životního prostředí v Česku. K dalším velkým znečišťovatelům v kraji patří Elektrárna Mělník patřící ČEZ a kolínská Draslovka.

„Vyhodnocení není jednoduché, proto jsme sestavili několik pořadí. Spolana Neratovice je na třetím místě v Česku v únicích karcinogenních látek do ovzduší, vody a půdy a na šestém místě v obsahu těchto látek v odpadech a odpadních vodách. „Emise rtuti soustavně snižujeme, letos opět o třicet procent. Stále však dosahují pětatřiceti procent platného limitu pro provozování elektrolýzy,“ řekl mluvčí Spolany Neratovice Jan Martínek. Podle něj to, že se Spolana dostala na první místo v této kategorii, bylo způsobeno akcemi, které firma dělá právě pro snížení emisí a zlepšování pracovního prostředí.

tags: #mluvci #spolany #znecisteni #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ovzduší v ČR
• Druhy vodních rostlin
• Nová 20 Kč mince
• Koše z proutí: praktický doplněk
• Více o základech ekologie