Množství biologicky rozložitelného odpadu v domácnostech: Statistiky

Biologicky rozložitelné odpady jsou významnou skupinou odpadů. Těchto odpadů vzniká poměrně velké množství a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Důležité je jejich třídění u zdroje a následné předání ke zpracování do zařízení, které je k tomu určeno (kompostárny, bioplynové stanice).

Tímto se zamezí ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu methanu a výluhů v průsakových vodách. Biologický odpad obsahuje rostlinné živiny a organické látky, které je možno po zpracování v kompostárně uvádět zpět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Aplikace kompostu zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Tímto je zvýšena schopnost půdy zadržovat vodu a také je půda chráněna proti erozi.

Produkce a nakládání s odpady v ČR

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě.

Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno. Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), což je systém provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), který zajišťuje příjem a zpracování vybraných evidencí z oblasti životního prostředí a další distribuci takto ohlášených informací dotčeným institucím státní a veřejné správy.

Největší producenti odpadu

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %. V absolutním vyjádření to bylo 1 557 262 tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.

Komunální odpad

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Nakládání s komunálním odpadem

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Export a import odpadů

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %.

Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis. tun a 28,6 tis.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) v Praze

Běžná domácnost se 4 členy v Praze vyprodukuje přibližně 10 kg biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) měsíčně, převážně vytříděný bioodpad z kuchyně. Celkově tvoří hmotnostní podíl BRKO ve směsném komunálním odpadu (SKO) zhruba 40%. I přesto, že se pomalu začínají objevovat různé projekty systémů separace bioodpadů, stále chybí funkční systém pro svoz a zpracování bioodpadů z husté bytové zástavby bez zahrad, v které žije většina obyvatel Prahy.

V roce 2010 uskutečnily Pražské služby pilotní projekt "Bioodpad z domácností", který umožnil vybraným městským částem třídit bezplatně bioodpad. Po jeho skončení byla nabídnuta pražanům placená služba celoročního svozu BRKO, kterou nyní využívají převážně lidé z rodinných domů se zahradousituovaných v okrajových částech Prahy. Magistrát hl. m. Prahy organizuje v průběhu celého vegetačního období (od dubna do listopadu) mobilní sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů v jednotlivých městských částech.

Tato služba je pro občany zdarma, netýká se však městských částí, jejichž zástavba je charakteristicky městská s minimálním výskytem zahrad. Mezi další způsoby nakládání s BRKO v Praze patří komunitní kompostování iniciované městskými částmi, například městskou částí Praha 12, nebo aktivními občany, kteří se mohou s prosbou o pomoc obrátit například na občanské sdružení Ekodomov, jež nyní v Praze eviduje 8 komunitních kompostáren. Tyto aktivity podporuje i Magistrát hl. m.

Stále však chybí cílené zaměření na centrální části Prahy, kde je hustá bytová zástavba a množství vyprodukovaného bioodpadu se zde pohybuje kolem 30 kg na osobu za rok. Tuto skutečnost potvrzují i údaje z kompostáren provozovaných v Praze a jejím blízkém okolí. Předkládaný projekt je inspirován zahraničními projekty městských kompostáren ve Velké Británii (Londýn, Liverpool) a vhodně doplňuje výše zmíněné aktivity jeho zacílením na bytové domy bez zahrad.

tags: #mnozstvi #biologicky #rozlozitelneho #odpadu #v #domacnosti

Oblíbené příspěvky:

• Jak bojler znečišťuje vodu?
• Hračka pro Děti a Třídění Odpadu
• Zkušenosti s Cestou Přírody
• Pracovní stáže v energetice
• Vítězslav Hálek a příroda v poezii