Množství recyklace skla v České republice

Česká republika dlouhodobě patří mezi země, které dokážou velmi efektivně recyklovat sklo. Sklářský průmysl má v České republice tradici již od 11. století a největší rozmach zaznamenal ve století 17. za doby císaře Rudolfa II. Navzdory nepříznivým ekonomickým podmínkám zůstává Česká republika stále sklářskou velmocí s produkcí 124 kg skla na osobu a sklářský průmysl má do budoucna slušně nakročeno.

S vysokým množstvím skla se pojí také nutnost recyklace, protože sklo je na rozdíl od papíru nebo plastu prakticky nesmrtelné. Česká domácnost průměrně vytřídí více než 26 kg skla.

Význam recyklace skla

Recyklace skla má velmi vysoký význam z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze totiž navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu, přičemž vlastnosti výrobku, tj. recyklovaného skleněného odpadu, zůstávají stejné jako při výrobě z nových surovin a jsou zdravotně nezávadné.

Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje (písek, dolomit, vápenec, živec atd.) a znamená i méně zásahů do přírody, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 vznikajícím rozkladem sody, vápence a dolomitu při tavení. V neposlední řadě odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových.

Ekologické a ekonomické výhody recyklace skla:

• Snižování výrobních nákladů
• Šetření neobnovitelných přírodních zdrojů
• Pokles energetické náročnosti výroby
• Snížení objemu emisí CO2
• Odlehčení skládkám komunálních odpadů

Sklo na rozdíl od papíru lze recyklovat prakticky do nekonečna, protože během celého procesu neztrácí své přednosti. Navíc celý proces patří mezi technologicky nejjednodušší. Denně roztříděno více než 293 tun skla na dotřiďovacích linkách a při výrobě nové skla je možné použít až 85 % recyklovaného a výrazně tak snížit vstupní náklady.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

V roce 2021 se u nás recyklovalo 81,4 % skleněných obalů, přičemž 80,4 % této recyklace proběhlo přímo na domácím území. Česká republika tak v podstatě předbíhá český zákon o obalech, který vyžaduje, aby od konce roku 2024 Česko recyklovalo a celkově využilo 75 % skleněných odpadů z obalů.

Trendy v recyklaci skla

Míra recyklace obalů v ČR se meziročně zvýšila o 4 procentní body, jejich celkové využití je vyšší o 5 procentních bodů. Již celé tři čtvrtiny Čechů a Moravanů třídí odpad, a to také díky široce dostupnému systému barevných popelnic, jejichž počet dosáhl téměř jednoho milionu. Jejich průměrná vzdálenost od domácností je menší než 100 metrů.

Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. Konkrétně to bylo 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramů kovů. K dispozici měli více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a ze svého bydliště to k nim měli v průměru 90 metrů. V některých obcích třídí lidé místo do nádob na ulicích do pytlů přímo v domácnosti.

V České republice postupně roste produkce skleněného odpadu. Podle dat Eurostatu se v roce 2021 vyrobilo 234,7 tisíce tun skleněných obalů a v celé EU pak šlo o téměř 16 milionů tun. V přepočtu na počet obyvatel se ale Česká republika stále drží pod evropským průměrem.

Systém EKO-KOM a jeho role

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračovaly na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Tyto firmy v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů, materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a jejich recyklovatelnosti. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním obalových odpadů na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému pak představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2 %) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému.

Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů.

Výzvy v recyklaci skla

V třídění odpadu si Česká republika vede výborně, překvapivou výjimkou je ale sklo, které stále ve velkém množství končí v komunálním odpadu. Stále více lidí si uvědomuje důležitost recyklace a přínos, který má pro životní prostředí. Přesto ale každý rok skončí velké množství skla v běžném komunálním odpadu, což je obrovská škoda. Sklo je materiál, který lze recyklovat prakticky donekonečna, aniž by ztrácelo na kvalitě, a jeho využití má široké možnosti - od výroby nových obalů až po stavební materiály.

Sklo by do běžného odpadu nemělo přijít nejen kvůli jeho recyklačnímu potenciálu, ale i kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí. Když sklo končí na skládkách, zvyšuje se objem odpadu, který se rozkládá stovky až tisíce let. To nejen zabírá místo, ale také brzdí efektivní nakládání s odpady.

Pozitivní trend však nenastal u třídění skla. Vytřídilo se přibližně o 6,5 tisíce použitých skleněných obalů a lahví méně, což pocítili i čeští skláři. „Množství použitého skla, které jsme získali z trhu v České republice, se v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 snížilo o 20 %. Důvodem je kromě poklesu třídění skla také prodej střepů do okolních zemí,“ vysvětluje Regina Bělohoubková, mluvčí firmy Vetropack Moravia Glass, která působí v Česku jako jediný recyklátor skla, jež z něj zároveň vyrábí nové skleněné obaly.

Proč má smysl třídit sklo?

1. Skleněné lahve lze používat až do doby, než se poškodí. Opětovné používání obalových materiálů je jedním z nejjednodušších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí.
2. Sklo zachovává chuť i nutriční přednosti potravin. Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv.
3. Sklo je 100% recyklovatelný materiál. V rámci procesu recyklace se vyseparované skleněné střepy roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků.
4. Nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla. Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina, čímž se šetří primární surovina, v tomto případě například sklářský písek, a zároveň i energie na její zpracování.
5. Nižší emise díky recyklaci. Výroba nového skleněného obalu z použitého skla vyžaduje méně energie a zároveň produkuje nižší emise CO₂ než výroba z primárních surovin.

Jak správně třídit sklo?

Hlavní zásadou pro třídění skleněných obalů je, že je před tříděním stačí vyprázdnit či například vytřít použitou kuchyňskou utěrkou - nemusíme je vymývat, třídění nevadí ani etikety, ani víčka.

Je to tak, že v souvislosti s technologickým pokrokem se čím dál častěji třídí barevné i čiré sklo společně. Moderní optické separátory totiž umí rozpoznat barvu střepů a oddělují je od sebe přímo na pásu na třídicích linkách.

Typy skleněného odpadu a jejich recyklace

Skleněný odpad lze rozdělit do dvou skupin:

1. Skleněný odpad vzniklý při výrobě skla a skleněných výrobků. Z důvodu technologie výroby (důraz na čistotu suroviny a složení skloviny) se recyklují pouze odpady vzniklé při výrobě skleněných vláken, užitkového skla (sodnodraselného i olovnatého), boritosilikátového skla a skleněných polotovarů pro výrobu bižuterie.
2. Dalšími zdroji skleněného odpadu jsou skleněné obaly, autovraky, stavební a demoliční činnost, při úpravě odpadů (třídění, drcení) a komunální odpad. Tradičním v České republice je sběr a recyklace obalového skla. Stále významnější se stává sběr a recyklace odpadového plochého skla.

Energetická náročnost a emise CO2 při recyklaci skla

Recyklace skla přináší významné úspory energie a snižování emisí CO2. Následující tabulka shrnuje tyto aspekty pro ploché a obalové sklo:

tags: #mnozstvi #recyklace #skla #v #Ceske #republice

Oblíbené příspěvky:

• ISPOP a Zahraniční Odpad
• Normy pro studny v ČR
• Krásná místa pro nocování v ČR
• Ekologie a životní prostředí
• Vývoj přírody a člověka