Statistiky recyklovaného odpadu v České republice

Podle evropské definice je odpad jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Existuje několik výjimek z této definice, které statistika odpadů nepokrývá, např. plynný odpad vypouštěný do atmosféry, budovy trvale spojené s půdou, radioaktivní odpad nebo vyřazené výbušniny.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno.

Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), což je systém provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), který zajišťuje příjem a zpracování vybraných evidencí z oblasti životního prostředí a další distribuci takto ohlášených informací dotčeným institucím státní a veřejné správy.

Produkce odpadů v České republice

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Do této skupiny odpadů spadají např. stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %.

Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahovala pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly - PCB, které spadají do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady musí vykazovat jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, jimiž jsou např. výbušnost, dráždivost nebo toxicita.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %. V absolutním vyjádření to bylo 1 557 262 tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.

Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg.

Produkce komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (kg na obyvatele)

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu.

Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Nakládání s odpady v Česku

Jak již bylo řečeno, kromě produkce odpadů sleduje statistika i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit a přestane být odpadem. Do nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Započítává se tedy i odpad, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících nebo byl vyvezen za hranice našeho státu. Naproti tomu je do nakládání započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, a také vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých. Další rozdíl mezi celkovou produkcí a celkovým množstvím odpadů, s nímž bylo nakládáno, je způsoben hmotnostními „ztrátami“ vzniklými na cestě mezi původcem a zpracovatelem. Typickým příkladem takových ztrát je odpařování vlhkosti.

Důležitější než absolutní čísla je tedy sledovat relativní poměry jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Zasypávání znamená využití odpadů na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání se samozřejmě liší při pohledu na konkrétní druhy odpadů. Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Nakládání s odpady v Česku v roce 2022

Informace, které ČSÚ získává prostřednictvím ISPOP, nám umožňují sledovat také import a export odpadů. V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis. tun a 28,6 tis.

Systém EKO-KOM a třídění odpadu

V České republice se třídění obalových odpadů rozvíjí již více než 25 let díky obcím a firmám zapojeným do systému EKO-KOM. Aktuálně třídí odpad 73 % obyvatel ČR a 77 % všech použitých obalů je předáno k recyklaci nebo energetickému využití. Systém EKO‑KOM zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, dotříděny a využity jako druhotná surovina.

Do systému EKO‑KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů jsou zapojeny firmy vyrábějící nebo dovážející balené zboží. Tyto firmy spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije 99 % populace.

Firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití v ČR i v zahraničí. Množství využitého odpadu každoročně stoupá. Na vysoké efektivitě systému se podílejí obce kvalitní organizací třídění a občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele.

Za rok průměrný občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás řadí na přední příčky v Evropě. Každý obyvatel odevzdal do samostatně zapojených výkupen dalších kovů a papíru.

Stále narůstající množství vytříděného odpadu ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a srozumitelný. Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje EKO-KOM také lokální projekty s cílem poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Na třídících linkách se odpady dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR.

Společnost EKO‑KOM provádí pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčové zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně kontrol a auditů, pro prokázání splnění zákona a sestavení statistik pro Evropskou komisi. Zákon také ukládá autorizované společnosti zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu a výchovu žáků.

Od roku 2000 pořádá EKO‑KOM odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace a setkávat se s odborníky.

Výsledky třídění a využití odpadu v ČR

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně třídí odpad. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu. Množství vytříděných odpadů v obcích vloni stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin.

Množství odpadu, které vytřídil každý z nás, se meziročně zvýšilo v průměru o více než 6 kilogramů. V roce 2022 se podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Nejvyšší míry recyklace bylo dosaženo u obalů z papíru a lepenky (91 %), u skla (85 %) a u obalů z kovu (63 %). U plastových obalů se míra recyklace zvýšila na 46 % (oproti 43 %).

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. Vzdálenost ke kontejneru se zkrátila zhruba na polovinu oproti roku 1999, kdy se v ČR s tříděním odpadů začínalo. V roce 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOMu zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití.

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. V dnešní době neexistuje mnoho činností, ve kterých můžeme jednoznačně konstatovat, že v nich Češi patří k evropské špičce. Výjimkou potvrzující pravidlo je třídění obalových odpadů, které obce a firmy zapojené do systému EKO-KOM v Česku rozvíjí již více než 25 let.

Dosažená míra recyklace papírových obalů činí 88 %, obalů z plastů 43 %, ze skla 81 % a obalů ze železa 81 %. Podle posledních údajů evropského statistického úřadu Eurostat je ČR podle celkové míry dosahované recyklace všech obalů na 6. příčce hned za Německem.

Aktuálním trendem ale není smíchání několika druhů odpadních plastů, ale naopak roztřídění jednotlivých polymerů a jejich zpracování podle jednotlivých druhů plastů, které zaručuje maximální udržení materiálu v oběhu, tedy cirkularitu. V Česku existuje několik společností, které plastový obalový odpad z našich žlutých kontejnerů dlouhodobě zpracovávají a využívají aktuálně zvýšenou podporu od EKO-KOMu na zpracování směsných plastů.

Proč třídit odpad?

V Česku třídíme odpad poměrně hodně. Například v roce 2022 dle Svazu měst a obcí České republiky připadlo na každého Čecha 72 kilogramů vytříděného odpadu, tedy necelé kilo a půl týdně. Roztříděný odpad se dá dále využít. Tuna recyklovaného papíru zachrání zhruba sedmnáct vzrostlých stromů.

Přes 75 % Čechů třídí odpad a je pro ně běžné mít doma jak klasický koš, tak speciální koše na plast, sklo, papír či nápojové kartony. Ovšem to neznamená, že třídí bez chyb - přesné statistiky nemáme, ale dle toho, co skončí na dotřiďovacích linkách, je zřejmé, že řada lidí trochu tápe.

Dle doporučení pražského Portálu životního prostředí není potřeba vymývat plastové obaly. Kromě plastových obalů, sáčků, tašek a PET lahví patří do plastů také polystyren. Ale už tam nepatří PVC, molitan, podlahové krytiny (linoleum) nebo guma. Noviny, časopisy, letáky, papírové krabice či čisté papírové obaly do kontejneru patří. Kancelářský papír můžete vytřídit dokonce včetně kovových svorek. Vázy, tabulové sklo, střepy, sklenice, lahve atd. dejte do skla. Hnědé kontejnery se pomalu rozrůstají a s nimi i různé druhy obsahu, které v nich skončí.

Srovnání s ostatními zeměmi

Global Waste Index z roku 2022 od společnosti Sensoneo ukazuje, že mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství v 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě.

Česko si oproti poslední analýze pohoršilo o 12 příček - „dopomohl“ tomu hlavně objem průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele za rok, který narostl z 344 kg na 499 kg. Přestože míra recyklace i likvidace odpadu energetickým využitím narostly (recyklace z 88 kg na 110 kg, spalovaní z 56 na 76 kg), na skládkách skončilo o 64 kg odpadu více než u posledního žebříčku - až 231 kg.

Nejvíce recyklují Island, Německo a USA. Největším producentem odpadů v přepočtu na obyvatele jsou USA (809 kg ročně). Nejméně odpadu vyprodukuje Polsko (315 kg/obyvatele ročně).

Česká republika se umístila v TOP 15 hlavně kvůli průměrnému ročnímu objemu odpadu vyprodukovanému v přepočtu na obyvatele.

Mezi evropskými zeměmi je Česká republika na prvním místě v třídění a recyklaci plastových obalových odpadů. V roce 2006 bylo v ČR recyklováno celkem 44,3 % plastových obalových odpadů. Česká republika tak o celá 3 % předčila i Německo, které recyklaci plastů mnoho let vévodilo. Statistika Eurostatu je pro Českou republiku o to významnější, že potvrzuje, že dlouhodobá koncepce odpadového hospodářství zvolená českými městy a obcemi je správná a úspěšná.

Česká republika si i v této statistice vede velmi dobře, když s 296 kg komunálního odpadu na obyvatele za rok patří mezi nejšetrnější státy Evropské unie. Rovněž s 90,8% mírou recyklace papíru a 2. místem v třídění papíru se Česká republika řadí k evropské špičce.

Recyklace obalového odpadu (papír, plast, sklo) vyšší než 60 % dosahují kromě České republiky pouze čtyři členské státy EU, a to Belgie, Lucembursko, Německo a Rakousko. Z hlediska množství skládkovaného komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele patří Česko mezi evropský lepší průměr.

Evropská statistika ukazuje, že cesta k zásadnímu omezení skládek vede právě přes modernější energetické využití odpadů jako zdroje pro získávání elektrické a tepelné energie. Česká města a obce se zaměřily na vyšší využívání odpadů od 90. let minulého století, výsledkem jsou nyní velmi pozitivní statistiky zveřejněné v Bruselu.

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl.

Na prvních místech v recyklaci plastových obalů je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů. V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové).

Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek. Tam by se mělo zaměřovat úsilí politiků, neboť zde má národní nastavení ještě velké rezervy oproti některým jiným státům v EU.

Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.

Tabulka: Země s nejnegativnějším environmentálním dopadem odpadového hospodářství

Poznámka: Údaje zobrazují bodové ohodnocení s ohledem na množství celkového vyprodukovaného odpadu, recyklovaného odpadu, spáleného odpadu, skládkovaného odpadu, a nezákonně zneškodněného odpadu.

V roce 2022 bylo množství komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, o 19 kg nebo chcete-li o 4 % na osobu méně než v roce 2021, kdy Evropan vyprodukoval 532 kg a o 46 kg více než v roce 1995.

Produkce komunálního odpadu se mezi členskými státy EU značně lišila. Podle Eurostatu vyprodukovali nejvíce SKO „na hlavu“ v Rakousku - 827 kg. Obyvatelé Dánska vyhodili v roce 2022 787 kg a Lucemburští 720 kg. Nejméně bylo produkovali lidé v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg).

Pokud jde o recyklaci, EU registrovala v průměru 249 kg na osobu, což je méně než v roce 2021 průměr 264 kg na osobu.

tags: #množství #recyklovaného #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Přehled splacení emisí z cestování
• Hnojení kávovou sedlinou
• Informace o životním prostředí v lokální politice
• Stanoviště pro ryngle Oulinská
• Účinné metody pro čištění ucpaného odpadu