Hlavními tématy předmětu jsou vývoj krajiny a vlivy člověka na krajinu v průběhu historického vývoje, vlivy člověka na biomy světa, životní prostředí ČR, globální ekologické problémy, prostředí a lidské zdraví, trvale udržitelný rozvoj.
Žijeme v záplavě informací, ale známe ty důležité? Nedochází v dnešním světě k takové inflaci informací, že ani ty klíčové informace (např. Jak dlouho již víme, že se světem není z hlediska stavu ŽP něco v pořádku?
Čtu, čteš, čteme ... ale nejen to, dnes již zdaleka není udržování se „v obraze“ jen o čtení, ale také o poslouchání a sledování (rozhovory, tematické pořady ...). Zdaleka již nejde jen o knihy, ale i reporty organizací, recenzované články, klíčové odborné časopisy, informační weby, dokumentární filmy atd.
I pro ty, co čtou neradi, nemají čas nebo energii, lze jít cestou audioknih či nechat si prakticky jakýkoliv text předčítat v mobilní aplikaci. Při tom všem je ale třeba být nad věcí. Nejen z hlediska kritického posuzování kvality informací či z hlediska nesklouznutí do jedné názorové bubliny. Ale také z toho důvodu, že množství informací připomíná oceán, v němž se lze lehce začít topit.
Mnozí kapitulují a, protože nelze nikdy vstřebat všechny dostupné informace, nepřečtou raději vůbec nic. Proto je lépe si vybrat pro začátek jednu dvě zásadní knihy a to takové, které baví a zajímají. Psychologové potvrzují, že pokud člověk prochází nějaké informace, na něž je zvědavý, které ho baví a zajímají, zůstávají mu v paměti jaksi samy od sebe. A naopak, nutíme-li se do čtení něčeho, moc dlouho nám to v hlavě ani v srdci nevydrží.
Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza
O zásadních problémech v ŽP víme již opravdu několik desítek let. Do této dnes již klasické literatury stojí za to nakouknout.
Hledejme je nikoliv v chemii či biologii, ale v chování lidí a celé společnosti. Tohle je velice zajímavé, že? Biologie a chemie nám pomáhá porozumět mechanismu a průběhu environmentálních problémů.
Pro hledání řešení však je důležité, ne-li klíčové, pochopení příčin v chování člověka a společnosti - tedy hledat odpovědi v oborech psychologie, etologie, sociologie a antropologie. Proč stále děláme to, o čem již spolehlivě víme, že je pro ŽP (a tím i pro nás) špatné? Proč nelze poznatky vědců a environmentální smýšlení malých skupin překlopit do politiky a celospolečenské orientace?
Jsme opravdu otroky kognitivní konsonance? Lze žít jinak než v oddanosti konzumerismu? Jsme schopni ve vztahu k přírodě vyjít ze své zvířecí podstaty a vstoupit do zodpovědného lidství?
Co konkrétně je „dobré“ pro ŽP a jak to mohu dělat já? A pomůže vůbec změna chování jednotlivce v případě tak rozsáhlých problémů? Nebo je naopak environmentální krize řešitelná jedině revolucí ve smýšlení a postojích každého jednotlivce?
Čtěte také: Kvalita ovzduší podle Bedřicha Moldana
Je vůbec možné řešení, aniž bychom opustili mantru neustálého hospodářského růstu? Řadu problémů ŽP nepůjde řešit pouze s pomocí dostatečného poznání přírodních věd (dle hesla „poručíme větru, dešti“), ale zejména změnou fungování celé společnosti a každého člověka.
Najednou se chtě nechtě přesouváme z disciplín, která znají pouze fakta do disciplín, které zkoumají svět hodnot (environmentální etika).
Nenechme se ovládnout chmurami a představami neradostné budoucnosti světa. Tzv. “přetížení zeleným pocitem viny” nás může téměř paralyzovat v jakýchkoliv snahách k řešení situace přispět (ať již v profesionálním, tak soukromém životě).
Psychologické průzkumy ukazují, že drobné kroky jsou schůdnějším postupem k ve finále zásadním proměnám. A také to, že mnohem trvanlivější a úspěšnější jsou změny v životním stylu, které vycházejí z radosti, touhy, hodnot a ideí, než ty, do nichž se musíme příliš nutit.
Není to jednoduché v dnešním infocénu. Jsou tu fake new, desinformace, hoaxy, manipulace ... Je dobré znát alespoň pár tipů, jak se před nimi ochránit, jak je rozlišovat. Jen je třeba si dát pozor na to, zda v rámci boje proti fake news nejde opět o manipulaci.
Čtěte také: Více o Moldanu
Není nic jednoduššího, jak se vypořádat s informací jakéhokoliv typu, než to, že ji označíme jako fake news. I mainstream může být nesprávná informace. Propaganda neexistuje jen na „proruských a konspiračních webech“, ale je všude. Dělá ji také EU, NATO, USA, politické strany, NGO apod.
Navíc zde máme problém „korektnosti“, v rámci níž nelze informace, byť pravdivé, říci jasně a bez obalu. Žel i ve vědě (nedělají ji přeci stroje, ale lidé) se stává, že názor mainstreamový je považován za jediný pravdivý a názor minoritní (například klimaskeptiků) je odsuzován či zesměšňován bez řádné diskuse.
Takže kritické myšlení a další nástroje používat téměř stále a nepolevit v ostražitosti, ať již informace přijde z jakékoliv strany. Tedy i při čtení textů o tom, jak nebýt manipulován, či serverů, které si kladou za cíl identifikovat ty zaručeně falešné informace.
To, co dělá z informace „fake news“, hoax či desinformaci, totiž není to, kdo ji sděluje a odkud ji sděluje, či zda nám zapadá či nezapadá do našeho názorového komfortu, ale pouze to, zda je to informace nepravdivá, lživá či nepřípustně zkreslená.
tags: #Moldan #B. #Příroda #a #civilizace #rozbor