Monitoring ohrožených dětí a důležité informace

Problematika detekce ohroženého dítěte vychází ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Detekce ohrožených dětí je svojí povahou mezioborová, vyžadující často systémové řešení. V ČR neexistují v současné době souhrnná validní data o detekci ohrožených dětí. O potřebě validního monitoringu ohroženosti dítěte a rodiny se hovoří již 20 let.

Společný projekt Dětského krizového centra a Nadace Sirius reaguje na cíle Národní strategie prevence násilí na dětech, které jsou v souladu s mezinárodními právními dokumenty na ochranu práv dětí (zejména s Úmluvou o právech dítěte). Projekt je zacílen zejména na tyto typy ohrožení:

• Sexuální násilí na dětech
• Fyzické týrání
• Psychické týrání
• Zanedbávání
• Sexuální experimentování dětí
• Domácí násilí
• Konfliktní, předrozvodové a porozvodové situace v rodině
• Rizikové chování dětí (lhaní, krádeže, alkohol, útěky aj.)
• Ohrožující prostředí (závislost rodiče, nezaměstnanost, zadluženost, psych. onemocnění aj.)
• Sebepoškozování

Dílčí cíle projektu

• Zmapování současného stavu detekce ohrožených rodin z pohledu rodičů a pečujících osob, i institucí; zmapovat příčiny selhávání včasné detekce ohrožených dětí.
• Zmapování bariér, které rodiny i pracovníci různých odborností při rozpoznávání, oznamování a řešení podnětů v souvislosti s ohroženým dítětem a rodinou mají a vytvoření nástrojů efektivnější detekce ohrožených dětí/rodin (tzn. návod, jak rozpoznat ohrožené dítě a jeho rodinu).
• Analýza absence znalosti identifikátorů, kritérií pro identifikaci ohrožení = neznalost; nedovedností = slabé, nerozvinuté kompetence pečujících osob i odborníků; nevůle, neochota, nezájem chybný postoj, vědomý či nevědomý; řešit včas situaci ohroženého dítěte.
• Identifikace „slabých míst“ v detekci ohrožených dětí zejména v rodinách a dále v prostředí mimo rodinu.
• Vytvoření metodických materiálů vedoucích k odstranění „slabých míst“, a tudíž k včasnější detenci ohrožených dětí / rodin.
• Poskytnutí krátkodobé ambulantní péče ohroženým rodinám a rodinám s ohroženým dítětem; nasměrování rodiny na „správnou“ formu pomoci a péče, včetně spolupráce se státními institucemi - OSPODy, soudy, PČR aj.

Období realizace výzkumu: 2008 (duben-září), realizátor výzkumu: Median, s. r. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní části. V kvantitativní části výzkumu proběhlo dotazníkové šetření mezi pracovníky OSPOD, představiteli příspěvkových organizací a neziskovými organizacemi. Celkem bylo náhodně vybráno 229 úřadů, pracovišť OSPOD a příspěvkových organizací, z nichž bylo dotázáno 297 respondentů reprezentujících 120 úřadů OSPOD a 71 příspěvkových organizací. Dále byly osloveny všechny aktivní neziskové organizace - celkem 439, z nichž bylo dotázáno 304 respondentů reprezentujících 210 neziskových organizací. Součástí bylo také dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace České republiky - kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

MPSV se dlouhodobě snaží zvyšovat kvalitu práce s ohroženými dětmi a rodinami prostřednictvím systémových projektů. Aktuální projekt Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice, realizovaný mezi roky 2019 a 2022, se zaměřil na velmi náročnou a složitou oblast sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči a dětí, jimž toto umístění hrozí. Do procesu mapování a analýzy potřeb dítěte a jeho rodiny je třeba zahrnout skutečnosti vyplývající z pobytu dítěte v ústavu, mimo jiné též možná rizika vyplývající z kolektivní péče. Dalším důležitým úkolem OSPOD je sledovat naplňování práv dětí v ústavech, což je realizováno prostřednictvím kontaktu s dítětem v rámci návštěv zařízení. Ze strany projektového týmu proto bylo realizováno více než 200 návštěv ústavních zařízení, při kterých byly sledovány potřeby dětí a míra jejich naplnění.

Práce s informacemi o dítěti, jeho rodině a prostředí, ve kterém žije, je důležitým milníkem praxe OSPOD. Navzdory zákonnému ukotvení vyhodnocování situace dítěte a rodiny a individuálního plánování ochrany dítěte je stále zřejmé, že ne všichni pracovníci OSPOD tyto nástroje efektivně využívají ve své praxi, a především pak si plně uvědomují jejich přínos pro práci s dítětem a rodinou. Uvědomění si, že strukturovanost vyhodnocení dle jednotlivých oblastí života dítěte umožňuje úvahu nad jeho potřebami a ochrannými i rizikovými faktory, je tak prvním krokem k poskytnutí odpovídající podpory dítěti a rodině. Toto posouzení a porovnání zjištěných informací ve vzájemných souvislostech (resp. analýza) je pro plánování efektivní práce s dítětem a rodinou klíčové.

Čtěte také: Ovzduší a zákony

V případě, že je nezbytným opatřením přijatým v zájmu dítěte ústavní výchova, je nutná konsenzualita v tom, že ústavní výchova je dočasné opatření, nikoliv definitivní řešení situace dítěte. Podrobné vyhodnocení a IPOD jsou propojené nástroje, které musí být stále v souladu. Za účelem formulace cílů a opatření v IPOD je nutné informace z vyhodnocení podrobit analytické úvaze nad potřebami dítěte, rizikovými a ochrannými faktory a provést prioritizaci nenaplněných potřeb. Individuální plán ochrany dítěte by měl vždy splňovat parametry reálnosti a ověřitelnosti a měl by být konkrétní smysluplný a časově sledovatelný. IPOD by měl být tzv. „jízdním řádem“ soc. pracovníka při práci s dítětem a rodinou.

Abychom byli schopni dítěti a rodině poskytnout adekvátní podporu, je nutné, abychom znali nenaplněné potřeby dítěte. Detekce potřeb je složitým úkolem, který ovšem nelze v rámci vyhodnocování a plánování opomíjet. Ve chvíli, kdy pracovník OSPOD stojí před úkolem vyhodnocení situace, musí nejprve disponovat informacemi o dítěti a rodině, které podrobuje analýze. K tomu, aby se pracovník snadněji orientoval v tématech, o kterých se může s dítětem a dalšími aktéry bavit a prostřednictvím kterých může popsat a zmapovat relevantní oblasti života dítěte a jeho rodiny, byly metodickým týmem MPSV vytvořeny pomocné nástroje k vyhodnocování. Nástroj obsahuje přehled informací, které je vhodné zjišťovat při vyhodnocování situace dětí, které jsou mladší 10 let, a to bez ohledu na prostředí, ve kterém žijí (pobytové zařízení, rodina, pěstounská péče na přechodnou dobu, náhradní rodina). Pomocný nástroj zohledňuje specifika daná věkem dítěte, jeho vývojovými zákonitostmi, ale i nabytými životními zkušenostmi. Pomocný nástroj se zaměřuje na témata, která je nezbytné s ohledem na detekci nenaplněných potřeb dítěte a specifik NRP mapovat podrobněji než v případech ostatních dětí v systému SPOD. Těmito tématy jsou např.

Oblasti podpory - Vyhodnocení

Vyhodnocení situace dítěte musí obsahovat jasný popis příčin ohrožení a konkrétních důvodů, které vedly k zahájení SPOD.

Z vyhodnocení by měl být vždy zřejmý průběh práce s rodinou a kroků (podpora rodiny, využití služeb a opatření), které předcházely umístění dítěte do pobytového zařízení. V rámci vyhodnocených oblastí je vhodné uvádět, jaká podpora byla rodině poskytnuta a s jakým efektem. Uvádění informací o poskytnuté podpoře rodině je důležité pro další efektivní plánování práce s dítětem a rodinou.

Z vyhodnocení by mělo být vždy jasné, z jakých důvodů došlo k rozhodnutí o umístění dítěte mimo rodinu a že byly vyčerpány dostupné možnosti podpory dítěte a rodiny. Tyto důvody by ve vyhodnocení měly být konkrétně a srozumitelně popsány.

Čtěte také: Český monitoring odpadů

Všechny relevantní oblasti života dítěte je důležité popsat na základě dostupných zdrojů (dítě, zákonní zástupci, pečovatelé, lékař, učitel, trenér apod.). Zdroje by měly být v textu vždy srozumitelně označeny, aby bylo zřejmé, odkud daná informace pochází. Přehledné uvádění zdrojů zvyšuje možnost orientace v linii případu a umožňuje vzájemné porovnávání zjištěných informací.

Dítě by mělo být vždy do procesu vyhodnocování a tvorby IPOD zapojeno s ohledem na jeho věk a rozumové schopnosti a vlastnosti. Pokud dítě do procesu zapojíme, zvyšujeme tak úspěšnost plnění cílů v IPOD (pokud je za jejich splnění dítě odpovědné).

Aktualizace informací ve vyhodnocení by měly probíhat pravidelně dle proměnlivých potřeb dětí a plnění cílů IPOD.

Vyhodnocení všech relevantních oblastí života dítěte a rodiny poskytuje komplexní pohled na situaci dítěte. Pokud jsou tyto oblasti dostatečně popsány v celé jejich šíři, je možné následně identifikovat ochranné a rizikové faktory, a především pak potřeby dítěte, jejichž popis je stěžejní pro další směřování cílů práce s rodinou.

Analytická část

V analytické části dochází k porovnání zjištěných informací ve vzájemných souvislostech a je podstatou vyhodnocení situace dítěte. Prostřednictvím analýzy posuzujeme míru ohrožení dítěte a porovnáváme zjištěná rizika a ochranné faktory spolu s potřebami dítěte. Výsledkem analytické části je definování nenaplněných potřeb dítěte a rizik, na která je nutné reagovat v rámci nastavení cílů IPOD.

Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace

Potřeby

Potřeby dítěte jsou formulovány z pohledu dítěte konkrétně a jasně. V rámci každé oblasti se snažíme z uvedených informací definovat potřeby dítěte, které následně v rámci analýzy porovnáváme dle jejich důležitosti, naléhavosti a vlivu na situaci dítěte.

Rizikové faktory

Rizikové faktory je nutné v rámci jednotlivých oblastí identifikovat a v analytické části porovnat s ochrannými faktory. Rizika je důležité zvažovat jak na straně dítěte, rodiny, tak i prostředí ve kterém se dítě nachází (pobytové zařízení apod.). Rizikové faktory by měly být popsány v kontextu jejich vlivu a dopadu na dítě a rodinu.

Ochranné faktory

Ochranné faktory je důležité v rámci jednotlivých oblastí definovat a v analýze porovnat se zjištěnými riziky. Ochranné faktory by měly být popsány v kontextu jejich vlivu a dopadu na dítě a rodinu. Z jejich popisu by mělo být vždy zřejmé, v čem konkrétně dítě chrání.

Oblasti podpory - IPOD

Cíle IPOD

Formulované cíle musí vždy vycházet z analytické části vyhodnocení a měly by být vždy propojené s potřebami dítěte, které identifikujeme v rámci vyhodnocení jako nenaplněné. Formulované cíle by měly odpovídat na otázku, co se má v životě dítěte a rodiny stát.

Opatření a kroky

Stanovená opatření a kroky vedoucí k naplnění cíle by měly být vždy jasně a srozumitelně nastaveny. Mělo by z nich být zřejmé, co je potřeba udělat pro to, aby bylo cíle dosaženo (jakým způsobem cíle dosáhneme). Opatření by měla být reálná (mělo by být možné je pro odpovědnou osobu splnit), ověřitelná (mělo by být možné stanovit, jak zjistíme, že opatření vedla k cíli) a konkrétní.

Odpovědné osoby

Odpovědné osoby by o svých úkolech v rámci IPOD měly být vždy informovány a měly by s jejich splněním souhlasit. Zapojení dítěte, zákonných zástupců a např. konkrétních osob z pobytového zařízení do plnění cílů v IPOD je velmi žádoucí. Podpoříme tak jejich motivovanost v rámci dosahování cílů.

Termíny plnění opatření a termín přehodnocení

Termíny by měly být stanovovány vždy s ohledem na logiku požadavku plnění daných opatření.

Analýza zjištěných informací je klíčovým momentem při práci s dítětem a rodinou nejen proto, abychom se dostali k informacím o nenaplněných potřebách dítěte, ale především za účelem na zjištěné nenaplněné potřeby naplánovat co nejefektivnější cíle podpory. Při analýze informací dochází k jejich porovnávání ve vzájemných souvislostech, prioritizaci nenaplněných potřeb, pojmenovávání rizik a ochranných faktorů, analýze rodičovských kompetencí a mimo jiné k celkovému shrnutí situace dítěte.

V rámci terénu SPOD je nutné posílit vědomí, že podrobné vyhodnocení a IPOD jsou provázané nástroje, které musí být ve vzájemném souladu. Pomocí těchto dvou nástrojů lze nastavit dítěti a rodině cílenou podporu odrážející aktuální potřeby dítěte směřující k ochraně dítěte před hrozícími riziky.

V souladu s výše popsaným projektovým záměrem měla aktivita systematických návštěv ústavních zařízení ambici obsáhnout většinu (70 %) ústavních zařízení v České republice, poskytujících pobytovou péči dětem, a optikou sociálně-právní ochrany dětí zmapovat, jak jsou zde naplňovány potřeby dětí. Návštěvy realizoval expertní tým pracovníků MPSV na území celé ČR a byly předem sjednávány se zřizovateli zařízení. Spolupráci se zřizovateli můžeme hodnotit jako velmi dobrou [1], většině je zřejmá potřeba změn v systému péče o ohrožené děti, kde je odebrání dítěte z rodiny a jeho umístění do ústavu stále v mnoha případech upřednostňováno před včasnou a cílenou podporou rodinám. Z zobecněná zjištění na systémové úrovni byla následně shrnuta do výstupů, zpracovaných projektovým týmem a také společností SocioFactor.

Během návštěv byly shromažďovány poznatky k tomu, jak se daří zařízením kolektivní pobytové péče zajišťovat potřeby dětí v oblasti vztahů, bezpečí, zdraví, učení, chování a materiálního zajištění. S velkým zjednodušením lze říci, že řada zařízení usiluje o humanizaci a individualizaci ústavní péče a zároveň o potlačení ústavních prvků, které ohrožují zdravý vývoj dětí.

tags: #monitoring #ohrozených #dětí #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ekologicky významné prvky v České republice
• Jak bezpečně rozdělávat oheň
• Čistič odpadu Krtek
• Ekologická výroba kabelek
• Praktický koš na tříděný odpad