Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice? Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů - produkce a nakládání.
Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění, ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak, nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovozené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období.
Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Samotný CRŽP je úzce propojen s ISPOP, pro který poskytuje registrační údaje. Při plnění konkrétní ohlašovací povinnosti již tedy není nutné většinu údajů opětovně vyplňovat.
Tato kontrola řeší použití správných kódů nakládání v evidenci odpadů v případě partnerského subjektu typu Zahraniční subjekt. Pokud je na Dávce odpadu partnerem Zahraniční subjekt, pak pro příjem dávky je nutné použít kódy nakládání BN6 nebo BN16 a pro předání odpadu xN7 nebo xN17. Jiný kód nakládání pro tento typ partnerského subjektu není přípustný.
V případě, že jsou na záznamech v evidenci odpadů kódy nakládání BN6, BN16, xN7 nebo xN17, pak platí, že vždy musí být partnerem subjekt typu Zahraniční subjekt. Kód nakládání se upřesňuje dle toho, zda stát patří do EU či nikoliv.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
V hlášení za rok 2020 dochází ke změně u Velké Británie, která je dle vyhlášeného DS MŽP pro ohlašování do ISPOP brána již jako nečlenský stát EU.
Opravu provedete v evidenci Odpadů na chybném záznamu, který je uveden v protokolu, a to klávesou F4 (nebo ikonou ) a změnou chybně zadaných údajů. Případně v evidenci Subjektů změnou typu subjektu a vyplněním správných hodnot.
Jestliže máte zakoupený modul Hromadné operace, pak lze použít funkce na jednorázovou opravu všech chybně zadaných kódů nakládání v evidenci Subjektů pomocí horní lišty tlačítky Možnosti -> Hromadné operace -> Oprava kódů nakládání u partnerů typu Zahraniční subjekt.
Příklad chybné situace: Zde je u kódu nakládání představujícího dovoz uveden jako partner subjekt z ČR.
Registraci subjektu je nutné provést v případě, kdy vzniká za subjektem provozované provozovny/zařízení některá z vyjmenovaných ohlašovacích povinností. Agenda Odpady (hlášení o produkci a nakládání s odpady, hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady, hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
V případě potřeby zaregistrovat se je nutné mít k dispozici základní dokumenty, jako je občanský průkaz nebo cestovní pas, výpis z živnostenského či obchodního rejstříku. Služba se řeší plně v CRŽP. Registrací subjektu do systému se automaticky stanete Správcem předmětného subjektu.
Pokud si chcete sami vést evidenci, co Vám vzniklo za odpady a jaké množství z vybraných autovraků a nebo z ostatních autovraků, tak zde je krátký návod, co kde nastavit a jak zadávat jednotlivé dávky odpadu.
Při zadávání dávky odpadu autovrak 160104 se rozlišuje, jestli se jedná o první převzetí autovraku (zápis do evidence pod kódem nakládání BN30 a odeslání do MA ISOHu) nebo o převzetí z jiné provozovny (B00).
V případě předání/zůstatku na skladě autovraku se u vybraných autovraků rozlišuje, zda se daný autovrak převzal BN30 nebo B00 a podle toho se zaškrtne příznak započítat na List č. 4. Na List č. 4 se započítávají pouze autovraky a odpady z nich vzniklé, pokud se jednalo o autovrak převzatý BN30.
Při zadávání dávky odpadu autovrak 160106 se rozlišuje, jestli se jedná o vlastní odpad (zápis do evidence pod kódem nakládání A00) nebo o převzetí z jiné provozovny (B00).
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
V případě předání/zůstatku na skladě se u vybraných autovraků rozlišuje, zda daný odpad vznikl z autovraku, který se převzal BN30 nebo B00 a podle toho se zaškrtne příznak započítat na List č. 4. Na List č. 2 nebo List č. 3. Tento odpad se nezapočítává na List č. 4
V případě, že odpad vznikl A00/C00, pak se při předání odpadu určuje, zda vznikl ze zpracování autovraku, což má vliv na to, zda jde odpad na List č. 2 nebo List č. 3. V případě, že vznikl odpad z autovraku, tak se dále rozlišuje, zda vznikl z vybraného nebo ostatního autovraku. Jestliže vznikl z ostatního autovraku, pak vstupuje záznam na List č. 3. Jestliže vznikl z vybraného autovraku, vstupuje na List č.2 a samostatným zaškrtávátkem se určuje, zda se bude započítávat na List č. 4.
Podrobnější rozepsání jednotlivých kritérií je zde Hlášení o sběru a zpracování autovraků a LIST č.
Celkově odpadů přibylo. V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t). Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %).
Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.
Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele.
Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 1,5 %. Více než třetinu (37,7 %) nebezpečných odpadů vyprodukoval zpracovatelský průmysl.
Zdroj: ČSÚ
| Původce | Produkce (tis. t) |
|---|---|
| Stavebnictví | ~18 000 |
| Veřejná správa a obrana | ~6 000 |
| Zpracovatelský průmysl | ~5 000 |
Kromě celkových odpadů sleduje statistika i komunální odpad. Dle definice EU sem spadají veškeré odpady z domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.
Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. V meziročním srovnání se celkové množství komunálních odpadů snížilo o 1,2 % a množství nebezpečných komunálních odpadů kleslo o 6,5 %.
Zdroj: ČSÚ
Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2021 nakládáno, činilo 33 884 852 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.
Pro účely kompostování bylo předloni použito 2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití. Poměr mezi využitím a odstraněním odpadů se meziročně mírně zvýšil ve prospěch využití, což lze samozřejmě považovat za pozitivní trend.
Zdroj: ČSÚ
Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2020 tedy vzrostlo energetické využití komunálních odpadů a jejich recyklace, naopak spalování bez energetického využití a skládkování se snížilo.
tags: #odpad #vzniklý #v #zahraničí #ispop