Kdo je tiskový mluvčí Greenpeace a jaká je role organizace ve světě?

Před 40 lety se dvanáct mužů rozhodlo pronajmout si starou rybářskou loď Phyllis Cormack a 15. září 1971 vypluli z kanadského Vancouveru k ostrovu Amchitka u Aljašky, aby zabránili americké armádě v odpálení jaderné nálože. Toto hnutí od té doby modeluje celý svět a mění ho dál.

Jak vlastně zelené hnutí, do něhož se postupně zapojily miliony lidí, funguje? Na jedné straně stojí lidé, kteří alarmují veřejné mínění, například Greenpeace. Mezi oběma póly se pak pohybují specialisté a zelení lobbisté, kteří se dočasně mění třeba na ministerské úředníky, a rovněž zelené strany. Ty přímo ovlivňují tvorbu zákonů a rozhodování vlád.

Jak Greenpeace mění svět?

Greenpeace od začátku své existence se profiluje kromě ochrany životního prostředí také jako organizace za jaderné odzbrojení. Jak Greenpeace za 40 let svého působení změnila svět? Chovají se tuzemské firmy ekologicky? Kde mají největší nedostatky? Ptali jste se Čestmíra Hrdinky, výkonného ředitele Greenpeace ČR. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve čtvrtek 15.

Mezi 2 základní hodnoty, které si Greenpeace striktně hlídá po celou svou dobu existence, patří nenásilí a nezávislost. Abychom mohli být nezávislý, nepřijímáme žádné finanční dary od vlád či průmyslu. To znamená naprostá většina našich příjmů je od jednotlivých lidí, v malé míře může být od nadací, které nejsou spojeny s firmami či státem. V České republice máme více jak 16 tisíc platících přispěvovatelů, celosvětově přes 2,5 milionu. V roce 2010 byly naše výdaje 16 milionů, v organizaci pracuje 17 lidí plus dobrovolníci.

Úspěchy Greenpeace v České republice

Za zmínku stojí aktivity Greenpeace za čisté Labe. V roce 1997 souhlasila Synthesia, že přestane vypouštět nečištěné vody přímo do Labe, dále jsme výraznou měrou přispěli k tomu, že začala dekontaminace areálu ve Spolaně. ČR se po naší kampani stala členem mezinárodní velrybářské komise a postavila se proti komerčnímu lovu velryb.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Upřímně si myslím, že jsme přispěli k upuštění záměru v ČR vybudovat radar, i když to byla souhra mnoha okolností. Byli zde i jiné organizace, změna v Bílém domě hrála svou roli. Název Greenpeace v sobě zahrnuje jak ochranu životního prostředí, tak ochranu mírového procesu. Stavbu radaru a celého systému protiraketové obrany považujeme za možnou eskalaci další vlny zbrojení, a proto jsme byli proti.

V roce 2010 byly naše příjmy přes 14 miliónů Kč, naprostá většina (96 %) pochází od více jak 16 tisíc podporovatelů V ČR. Zbytek byl grant od Greenpeace International na podporu fundraisingu. Většina příjmu pochází od lidí, kteří nás podporují pravidelně přes inkasa, trvalé příkazy. Několikrát do roka také pošleme výzvu na podporu určité kampaně.

Kampaň Nekácejte.cz

Organizace Greenpeace již řadu let upozorňuje na problematické kácení a ničení lesů především v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Letos spustila organizace kampaň Nekácejte.cz, která si klade za cíl omezení kácení v lesních porostech starších 120 let. Na konci října organizace Greenpeace ČR vydala report “Zločin proti přírodě: Jak české firmy ničí vzácné staré lesy”.

Přinesli jsme jasné důkazy o tom, že staré lesy v Česku nemají dostatečnou ochranu. Krušnohorské bučiny jsou součástí Evropsky významné lokality, přesto se zde hospodaří jako v hospodářském lese. Lesy ČR sice s velkou pompou a za účasti ministrů oznamují zřízení 250 hektarů bezzásahových zón, ale to území ve skutečnosti není ještě ani vykolíkováno. Navíc se ta samá firma odvolává proti zákazu kácení na 1200 hektarech, které požaduje Ústecký krajský úřad. A staré listnaté porosty ve Ždánickém lese na jižní Moravě, kde Lesy ČR v uplynulých letech rozjely masivní kácení, ani žádnou ochranu nemají. To je nepřijatelné. Žádáme proto, aby ministr zemědělství Marek Výborný nařídil Lesům ČR přestat kácet staré lesy.

Blokáda u Ptačího potoka

Blokáda u Ptačího potoka byla zajímavou formou občasnké angažovanosti ve věci ochrany Národního parku Šumava. Zajímavý spor byl o tom, zda je kácení legální či nikoliv. Vím, že se blokády účastnili aktivisté Greenpeace. Greenpeace vyjádřilo podporu lidem bránící kácení. Bohužel většina stromů byla pokácena. Dnes se již netěží a jedná se novém zákonu o Národním parku Šumava, který by kácení upravil do budoucna.

Čtěte také: Dopady Spolany Neratovice na životní prostředí

Postavení Greenpeace v Německu a ČR

Postavení Greenpeace v Německu je bohužel nesrovnatelně jiné než u nás. Je to způsobené tím, že lidé v Německu mají úplně jiné povědomí o problémech životního prostředí, více se o něj zajímají a do ochrany životního prostředí se aktivněji zapojují. Dalším faktorem mohou být média. Cítím, že u nás jsou dost kontrolovaná různými zájmovými skupinami a nepřinášejí rozdílné názory a vyvážené zpravodajství.

Akce Greenpeace

Skutečně Greenpeace je často prezentováno a viděno pomocí akcí. Nicméně musím říci, že akce je pouhým vrchol ledovce a tvoří tak 5 % z naší práce. Takové akci, jako je například protest na komíně v Prunéřově, předchází důsledná analýza, snaha o komunikaci s příslušnými úřady, atd. Pokud toto všechno selže, nezbývá nám než sáhnout po tomto prostředku. Tzv. „bearing witness“, tzn. přijet na místo, kde se děje něco nekalého, a informovat o tom veřejnost, je základním principem naší práce. Pracoval jsem i ve veřejné správě a vím, kdy se často začne něco řešit.

Hodiny na Malostranském náměstí

Praha - 15. dubna 2025: Na Malostranském náměstí v Praze vyrostly obří, téměř tři metry vysoké hodiny v barvách české vlajky, které ukazují na ručičkách za pět minut dvanáct. Před začátkem nové schůze Poslanecké sněmovny mají poslancům a poslankyním připomenout, že se krátí čas na přijetí zákona o zálohování PET lahví a plechovek.

Poslanci a poslankyně dnes znovu dostávají jedinečnou šanci ukázat, zda jim na přírodě a názoru jejich voličů a voliček skutečně záleží. Pokud zákon neprojednají nyní, hrozí, že celý proces bude odložen o několik let. Zálohový systém na PET lahve a plechovky už funguje ve 16 zemích Evropské unie, včetně všech sousedních států - Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Další země zálohování v současnosti připravují. V Česku se návrh zákona zavádějícího zálohování nedostal ve Sněmovně ještě ani do prvního čtení.

Současný systém sběru odpadu nestačí - každý rok končí v přírodě, na skládkách a ve spalovnách zhruba 400 milionů PET lahví a 500 milionů hliníkových plechovek. Obzvlášť v případě třídění plechovek, které v Česku dosud nefunguje, není jiná možnost než zavedení zálohového systému.

Čtěte také: Greenpeace a radar v Brdech

Doufáme, že dnešní happening i hlas voličů a voliček pomůže politickou reprezentaci přesvědčit, že zálohování nesmí dál čekat. Pokud zákon neprojde do podzimních voleb, hrozí nejen ekologické škody, ale i finanční sankce za nesplnění evropských recyklačních cílů.

Organizace Greenpeace vyměnila idylické záběry české krajiny a větrných elektráren za videa těžby uhlí ve velkolomu Bílina a z protestu proti znečišťování ovzduší před elektrárnou Prunéřov. Čtvrté místo v žebříčku největších znečišťovatelů v Evropě obsadil ČEZ v nedávné studii evropských ekologických organizací Poslední nádech.

Organizace Greenpeace dnes startuje novou fázi kampaně, v níž bude firmu ČEZ vyzývat, aby přestala znečišťovat ovzduší. S okamžitou platností přestat investovat do černého a hnědého uhlí. To znamená nejenom neinvestovat do nových elektráren, ale také přestat investovat do elektráren, které už existují. Veřejně se zavázat k uzavření všech černo- a hnědouhelných elektráren. ČEZ by přitom neměl své uhelné elektrárny prodávat, ale převzít odpovědnost za jejich uzavření. Termíny jejich uzavření by měly být oznámeny tak, aby bylo možné naplánovat spravedlivou transformaci a restrukturalizaci uhelných regionů. Přestat lobbovat za uhlí. Zejména pak přestat oslabovat limity na znečištění ovzduší podle nejlepších dostupných technik (BREF), přestat usilovat o jejich obcházení pomocí výjimek a přestat vést kampaň za zavedení tzv.

Protest proti kácení starých lesů

Praha - 8. listopadu 2023: Aktivisté a aktivistky Greenpeace z Česka a Slovenska dnes brzy ráno vylezli po žebřících nad vchod Ministerstva zemědělství a roztáhli zde transparent Ministerstvo kácení starých lesů. Sochám nad vchodem do budovy, které symbolizují zemědělské aktivity, dali aktivisté a aktivistky na hlavy papírové helmy a do rukou makety ve tvaru motorové pily.

Blokáda radaru v Brdech

Míšov (Plzeňsko) - Zhruba třináct lidí z hnutí Greenpeace strávilo druhou noc v brdských lesích. Od pondělí tu blokují kótu 718, kde by mohl stát americký radar. Na kótě dnes začali připravovat stavbu dřevěného mostu a rozjeli se po okolních obcích, kde fotili lidi s letákem své kampaně. Fotografie s nápisem "Mám cíl - nebýt cíl" pak aktivisté laminují a rozvěšují kolem kóty.

Aktivisté nyní směřují svoje aktivity na 1. května. „Zveme lidi, kteří nás podporují, aby s námi přišli stavět most. Oslavíme tak svátek práce nebo lásky společně,“ zve na kótu mluvčí Greenpeace Lenka Boráková. Do svého tábora pozvali i ministryni obrany Vlastu Parkanovou, aby diskutovali o problematice radaru.

Protest proti kácení v Krušnohoří

Krajský úřad Ústeckého kraje v minulých týdnech povolil státnímu podniku Lesy ČR kácení stromů podél velké části potoků v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří a v samostatném řízení pak i kácení podél potoků v Přírodní památce Pekelské údolí. Organizace Greenpeace se proti těmto povolením odvolala, protože podle názoru odborníků je takové kácení zbytečné a může mít negativní dopady na chráněnou přírodu.

Lesy ČR odůvodnily své žádosti o kácení obavou z přehrazení potoků padlými stromy, což by podle jejich žádosti mohlo vést k povodním. Žádaly proto o povolení k pokácení všech stromů, u kterých by mohlo dojít k pádu, nebo které by překážely lesní technice ve vzdálenosti 50 metrů od toku na obě strany. Krajský úřad kácení povolil v šířce 8 metrů od významných vodních toků a 6 metrů od drobných toků.

Greenpeace se proti povolení kácení odvolalo, protože podle vědeckých výzkumů pobřežní vegetace a přítomnost dřeva v horních částech toků zpravidla nepředstavuje z hlediska povodní zvýšené riziko. Jejich odstraňování může povodně naopak zhoršit. Přítomnost dřeva i přímo ve vodním toku v zásadě zpomaluje rychlost odtoku, přispívá k zadržení vody v krajině. Zpomaluje tedy povodňovou vlnu a snižuje její kulminační průtok.

Dále Greenpeace poukazuje na fakt, že kácení bylo povoleno podél všech toků bez jakékoli další specifikace, kterých toků a jakých stromů by se mělo týkat. Není specifikován ani objem těžby. Lesy ČR vedou mnoho řízení, ve kterých se dožadují kácení na různých místech v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Žádosti o kácení podél vodních toků jsou poměrně nový pokus, jak se firma snaží získat povolení ke kácení, ovšem způsob, jakým Lesy ČR žádosti odůvodňují, je z odborného hlediska nesmyslný a podle nás je účelový. Místní horské potůčky ani při tisícileté vodě nebudou mít sílu na to, aby stromy odnesly někam, kde by mohly teoreticky napáchat nějakou škodu.

Havárie v hliníkárně v Kolontáru

Červené bahno, které uniklo po havárii v hliníkárně v Kolontaru, je nejen žíravé, ale obsahuje i velké množství toxických těžkých kovů arsenu a rtuti. Odhalily to výsledky analýz vzorků bahna odebraných členy Greenpeace den po katastrofě. Analýza prokázala, že bahno v Kolontáru obsahovalo 110 mg/kg arsenu, 1,3 mg/kg rtuti a 660 mg/kg chromu. S ohledem na celkový objem uniklého kalu by to znamenalo, že do životního prostředí mohlo uvolnit až 55 tun arsenu.

Greenpeace kritizuje maďarskou vládu, která zjevně zatajuje před oběťmi havárie i před veřejností informace o objemu uniklých toxických látek. Proč to musí být Greenpeace, kdo informuje oběti havárie i veřejnost o tom, jakým látkám a důsledkům čelí? ptá se Herwig Schuster, expert Greenpeace na chemické látky, který se přímo účastnil odběrů v postižené oblasti. Domníváme se, že maďarská vláda ví zcela přesně, co v tom bahně je.

Arsen je kumulativní toxická látka, která má schopnost hromadit se v lidském organismu a může způsobit poškození nervového systému člověka. Stejně tak rtuť, jež se může dostat do potravního řetězce zejména prostřednictvím ryb. Při vysokých hodnotách pH, tak jak je tomu u uniklého červeného bahna, jsou tyto látky relativně pevně vázány, avšak s klesajícím pH (např.

Obsazení dolu Frenštát

Dvanáct aktivistů Greenpeace ze tří zemí a jeden lední medvěd v pondělí ráno obsadili dvě těžní věže dolu Frenštát v Beskydech. Chtějí tak upozornit, že těžba a spalování uhlí neohrožuje jen cennou beskydskou přírodu a kvalitu života a zdraví místních lidí, nýbrž i vzdálenou Arktidu.

Na vrcholku věží rozbili tábor a okolo půl desáté rozvinuli obří transparenty. Podle tiskové mluvčí české pobočky Greenpeace Lucie Jakešové se akce koná v rámci celosvětové Arctic Tour, se kterou aktivisté projeli v posledních dvou týdnech celou zemi. Ohrožení Arktidy je velmi závažné téma, proto jsme se rozhodli, že se do mezinárodní kampaně za její záchranu aktivně zapojí i česká pobočka Greenpeace.

Podle Rovenského je hlavním problémem plánů na těžbu v Chráněné krajinné oblasti Beskydy devastace místní cenné krajiny a životního prostředí zdejších lidí. Nicméně je třeba připomínat, že těžbou a spalováním uhlí si neničíme krajinu a ovzduší jen u nás, ale prostřednictvím změn klimatu ohrožujeme i lidi a přírodu doslova po celém světě. Změna klimatu probíhá v Arktidě výrazněji než kdekoliv jinde na Zemi.

Výzva ministru průmyslu a obchodu

Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku žádají v dopise ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby pomohl nasměrovat Evropu k ambiciózním cílům v úsporách energie a obnovitelných zdrojích. České předsednictví vede debatu o nastavení cílů pro snižování spotřeby energie a podílu výroby z obnovitelných zdrojů. V reakci na napadení Ukrajiny Ruskem navrhla Evropská komise jejich navýšení. Cíle na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 45 % a snížení spotřeby energie o 13 % v roce 2030 schválil také Evropský parlament.

Podle signatářů dopisu je nutné proměnit evropskou energetiku ještě rychleji, pokud má Evropská unie zajistit bezpečné dodávky dostupné energie, stát se klimaticky neutrální do roku 2050 a snížit příspěvek ke změně klimatu, jak se zavázala v Pařížské dohodě. Vyšší cíle musí být zároveň spojeny s opatřeními, která zpřístupní výhody úspor energie a obnovitelných zdrojům všem.

Dnes je jasné, že příčinou energetické krize je dlouhodobé spoléhání se Evropy na dovoz fosilních paliv. Proto současnou situaci z dlouhodobého hlediska nevyřešíme výměnou jednoho zdroje s plynem za druhý, ale jenom masivním budováním obnovitelných zdrojů a podporou energetických úspor. Cena plynu již nikdy nebude tak nízká jako před energetickou krizí. Je pochopitelně nutné zajistit dostatek energií pro letošní zimu a ochránit spotřebitele před vysokými cenami. Jediným dlouhodobým řešením však je zbavit se závislosti na plynu, a to nejen na tom ruském.

tags: #tiskovy #mluvci #Greenpeace #kdo #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Zážitky z Račic: Poslední šance
• Člověk a příroda – společenskovědní pohled
• Rostoucí trend třídění odpadu
• Využití Suti v ČR
• Environmentální zákony