Vliv modré skalice a zemědělství na životní prostředí v České republice

Česká republika leží na rozhraní tří úmoří, proto můžeme naše území označit jako hydrologickou „střechu Evropy“. Na kvalitu odtékajících vod mají sice vliv také přírodní podmínky, ale především je závislá na znečištění, které způsobují lidé. Počátkem devadesátých let minulého století bylo znečištění vod, zejména povrchových, vnímáno jako jeden z hlavních problémů životního prostředí České republiky.

Znečištění povrchových vod

Zastavení nebo omezení některých velkých průmyslových výrob významně snížilo znečištění z bodových zdrojů. Omezení a modernizace průmyslových výrob, které měly v 80. letech výjimky z dodržování tehdejšího zákona o vodách, přinesly mimořádně rychlý pokles znečištění ropnými látkami. Náprava starých ekologických škod zahrnující sanace podzemních vod zlepšila jejich kvalitu. Nový zákon o vodách a zákon o vodovodech a kanalizacích nabyly účinnosti r.

Podíl čištěných odpadních vod od r. 1999 stagnuje na úrovni 94-96 %. V roce 2007 dosáhl hodnoty 95,8 %, což je maximální hodnota od r. 1990. Za období 1990-2007 se znečištění z bodových zdrojů zásadně snížilo: BSK5 pokleslo o 94,7 %, CHSKcr o 88 %, NL (nerozpuštěné látky) o 90 % a RAS (rozpuštěné anorganické soli) o 14,6 %. Kleslo také množství vypouštěných nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek. Snížil se rovněž objem makronutrientů (dusíku, fosforu), protože se více používá biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu.

Průměrná účinnost čistíren odpadních vod (poměr množství znečištění na přítoku a odtoku) je velmi vysoká, u BSK5 a NL je odstraněno více než 97 % znečištění, u CHSKCr, je to 94 %. Fosforu je odstraňováno 85 % a dusíkatých látek pouze 71 %.

Jakost tekoucích vod

Množství látek vypouštěných do vodních toků klesá a jakost povrchových vod se zlepšuje. U většiny významných vodních toků lze v dlouhodobém vývoji kladně hodnotit posun z kategorií IV.-V. třídy, kde byly počátkem devadesátých let, do třídy I.-III., kam se dostaly během posledních let. Podle některých ukazatelů (BSK5, CHSKcr, NL) jsou naše povrchové vody čistší, narůstá však znečišťování látkami, které se odstraňují hůře (např. rozpuštěnými anorganickými solemi, specifickými polutanty či PPCP - Pharmaceutics and Personal Care Pro ducts).

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Závažné je zatížení fosfáty a anorganickým dusíkem, které pocházejí ze zemědělství i z domácností (zejména z pracích prášků). Přispívají k tomu také některé bodové zdroje, u nichž chybí třetí stupeň čištění odpadních vod. Příznivý vliv na kvalitu vod má zmíněné zvyšování počtu čistíren, které umožňují denitrifikaci a nitrifikaci či chemické srážení fosforu. Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., za r.

Kvalita povrchových vod se od počátku devadesátých let zásadně zlepšila, stále se však v některých řekách vyskytují znečišťující látky v nebezpečných koncentracích, které tyto toky řadí do páté, tedy nehorší třídy jakosti vod. Na našem území máme mnoho malých obcí bez čistíren odpadních vod, jež vypouštějí znečištěné vody přímo do vodních toků. Stále se potýkáme s eutrofizací stojatých vod.

Síra v zemědělství

Ještě donedávna platilo, že největším zdrojem emisí síry, přispívající například ke kyselým dešťům, byly uhelné elektrárny a jimi spalované uhlí. Aktuální studie z univerzity v coloradském Boulder nyní tuto informaci upravuje. Globální znečišťující jedničkou se nově stává zemědělství a síra vnášená do prostředí v podobě pesticidů a hnojiv.

„Naše analýzy to bohužel nepotvrzují,“ upozorňuje Eve-Lyn Hinckleyová, docentka environmentálních věd univerzity z Boulderu. „Ukazuje se, že aplikace síry v zemědělství, kde jsou součástí postřiků a hnojiv, nyní dosahuje přibližně desetinásobku stavu, kdy byla produkce emisí uhelnými elektrárnami na svém vrcholu.“ S tím, že tento lidský sirný příspěvek a jeho vliv na životní prostředí nikdo zatím nehodnotil.

„Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, je podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody,“ vysvětluje profesor Charles Driscoll, spoluautor studie. „Ale bohužel může přitom mít na půdu i na vodní toky stejně zničující efekt jako měly kyselé deště na severskou zalesněnou a říční krajinu.“ A z modelů vypracovaných americkými vědci je to patrné.

Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?

Síra je přirozeně se vyskytující chemický prvek, který se v prostředí vesměs nachází ve stabilní geologické formě. Na povrch země se dostává většinou v důsledku těžby, protože doprovází ložiska uhlí. A také je součástí výroby hnojiv a pesticidů. Uhelné elektrárny a zemědělské aplikace se pak stojí za tím, že se síra v původní i pozměněné podobě dostává do vod, půd, ovzduší.

„Pak může poměrně rychle zreagovat, byť trvá desetiletí, než je onen efekt kyselých dešťů a dalších ekosystémových změn zaznamenán,“ popisuje Hinckleyová. Síra může ovlivnit lidské zdraví a přírodu často nepřímo, třeba tím, že promění cyklus těžkých kovů. Driscoll jako příklad uvádí zemědělskou oblast Everglades na Floridě, kde síra způsobila zvýšenou tvorbu methylrtuti v místních vodách.

Hinckleyová i Driscoll soudí, že síra ze zemědělství jen tak nezmizí. „Přesto existuje příležitost spojit vědu a praxi a vytvořit životaschopná řešení, která dlouhodobé ochrání životní prostředí, hospodářství i zdraví lidí,“ dodávají.

Modrá skalice a ekologické zemědělství

V ekologickém zemědělství se používají přípravky, jejichž účinnou látkou jsou sloučeniny mědi. Další přípravky obsahují například síran měďnatý, resp. oxychlorid měďnatý. Ekozemědělec může na každý hektar svého pozemku v průběhu kterýchkoli 5 let nastříkat až 30 kg mědi a stále může legálně vydávat své výpěstky za bio-potraviny! Jelikož je měď prvek a tedy nerozložitelná, zbývá jediná možnost, jak ji z půdy dostat. Pořádně půdu propláchnout vodou.

Dle vládního nařízení č. 401/2015 je max. přípustná průměrná hodnota znečištění povrchových vod mědí 14 µg/l (=0,014 mg/l) = 14 mg/metr krychlový - tj. 140G/10 000 metr krychlový = rybník o ploše 1 ha, hluboký 1 metr. Ekologický zemědělec, hospodařící nedaleko, může na každý hektar pole nastříkat až 6 kg mědi ročně!

Čtěte také: Význam modrého kontejneru

Z tabulky vyplývá, že měď je ve vodě nebezpečnější než uran! Pro měď a její sloučeniny je stanoven v případě úniku do vody nebo do půdy limit 50kg ročně. (Viz ZDE) Znamená to, že pokud provozovateli jakéhokoli zařízení unikne do půdy nebo vody více než 50 kg mědi, (například ve formě síranu měďnatého - tj. modré skalice) je jeho povinnost, ohlásit tuto skutečnost do IRZ!

tags: #modra #skalice #ekologie #vliv #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Zpožděný odpad u praček
• Informace z odboru životního prostředí
• Studie o emisích ze spalování biomasy
• Těžba ropy vs. práva domorodců v Ekvádoru
• Život a dílo Grety Thunbergové