Kompostování je tak trochu kouzlení s přírodou. Je to proces, při kterém se organické materiály, jako jsou listy, tráva, větve a zbytky z kuchyně, za pomoci mikroorganismů, vzduchu a vody promění v úrodnou zeminu plnou živin. Kompost je totiž pro půdu jako vitamínová bomba. Zlepšuje její strukturu, pomáhá zadržovat vodu a dodává potřebné živiny pro zdravý růst rostlin.
Kompostováním vytváříte ideální prostředí v půdě, zároveň také přispíváte k ochraně naší planety tím, že snižujete množství odpadu na skládkách. Kompostování je jednoduchý a přirozený způsob, jak zužitkovat kuchyňský a zahradní bioodpad, snížit množství odpadu, a přitom získat prvotřídní hnojivo. Tak neváhejte a pusťte se do tohoto přírodního koloběhu.
Proč si vyrobit domácí kompostér?
Zřízením kompostoviště snížíte objem odpadu ve vaší domácnosti přibližně o 30 %. Kompost je výhodný jak pro zahradu, tak i pro domácnost, protože do něho můžeme dát většinu organických zbytků z kuchyně a nemusíme se zabývat jejich likvidací v hnědých popelnicích či kompostárnách. Půdě prospívá každoroční obohacení uzrálým kompostem, takže ušetříme za hnojiva.
Mnohdy je to ale i tím, že podcenili množství organického odpadu, který zahrada každý rok vyprodukuje. Posečenou trávu nebo spadané listí pak cpou do popelnice na směsný odpad a zvětšují tak zbytečně problém s množstvím odpadu, který vyprodukuje každá domácnost. Vlastní kompostér ho ovšem vyřeší, jen se musí odhadnout jeho velikost, protože na velké zahradě s plastovým kompostérem jen těžko vystačíte.
Jaké jsou možnosti kompostování?
Drtivá většina zahrádkářů a pěstitelů si vyrábí vlastní kompost - způsobů, jak kompostovat existuje hned několik a nástrojů možná ještě více. První možností je klasický kompostér neboli kompostovací silo, který si můžete vyrobit i sami. K tomu vám budou stačit dřevěná prkna nebo palety, kladívko, pár hřebíků a špetka trpělivosti.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Další možností jsou domácí kompostéry, které přináší elegantní řešení, jak zpracovat organický materiál přímo ve vaší kuchyni. Bez otravných mušek, nelibého zápachu a velkého úsilí. Jedním z nich je například bokashi kompostér. Jedná se o speciální nádobu, která je určená pro anaerobní kvašení organického odpadu v domácnosti.
Kompostér z palet nebo dřeva
DIY kompostér je levný, snadno přístupný a můžete ho přizpůsobit prostoru i objemu odpadu. Připravte si 3-4 dřevěné palety - jedna na zadní stranu a dvě na boky, případně čtvrtá jako dvířka. Zastřešte kompostér (např. prkny nebo víkem) - zabráníte nadměrnému vysychání či promočení.
Na trhu existuje spousta řešení - od plastových kompostérů, dřevěných systémů až po svépomocí udělané konstrukce například ze starého pletiva nebo palet. Důležité je, aby kompostovaná hmota měla přístup vzduchu nejen shora, ale i ze stran. Ideální je vybudovat kompost konstrukčně tak, aby byla alespoň jedna stěna kompostu vyjímatelná a zároveň se kompost pod tíhou materiálu nerozpadl.
Nejjednodušší je vyrobit kompostér z palet. Jednotlivé palety spojit do čtvercové ohrady. Tu následně postavíte na místo kompostoviště a jednoduchý kompostér je hotový.Je možné založit kompost i někde v rohu zahrady jako hromadu, ale to je nejméně vhodné řešení. Takový kompost rychle vysychá, nevzniká rovnoměrně a nedá se správně kontrolovat.
Do přírodní zahrady nebo tam, kde dáváme přednost přírodním materiálům, se více hodí kompostér z prken, která je možná odmontovat, aby se dal kompost přeházet či odebrat. Tyto kompostéry si snadno vyrobíte svépomocí z trvanlivého dubového nebo měkkého smrkového dřeva. Výhodou je také volný přístup vzduchu, který do materiálu proniká ze všech stran.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Vermikompostér
V městském prostředí jsou poslední roky oblíbené vermikompostéry, ve kterých se o rozkladné procesy starají žížaly. Jde o nejideálnější bytový kompostér. Výhodou je, že zpracuje všechen rostlinný i rozložitelný odpad jako papír i skořápky z vajec. Během léta může být takový kompostér na balkoně, během zimy ho snadno přeměníte na kuchyňský kompostér. Jeho tajemstvím jsou dešťovky. Ideálně kalifornské, které jsou pažravé a dostanete je běžně u chovatelů.
Kam s kompostérem?
Pro správné fungování kompostéru je klíčové zvolit vhodné místo. Ideální je polostinné stanoviště chráněné před větrem, které zajišťuje stabilní teplotu a vlhkost, zároveň bez přímého slunce, aby se kompost nepřehříval a nevysušoval. Rozhodně se nedoporučuje postavit ho na přímé slunce, kde by rychle vysychal. Zároveň by měl být snadno přístupný, abyste mohli pohodlně přidávat materiál a později kompost využít. Umístěte jej proto v dostatečné vzdálenosti od domu. Pokud máte možnost, vyberte spíše stinné místo.
Kompostér musí být v přímém kontaktu se zemí. Je to základní premisa úspěchu. Ze země budou pronikat do nově založeného kompostu správné mikroorganismy, červi, ale například také dešťovky, které jsou nejvýkonnější kompostovací složkou. Dno kompostu nechte otevřené, aby velmi důležití kompostoví dělníci - žížaly, brouci a další méně viditelné i pouhým okem neviditelné mikroorganismy - měli snažší přístup do organické hmoty a mohli ji přeměňovat na vyživenou zeminu.
Vyhněte se betonovému nebo zcela uzavřenému podkladu - kompost potřebuje kontakt se zemí. Umístění kompostéru přímo na půdu umožňuje přístup užitečným mikroorganismům a žížalám, které urychlují rozkladný proces.
Jak kompostovat?
Aby kompost co nejvíce prospíval, je potřeba vědět, jak kompostovat. Nebojte se, nejde o nic složitého. Kvalitní kompost získáte tak, že do něj budete průběžně přidávat zelené a hnědé složky, které jsou bohaté na uhlík a dusík. Zelené materiály jako je posečená tráva, ovoce nebo zbytky z kuchyně obsahují dusík, který je důležitý pro tlení. Hnědé materiály jsou jednoduše ty, které „šustí“ a patří mezi ně listí, suché větve, sláma či skořápky.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Na dno kompostu patří co nejprodyšnější materiál, aby kompost nezahníval a bakterie měly přístup vzduchu. Ideální jsou větvičky, štěpka, sláma a větší stonky květin. Proto je ho dobré zakládat na podzim nebo v předjaří, kdy k tomu můžete použít materiál ze zazimovávaných záhonů nebo koncem zimy ostříhaných stromků. Na dno kompostu umístěte hnědý materiál - ideální jsou například větve, které kompost provzdušní a zároveň umožní odtok přebytečné vody.
Vrstvení odpadu na kompost má ale svá pravidla. Obecně platí, že je dobré směs odpadu promíchat a nevršit tam silné homogenní vrstvy, jako například vysokou vrstvu trávy z posekané zahrady nebo najednou všechno spadané listí. Vrstvy nepěchujte. Opět je za tím potřeba přístupu vzduchu pro aerobní procesy, které se bez něj neobejdou.
Během dvou dnů začnou mikroorganismy produkovat teplo a nastane horká fáze - teplota přesáhne až 50 °C a trvá obvykle několik dní až týdnů. Během této doby je nezbytné kompost neustále doplňovat novým materiálem, jelikož tlením dochází k jeho sesedání. Pokud se hmota dostatečně nezahřívá, je nutné ji buď zalít, nebo přidat další materiál.
Ačkoliv za vás větší část práce vykoná příroda, je důležité hlídat, aby měl kompost dostatek vzduchu a vody. Jednou měsíčně jej proto promíchejte tak, aby se všechny „ingredience“ spojily dohromady a dostal se k nim vzduch. V parném létě kompost zalévejte dostatečným množstvím vody.
Kvalitní kompost bývá zralý za 3-12 měsíců podle složení, vlhkosti a teploty. Zralost kompostu poznáme nejlépe podle čichu. Měl by mít charakteristickou lesní vůni. Na první pohled by v něm už neměly být rozpoznatelné žádné původní prvky, které se měly zkompostovat.
Co patří a nepatří do kompostu
Do kompostu patří široká škála organických materiálů, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky od vajec, zvadlé květiny, posekaná tráva, listí, větvičky, piliny a hobliny z neošetřeného dřeva, papírové kapesníky a ubrousky.
Nikdy do kompostu nesypte velké množství jednoho druhu odpadu. Například velkou porci trávy nebo listí, protože se může namísto kompostování spustit proces hnilobný. Nepřehánějte to s listím z ořešáku. Dlouho se rozkládá a vůbec nevoní.
Řeč je o odpadech z kuchyně živočišného původu. Maso v kompostu hnije a může být zdrojem různých choroboplodných zárodků.Do kompostu stejně tak nevhazujte ani kočičí nebo psí exkrementy, které hmotu, ve které budete časem pěstovat zeleninu, mohou taktéž kontaminovat.
Jak využít hotový kompost?
Na zahradě využijeme kompost při zakládání záhonů jako přímé hnojivo nebo příměs do půdy (přímé hnojení záhonů, truhlíků a květináčů). Do květináčů doporučujeme v poměru cca 1:3 s běžným substrátem, na trávník pouze jako jemný posyp pro výživu.
Kompostování v zimě
Kompostování v zimě nezastavujte - proces se zpomalí, ale nezastaví. Zajistěte proto, aby kompost nezamrzl a pomozte mikroorganismům přikrytím kompostéru (např. senem, listím nebo plachtou). Omezte přidávání nového materiálu, ale pokračujte ve vrstvení a občasném promíchání.
Moderní kompostéry
Ve srovnání s klasickými kompostéry z dřevěných palet či prken posouvají ty moderní celý proces o úroveň výš. Většinou jsou vyrobeny z kvalitního plastu, který je vhodný pro přímý styk s potravinami. A to nejlepší? Ušetří vám měsíce času. Další obrovskou výhodou kompostéru je také jeho design, díky kterému ho konečně nemusíte schovávat někde v rohu zahrady. Vybrat si můžete hned z několika variant od imitace dřeva až po nejrůznější odstíny zelené, které dokonale splynou s vaší zahradou. Kompostéry disponují uzavíratelným víkem, díky kterému neucítíte žádný zápach. To přijde vhod hlavně tehdy, pokud bydlíte v zastavěné oblasti. Navíc budete mít ke kompostu vždy snadný přístup.
tags: #kompost #ze #dreva #nebo #paleta
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]