Moldan: Příroda a civilizace – kritický pohled na ekologickou výchovu a udržitelný rozvoj

Jak měnit destruktivní postoj k přírodě a složkám životního prostředí ve společnosti orientované převážně na spotřebu?

UNESCO soudí, že ekologickou gramotnost je nutno začlenit do školních učebnic všech předmětů. Je ovšem pohodlnější ponechat vše při starém a přidat ekologii jako nový předmět, navázaný na přírodopis a biologii.

Okamžité poptávce vyhověla středoškolská učebnice Martina Braniše: Základy ekologie a ochrany životního prostředí (Informatorium, Praha 1997), klasický příklad analytického, fragmentujícího přístupu.

Východiska civilizačního vývoje

Tři fáze vývoje civilizace jsou sběr a lov, zemědělství a průmyslová éra.

Rozhodující pro nové myšlení prý byla konference v Riu 1972, která vytyčila 4 principy udržitelného rozvoje: ekonomický a technický rozvoj musí být provázen simultánním rozvojem lidské osobnosti a celé občanské společnosti, to vše s přihlédnutím k „ekologické únosnosti“.

Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza

Občané demokracie se musí shodnout na „globálním hodnotovém minimu“: úctě ke všemu živému, pocitu odpovědnosti za celou planetu Zemi a ohledu na příští generace.

Lidé a jejich činnost

Autor bohužel zamlčuje, že roční přírůstek 100 milionů obyvatel v rozvojových zemích udržitelný není.

Na zdravotní stav působí negativně znečištěné ovzduší, kvalita pitné vody i toxická rezidua v potravě (dioxiny, PCB, těžké kovy).

Autor pranýřuje kouření, ale nezmiňuje se o alkoholizmu.

Ve „Vzorcích spotřeby“ konstatuje, jak rostou nároky na komfortní bydlení a mobilitu.

Čtěte také: Kvalita ovzduší podle Bedřicha Moldana

Příroda a její zdroje

U vědce, původně geologa, nepřekvapí důraz na stabilitu Země a biosféry.

Raději bych viděl zdůraznění, že planeta Země není nafukovací balon, že její zdroje jsou konečné a omezené.

Je rostlin jen 270 tisíc druhů? (s. 139) R. E. Schoultes, botanik z Harvardu zkoumající deštné pralesy, počet druhů rostlin odhaduje až na 700 000 (1996).

Škoda že autor své bystré globální myšlení nepoužívá na lokální problematiku.

Musí vidět, že masový export písku, štěrku, kamene, cementu a dřeva, jímž vyrovnáváme schodek platební bilance, není trvale udržitelný.

Čtěte také: Více o Moldanu

Proč necituje publikaci Faktor čtyři, kterou vydalo jeho Centrum (1996), že 70 % energie by se při dobré vůli dalo ušetřit?

Proč chybí zmínka o tezi O. Štěrby (1993), že čtvrtohory skončily a že už žijeme v kvintéru, pětihorách, kde „člověk ničitel“ likviduje podmínky života?

Předepsaný státotvorný optimizmus by nás závěrem mohl ujistit, že homo economicus et technicus zase nabude zdravého rozumu a že pud sebezáchovy ho donutí drasticky omezit ničivou zemětvornou činnost.

Nebylo by vhodnější takto oslovovat mladou generaci než ekologickou krizi jednou lakovat na rudo či na růžovo, jindy na modro?

tags: #moldan #b #příroda #a #civilizace

Oblíbené příspěvky:

• Moderní bydlení s ohledem na přírodu
• Ochrana přírody v jižních Čechách
• Test odpadkových košů 65 cm
• Globální změna klimatu a řešení
• 120l nádoba na tříděný odpad