Bedřich Moldan, významný představitel československé a české environmentální školy, oslavil v roce 2015 osmdesátiny. Jeho celoživotní přístup k přírodě a k životu byl ovlivněn knihami E. T. Setona a woodcrafterským kmenem Vycházejícího slunce, kde čerpal z lesní moudrosti.
Působení v Ústředním ústavu geologickém a projekt GEOMON
Po vysoké škole nastoupil Bedřich Moldan do Ústředního ústavu geologického (ÚÚG), kde se věnoval analytické chemii. Zde se začal zabývat geochemií životního prostředí a posléze překládal zprávu Římského klubu Meze růstu. V roce 1979 vydává společně s Janem Jeníkem a Jaroslavem Zýkou publikaci Životní prostředí očima přírodovědce.
Se znalostí výsledků výzkumu v zahraničí začal Bedřich Moldan rozvíjet i u nás vědu o životním prostředí mezioborově a sám se naplno začal věnovat acidifikaci prostředí. Spolu s Tomášem Pačesem zakládá projekt GEOMON (Geochemical monitoring of small basins), který s mírnými obměnami funguje pod hlavičkou České geologické služby (ČGS) dodnes.
Díky tomuto projektu máme dnes k dispozici ojedinělou (v Evropě jednu z nejdelších) číselnou řadu komplexních dat ze čtrnácti malých lesních povodí umožňující zkoumání a vyhodnocování nejen jejich změn, ale i dlouhodobých trendů. Úspěch výzkumného projektu by nebyl možný bez organizační práce Bedřicha Moldana, díky níž mj. vznikly nové moderní laboratoře, které začátkem osmdesátých let také řídil. V roce 1987 se za účasti vědců z dvaceti zemí konala v Praze konference GEOMON.
Environmentální polodisent a Ekologická sekce
V roce 1978 Bedřich Moldan spoluzakládal Ekologickou sekci Biologické společnosti při Československé akademii věd (ES), kde působil jako výkonný tajemník a později místopředseda. V ES se sešlo mnoho osobností z nejrůznějších oblastí ochrany přírody a životního prostředí, kteří se potkávali na pravidelných odpoledních seminářích v Praze, ale i na několikadenních pracovních výjezdech mimo hlavní město. V této době Bedřich Moldan také organizuje řadu konferencí věnovaných kyselým dešťům.
Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza
Byť zpráva byla určena vládě, Václav Mezřický předal zprávu členům Charty 77 a poté se díky rozhlasovým stanicím Hlas Ameriky a Svobodná Evropa stala okamžitě známou na celém Západě.
Ministr životního prostředí a mezinárodní spolupráce
Po listopadu 1989 se Bedřich Moldan stal prvním ministrem životního prostředí ve vládě P. Pitharta. Nově založené ministerstvo životního prostředí začalo fungovat v nepředstavitelně krátké době. Pod jeho vedením byly položeny základy mezinárodní spolupráce resortu, mj. s uznávanou Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN). Již v dubnu 1990 vychází pod jeho vedením kniha Životní prostředí České republiky (tzv. Modrá kniha), následována Duhovým programem (Program ozdravění životního prostředí České republiky).
Postupně byly položeny základy nové moderní environmentální legislativy a zřízeny základní instituce veřejné správy. Po roce 1993 došlo postupně k erozi kompetenci MŽP, např. převedením územního plánování pod resort místního rozvoje, správy toků a ochrany lesa na Ministerstvo zemědělství a přesunem některých výzkumných kapacit pod jiné resorty.
Ochrana ovzduší a program Teplice
Jedním z prvních mezinárodních projektů, na jehož přípravě se již jako ministr životního prostředí Bedřich Moldan v r. 1990 podílel, byl Program Teplice (Důsledky znečištění životního prostředí na zdravotní stav populace). Po celou dobu řešení projektu (1991-1999) působil jako předseda jeho vědecké rady. Jeden z praktických výstupů programu představuje zjištění, že za podstatnou část znečištění ovzduší jsou odpovědná lokální topeniště, což bylo významným impulsem pro rozhodnutí o státní podpoře plynofikace.
V roce 1990 Federální výbor pro životní prostředí zřídil Národní klimatický panel a Bedřich Moldan se stal jeho hnacím motorem a prvním předsedou. Tuto funkci zastával až do r. 1998.
Čtěte také: Bedřich Moldan – profil
Působení v nevládních organizacích
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) jej v dubnu r. 1991 zvolil svým předsedou. Pod jeho vedením prošel Svaz významnými změnami, byly přijaty nové stanovy, rozvinula se mezinárodní spolupráce, a především se rozšiřovala odborná činnost ČSOP. Je velmi pravděpodobné, že bez zásadních změn v tomto období by se Svaz rozpadl a zanikl.
Jako předseda představenstva se angažoval i v mezinárodní neziskové organizaci REC (Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu) založené v Maďarsku v roce 1990.
Evropská a světová environmentální diplomacie
V roce 1998, kdy se Česká republika připravovala na vstup do Evropské unie, měl Bedřich Moldan možnost využít svých zkušeností v oblasti environmentální diplomacie, když byl jmenován vládou ČR hlavním vyjednavačem pro oblast životního prostředí. Moldanova zásluha na rychlé a relativně bezproblémové transpozici a implementaci práva Evropských společenství, resp. EU v oblasti životního prostředí v České republice je nezpochybnitelná. Na evropské úrovni se Bedřich Moldan účastnil práce EEA (Evropská agentura životního prostředí), kde byl od r. 1999 členem a v letech 2002-2005 předsedou vědecké rady.
Již před revolucí se jubilant angažoval v programu MaB (Člověk a biosféra) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). V letech 1998-2001 vedl Komisi OSN pro udržitelný rozvoj jako její místopředseda a poté předseda. Bedřich Moldan vedl autory části tvořící rámec MA pro politická opatření. MA se tak postupně stalo zásadním celosvětovým zdrojem poznání pro politická rozhodnutí na všech úrovních.
Centrum pro otázky životního prostředí UK
V roce 1992 se po založení Centra pro otázky životního prostředí UK (COŽP) stává jeho ředitelem. Ve stejném roce se habilituje na UK v oboru geochemie. COŽP, které se stalo jeho „hlavní základnou“, změnil za více než dvacet let na jedno z našich nejvýznamnějších akademických pracovišť. Od svého působení v čele MŽP se vždy snažil o konsolidaci a logické soustředění aplikovaného výzkumu a informační základny resortu a o koordinované využívání kapacit napříč obory tak, abychom měli dostatečně kvalitní a aktualizovaná data potřebná nejen pro tvorbu strategických a koncepčních materiálů, ale i pro konkrétní rozhodování. Stál u založení vědecké rady MŽP v r. 2002 a od té doby je jejím aktivním členem. Od r. 2001 působí v České statistické radě.
Čtěte také: Více o Moldanu
V roce 2014 Bedřich Moldan dokončil přerod COŽP na standardní vysokoškolský ústav UK, a i když se zároveň vzdal funkce ředitele, nadále zůstává jeho činovníkem a vědeckým a pedagogickým pracovníkem.
Kvalita ovzduší a demonstrace v Teplicích
Po publikování studie o ekologickém stavu Československa ztratili občané vůči režimu zábrany. Jejich nespokojenost vyvrcholila demonstrací „za čistý vzduch“ 11. až 13. listopadu 1989 v Teplicích, která byla předzvěstí sametové revoluce. V prvních fázích „budování socialismu“ se nepřipouštělo, že znečištění a jiné poškozování životního prostředí či ohrožení přírodních zdrojů může vůbec existovat. Díky jejím kontaktům s Chartou 77 a s disidentským prostředím vůbec se však text podařilo propašovat na Západ a informační embargo tak bylo dramaticky prolomeno. Zprávu široce citovalo vysílání Hlasu Ameriky, Rádia Svobodná Evropa a významné deníky v Německu a jinde.
Nejhůře zasaženými oblastmi byla všechna velká města v čele s Prahou a Ostravou a především území pánevních okresů v Severočeském hnědouhelném revíru. Zde se velmi často vyskytovaly smogové situace, kdy při teplotních inverzích kombinace mlhy a jedovatých zplodin chrlených komíny elektráren a továren dusila celý kraj. Nespokojenost vyvrcholila velkou demonstrací v Teplicích „za čistý vzduch“, která trvala od 11. do 13. listopadu 1989 a patřila k významným impulzům, ze kterých vzešel Listopad.
Zlepšení kvality ovzduší po roce 1989
Všeobecná nálada ve společnosti se úspěšně projevila v široké podpoře všech opatření ke zlepšení životního prostředí. Byly zřízeny nezbytné instituce včetně mocné inspekce a státního fondu. Celkové výdaje dosáhly na konci 90. Rychlý start účinných opatření byl umožněn také dlouholetou systematickou přípravou, především v rámci ekologické sekce, která sdružovala širokou škálu odborníků a systematicky promýšlela veškeré potřebné kroky k ozdravění prostředí včetně podoby zákonů dávno před Listopadem.
Výsledkem mohutné veřejné podpory a velkého úsilí mnoha lidí bylo masivní zlepšení životního prostředí v průběhu první dekády nového režimu. Zejména se dramaticky zlepšila kvalita ovzduší, například emise oxidu siřičitého - tehdy nejnebezpečnější škodliviny - klesly o 85 procent. Životní prostředí se do té míry výrazně zlepšilo, že lidé nabyli přesvědčení, že je v zásadě všechno v pořádku. Po masivním zlepšení v 90. letech se po roce 2000 situace celkově lepší jen velmi pomalu a v některých ukazatelích, jako je například znečištění ovzduší nebezpečnými jemnými prachovými částicemi či stav zemědělských půd, se stav dokonce mírně zhoršuje.
Současné výzvy a doporučení
Přispívá k tomu dále to, že zásadní omezení velmi masivního znečištění je na začátku celého procesu relativně snadné, ale odstranit relativně nízké, avšak pořád významné znečištění je mnohem náročnější. Příkladem je diskuse o obnovitelných zdrojích energie. Zatímco v 90. letech jsme mohli být na výkon České republiky co do zlepšování podmínek životního prostředí hrdi, dnes tomu tak rozhodně není. Řada případů z poslední doby, mezi něž patří třeba ochrana přírody na Šumavě či stav znečištění ovzduší, nám čest nedělá.
S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. Členské země EU byly ve snižování hlavních emisí úspěšné, avšak určité škodliviny stále převyšují stanovené limity. I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty. Doporučením je vyvíjet tlak na snižování emisí; ve výzkumu je třeba zlepšovat znalosti o účincích škodlivin apod.
Byla prezentována i historie znečištění ovzduší v Evropě; přednášející konstatoval, že problém zátěže okyselujícími látkami v ovzduší úspěšně vyřešilo zlepšení energetické účinnosti a změna ve struktuře paliv. U aerosolových částic však obdobně úspěšný příběh zaznamenán není - způsobují mj. i ztráty ve statisticky předpokládané délce lidského života. Otázkou zůstávají nákladově-efektivní politická opatření. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji.
Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem - výrazně se dotýkají i ČR. Znečištění ovzduší (aerosolové částice ≤ 2,5 μm a benzo[a]pyren) je v tomto regionu specifické kvůli průmyslovým zdrojům znečištění; je jedním z nejvyšších v EU a představuje podstatné zdravotní riziko pro tamní obyvatele (1,3 milionu lidí). N. Künzli vyjádřil velké znepokojení nad limity pro jednotlivé znečišťující látky v EU, právě u aerosolových částic jsou výrazně nad hranicí prokázaných negativních efektů na lidské zdraví, což znamená, že tyto limity jsou z hlediska ochrany lidského zdraví neefektivní a pro veřejnost zavádějící.
Podle prof. Huang Wei z Fakulty veřejného zdraví Pekingské univerzity v přednášce Kardiopulmonární efekty znečištěného ovzduší v současné moderní Číně zdůraznila, že jeho země v současnosti potřebuje především kontrolní opatření, protože limity kvality ovzduší jsou v Číně velmi vysoké: 70 μg/m3 pro PM10 (aerosolové částice ≤ 10 μm) a 35 μg/m3 pro PM2,5. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují elektrárny, průmysl, doprava a lokální zdroje z rezidenčních oblastí.
Přetrvávajícím problémem v České republice je kvalita ovzduší. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Vláda se myslím o tuto oblast stará poměrně dost. Jednou ze zvolených cest jsou tzv. V současné době, i když jde také o fosilní palivo, je nejčistší varianta a zároveň cesta ke snižování znečištění ovzduší spalování plynu. Ten produkuje jen malé množství oxidu dusíku, a hlavně po jeho spalování nevznikají zmíněné jemné částice.
Kdyby se u nás něco obdobného zřídilo, zejména s ohledem na postupující změnu klimatu, tak si myslím, že by to byla rozumná věc. O prvním typu jsme až doposud mluvili, a týká se škodlivin, které působí přímo na lidské zdraví, eventuálně na přírodu. Druhý typ znečištění nemá s ovlivněním lokálního prostředí vůbec nic společného a má globální charakter - to jsou emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Nejlépe jsou na tom samozřejmě horské oblasti, třeba Šumava nebo Krkonoše, kde se nenacházejí zdroje znečištění.
Těch kroků je celá řada. Je ale samozřejmě obrovský rozdíl mezi starými a novými diesely, které mají katalyzátory a jiné zachycovače částic. Záleží také v jakém technickém stavu ta vozidla jsou, takže je důležité, aby stanice technické kontroly pracovaly tak, jak mají. Například u autobusů veřejné dopravy se postupně nasazují čistší vozidla, zlepšuje se také přístup ke správnému režimu jízdy. Především by si měl každý z nás uvědomit, kterými svými činnostmi přispívá ke znečištění ovzduší. U topení je pak velký rozdíl v tom, jestli topím na pětadvacet stupňů, nebo na devatenáct.
Odkaz Bedřicha Moldana
V Československu 70. let 20. století sice fungovala státní i dobrovolná ochrana přírody, byla však značně sešněrovaná přetrvávající normalizací. Environmentalistika jako nauka o životním prostředí člověka byla disciplínou doposud neznámou. V roce 1979 pak následovala další jedinečná kniha, tentokrát trojlístku českých autorů, Bedřicha Moldana, Jaroslava Zýky a Jana Jeníka nazvaná Životní prostředí očima přírodovědce, která nás srozumitelnou řečí a na konkrétních příkladech uváděla do základů environmentalistiky. Z dobrých důvodů chci blíže představit jednoho z výše uváděných spoluautorů publikace Životní prostředí očima přírodovědce, člověka nesmírně úctyhodného, jehož podíl na zvýšení kvality péče o životní prostředí a rozvoji ekologické vzdělanosti v ČR před i po roce 1989 je nezměrný a naprosto ojedinělý.
Ovšem už v létě 1972 se mu podařilo přeložit a díky vstřícnosti kolegů v Ústředním ústavu geologickém i v několika desítkách výtisků neoficiálně vydat přelomovou publikaci The Limits of to Growth (Meze růstu) britských vědců manželů Meadowsových a jejich spolupracovníků. Se základním poselstvím této knihy, „růst lidských materiálových nároků uspokojovaný ekonomickým růstem v dosavadní podobě, tedy exponenciálním, nemůže pokračovat donekonečna“, její překladatel dodnes souzní. Vzápětí po Listopadu 89 se prof. Moldan stal prvním ministrem životního prostředí ve vládě Petra Pitharta.
Jedním z nejvýraznějších počinů prof. Moldana je založení a dlouholeté vedení Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, v němž se snoubilo vědecké bádání s pedagogickým působením. Od své účasti na památném Summitu Země v Riu de Janeiru 1992 se Bedřich Moldan stále více věnoval také problematice ochrany klimatu, jeho mezinárodní renomé neustále vzrůstalo. Tato pozoruhodná kniha je k nalezení vše podstatné z jeho plodného života, a to v širokých souvislostech dobového politického i společenského dění od 60. let po současnost.
Lokální topeniště a znečištění ovzduší
Dovnitř proudí až 60 procent znečištění.Velmi špatná bývá situace v údolích, kde jsou sídla s malým počtem plynových kotlů a kde se tvoří inverze - jako příklad odborníci uvádějí Švermov u Kladna. Kolem 60 procent venkovního znečištění se s jistým zpožděním dovnitř budovy dostane,“ upozornil Hovorka. Za den prodýchá člověk v průměru 20 kilogramů vzduchu. Škodliviny se podle Hovorky navíc hromadí v těle a jejich následky se mohou projevit i s velkým časovým odstupem. Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně.
Zjišťovat znečištění z kotlů v domácnostech není snadné, síť měřicích stanic k tomu není dostatečně hustá. Podrobné zmapování lokálního znečištění považují odborníci za předpoklad k nalezení řešení. Jemné prachové částice překonávají hory a oceány a vyvolávají každoročně předčasnou smrt milionů lidí i v oblastech, které jsou velmi vzdálené zdrojům znečištění.
Vědci zdůrazňují, že snížení výrobních nákladů je pro konečného spotřebitele dvojsečné: na jedné straně se sníží počet obětí znečištění, na straně druhé se ale výroba přesouvá do rozvojových zemí, kde jsou zákony týkající se životního prostředí méně přísné. Zlepšení technologií kontroly znečišťování v Číně a v Indii by mělo obrovský užitek pro zdraví obyvatel celé planety.
Obr. Počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším na 100 000 obyvatel v roce 2012.
Vysvětlivky: Amr: Amerika; Afr: Afrika; Emr: východní část Středozemního moře; Sear: jihovýchodní Asie; Wpr: západní Pacifik; LMI: země s nízkými a středními příjmy; HI: země s vysokými příjmy.
tags: #bedrich #moldan #kvalita #ovzdusi #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]