Rašelinné biotopy patří k biotopům po všech stránkách zajímavým a cenným, ať už z pohledu botanika, zoologa či laika se zájmem o přírodu obecně. Bohužel ale právě tyto biotopy jsou zvláště ohrožené a velmi snadno zranitelné. Velká část našich rašelinišť byla již v minulosti zcela zničena snahou o využití každé „neužitečné“ plochy pro zemědělské, lesnické, stavební či jiné účely. Přeživší rašelinné biotopy jsou i nadále značně ohrožovány celým komplexem negativních změn, především změnami ve vodním režimu, zvláště pak poklesem hladiny podzemní vody a nadměrnou eutrofizací, jejíž příčinou je hnojení přilehlých zemědělských pozemků. Po všech stránkách zachovalé rašelinné biotopy jsou dnes věcí zcela výjimečnou, proto pozornost jim věnovaná je zcela na místě a pro jejich zachování je dnes již téměř nezbytná.
Mechorosty představují ve většině biotopů spíše minoritní složku rostlinných společenstev, výjimkou jsou však právě biotopy rašelinné, kde mechorosty často tvoří dominantní složku rostlinné biomasy. Řada druhů mechorostů rostoucích na těchto biotopech je uvedena v červeném seznamu mechorostů (Kučera & Váňa 2005) a nyní i v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb.
V rámci monitorování mechorostů AOPK ČR byla v roce 2009 a 2010 věnována velká pozornost monitoringu čtyř rašeliništních druhů - poparce třířadé (Meesia triquetra), bažinníku kostrbatému (Paludella squarrosa), plstnatci rašelinnému (Helodium blandowii) a štírovci dutolistému (Scorpidium scorpioides), které jsou zapsány na seznamu ohrožených druhů mechorostů v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. vzniklé v roce 2005.
Sledované druhy rašeliništních mechorostů
Poparka třířadá (Meesia triquetra)
Tento druh je zapsán v červeném seznamu mechorostů (Kučera & Váňa 2005) jako kriticky ohrožený (CR) a v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. je na seznamu kriticky ohrožených druhů. Poparka třířadá je drobný a nenápadný mech, jehož trojboké lodyhy a třířadé olistění dává tomuto druhu prakticky nezaměnitelný vzhled. Obsazuje spíše slatinné biotopy s vysokou a stabilní hladinou podzemní vody, příliš kyselým rašeliništím se vyhýbá. Roste zpravidla na okrajích nejvlhčích částí rašelinišť či malých jezírek, většinou bývá vtroušena do porostů jiných mechů, u nás jen výjimečně vytváří souvislejší porosty.
Těžištěm rozšíření poparky třířadé v ČR byla především Českomoravská vrchovina, kde byla známá z několika desítek lokalit (Rybníček 1966, Váňa 2006). Recentně byla nalezena pouze na čtyřech lokalitách (Chvojnov, Louky u Černého lesa, Odměny u rybníka Svět a Šimanovské rašeliniště). Na všech lokalitách jsou populace kriticky malé, většinou jde jen o několik málo lodyžek.
Čtěte také: Ovzduší a zákony
Bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa)
Stejně jako předchozí druh i bažinník kostrbatý patří mezi kriticky ohrožené (CR) druhy naší bryoflóry (Kučera & Váňa 2005) a v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. je na seznamu kriticky ohrožených druhů. Vzrůstem je podobný předešlému druhu, jeho kostrbatě zpět odehnuté listy a plstnatě vlášenitá lodyha ho však činí lehce rozpoznatelným a nezaměnitelným mechem. Bažinník kostrbatý je svým výskytem vázán na rašelinné biotopy se slabě kyselým až neutrálním pH a s vyšší a stabilní hladinou podzemní vody.
Těžištěm rozšíření bažinníku kostrbatého v ČR byla rovněž Českomoravská vrchovina, kde rostl relativně hojně (Rybníček 1966, Soldán 1987). V současné době je znám z deseti lokalit (Bažiny, Damašek, Louky u Černého lesa, Louky v Jeníkově, Odranec, Panská, Rašeliniště u Suchdola, Ratajské rybníky, Skalské rašeliniště a Staviště). Podle osobního sdělení prof. J. Váni zřejmě stále existuje lokalita tohoto druhu u Božího Daru v Krušných Horách. Populace bažinníku kostrbatého je kriticky malá (z velké části srovnatelná s populacemi předchozího druhu) pouze na Rašeliništi u Suchdola. Na většině ostatních lokalit roste bažinník kostrbatý v jednom či několika rozvolněných trsech, které čítají několik set lodyžek. Největší populace jsou na lokalitách Louky v Jeníkově a Odranec, kde druh tvoří vždy několik kompaktních trsů a rozvolněné porosty o velikosti několika desítek dm2.
Plstnatec rašelinný (Helodium blandowii)
Plstnatec rašelinný patří mezi ohrožené druhy naší bryoflóry (EN; Kučera & Váňa 2005) a v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. je na seznamu ohrožených druhů. Plstnatec patří mezi velké bokoplodé mechy, jehož robustní rostliny s vystoupavými, až vzpřímeně rostoucími lodyhami často tvoří měkké polštáře, roste ale rovněž vtroušen mezi jiné druhy mechů. Obývá rašeliniště a slatiniště s mírně kyselou až neutrální reakcí, vzácně jej lze najít i v kyselejších biotopech. Je schopen přežívat i v navazujících sukcesních stadiích keřových vrbin či mokřadních olší.
O historickém rozšíření plstnatce rašelinného na území ČR není v literatuře mnoho zmínek. Bohužel v roce 2009 byly pozitivně ověřeny pouze čtyři z pěti recentně známých lokalit (Ráj - Kokořínský důl, Ruda, Urbánkův palouk a Vidnavské mokřiny), na páté lokalitě (Bažantka), se však opakovaně nepodařilo druh najít. Populace na většině lokalit nejsou nijak veliké, nacházejí se pouze na několika desítkách cm2, pouze na lokalitě Ruda je populace druhu relativně velká (až 15 m2).
Štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides)
Štírovec dutolistý je stejně jako plstnatec mechem ohroženým (EN; Kučera & Váňa 2005) a v návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. je na seznamu ohrožených druhů. Rostliny štírovce jsou robustní, značně proměnlivé barvy (zelená, hnědá až purpurově hnědá či černavá) a rostou ve volných polštářích nebo ponořené a plovoucí. Svým výskytem je štírovec dutolistý vázán na slatinné a rašelinné biotopy s vysokým až středně vysokým obsahem vápenatých iontů. Vyhledává nejvlhčí části těchto biotopů, kde často roste ponořen v malých bazéncích, tůňkách a příkopech či při březích jezer.
Čtěte také: Český monitoring odpadů
Centrem rozšíření tohoto druhu byla Českomoravská vrchovina, Polabí a Českolipsko (Štechová & Štech 2007). V současné době je štírovec dutolistý znám ze sedmi lokalit (Břehyně, Baronský rybník, Chvojnov, Polabská Černava, Provodínská pískovna, Swamp a Ranská jezírka). Pouze populace na lokalitách Ranská jezízka a Chvojnov pokrývají plochu menší než 2 m2, ostatní populace jsou výrazně větší, na většině lokalit druh porůstá plochu 10 m2 a více.
Přehled recentních lokalit
Přehled recentních lokalit monitorovaných druhů:
- Poparka třířadé (Meesia triquetra):
- Chvojnov
- Louky u Černého lesa
- Odměny u rybníka Svět
- Šimanovské rašeliniště
- Bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa):
- Bažiny
- Damašek
- Louky u Černého lesa
- Louky v Jeníkově
- Odranec
- Panská
- Rašeliniště u Suchdola
- Ratajské rybníky
- Skalské rašeliniště
- Staviště
- Plstnatec rašelinný (Helodium blandowii):
- Bažantka
- Ráj, Kokořínský důl
- Ruda
- Urbánkův palouk
- Vidnavské mokřiny
- Štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides):
- Baronský rybník
- Břehyně-Pecopala
- Chvojnov
- Polabská Černava
- Provodínská pískovna
- Ranská jezírka
- Swamp
Směrnice o stanovištích ukládá členským státům EU každých šest let podávat hodnotící zprávy o stavu z hlediska ochrany jednotlivých biotopů a druhů. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) proto podrobně monitoruje a sleduje i evropsky významné druhy bezcévných a cévnatých rostlin. Jejich monitoring přináší nové poznatky jak o biologii, tak o ekologii druhů, ale nadále jsou objevovány i četné nové lokality.
Rokem 2012 se uzavřelo druhé hodnotící období (Chobot 2013), a tak se nabízí možnost porovnat velikost areálu, počet lokalit, velikost a trend bezcévných a cévnatých druhů za první (2001-2006) a druhé (2007-2012) hodnotící období. První graf ukazuje u obou skupin velmi mírné zlepšení, ale podrobný rozbor výsledků odhalí, že žádný velký optimismus vlastně není na místě.
Vzácný druh naší bryoflóry, hlevík vycpálka okrouhlá (Notothylas orbicularis), je zařazen mezi druhy Bernské úmluvy, přílohy II směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS. Na území ČR je sledován v rámci monitorování evropsky významných druhů. Až do znovunalezení v roce 2010 (Koval & Zmrhalová 2010) byl tento druh v České republice považován za nezvěstný.
Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace
Mech dvouhrotec zelený (Dicranum viride) je epifyt, který roste na borce listnatých stromů v nížinách až v montánním stupni, v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí. Je zařazen do přílohy II směrnice o stanovištích a druzích, také patří mezi celoevropsky ohrožené druhy chráněné Bernskou úmluvou. V České republice jej červený seznam hodnotí jako ohrožený druh (EN, Kučera & Váňa 2005). Tento mechorost je nově navrhován mezi zvláště chráněné organismy (novelizace vyhlášky č.
tags: #monitoring #ohrožených #rašeliništních #mechorostů #v #české
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]