Množství produkce odpadu z demolice: Statistiky a nakládání v České republice

Než se pustíme do stavebních úprav, je na místě se předem informovat, jak naložit se stavebním odpadem.

Co je stavební odpad?

Pojem stavební odpad označuje téměř vše, co se při stavební práci objeví na hromadě „nepotřebností“ - materiál i obaly. Jedná se o cihly, beton, sklo, plasty, kovy, asfaltové směsi, dehet, keramiku, zeminu, štěrk, izolační materiály, ale také o barvy a obaly od barev, okenní rámy, kusy trubek nebo třeba kliku či wc mísu.

Jak naložit se stavebním odpadem?

Většinu stavebního odpadu lze odvézt do sběrného dvora. Je třeba si vždy zjistit podmínky konkrétního dvora. Ty provozované obcí obvykle povolují bezplatně na hlavu občanům pouze určitý objem odpadu - nejčastěji to bývá 1m³/měsíc. Mimochodem, některé sběrné dvory nabízejí i možnost zápůjček velkoobjemových kontejnerů a pomoc při nakládání sutě.

Na stavební a demoliční práce si také můžeme objednat firmu. Toto řešení má velkou výhodu - o veškeré další postupy od třídění odpadu až po jeho odvoz, příp. likvidaci, se firma postará za nás.

Pokud stavíme a na tyhle naše práce je třeba stavební povolení se závěrečnou kolaudací, je naší zákonnou povinností předložit potvrzení o likvidaci odpadu.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Stavební a demoliční odpady v ČR

V České republice představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů. V letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %, což konkrétně představovalo 18 až 22 milionů tun ročně.

Přes polovinu z celkové produkce všech odpadů v ČR tvoří právě stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity a ze 70 % znovu recyklovány. V dnešní době stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin.

Analýza minerálních stavebních a demoličních odpadů v České republice v letech 2007 až 2022 ukázala, že produkce recyklovaných minerálních stavebních a demoličních odpadů se v tomto období zvýšila čtyřnásobně. Podíl recyklovaných minerálních stavebních odpadů na trhu s minerálními stavebními odpady činí přibližně 15 %.

Více než polovinu odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity, téměř z 98 %. Stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin.

Stavební odpad je jakákoli látka, hmota nebo věc, která vzniká v důsledku stavebních prací či demoličních prací.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Recyklace a re-use stavebního odpadu

Tento odpad lze recyklovat, ale také znovu použít (tzv. re-use). Mnoho z nás si to vůbec neuvědomuje, ale stavební a demoliční odpady jsou významným zdrojem druhotných surovin.

V Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 - 2024 je stanoven cíl pro stavební a demoliční odpady: Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

Cíl vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. S úmyslem zabezpečit přednostní využívání stavebních a demoličních odpadů byl vydán „Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi“.

Legislativa a nakládání se stavebními odpady

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. V červenci 2021 vyšla vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která komplexně nahradila sedm předchozích vyhlášek. Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Předně jednoznačně zavazuje k zajištění nejvyšší možné míry opětovného použití a recyklace stavebních odpadů. A to od samotného vzniku těchto odpadů - a nejen odpadů, ale i dalších materiálů ze staveb. Proto přímo v § 15 ukládá zákon původcům odpadů povinnost dodržet určitý postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, s vedlejšími produkty a se SDO vzniklými při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.

Povinnosti původců SDO

Původci SDO mají v zákoně nově povinnost mít jejich předání zajištěno písemnou smlouvou, a to ještě před jejich vznikem. Tato povinnost se týká i občanů, pokud nemají možnost předat SDO obci v rámci obecního systému, a byla do zákona vložena jako prevence vzniku černých skládek.

Stavební odpad - třídění od azbestu po pytle od cementu

Azbest

Nejčastěji se s ním setkáme u starších nemovitostí v podobě tzv. eternitu (obchodní název krytiny z vláknitého cementu s příměsí azbestu). Azbest se řadí do nebezpečného odpadu a při manipulaci s ním musíme být velmi opatrní! Ideální je zabalit jej do igelitu a předat specializovaným likvidátorům nebezpečného odpadu nebo ho odevzdat do sběrného dvora, který může nakládat s nebezpečným odpadem (NO), nebo na specializované pracoviště zaměřené na nakládání s NO.

Dehet

U materiálů obsahujících dehet postupujeme jako v případě azbestu - i dehet je klasifikován jako nebezpečný odpad!

Drátosklo

Patří do sběrného dvora.

Linoleum

Staré linoleum můžeme odevzdat ve sběrném dvoře. Stejně jako třeba tapety nebo polystyren.

Minerální vata

Tento izolační materiál dělíme na skelnou nebo kamennou vatu dle převažující vstupní suroviny. Ideálním řešením je minerální vatu zabalit do igelitu a odvézt do sběrného dvora. Při větším množství je lepší kontaktovat autorizovaného likvidátora.

Zajímavost: podíl recyklovaného skla může tvořit 80 %.

Pytle od cementu

Obal je v drtivé většině znečištěný, někdy může být i složený z více druhů materiálů, proto jej nelze třídit do modrého kontejneru na papír. Patří proto do směsného odpadu.

Kam a jak vyhodit stavební suť?

Stavební suť (bez příměsí)

Suť, kam spadá beton, cihly, střešní krytiny, obkladačky, umyvadla, WC mísy apod., by měla být před likvidací zabalená (ideálně v pytlích). Patří do sběrného dvora, další možností je přistavení kontejneru nebo svěření specializované firmě.

Stavební suť (s příměsí)

Za příměs stavební suti se považují takové typy materiálu, které lze ještě vytřídit: plastové trubky, plastové sanitární pomůcky, papírové kartony, kovy (trubky apod.).

Recyklace stavebního odpadu

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č.

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič.

Cirkulární ekonomika ve stavebnictví

Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je v současnosti zejména v souvislosti s omezenými zdroji primárních nerostných surovin (stavební kámen a štěrkopísky) zcela nezbytná. To platí zejména pro použití inertních minerálních materiálů vzniklých při demolici budov. Je prokázáno, že v období 2011 až 2018 se podíl recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na celkové výrobě inertních minerálních materiálů více než ztrojnásobil.

Jednou z překážek vyšší produkce recyklovaného kameniva je zejména častá absence selektivních demolic budov, což o velmi znesnadňuje až takřka znemožňuje produkci kvalitního recyklovaného kameniva.

Stavebnictví je přitom velmi náročné na zdroje - uvádí se, že stavební průmysl využívá asi 50 % všech nerostných zdrojů v dané oblasti. Z hlediska cirkulární ekonomiky je tento stav v současnosti neudržitelný a v důsledku toho vzniká naléhavá potřeba vícenásobného opětovného použití materiálů používaných ve stavebních činnostech. Recyklace stavebních materiálů je jedním z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. Zásadně snižuje spotřebu primárních nerostných surovin.

Statistické údaje o produkci a recyklaci SDO

Pro posouzení nakládání s odpady hrají rozhodující roli kvalitní statistická data, která by měla nezkresleně postihovat danou problematiku. Při sběru statistických dat o vzniku a nakládání s odpady hraje důležitou roli jak kvalitní a jednoznačný systém vykazování, tak jednoznačné a objektivní definice materiálů, které do statistiky patří.

Nárůst ve skupině 1701 dosahuje 50 %, v absolutních hodnotách je výrazný zejména rozdíl ve skupině 170504 - zemina a kamenivo neobsahující nebezpečné látky. Některé skupiny stavebních a demoličních odpadů jdou zcela mimo databázi ISOH. Lze to dokumentovat na recyklaci kameniva železničního svršku (tab. 2).

Aby bylo možno produkci recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů alespoň přibližně v čase a místě sledovat, zabývá se (kromě jiného) dlouhodobě touto činností Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR (ARSM). V databázi je zhruba 40 firem, které se zabývají v České republice recyklací stavebích a demoličních odpadů. Tyto firmy, členové asociace, dohromady produkují více než 90 % recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů.

Z pohledu nejednoznačnosti databází v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady lze považovat za "úsměvnou" řadu rozličných indikátorů, které jsou uváděny v nejrůznějších nařízeních či vyhláškách (např. Plánu odpadového hospodářství ČR, či směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/2008 o odpadech). Nelze totiž stanovit jakoukoliv míru recyklace a využívání stavebního a demoličního odpadu, pokud není objektivně stanoveno, kolik jej vzniká.

Závěr

Problematika stavebních a demoličních odpadů je v České republice stále aktuální a vyžaduje komplexní přístup. Je důležité zaměřit se na zlepšení statistických dat, podporu recyklace a opětovného využití materiálů, a také na dodržování legislativy. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví představuje udržitelnou cestu k minimalizaci dopadů na životní prostředí a efektivnímu využívání zdrojů.

tags: #množství #produkce #odpadu #demolice #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní opatření při používání Melt
• Bioplynová stanice a odpady
• Udržitelné mazání strojů
• Výroba kompostu z palet
• Výhody domácí zubní pasty