Po namontování a zapojení bojleru se může stát, že voda začne páchnout po zkažených vejcích neuvěřitelným způsobem. Z bojleru může vytékat černá smradlavá voda se zmíněným zápachem. Může být příčinou přítomnost Sirovodíku, nebo to způsobuje ten mírně vyšší obsah železa při zahřátí?
Po zkažených vejcích asi nic jiného než sirovodík páchnout nemůže. Podle rozboru je problém v kultivovatelných mikroorganismech - při uvedených teplotách je kultivujete i vy v trubkách a boileru. Do vody vám proniká organické znečištění - močůvka, kadibudky, silážní jámy v okolí a pod. Rozkladem mikroorganismů vzniká sirovodík.
Železitou kyselou vodu máme na chatě taky (je to poznat i na chuti, rozvody jsou plastové a voda chutná jako ze starých rezavých trubek), taky vodovod používáme nárazově a tento problém nemáme. Hledal bych chybu v bojleru.
S tímto zápachem jsme se také setkali, u vrtu o hloubce 25m. Po přepojení vodárny na druhou studnu hloubky 5m, která má dno nad skálou, zápach okamžitě zmizel. Stejný problém měli všichni v okolí, kteří udělali vrt hluboký 25-30m. Asi bude nutno navrtat studnu jinde, co nejdále od zdrojů znečištění.
Vodárna většinou smluvně garantuje pouze nepřekročení limitů znečištění pitné vody cizorodými látkami a patogenními bakteriemi, stanovené závaznou hygienickou normou pro kvalitu pitné vody. Jenže, jedna věc je zdravotní nezávadnost pitné vody, další věcí můžou být třeba její senzorické vlastnosti (chuť, pach, vzhled) a jinou věcí je její interakce s materiály vodovodních rozvodů, armatur, boilerů, atd.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Pokud jde o vodu z jednoho zdroje, studny, ta je při dané teplotě ve studně tzv. „vyrovnaná“. Jestli ji však necháme téct kovovým potrubím, smícháme ji ve vodojemu s vodou z jiného zdroje, změníme její teplotu v boileru, její chemismus se změní. Dojde k nerovnováze. Voda se stává agresivní, „hladová“.
Z kovového potrubí pak voda vyplavuje ionty kovu a/nebo vylučuje přebytečné minerály na stěně trubky nebo boileru ve formě úsad. Chemizmus pitné vody se většinou nesleduje a nemluví se o tom. Málokdo tomu rozumí, je schopen to spočítat a vyhodnotit míru agresivity vody vůči potrubí.
Krom případného fyzikálního a bakteriálního znečištění vody, lze na pitnou vodu nahlížet i jako na vodní roztok rozpuštěných látek, zejména pak solí a plynů, se kterými voda přišla do styku. Molekuly těchto rozpuštěných látek se ve vodě štěpí na kladné a záporné ionty (tzv. proces disociace). Voda se tak stává vodivou, je elektrolytem. Vzniklé ionty pak můžou reagovat s materiálem potrubí, ať již vytrháváním atomů kovu z povrchu trubky, až se trubka proděraví, nebo usazováním ve formě pevných, ve vodě již dále nerozpustných krust, až trubka postupně „zaroste“.
Ionty jsou však elektricky nabité částice, na které při průtoku vody trubkou, může působit okolní elektrické i magnetické pole, a tím ovlivnit i jejich působení na materiál potrubí. V případě osazení magnetické úpravy před boilerem, tak může dojít ke změně charakteru úsad z pevných krust, na kal (bahno), usazující se na dně nádoby. V žádném případě však nelze tvrdit, že průtokem pitné vody magnetickou úpravou, dojde k odstranění v ní rozpuštěných solí, ani chválit blahodárné účinky takové vody na lidský organismus.
Stejně jako u varné konvice, také bojler ohřívá vodu pomocí topné tyče. Podle tvrdosti, množství a teploty vody krystalizují minerály obsažené ve vodě a usazují se na tyči jako vápno. Vápno vzniká zejména z iontů vápníku (hydrogenuhličitan vápenatý) rozpuštěných ve vodě při teplotách nad 60 °C a usazuje se na topných spirálách ohřívačů vody.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Vápno na topných tyčích nebo topných plochách působí jako izolační vrstva a brání vedení tepla mezi topným prvkem a vodou. Proto účinnost bojleru či zásobníku teplé vody klesá. Topné tyče zanesené vodním kamenem už tak rychle neohřívají vodu a spotřeba energie stoupá. Kromě toho je k dispozici méně teplé vody na sprchování nebo na plnou vanu. Ve vodě nerozpustné vápno se hromadí také na vnitřních stěnách a - společně se rzí a jinými částicemi - jako kal na dně zásobníku vody (kal v bojleru). V tomto kalu se mohou množit škodlivé bakterie, jako je legionella.
Pravidelné vyprazdňování a odvápnění zásobníku teplé vody nebo bojleru vám navíc poskytne možnost zkontrolovat ochrannou anodu a v případě potřeby ji vyměnit. Úkolem ochranné anody je zabránit korozi topné spirály a stěn nádrže. Ochranná anoda přitom oxiduje a pomalu se rozpouští (obětovaná anoda).
Připravte si potřebné nářadí a těsnění, případně novou ochrannou anodu a hadici. Poté odpojte bojler od elektrické sítě. Následně uzavřete přívod vody, abyste vyprázdnili celý bojler nebo zásobník. Za tím účelem připevněte hadici na vyprazdňovací ventil, který se většinou nachází dole na přístroji v blízkosti přívodu studené vody. Pokud vaše zařízení nemá vypouštěcí ventil, musíte odmontovat přívod studené vody.
Po přípravě otevřete čisticí přírubu zásobníku nebo bojleru a vytáhněte topnou tyč. Zatímco mechanické čištění již často odstraní většinu vodního kamene, pro silnější usazeniny použijte odvápňovací prostředek. Zejména vnitřní stěny bojleru lze většinou pomocí odvápňovacího prostředku ošetřit lépe a šetrněji. Účinnými alternativami k běžným odvápňovacím prostředkům jsou zředěná octová esence nebo kyselina citronová. V případě potřeby vyměňte ochrannou anodu.
Jakmile důkladně odvápníte topnou tyč a vnitřní stěny a odstraníte kal z přístroje, smontujte bojler znovu dohromady - přitom nahraďte těsnění. Pokud je přístroj opět kompletně uzavřený, připojte nejprve přípojku vody a poté zásobník na vodu naplňte studenou vodou. Teprve nato zapněte přívod elektřiny a samotný bojler. Než budete odebírat pitnou vodu, nechte ještě přístrojem protéci určité množství teplé vody, abyste vypláchli případné zbytky odvápňovače nebo kyseliny citronové.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Jak často je potřeba čistit bojlery, závisí na uvedených faktorech.
Většina domácností má tvrdou vodu, tedy vodu s vysokým obsahem vápníku a hořčíku. Rozlišujeme tři rozsahy tvrdosti:
Tam, kde je tvrdá voda, často vznikají minerální usazeniny a zanášejí topnou plochu. Vodní kámen pak snižuje efektivnost ohřevu. Bydlíte-li v lokalitě s tvrdou vodou, nezapomínejte na pravidelné odstraňování vodního kamene. Ten odstraňujte z jeho stěn, nádoby, topného tělesa a termostatu.
Jelikož se jedná o přístroje se spoustou komponentů, sem tam se může něco pokazit. Netřeba dělat paniku, některé poruchy bojleru lze vyřešit rychle a jednoduše. Pokud nesvítí kontrolka na bojleru, pravděpodobně do vašeho zařízení neproudí elektrické napětí. Ověřte, zda je ohřívač správně zapojen do elektrické sítě, zda nedošlo k odstávce elektrické energie, případně zda někdo omylem nevypnul jistič.
Pokud je voda příliš studená a navíc stále svítí kontrolka ohřevu, zkontrolujte, zda jste při prvotní instalaci nenastavili nízkou požadovanou teplotu. Pokud je tomu tak, zkuste ji zvýšit o pár stupňů. Studená voda může téci také tehdy, pokud jste spotřebovali více teplé vody, protože elektrický bojler zahřívá vodu postupně. Chvilku počkejte, dokud nezhasne symbol ohřevu.
V ořípadě horké vody byste měli v první řadě zkontrolovat nastavení její teploty. Moderní elektrické ohřívače vody mají pojistku, která zabrání, aby se voda přehřála i v případě poruchy termostatu.
Za slabý proud vytékající vody většinou nemůže samotný bojler, ale tvrdá voda. Ta zavápňuje proudový regulátor v armatuře nebo sprchovou hadici. Za problémová se považují i jiná znečištění, která se přirozeně hromadí při dlouhodobém používání. Odvápněte a vyčistěte proudový regulátor a sprchovou hadici i samotnou hlavici sprchy. Podívejte se také na výtokovou armaturu a pokud je zanesená, odstraňte nečistoty.
Změnil se počet osob ve vaší domácnosti? Je možné, že přístroj nebude stíhat ohřívat vodu. Ohřev bude trvat déle, což vás může přivést do stresu, když budete někam spěchat.
V případě, že žádné tlačítko nereaguje na stisk, je pravděpodobné, že bliká i upozornění o zablokování tlačítek. Tuto funkci jednoduše vypnete podle návodu, který má váš konkrétní model.
U plynových bojlerů kontrolní světlo indikuje plynový hořák, který je na ohřívači trvale zapálen. Za zhasnutím kontrolky mohou být usazeniny na plynové trysce. Přívodu plynu do ohřívače může bránit i porouchaný termočlánek.
Termostat je bezpečnostní zařízení, které reguluje změnu teploty vody. Při problému s neustále zhasínající kontrolkou zkontrolujte vaše ostatní plynové spotřebiče v domácnosti. Pokud je přívod plynu v pořádku, zkuste znovu zapálit kontrolku podle návodu vašeho ohřívače.
Pukání v bojleru, buchotání, pískání nebo vibrace se mohou vyskytnout tehdy, když se do systému dostal vzduch. Příčinou může být také nízký tlak vody nebo selhání čerpadla. Hlučnost bojleru nepodceňujte, protože může jít io závažnější poruchu. Porucha se liší v závislosti na typu zvuku a místě, ze kterého zvuk vychází. Pokud bojler vibruje, zkuste upravit nastavení a zkontrolujte jednotlivé přívody. Pomoci může i odvzdušnění bojleru, které provedete podle přiloženého návodu. V případě, že jste návod k vašemu přístroji ztratili, většina výrobců nabízí návody online na svých webových stránkách. Častou příčinou hluku je také usazování vodního kamene.
Kvapání vody z bojleru je nepříjemná záležitost. Příčiny se liší v závislosti na tom, odkud únik vody nebo kapání pochází. Může být za tím špatné těsnění systému, případně poškozený vnitřní komponent, zlomené těsnění nebo ventil. Za kapáním vody často stojí koroze a v tomto případě je nejlepší sáhnout po novém ohřívači vody.
U plynových bojlerů se můžete setkat s nízkým tlakem, pokud přístroj ukazuje hodnotu nižší než jeden, je třeba zkontrolovat netěsnosti v systému. Optimální úroveň tlaku udržuje bezproblémovou cirkulaci vody v celém systému. Pokud tlak klesl příliš nízko, bojler se zablokuje a zobrazí chybový kód. Nízký tlak zjistíte jednoduše pohledem na tlakoměr. Ten může být způsoben netěsností v systému, nejčastěji kolem ohybů potrubí, kde jsou vadné spoje. Úniky mohou být způsobeny také otvory v hlavních komponentech v důsledku koroze. V případě, že zjistíte únik, zavolejte technika, aby bojler co nejdříve opravil.
Chybný termostat může způsobit problém v systému, který je jinak v pořádku. Zkontrolujte jej, protože náhodný stisk některého z tlačítek může změnit nastavení termostatu nebo jej úplně vypnout.
Neustálé vypínání bojleru může být způsobeno vadným termostatem, nízkým tlakem vody nebo nedostatečným průtokem. Zkontrolujte tlak i termostat. Zkuste odvzdušnit bojler a opětovně natlakovat systém.
Nevíte, jak správně zapnout bojler? Před prvním zapnutím je důležité, aby v něm byla napuštěna voda. Otevřete proto uzavírací ventil v přívodovém vedení i ventil teplé vody na armatuře a nechte je otevřené, dokud se zařízení nenaplní a neodvzdušní. Pamatujte si, že ohřívač vody nikdy nezapínejte prázdný. Při prvním zapnutí nastavte teplotu ohřevu vody na maximum. Potom zapněte síťové napájení, počkejte, až se bojler zahřeje, a vypněte regulátor teploty.
Pokud je ve vaší domácnosti příliš tvrdá voda. Čištění bude vhodné několikrát ročně. V první řadě vypněte ohřev vody a odpojte bojler ze zásuvky. Vypněte také přívod vody do bojleru a poté otevřete vodovodní kohoutky. Počkejte, až z nich vyteče všechna teplá voda. Následně odmontujte kryt, který se nachází na spodní části bojleru, a všechny jeho elektrické součásti. Uvolněte přírubu, obvykle to jde tak, že ji zatlačíte směrem dovnitř. Nezapomeňte si však připravit nádobu na zachycení zbytkové vody.
Na přírubě se v závislosti na modelu bojleru nachází topná spirála i anodová tyč. Vodní kámen vyjměte z přístroje ručně, nejvíce se jej tvoří právě v jeho spodní části. Pokud kámen nechce jít ven, vezměte si pomůcku, kterou jej bezpečně vytáhnete tak, abyste nepoškodili smalt. V dalším kroku zkontrolujte topnou spirálu, pokud je i na ní vodní kámen, odstraňte jej vlhkým hadříkem. V případě silné vrstvy kamene se hodí osvědčený ocet, který snáze rozpustí usazeniny.
Po mechanickém čištění se doporučuje pustit do bojleru přívod studené vody, který propláchne vnitřní stěny. Po čištění vraťte na původní místo přírubu s těsněním a zkontrolujte, zda neprotéká.
Při neodborném zásahu do bojleru se mohou poškodit elektrické části, ty pak zvyknou shořet. Pomoc odborníka budete potřebovat i při výměně porouchané spirály. Při jejím opětovném zapojení a zkoušení funkčnosti může dojít k popálení. Neodborná oprava většinou bojler nenávratě poškodí. To však není vše, například unikající voda z nesprávně zapojeného přívodu mohou vsáknout do zdiva, následkem čehož pak vzniknou plísně. Nesprávně zapojené rozvody topného tělesa zase mohou způsobit úraz elektrickým proudem.
V článku jsme se snažili popsat nejběžnější poruchy bojlerů, se kterými se můžete setkat během jejich životnosti. Uvedli jsme také praktická řešení, jak byste mohli dané problémy odstranit. Pro bezproblémové fungování doporučujeme pravidelnou údržbu zařízení. Alespoň jednou ročně odstraňte nánosy vodního kamene na vnitřních stěnách bojleru, topném tělese a termostatu.
tags: #znečištění #vody #bojlerem