Emise ze spalování biomasy: Studie a kritické pohledy

Podpora využití biopaliv jakožto obnovitelného zdroje energie je významnou součástí energetické politiky EU. V krátkém časovém horizontu se jedná o zvýšení produkce energie z těchto zdrojů do roku 2020, v dlouhodobějším časovém měřítku je ale nutné posoudit, nakolik může toto zvýšení přispět ke globálnímu oteplování a jak může ovlivnit ekosystém odstraňování biomasy z přirozeného cyklu živin.

Zatímco zpochybňování ekologického přínosu kapalných biopaliv se objevuje již od počátku desetiletí, kritika spalování biomasy narůstá až v posledních několika letech. Například i Němci už zaregistrovali, že roste jejich podíl na emisích jemných prachových částic.

Srovnání emisí ze spalování biomasy a zemního plynu

Tato studie se věnuje srovnání emisí skleníkových plynů a CO2 při spalování dřevní hmoty (polena, štěpka, pelety) a zemního plynu s ohledem na jejich možné přispění ke globálnímu oteplování. Překvapivě bylo zjištěno, že spalování dřevní hmoty nepřispívá ke zmírnění možných klimatických změn, ale naopak může mít vliv na zvýšení teploty. Je to dáno zejména nutností využití fosilních paliv při přepravě nebo zpracování dřevní hmoty. Dále pak k tomu může přispívat spalování dřevin, které mají v přírodě dlouhý poločas rozpadu a jejichž spálením se tedy uhlík dostane do přírodního cyklu mnohem dříve.

Tato studie využívá metody posuzování životního cyklu (life cycle assessment-LCA) pelet, štěpky a polen jakožto surovin používaných k vytápění domácností nebo k produkci tepla v malých teplárnách. Získané výsledky ukazují, že zvolené biopalivo produkuje při spalování poměrně nízké množství skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O), nejméně těchto plynů vzniká při spalování polen, na druhou stranu ale díky nedokonalému čištění odcházejícího kouře se do ovzduší dostává zvýšené množství SO2 a NOx. Zvýšené množství těchto látek je dáno spalováním biomasy bohaté na dusík a síru. Krom toho, biomasu využívají buď domácnosti, nebo jen malé podniky, které nemají finance na pořízení dokonalé techniky pro čištění odcházejících zplodin.

Zatímco v případě polen je jedinou další zátěží pro životní prostředí nutnost dopravy na místo použití, v případě štěpky a pelet musíme dále vzít v úvahu energii nutnou k jejich výrobě. Co se týče úbytku uhlíku v přirozeném cyklu, problém nastává pouze při použití dřevin s dlouhou dobou rozpadu. Změna albeda krajiny při těžbě dřeva v našich zeměpisných šířkách není příliš výrazná, tento problém se může vyskytnout zejména v boreálních lesích při masové těžbě.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Rizika konverze uhelných zdrojů na biomasu

Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa.

Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Oproti současnému stavu by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech polských elektráren.

Dle doporučení Evropské akademie věd (EASAC) by například neměly být označovány jako obnovitelné zdroje energie takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše).

Kritika přístupu společnosti EPH ke spalování biomasy

Daniel Křetínský se rád chlubí tím, že jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) je „evropským lídrem v oblasti dekarbonizace a přechodu od uhelných zdrojů k čisté energetice“. Realita je jiná. Nezávislý energetický think-tank Ember loni označil EPH za energetickou společnost s třetími nejvyššími emisemi CO2 v Evropské unii.

Podle ní se EPH může prezentovat jako „lídr dekarbonizace“ hlavně kvůli tomu, že v některých svých elektrárnách a teplárnách spaluje biomasu. Evropská unie totiž v současnosti klasifikuje biomasu jako „uhlíkově neutrální“ zdroj, jelikož spálené dřevo mohou časem nahradit nově vzrostlé stromy, které by CO2 znovu pohlcovaly. Jenomže i v případech, kdy se tak stane, takový cyklus může trvat generace. Autoři studie současně zdůrazňují, že okamžitý dopad na životní prostředí je vždy vypuštění emisí. A s odkazem na metodiku Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) z roku 2006 připomínají, že spalováním dřevní biomasy vzniká na stejné jednotky produkované energie více emisí než za použití většiny ostatních druhů paliva.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Skupina EPH uvádí, že v roce 2021 vyprodukovala přes 21 milionů tun emisí CO2. Tyto emise udává podle takzvaného měřítka „Scope 1“, které vyhodnocuje skleníkové plyny produkované přímo v jeho provozech. „Společnost EPH využívá této kličky ke skrytí svých skutečných emisí,“ řekl Deníku Referendum Martin Pigeon, jeden z autorů studie. Studie odhaduje, že skupina letos pravděpodobně spálí přes čtyři miliony tun dřeva. Autoři spočítali, že jen v důsledku spalovaní biomasy tak bude zodpovědná za více než šest milionů tun CO2, tedy o více než čtvrtinu vyšší množství, nežli deklaruje. Z toho vyvozují, že kdyby si skupina musela za vypuštěné emise nakoupit povolenky, vyšlo by ji to na více než půl miliardy eur (přes dvanáct miliard korun). Své propočty klimatického dopadu přitom Fern označuje za konzervativní, protože započítávají pouze emise vznikající vlastním spalováním biomasy.

Holding v současnosti využívá biomasu ve svých elektrárnách a teplárnách ve Velké Británii, Itálii, Francii, na Slovensku a konečně i v České republice. Fern také poukazuje, že německé konzorcium LEAG, které EPH spoluvlastní se skupinou PPF, v první polovině letošního roku poptávalo na trhu až dva miliony tun biomasy, jimiž by se zásobilo během druhého pololetí. Studie odhaduje, že přes dvě pětiny emisí letos vypustí konkrétně elektrárna Lynemouth v severoanglickém Northumberlandu, kterou EPH ovládá od roku 2016, tedy rok poté co elektrárna odstavila uhlí. Ta je přitom štědře dotována státem.

Studie také upozorňuje, že elektrárnu Lynemouth většinou pelet zásobuje americký gigant Enviva, kterého média opakovaně spojují s kácením rozsáhlých lesních ploch ve Spojených státech a výrobou biomasy přímo z celých zdravých stromů, nikoli pouze ze štěpky a dalších odpadů při zpracování dřeva. Právě v případě, že biomasa nepochází z vedlejších produktů zpracovávání dřeva a pro její výrobu se přímo kácí existující porost, přicházíme navíc o možnosti zachytávání uhlíkových emisí. Jak už Deník Referendum upozorňoval v minulosti, spalování biomasy vede k masivnímu odlesňování a klimatickou krizi ve skutečnosti prohlubuje. To ostatně potvrzuje i nová investigace, jež vyšla před pár dny ve středu 7. září v New York Times.

I ve svých českých zdrojích plánuje skupina přechod na biomasu, společně se spalováním odpadu a plynu. Plzeňská teplárenská, kterou EPH minoritně spoluvlastní s Plzní, navyšuje podíl biomasy ve svých kotlích dlouhodobě a plánuje v tom pokračovat. Poslední výroční zpráva EPH uvádí, že elektrárny Opatovice plánují k financování své transformace využít evropských zdrojů z Modernizačního fondu. Jeví se tedy jako pravděpodobné, že se EPH k přechodu na biomasu pokusí sáhnout si na veřejné zdroje, které do toho odvětví v současnosti putují v masivních částkách v rámci evropských snah o dekarbonizaci a odloučení se od ruského plynu.

Doporučení a revize evropské směrnice o obnovitelných zdrojích

Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Křetínského korporace EPH sama uvádí, že rozhodnutí o rozsáhlejším přechodu z uhlí na biomasu bude záviset na míře podpory evropskou a národní legislativou.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Studie Fernu přitom vyšla právě v době, kdy se projednává klíčová revize evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED III). Směrnice ve své současné podobě mimo jiné klasifikuje biomasu jako bezuhlíkový zdroj a umožňuje členským státům podporovat spalování biomasy coby obnovitelného zdroje z veřejných prostředků. „V případě, že by se v revidované směrnici zachovaly výjimky pro biomasu, umožnilo by to EPH investovat do přechodu alespoň části svých uhelných aktiv na spalování biomasy. Tím by se prodloužil jejich provoz a ziskovost. A způsobilo by to ještě větší škody na klimatu a lesích,“ vysvětluje Martin Pigeon, co je teď pro korporaci a společnost v sázce.

tags: #emise #ze #spalovani #biomasy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce čištěním znečištěných povrchů
• Odvoz odpadu v ČR
• Ubytování v přírodě Jižních Čech
• Kotel na uhlí 5. třídy
• Středisko, skládka a kompostárna: definice