Vítězslav Hálek a sbírka V přírodě: Rozbor díla

Vítězslav Hálek (1835-1874) byl významný český básník, prozaik a dramatik, který společně s Janem Nerudou patřil mezi májovce.

Život a dílo

Vítězslav Hálek se narodil 5. dubna 1835 ve městě Dolínek u Mělníka jako Vincenc Hálek. Zemřel 8. října 1874 v Praze ve věku 39 let na zápal plic. Otec Vítězslava Hálka si přál, aby se jeho syn stal knězem, a proto ho dal do Prahy studovat kněžský seminář. Ten ale Vítězslav Hálek nedokončil, přestoupil na Akademické gymnázium, které úspěšně ukončil roku 1855. Protože však rodiče s tímto přestupem nesouhlasili, odmítli mu studium platit. V roce 1865 se na Novém Městě oženil s Doroteou Horáčkovou, dcerou pražského advokáta.

Během svého života hodně cestoval. Tyto cesty se staly námětem jak jeho básní, tak také fejetonů. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde působil zejména v divadelní části deníku. Mimo to patřil k hlavním osobám časopisu Ruch, a s Janem Nerudou redigovali časopis Lumír a Květy. Častokrát navštěvoval městečko Zbraslav, kde bydlel v domku, který měl pronajatý nakladatel Jan Otto. Tamější příroda ho inspirovala při psaní básní. Jako básník byl ovlivněn velikými umělci, jako je A. S. Puškin, K. J. Erben či K. H. Mácha.

Díla Vítězslava Hálka

• Alfred (1858) - Hálkova prvotina.
• Večerní písně (1859) - Lyrická poezie s písňovou formou, hlavním námětem je láska.
• V přírodě (1872-1874) - Básnická sbírka inspirovaná venkovským životem a přírodou.
• Pohádky z naší vesnice - Epický soubor balad a romancí s venkovskými postavami a příběhy.

Sbírka V přírodě

Za vrchol Hálkovy lyriky je považována sbírka V přírodě, která vznikala v posledních letech básníkova života. Je tvořena třemi cykly básní, které vycházely jednotlivě v letech 1872 až 1874. Básně jsou inspirovány českou přírodou, především krajem básníkova dětství, a v mnohém navazují na jeho první sbírku Večerní písně. První cyklus obsahuje 60 básní, zbývající po 56 básních.

Líčení přírody je založeno nikoli na romantické osamělosti, tajemnosti a divokosti, ale na důvěrném idylickém vztahu. Jsou zde stráně, louky, žitné pole, hájek, spíše než hluboký les je tu lesík, rosa lesknoucí se na stéblech trav, květiny (hlavně růže, lilie, ale nejčastěji obecně květ, poupě). Přírodní scenérie má charakter roviny či mírně zvlněné pahorkatiny, tak jak to odpovídá kraji jeho dětství.

Tato krajina je oživena především ptáky (skřivánek, vlaštovka, slavík, křepelka), ale jsou zde i kůzlátka, motýli, včelky, mušky, broučci. Toto zdrobňování je typickým znakem Hálkova přístupu k přírodě.

Čtěte také: Dílo "V přírodě"

Častý motiv mláďat zdůrazňuje autorovo zaměření na mládí a s tím i na motiv jara. Příroda zde není zachycována jako stále se opakující cyklus, zimní motivy zde téměř chybí, podzimní jsou zastoupeny jen řídce, více je motivů letních a zcela převládají motivy jara, které jsou pak propojovány s motivem mládí.

Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1118 3803 "Vítězslav Hálek Večerní písně, V přírodě" vydanému v Supraphonu v roce 1985 k básníkovu 150. výročí narození a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Příroda je básníkovým zdrojem poezie, krásné a přirozené je jen to, co s ní žije v souladu. Zároveň se mu stala i věčným symbolem života a konkrétním obrazem tehdejšího společenského a politického zápasu. Proto také většina básní čerpá z jara přírody, které vzbuzuje nové naděje: příroda se probouzí ze zimního spánku, rodí se nový život.

Přes vzdálenost letopočtů, vývoj jazyka, literatury a celé společnosti zachovaly si Hálkovy verše (které ostatně našly řadu následovníků, a to až po současnost) své líbezné kouzlo. Zaposlouchejme se do jeho básní, rozeznělých hlasy těch, kteří se narodili o celé století později. Jsou to básně, které k nám promluvily nejživotněji, a je jich tolik, kolik dovolil rozměr gramofonové desky: z Večerních písní polovina, ze tří cyklů sbírky V přírodě zhruba šestina.

Sbírka obsahuje milostné motivy, obrázky z vojenského života, představují také typické postavy z venkovského prostředí (b. Zlatá babička). Tento idylický obrázek venkova je v některých básních pak narušen i vylíčením lidské bídy (b. Dražba). Pod vlivem doznívajícího romantismu se zde objevují i náměty z cikánského života.

Ukázka z básně V přírodě

Za motýlkem včelka šeptem,
zda kdo v chrpě nevězí,
a ten cvrček posměváček
s křepeličkou pod mezí.

Čtěte také: Příroda v díle Vítězslava Nezvala

Jaro je navíc pak často personifikováno jako dítě.

Jaro, to švarné pachole
vyšlo si v háj a do pole
poupata seje, pospíchá
a pak je v květy rozdýchá

Další díla

Vedle lyriky píše Hálek i lyrickoepické básně. První básní byla již připomínaná skladba Alfred (1858). Dále pak je to báseň Krásná Lejla, o tanečnici, která svým uměním natolik okouzlí krále, že propustí z vězení jejího milého Alfona, přestože je rebelem, který proti králi bojoval. Báseň Merjina a Husajn, která čerpá námět z prostředí Balkánu, z albánských válek proti Turkům. Báseň Goar (1864) o mladém vládci, který pod vlivem svých rádců utlačoval lid své země. Jako tyran je lidem sesazen a vyhnán ze země. Uchýlil se do hor, kde žil nikým nepoznán samotářským životem. Jednou uslyšel na vesnické slavnosti píseň o krutém Goarovi a tehdy si plně uvědomil svoji vinu. V této vesnici se také seznámí s mladou vesničankou Marfou a zamiloval se do ní. U ní také nalezl odpuštění. Pak do jeho země vtrhl nepřítel a utiskoval lid. Goar se postavil do čela horalů a spolu s nimi osvobodil svou zem. V boji ale padl. Až po jeho smrti se lidé dovědí, kdo byl jejich osvoboditelem a začnou mu blahořečit. Hlavní myšlenka básně je založena na přesvědčení, že člověka může civilizace svést na scestí, ale pokud najde v sobě vůli ke změně, může se stát dobrým. A to pokud bude žít v dokonalosti neporušené přírody a přimkne se k prostému lidu. Báseň je i oslavou lidské svobody.

Myšlenka svobody je také základem básně Černý prapor (1867), která je alegorií na osud českého národa. Vládce ostrova Milan se chystal dobýt samostatnosti své vlasti, a proto odplul se svým vojskem do války proti carovi, vůči němuž byl jako panovník se svou zemí podřízen. Ostrované v boji zvítězí, ale Milan se z bitvy nevrátí a je lidem své země považován za mrtvého. Po roce se vrátí do vlasti a tehdy se dozví, že jeho milá Jelenka zemřela žalem nad jeho domnělou smrtí. Milan bloudí krajem zdrcen smrtí své milé. Jednoho dne se mu ale Jelenka zjeví a vybídne ho k tomu, aby se ujal znovu vlády. On vyhoví jejímu přání a spravedlivě vládne své ostrovní zemi. Alegorický motiv a vlastenecký námět má i báseň Dědicové Bílé hory, která líčí úpadek a znovuvzkříšení českého národa.

Epickou poezii přináší jeho sbírky Balady a romance, Děvče z Tater a sb. Pohádky z naší vesnice. Sb. Balady a romance zpracovává pohádkové náměty, ale i náměty z rodinného života. Báseň Děvče z Tater (1871) je ohlasem Hálkovy cesty do Horních Uher, kdy se na rozvodněném Dunajci ocitl v ohrožení života. V Tatrách na jednom z dvorců žije dívka Katuše, do které se zamiloval mládenec Tomeš. Jednou, když se vracela domů z trhu, svezl ji domů mladík z města, za to byl pozván do domu a pohoštěn. Tomeš začal na tohoto mladíka žárlit a chtěl Katuši vytrestat. Jednou, když ji převážel na loďce přes rozvodněnou řeku, zahrnul dívku výčitkami a úmyslně zahodil veslo. Loďka se převrhla a oba skončili ve vlnách a zápasili o život. Vtom jim přispěchal na pomoc onen mladík a oba vytáhl lanem na břeh. Tomeš pochopil, že svoji dívku podezíral neprávem. Odprosí ji a usmíří se s ní. Po čase si ji pak vezme za ženu.

Čtěte také: Vítězslav Hálek: V přírodě

Sbírka Pohádky z naší vesnice vychází z autorových vzpomínek na dětství a rodný kraj.

Hálkova próza

Hálek psal i realisticky laděné prózy z prostředí českého venkova a maloměsta, v některých z nich se zaměřuje i na psychiku hrdiny. Hálek se v próze mimo jiné snažil naplnit cíl májovců, totiž vytvořit velký společenský román. Nicméně tato jeho snaha nepřinesla úspěch. Pokusem o takový román je próza Komediant z roku 1861. Jako předloha autorovi sloužil román Wilhelm Meister od Johanna Wolfganga Goetha. Do děje románu autor vřazuje i motivy ze svého života. Hlavní hrdina, Jaroslav Sušil, který pocházel z venkova, se jako student nadchl pro divadlo a to přivodilo jeho rozchod jak s otcem, tak i s milovanou dívkou Marií.

Dílo	Rok vydání	Popis
Alfred	1858	Prvotina Vítězslava Hálka
Večerní písně	1859	Lyrická poezie s písňovou formou, hlavním námětem je láska
V přírodě	1872-1874	Básnická sbírka inspirovaná venkovským životem a přírodou
Pohádky z naší vesnice	-	Epický soubor balad a romancí s venkovskými postavami a příběhy

tags: #vitezslav #halek #v #prirode #rozbor #dila

Oblíbené příspěvky:

• Jarní pohybové aktivity pro děti
• Složení čisticích prostředků
• Rizika pro myslivce
• Možnosti likvidace odpadu v Podbřežicích
• Řeka Ganga v krizi