Jak správně kompostovat kořínky od rajčat a hnojit s nimi

Nic se nevyrovná chuti domácích rajčat. Pěstujeme je s láskou a víme, čím jsou hnojená. Díky tomu máme jistotu, že se nám na stůl dostanou ty nejlepší plody.

Pojďme se podrobně podívat, které domácí suroviny se hodí ke hnojení rajčat a jak je používat. Komerční hnojiva na rajčata koupíme v každém supermarketu. Ale pokud si výživu vyrobíme doma z toho, co by jinak skončilo na kompostu, získáme hned dvě výhody. Ušetříme spoustu peněz, a hlavně si uděláme čistě přírodní a stejně dobře účinná hnojiva.

Co rajčata potřebují pro správný růst

Nejprve si projděme, co rajčata potřebují, aby dobře rostla. Jako všechny rostliny spotřebují notnou dávku dusíku, fosforu a draslíku (pro svatou trojici hnojiv se vžilo označení NPK). Rajčata však potřebují i další prvky. Navíc mají specifické nároky, a proto jim připravte směs živin na míru.

• Dusík podporuje růst listů. Když je ho moc, rostlina poroste jako divá, ale nenasadí květy. Ideální je použít pomalu rozpustná hnojiva, a to jen po výsadbě.
• Fosfor přispívá k růstu kořenů a vývoji květů a plodů. Přehnojení fosforem způsobí zakrnění rostlin.
• Draslík podporuje fotosyntézu a zrání plodů. Při přehnojení jsou však rajčata kyselejší.
• Při nedostatku vápníku se objevují zdeformované plody a hniloba květních špiček.
• Hořčík podporuje tvorbu chlorofylu a fotosyntézu. Taky pomáhá vstřebávat živiny. Jeho nedostatek se projevuje žloutnutím listů.
• Železo je také na vývoj chlorofylu. Nedostatek způsobuje chlorózu, při které se listy barví do žluta.
• Mezi další nezbytné živiny patří síra, měď, zinek, bor a molybden.

Recepty na domácí hnojivo na rajčata

Nejlepší ingredience na domácí hnojiva se skrývají v kuchyni. Většinou s nimi pracujeme a pak je vyhazujeme. Na kompostu také odvedou skvělou práci, ale když se použijí cíleně, třeba jako hnojivo na rajčata, mohou být mnohem efektivnější.

Rajčata mají velké nároky, co se týká živin a zavlažování. Potřebují přihnojovat od výsadby až do konce sklizně.

Čtěte také: Likvidace autovraků v Nýřanech

Ideální je připravit záhony už několik týdnů před začátkem sklizně. Uleželý hnůj nebo kompost dodají základní živiny, z nichž budou rajčata čerpat během celé sezóny. Nejdůležitější prvky pak budete dodávat během celé sezóny. Dodají vám je tyto kuchyňské zbytky:

Banánové slupky

Jsou plné draslíku, hořčíku, fosforu a vápníku, ale neobsahují téměř žádný dusík. Stačí je nakrájet na malé kousky a zakopat kolem rostlin. Když to uděláte několik týdnů před výsadbou, stihnou se rozložit a kořeny začnou hned přijímat živiny. Pokračovat můžete až do konce sezóny.

Zeleninové slupky

Kompost obohacují o dusík, draslík a fosfor. To samé udělají, když je zaryjete do půdy na podzim před výsadbou. Během zimy se rozloží a živiny se dostanou do půdy. Jako rychlá vzpruha funguje výluh. Ten si snadno připravíte v průběhu sezóny, kdykoliv budete potřebovat. Slupky zalijte vodou a nechte jeden nebo dva dny louhovat. Sceďte je a výluh nalijte kolem rostlin.

Voda z vaření

Vylévat vodu z vaření zeleniny, těstovin a rýže je hřích. Je totiž plná živin včetně fosforu, dusíku, železa a vápníku. Než ji použijete, tak ji nechte vychladnout. A hlavně, nesmí být osolená!

Kávová sedlina

Lógr je skvělým zdrojem pomalu uvolňujícího se dusíku. Doplňuje fosfor, draslík, bor, vápník, měď, železo, hořčík a zinek. Také mírně okyseluje půdu, což rajčatům vyhovuje.

Čtěte také: Fast fashion a Bangladéš

Kávovou sedlinu před výsadbou zamíchejte do půdy. V průběhu růstu ji můžete sypat kolem rostlin. Ale nepřehánějte to. Co udělá s rajčaty přemíra dusíku, píšeme výše.

I ten nejobyčejnější opad z kuchyně může být základem pro skvělé domácí hnojivo.

Cibulové slupky

Třeba cibulové slupky jsou plné draslíku a vápníku. Můžete je rozemlít a sypat kolem rostlin. Raději je ale namočte na týden do vody a pak výluhem rajčata zalijte.

Vaječné skořápky

Dary slepiček jsou bohaté na vápník a také obsahují trochu draslíku, fosforu a hořčíku. Rozemleté skořápky můžete při výsadbě dát na dno výsadbové jámy. Také z nich uděláte tekuté hnojivo. Rozdrcené sušené skořápky zalijte vroucí vodou, sceďte je a vychladlý výluh nalijte na půdu.

Pěstování rajčat v nádobách

Pěstování rajčat na zahradě je snadné, ale také pěstování v nádobách je skvělou volbou, zvlášť pokud máme nedostatek jiného prostoru nebo chceme mít rostliny na balkóně či na místě, kde záhon není k dispozici. Do nádob vyberte vhodné odrůdy rajčat. Může se jednat o menší tipy, které se pro pěstování v nádobách vyloženě hodí, ale nebojte se pěstovat ani tyčkové odrůdy, nejlépe s menšími nebo středně velkými plody.

Čtěte také: Úrodná zahrada s žížalami

Drenážní vrstva: Na dno nádoby dejte nejprve drenážní vrstvu.

Kvalitní zemina: Rajčata potřebují výživnou a dobře propustnou půdu, kterou budou kořínky snadno prorůstat. Zahradní půdu je vhodné promíchat s kompostem.

Správné vysazení: Sazenice dejte do kbelíku mírně šikmo a dostatečně hluboko.

Přiměřená zálivka: Rajčata potřebují hned při vysazení dostatečnou zálivku, vyhněte se však trvalému přemokření. Při zálivce počítejte s tím, že nádoby rychleji vysychají, zvlášť když jsou umístěné na slunci.

Slunečné stanoviště: Do ujmutí raději nechte nádoby v mírném polostínu, snáze tak zakoření a zvyknou si na nové prostředí.

Během růstu a plození rajčata přihnojujte (např. kopřivovou jíchou), aby měla dostatek živin, zalévejte je a chraňte před nepříznivým počasím. Výhodou pěstování v nádobách je, že se dají snadno přemístit, navíc je máte hned po ruce. Výsledkem správného pěstování budou výtečné a krásně vybarvené plody, se kterými se ty kupované ze supermarketu nedají srovnávat.

Základ úspěšného pěstování rajčat

Základem úspěšného pěstování je výběr vhodné odrůdy. Při výběru semínek nebo sazenic vždy přihlédněte ke klimatickým podmínkám v nichž budete rajčata pěstovat a nezapomeňte na své prostorové možnosti.

Pěstitelé disponující skleníkem či velkou zahradou budou volit jiné odrůdy než ti, kteří si chtějí vypěstovat alespoň pár rajčátek na balkóně v paneláku. Při výběru vhodných odrůd si rozmyslete, zda chcete pěstovat stále oblíbenější drobnoplodé rajčátka nebo klasická rajčata.

Důležité faktory při pěstování rajčat

Dalším, pěstiteli lehce ovlivnitelným faktorem při pěstování rajčat jsou vhodné pěstební podmínky. Základem úspěchu je slunné, dobře větrané, sušší stanoviště a dobře vyhnojená zemina.

Hnojivo můžete do půdy zapravit i těsně před výsadbou, ale nesmí být v přímém kontaktu s kořeny, které by mohlo popálit.

Se zajištěním vzdušnosti souvisí i spon výsevu rajčat - nedostatek prostoru mezi jednotlivými rostlinami vede ke špatnému provzdušnění a k rozvoji plísňových chorob, na něž jsou rajčata velmi citlivá.

Příliš bujně rostoucím rajčatům se otrhávají hustě rostoucí spodní listy, které brání volnému proudění vzduchu.

Svinování listů u rajčat

V průběhu vegetace může na rajčatech zpozorovat svinování listů. Pokud jsou listy zcela zdravé, nejsou napadené žádným škůdcem a svinují se především starší spodní listy není důvod k panice.

Listy se nejčastěji svinují u rostlin u nichž došlo k výraznějšímu odstranění zelené hmoty (vyštípnutí mnoha vedlejších výhonů či zaštípnutí vrcholu). Razantním zásahem může dojít k narušení přísunu živin do listů a tím následně ke svinutí listů. Dalším důvodem svinování listů, zejména ve vrchní části rostlin, je nedostatek vody nebo nadbytek slunečních paprsků.

Svinutím listů se rostlina chrání před nadměrným výparem. Po vydatné zálivce se listy rajčat většinou rozvinou zpět. Nadbytek slunce může poničit dozrávající plody.

Ochrana rajčat před chorobami a škůdci

Rostliny rajčat jsou poměrně choulostivé vůči napadení různými plísněmi. Napadené části rostlin co nejdříve odstraňte a zlikvidujte. Rostliny rajčat jsou ve vlhčích letech napadány plísní bramborovou. Plíseň postupně napadá listy, plody a v poslední fázi také stonky rostlin. S plísní bývá často zaměňována septoriová skvrnitost rajčat, která je vůči rostlinám stejně zákeřná. Septoriová skvrnitost nenapadá plody, proto je alespoň minimální šance, že sklidíte alespoň několik plodů dříve, než rostlina zcela uhyne. Vůči oběma těmto chorobám lze účinně bojovat preventivním postřikem.

Rostliny rajčat jsou často napadány také šedou hnilobou rajčete, která se projevuje rychle se šířícími šedými skvrnami na listech, stoncích i na plodech. Podobné příznaky má i choroba zvaná padlí rajčete.

Projevem této choroby jsou bělavé rychle se rozrůstající moučné skvrny, které po čase pokrývají téměř celý povrch listů, řapíků i stonku. Napadené rostliny žloutnou a postupně usychají a odumírají. S ošetřením rostlin se musí začít již při zpozorování prvních příznaků napadení.

Rostliny rajčat mohou kromě houbových chorob napadnout i škůdci, nejčastěji mšice a svilušky. Napadené rostliny postříkejte přípravkem určeným na hubení savého a žravého hmyzu.

Správná výsadba rajčat

Rajčata se vysazují z předpěstovaných sazenic, které si můžete vypěstovat sami ze semínek nebo koupit. Vybírejte zdravé a silné rostliny.

Jak vypadá sazenice připravená na výsadbu?

Sazenice rajčat vhodná k výsadbě má 6-8 pravých listů (děložní listy se nepočítají), je vysoká 20-30 cm a má pevný, silný nevytáhlý stonek o tloušťce přibližně 1cm.

Vytahané sazenice

Realitou je, že především při předpěstování se velice často stává, že se sazenice vytahují a ve výsledku máte sazenici vysokou a s tenčím stonkem. Pokud je to váš případ, tak určitě nezoufejte, neznamená to, že budete letos bez rajčat. Rajče je vlastně úžasné v tom, že i toto se dá napravit.

Termín výsadby na venkovní záhon

Na venkovní záhon vysazujte rajčata až po „zmrzlých“, tedy od 15. května. Klíčové je zohlednit lokalitu, ve kterém pěstujete. V chladnějších oblastech, například v podhůří hor, je bezpečnější počkat až na konec května. Důležité je také sledovat teplotu půdy a vzduchu, aby rostliny nebyly vystaveny stresu z chladu.

Teplota vzduchu

Rajčata potřebují pro růst denní teploty mezi 20-25 °C a noční nad 10 °C. Krátkodobý pokles pod 10 °C zvládnou, ale delší chlad zpomalí růst. Teploty pod 5 °C mohou rostliny vážně poškodit a mráz znamená obvykle konečnou. Ve skleníku během teplých dní větrejte a udržujte teplotu ideálně mezi 20-25 °C, aby se rostliny zbytečně nepřehřívaly a nevytahovaly v rané fázi růstu.

Teplota půdy

Teplota půdy v hloubce 10 cm by měla by mít alespoň 15 °C, aby kořeny dobře zakořenily. Chladnější půda zpomaluje růst a zvyšuje riziko hniloby kořenů. Půdu můžete již před výsadbou pokrýt černou igelitovou fólií, která ji prohřeje, pokud jsou slunečné dny.

Vhodné stanoviště

Rajčata milují slunce, proto vybírejte místo na plném slunci s minimálně 6-8 hodinami přímého světla denně. Půda by měla být lehká, propustná, hlinitopísčitá a bohatá na organickou hmotu.

Rotace plodin

Rajčata patří do čeledi lilkovitých, proto je nesázejte na záhon, kde loni rostly brambory, papriky, lilek. Tyto plodiny sdílejí stejné živiny a jsou náchylné ke stejným chorobám, například plísni bramborové. Vhodné předplodiny jsou luštěniny jako hrách, fazole. Potom i kedlubna, špenát. Po rajčatech sázejte například salát, špenát nebo ředkvičky. Při pěstování bez rytí můžete sázet na stejné místo a není potřeba rotaci plodin vůbec řešit.

Vhodní sousedé

Na smíšených záhonech se k rajčatům hodí bazalka, která odpuzuje některé škůdce, jako jsou mšice, a zlepšuje chuť plodů. Z dalších bylin a květin určitě také měsíček a aksamitník. Dobrými sousedy jsou také mrkev, cibule, saláty, pórek, fazolky keříčkové, košťáloviny a to především zelí, protože vůně rajčat odpuzuje běláska zeleného.

Nevhodní sousedé

Rajčata nesázejte vedle brambor kvůli riziku plísně bramborové. Dalšími nevhodnými sousedy jsou například fenykl, kopr nebo kukuřice, které mohou zpomalit růst rajčat a potom i červená řepa.

Jak připravit záhon?

Rajčata patří do zeleniny první tratě, tedy mezi druhy nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Pokud připravujete záhon s předstihem (2-3 týdny před výsadbou nebo na podzim), přimíchejte do kompostu uleželý hnůj. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin.

Doplnění vápníku

Rajčata potřebují vápník, aby se zabránilo problémům, jako je hniloba špiček plodů (fyziologická porucha způsobená nedostatkem vápníku). Vápník obecně zlepšuje odolnost rostlin a zajišťuje kvalitní úrodu. Při jeho nedostatku mohou rostliny špatně růst a mít nižší výnos. Proto do půdy, kde plánujete pěstovat tyto plodiny, je dobré vápník doplnit. Nejlepší je před aplikací kontrola PH půdy. Vápník lze do půdy dodat různými způsoby a prostředky.

Co pod rajče do výsadbové jamky?

Co přidat pod rajče do výsadbové jamky je velice diskutované téma. Existuje mnoho možností a každá z nich má své výhody i nevýhody. Pro správnou volbu je určující jak jste půdu připravili a pohnojili dopředu. Já pěstuji rajčata v záhoně obohaceném o vrstvu kompostu o tloušťce 5-10 cm, která mulčuje a zároveň vyživuje celý záhon v ploše. Důvodem je, že spolu s rajčaty na záhoně pěstuji i jiné druhy zeleniny ve smíšené výsadbě.

Kompost

Jako první bych pod rajčata do jamky doporučila přidat hrst nebo dvě kompostu. Ten můžete přidat kdykoliv, protože kompostem nelze rostliny přehnojit.

Uleželý hnůj

Uleželý hnůj nebo slepičince, ať už v granulovaného formě nebo jiné je bohatý na dusík, což rajčata mají rády. Pokud máte nehnojenou půdu, přidat ho můžete, ale malé množství a smíchejte ho se zeminou. Zabrání se tak přímému kontaktu s kořeny. Vyhněte se čerstvému hnoji.

Tráva a kopřivy

Dalším materiálem, který někteří pěstitelé přidávají je čerstvě posečená tráva nebo kopřivy. Důvodem je, že oba tyto materiály při rozkladu uvolňují teplo, dodávají organickou hmotu a živiny, zejména dusík. Pokud byste to chtěli zkusit, tak na dno jamky dejte vrstvu trávy a pak přidejte kopřivy promíchané s půdou.

Mykorhizní houby

V neposlední řadě bych chtěla zmínit přidání mykorhizních hub. Mykorhizní houby vytvářejí symbiotický vztah s kořeny rajčat a pomáhají rozšířit kořenový systém.

tags: #mohu #dát #do #kompostu #kořínky #od

Oblíbené příspěvky:

• Zhoršená kvalita ovzduší
• Solární panely: Dopady na životní prostředí
• Co je to škola v přírodě?
• Moderní Vítězný oblouk v La Défense
• Financování ochrany ovzduší v ČR