Moldan: Příroda a civilizace

Kniha Bedřicha Moldana Příroda a civilizace z roku 1997 se zamýšlí nad vztahem mezi lidskou společností a životním prostředím.

Východiska a principy

Tři fáze vývoje civilizace jsou sběr a lov, zemědělství a průmyslová éra.

Rozhodující pro nové myšlení prý byla konference v Riu 1972, která vytyčila 4 principy udržitelného rozvoje: ekonomický a technický rozvoj musí být provázen simultánním rozvojem lidské osobnosti a celé občanské společnosti, to vše s přihlédnutím k „ekologické únosnosti“.

Občané demokracie se musí shodnout na „globálním hodnotovém minimu“: úctě ke všemu živému, pocitu odpovědnosti za celou planetu Zemi a ohledu na příští generace.

Lidé a jejich činnost

Autor bohužel zamlčuje, že roční přírůstek 100 milionů obyvatel v rozvojových zemích udržitelný není.

Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza

Na zdravotní stav působí negativně znečištěné ovzduší, kvalita pitné vody i toxická rezidua v potravě (dioxiny, PCB, těžké kovy).

Autor pranýřuje kouření, ale nezmiňuje se o alkoholizmu.

Ve „Vzorcích spotřeby“ konstatuje, jak rostou nároky na komfortní bydlení a mobilitu.

Příroda a její zdroje

U vědce, původně geologa, nepřekvapí důraz na stabilitu Země a biosféry.

Raději bych viděl zdůraznění, že planeta Země není nafukovací balon, že její zdroje jsou konečné a omezené.

Čtěte také: Kvalita ovzduší podle Bedřicha Moldana

Je rostlin jen 270 tisíc druhů? (s. 139) R. E. Schoultes, botanik z Harvardu zkoumající deštné pralesy, počet druhů rostlin odhaduje až na 700 000 (1996).

Škoda že autor své bystré globální myšlení nepoužívá na lokální problematiku.

Musí vidět, že masový export písku, štěrku, kamene, cementu a dřeva, jímž vyrovnáváme schodek platební bilance, není trvale udržitelný.

Proč necituje publikaci Faktor čtyři, kterou vydalo jeho Centrum (1996), že 70 % energie by se při dobré vůli dalo ušetřit?

Proč chybí zmínka o tezi O. Štěrby (1993), že čtvrtohory skončily a že už žijeme v kvintéru, pětihorách, kde „člověk ničitel“ likviduje podmínky života?

Čtěte také: Bedřich Moldan – profil

Ekologická gramotnost

Jak měnit destruktivní postoj k přírodě a složkám životního prostředí ve společnosti orientované převážně na spotřebu?

UNESCO soudí, že ekologickou gramotnost je nutno začlenit do školních učebnic všech předmětů.

Je ovšem pohodlnější ponechat vše při starém a přidat ekologii jako nový předmět, navázaný na přírodopis a biologii.

Okamžité poptávce vyhověla středoškolská učebnice Martina Braniše: Základy ekologie a ochrany životního prostředí (Informatorium, Praha 1997), klasický příklad analytického, fragmentujícího přístupu.

tags: #Moldan #příroda #a #civilizace

Oblíbené příspěvky:

• Výroba odpadkového koše
• Trénink v přírodě
• Informace a smysl v díle Marcelky z Hor
• Měrná Hmotnost Odpadu
• Posudek pro dítě na školu v přírodě