Moje Odpadky Záloha Systém: Kritický Pohled na Návrh Zálohování PET Lahví a Plechovek v České Republice

Návrh ministerstva životního prostředí (MŽP) na novelizaci zákona o obalech, která zahrnuje zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky, vyvolal v České republice bouřlivou diskusi. Proti tomuto návrhu se postavila široká koalice zahrnující podnikatelské svazy, obecní svazy, některá ministerstva, státní orgány, asociace krajů, řadu jednotlivých krajů i recyklační firmy. Hlasitým kritikem návrhu je také Česká asociace odpadového hospodářství, která sdružuje firmy svážející a recyklující odpad.

Kritika Návrhu

Ing. Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o odpadech, jejíž součástí je zavedení zálohového systému na PET láhve a plechovky. Sešly se tam stovky připomínek. Ukázalo se, že nám někteří neříkali pravdu, když ještě před Vánocemi tvrdili, že vše je vyjednáno, že povinné zálohování má velkou podporu a že zálohový systém všichni chtějí. Teď se ukázalo, že pravda je úplně jiná. Tak širokou koalici, jaká se vzedmula proti aktuálnímu návrhu novely obalového zákona, ministerstvo proti sobě asi ještě nikdy nemělo. Připomínková místa předložila řadu zásadních argumentů svědčících o tom, že navrhovaný systém objektivně nedává smysl.

Sama Hospodářská komora požaduje celkové přepracování návrhu a podtrhuje, že připomínky řady připomínkových míst ukázaly, že v této věci nelze rozhodnout čistě politicky, ale musí být respektovány odborné, ekonomické i sociální argumenty. V demokratickém systému nelze tyto odborné postoje ignorovat.

Vláda se k zavedení povinného zálohování nikde nezavázala. V programovém prohlášení vlády to není napsáno. Stojí tam jen, že se tímto bude vláda zabývat a tyto systémy bude vyhodnocovat.

Nelze se zbavit dojmu, že návrh je v řadě aspektů velmi výhodný pro nápojářský průmysl. Prosazovatelé povinného zálohování nejsou žádné anonymní firmy, jsou to zakladatelé Iniciativy Zalohujme.cz. To je pět nadnárodních nápojářských koncernů. Známé je také prohlášení pana Březiny z Asociace českého tradičního obchodu, že povinné zálohy jsou výhodné, ale jen pro ty, kdo je navrhují, tedy zástupce nápojářského průmyslu, všichni ostatní na ně doplatí.

Čtěte také: Svojtka: Moje první kniha o přírodě

Dopady na Obce

Tím, že dnes lidé nosí do svých barevných popelnic petky a plechovky, tak vlastně pomáhají obci vydělat, či ušetřit peníze. Obec je ze zákona vlastníkem odpadů. O hodnotu odpadů, které jsou v barevných kontejnerech, se pak obci sníží náklady na odpadové hospodářství. O to méně potom občana stojí černá popelnice na směsný odpad. Tuto půlmiliardu teď novela bere obcím a dává je z politického rozhodnutí operátorovi zálohového systému.

To má být nově vzniklý zcela monopolní soukromý subjekt založený výrobci, pravděpodobně s určitým podílem obchodníků, kterému nesmí nikdo konkurovat, a on jediný v republice bude mít právo prodávat ten materiál. Podmínky prodeje má určit ministerstvo v neveřejném správním řízení. Ministerstvo nedávno řeklo, že obce o příjmy nepřijdou, protože jim bude tento operátor posílat 15 procent z nevybraných záloh neboli těch, které si lidi nevyzvednou.

Nevrácené zálohy jsou jedním z největších lákadel operátora. Ročně může jít dokonce i o více než miliardu korun od občanů a vlastně za nic. Řadě subjektů nedává žádnou logiku, proč by operátor zálohového systému měl dostávat peníze za obaly, které v tomto systému neskončí. Nápojáři ty peníze velmi silně požadují a návrh MŽP jim je dává. Oni však nesouhlasí ani s patnácti procenty pro obce a chtějí jim dát maximálně deset procent, a navíc jen na pět let. Potom už nic.

Obce by logicky měly dostat 100 procent těchto prostředků, protože tyto odpady stejně skončily u nich, a ne u operátora. Podstatné je, že oba obecní svazy SMS ČR i SMO ČR, stejně jako stovky konkrétních obcí z výzvy SMS ČR a řada dalších se vyjádřily, že navrhované řešení pro ně jednoznačně není výhodné. Věřil bych jim, že si to umí spočítat. Navíc z dostupných připomínek je zcela evidentní, že navrhovaný kompenzační systém nemá podporu od zásadního počtu připomínkových míst.

Ekologické Aspekty

Samotný materiál ministerstva říká, že jenom spotřeba zálohových automatů v obchodech se ročně rovná spotřebě 6 300 domácností. Zálohový systém tedy jen na spotřebě energie zatíží životní prostředí jako celé malé město. A samozřejmě že to zaplatí lidé. Dále je tu nutný svoz odpadů z nových 11 000 zálohových sběrných míst v obchodech. Návrh také říká, že bude potřeba navíc nejméně 10 milionů kusů plastových pytlů na zálohové obaly a dalších asi 2,5 milionu pytlů u operátora. To také není nejlepší zpráva pro životní prostředí. Stávající systém nic z toho navíc nepotřebuje.

Čtěte také: Informace o svozu odpadu Jílové

Již nyní vysbíráme zhruba 43 000 tun PET láhví. Když budeme sbírat 90 procent, což je nejvyšší cíl EU, je to pouze o 5 000 tun více. Umíme toho dosáhnout rozvojem stávajícího systému a nepotřebujeme na to utratit dalších pět miliard investičních peněz a dvě miliardy provozních ročně.

Alternativní Řešení

Pokud by se ukazovalo, že některé cíle jsou ohrožené, existuje způsob, jak by se dalo zálohovat, aniž by se vytvářel zbytečně nákladný systém zálohových automatů a sběrných míst v obchodech. Dnes už jsou k dispozici nejmodernější digitální technologie s využitím QR kódů a lze prostřednictvím nich zajistit, aby občané třídili prakticky cokoli, co bude stát potřebovat, a to na skutečně vysokou míru sběru.

Je to technologie, která tiskne unikátní QR kódy na každý výrobek. Pivní plechovky, petky, cokoliv nebo třeba i nápojové kartony, tedy tetrapaky. Když házíte láhve nebo jiné obaly do žluté popelnice, načtete mobilem QR kód z výrobku a z kontejneru a vrátí se vám záloha, kterou jste zaplatil v obchodě. Systém znamená, že se využívá stávající infrastruktura, lidé odpad nemusí nosit nikam jinam. Znamená to zároveň, že materiál zůstává obcím a ty z něj mohou mít dál benefit.

Náklady jsou řádově menší než u navrhovaného nápojářského zálohového systému v obchodech, protože jde jen o to něco vytisknout na etiketu a dát lidem ke stažení aplikaci.

Recyklace a Kvalita Materiálu

Další argument, o nějž se zavedení zálohového systému opírá, je nutnost dostat do recyklačního systému plast ve „food kvalitě“ neboli potravinářské, aby se nové petky mohly vyrábět z těch starých. Ze žlutých kontejnerů lze recyklovat a využít materiály určené pro styk s potravinami. V tomto směru jsou stejné požadavky na PET ze žlutých popelnic i na PET ze zálohového systému. To je ověřitelný fakt.

Čtěte také: Moje příroda: Výstava Zdeňka Sýkory

Je nezpochybnitelné, že i stávající PET ze žlutých sběrných nádob je využíván do rPET do nových láhví. Je to zcela standardní a děje se to roky. Jde o stejné chemické složení a je úplně jedno, zda je PET ze žlutých kontejnerů nebo ze zálohového systému.

Efektivita Stávajícího Systému

Náš systém je dlouhodobě jeden z nejlepších v Evropě. Umísťujeme se po řadu let na prvních třech příčkách v celé EU. Plníme cíle dané EU. Cíl 90 procent, jehož chce dosáhnout zálohový systém, je podle vás dosažitelný i dnešním tříděným sběrem? Ano. Zmíněný strategický materiál dávali dohromady přední odborníci v ČR a prošel oponenturou jak profesních svazů, tak obecních svazů. Právě obce hrají naprosto klíčovou roli v separačním systému, protože u nich jsou sběrné nádoby, u nich dochází k největšímu výkonu třídění.

Jak jsem už uvedl, Rada ministrů ŽP v prosinci odhlasovala, že cíl sběru pro rok 2026 je 78 %. Tento cíl jako ČR plníme již nejméně od roku 2020. Navíc Evropský parlament v listopadu 2023 odhlasoval, že nedává žádnou logiku chtít evropskou legislativou vysoké cíle sběru jen u PET láhví a plechovek, ale že 90 procent sběru je nutné splnit u všech obalových materiálů. Jen to pak lze označit za skutečné oběhové hospodářství.

Důvody pro Zachování Stávajícího Systému

Hospodářská komora napsala, že navrhovaný zálohový systém by byl návrat do 80. Já s tím zcela souhlasím, je to trefné přirovnání. Já si osmdesátá léta pamatuji a nemyslím si, že to byl efektivní systém pro sběr obalových odpadů. Zálohování v obchodech je systém, který obtěžuje občany, aniž by jim za to cokoliv dal. A jediný, kdo z toho těží, je výrobce. Proč by tady mělo deset milionů lidí pracovat zdarma pro nápojářské firmy a ještě na to doplácet? Omlouvám se, ale v tomto logiku skutečně nevidím.

Město, kde bydlím já, třeba zavedlo systém, že všichni lidé mají doma barevné popelnice na tříděný odpad, a tak odpadá nutnost někam odpad nosit, prostě jen dáte popelnici před dům. Určitě dává logiku, aby tento systém byl všude tam, kde to je možné a efektivní zavést. Aby třídění měli lidé co nejjednodušší a aby zároveň výkon byl co nejvyšší. Tento systém navyšuje výsledky třídění o desítky procent. Obce v celé republice nyní tento systém na řadě míst rozvíjejí.

Povinné zálohování by dosavadní funkčnost a efektivitu tohoto systému narušilo tím, že by se obcím ze systému vzaly nejhodnotnější suroviny a daly by se nápojářskému průmyslu, respektive operátorovi zálohování.

Postoj Občanů

Odhozené PET lahve a plechovky na volných prostranstvích trápí 97 ze 100 Čechů, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos. Volně pohozený odpad je podle jeho výsledků zásadním problémem ve všech krajích. Osm z deseti respondentů jako problém vnímá také mnohdy přeplněné kontejnery na tříděný odpad. Téměř třem čtvrtinám české populace vadí i nepořádek kolem nich.

Iniciativu pro zálohování založili výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken ČR, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

Argumenty Proti Zálohování

1. Jednoznačně nejčastější argument neodborné veřejnosti a osob lobujících za zavedení zálohování PET lahví je ten, že „jinde to funguje, tak proč ne u nás“. Zde je důležité přihlédnout k tomu, že v každé zemi se systém sběru, třídění a nakládání s komunálními odpady může lišit, mnohdy poměrně výrazně. Tedy to, že lze aplikovat systém záloh PET lahví v jedné zemi neznamená, že to automaticky lze i v zemi jiné.
2. Dle rozboru odpadu z akce Ukliďme Česko, posbíraných v okolí obcí a měst, tvoří PET lahve cca 2 % z celkového množství sesbíraných odpadků. Navíc jsou tyto PET lahve často již zmačkané, propíchnuté, či jinak poškozené a s největší pravděpodobností je již nebude možné vrátit do automatů pro zpětný odběr.
3. Momentálně je systém třídění odpadů nastavený tak, že občané svůj odpad, vč. PET lahví, vytřídí do veřejných kontejnerů k tomu určených, odkud odpad svozová firma odveze na třídící linku, kde odpad dále roztřídí dle materiálu. To znamená 1 svoz. V případě zavedení záloh by každý občan musel nepošlapané PET lahve zavést do obchodu, odkud si jej odveze svozová firma. Zbytkový plast z kontejnerů v obcích a městech opět sveze svozová firma.
4. V současné době obce a města financují sběr tříděného odpadu z příspěvků autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Díky těmto příspěvkům jsou obce a města schopna držet poplatek za odpady na poměrně nízkých hodnotách. Mnohé obce se také uchylují k motivaci ekologicky uvědomělých občanů formou slevy z poplatku. Pokud z tohoto několik let budovaného systému vyjmeme tak cenou surovinu, jako jsou PET lahve, může se systém sběru tříděného odpadu v obcích a městech prodražit až dvojnásobně. Pokud tedy nebudou chtít obce a města na tento systém doplácet, budou nuceny zvyšovat poplatky za odpady.

tags: #moje #odpadky #záloha #systém

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace vozidel v ČR
• Česká Recyklace a Těžba
• Třídění odpadu v ČR
• Neobyčejný život měsíčníka svítivého
• Udržitelnost a recyklace zinku